K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Soutěž Chytrá města pro budoucnost

K navrhovaným změnám zákona o místních poplatcích

(Novela zákona o místních poplatcích 4.)

Datum: 18. 7. 2016, zdroj: OF 2/2016, rubrika: Legislativa

V lednu tohoto roku se v meziresortním připomínkovém řízení objevil materiál, jehož obsahem je mimo jiné změna zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále také ZoMP). Tento materiál byl předložen jen pár týdnů poté, co nabyla účinnosti druhá část poslanecké novely tohoto zákona.

Michal Jantoš
Michal Jantoš
Václav Těžký
Václav Těžký

Oproti předchozí změně ZoMP však tento materiál pochází z dílny Ministerstva životního prostředí a Ministerstva financí. Kam má podle materiálu směřovat nová úprava ZoMP, jaké změny jsou navrhovány a jaké nedostatky je možné v navrhované změně právní úpravy spatřovat nastíní tento článek.

Nový místní poplatek

Navrhovaná novela si ve vztahu k zákonu o místních poplatcích klade za cíl nastavit právní úpravu plateb za svoz komunálního odpadu tak, aby obcím umožňoval nastavit zpoplatnění jak paušální sazbou na poplatníka, tak nastavit platbu podle množství skutečně vyprodukovaných odpadů.

Nově by tak mělo dojít k odstranění současné dvojkolejnosti právní úpravy, kdy obce mohou vybírat platby za komunální odpad v zásadě podle dvou právních předpisů, a to buď poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen „poplatek za svoz komunálního odpadu“) podle zákona o místních poplatcích a nebo platbu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy a poplatek za komunální odpad podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“).

Poplatek za směsný komunální odpad

Nově by měly mít obce možnost zpoplatnit svoz komunálního odpadu pouze v rámci poplatku za směsný komunální odpad. Tento poplatek by mělo být možné vybírat ve dvou variantách, a to buď v rámci poplatku za systém nakládání s komunálním odpadem, který je navrhován v zásadě v totožné podobě, jako je tomu u současného poplatku za svoz komunálního odpadu podle § 10b ZoMP, nebo v rámci poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, který naopak vychází z poplatku za komunální odpad podle zákona o odpadech.

Ačkoliv úprava v zákoně o odpadech není v obecné rovině natolik výkladově rozdílná, jako je tomu u ZoMP, doznává úprava i tohoto poplatku větších změn, které dle našeho názoru nesměřují ke zjednodušení pochopitelnosti této úpravy pro jeho adresáty, naopak navrhované znění spíše nasvědčuje tomu, že k výkladovým a aplikačním problémům nově docházet bude.

V souvislosti se zavedením nového poplatku za směsný komunální odpad ve variantě systému nakládání s komunálním odpadem má dojít ke zrušení současného místního poplatku za svoz komunálního odpadu, který je nyní zakotven v § 10b ZoMP. Materiál k novele nehodnotí dopady zrušení tohoto poplatku, který má v současné době zavedeno 4538 obcí (pozn. celkový počet obcí je v současné době 6251), tj. více než dvě třetiny obcí. Naopak z materiálu k novele vyplývá, že dopady na obce nebudou žádné. Objektivně je však dle našeho názoru situace jiná.

Dopady na obce i občany

Pro obce (resp. obecní úřady jako správce poplatku) by zrušení poplatku za svoz komunálního odpadu znamenalo, že např. po dobu min. 6 let (s ohledem na navrhovanou účinnost novely od 1. 1. 2018 minimálně do roku 2023) bude nutné vést duplicitně osobní daňové účty všech poplatníků podle § 10b stávajícího ZoMP, neboť poplatníci si mohou v uvedené lhůtě požádat o vrácení přeplatku podle § 154 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), nebo též o prominutí místního poplatku podle § 16a současného ZoMP.

Navrhovaná změna bude mít vliv také na poplatníky – občany. Materiál dopady na poplatníky nespecifikuje a ani v něm nenalezneme jejich počet. S ohledem na materiálem zmíněnou celkovou sumu, která je za tento poplatek obcemi vybrána, a – dle čísel uváděných v materiálu – průměrnou výši tohoto poplatku 500 Kč lze dospět k závěru, že zrušení stávajícího poplatku by mohlo mít „hrubým odhadem“ dopad na cca 6 968 000 poplatníků.

V případě, že navrhovaná změna spočívající ve zrušení stávajícího poplatku za svoz komunálního odpadu bude ve výsledku schválena, budou obce kromě již uvedeného muset vydat nové obecně závazné vyhlášky a novým způsobem hodnotit a stanovit výši v zásadě totožného místního poplatku, a také zhodnotit a případně promítnout do svého rozpočtu finanční a administrativní dopady navrhované úpravy na obec a činnost zaměstnanců zařazených do obecních úřadů, které budou spočívat zejména v nákladech na administrativu – např. dvojí vedení osobních daňových účtů, oznámení občanům obce o nových variabilních symbolech určených na platbu nového místního poplatku (srov. v této souvislosti dopady při aplikaci § 152 daňového řádu, kdy platby zaplacené poplatníkem na nový poplatek nebude možné započíst na případné nedoplatky na zrušeném místním poplatku, a contrario platby na starý variabilní symbol nebude správce poplatku moct automaticky přiřadit na nový poplatek, ale bude nutná součinnost poplatníka) a technické zabezpečení těchto a dalších změn.

Nerušit co se osvědčilo

Jako vhodnější by se dle našeho názoru jevilo ponechání stávajícího poplatku za svoz komunálního odpadu. Pro účely nové systematiky by mohl být tento poplatek upraven, a to např. tak, že by mohlo dojít ke změně názvu a částečně i obsahu. Výše uvedené negativní dopady vyplývající ze změny ZoMP by tak při volbě této varianty odpadly. Zůstávalo by tak již jen na obcích, zda se rozhodnou zavést nový (druhý) typ poplatku s tím, že obci vzniknou náklady na tuto změnu dopadající také na poplatníky, či zda setrvají na stávajícím (pozměněném) poplatku.

Za významnou změnu lze považovat také plánované vypuštění možnosti požadovat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Materiál k novele neobsahuje žádné odůvodnění tohoto vypuštění a ani hodnocení dopadů na obce, které využívají této možnosti, která je v současné době zakotvena v § 17 odst. 6 zákona o odpadech. Zjednodušeně řečeno materiál s touto možností ani nepočítá, nebere ji v potaz, a to přesto, že je tato možnost jednou ze tří voleb obcí, jak řešit problematiku plateb za svoz komunálního odpadu. Zkušenost obcí, které řeší problematiku plateb za svoz komunálního odpadu smlouvou uzavřenou s fyzickými osobami, jsou přitom vesměs pozitivní. Zrušení této možnosti tak bude mít objektivně významné negativní dopady na tyto obce, přičemž jejich konkrétní projev lze v současné době, bez řádně provedené analýzy, jen stěží odhadovat.

Několik poznámek k rozsahu navrhovaných změn

Navrhovaná novela ZoMP si klade za cíl odstranění současné nesystémovosti. Ponechává však stranou dlouho neřešená témata a témata spojená s poslední novelou ZoMP, resp. situace, které se jeví jako problematické. Nově navržený poplatek za směsný komunální odpad obsahuje jako jednu z variant, které si obce mohou zvolit, v zásadě totožnou úpravu současného místního poplatku za svoz komunálního odpadu. Při její aplikaci dochází i k níže uvedeným problematickým situacím. Je proto podle našeho názoru škoda, že předkladatelé novely nevyvinuli více úsilí k tomu, aby byly tyto problémy řešeny legislativně, namísto toho, aby odpovědi dávaly pouze soudy, a to ještě jen v několika případech, po několika letech a s dopady na činnost správců poplatku do minulosti.

Materiál tak např. nereaguje na problémy, které vznikly v souvislosti s poslední novelou ZoMP a o kterých jsme se zmínili v předchozích číslech tohoto seriálu. Jedná se např. o situaci, kdy je pro správce poplatku v zásadě prakticky nemožné zjistit, zda je či není poplatník ze zákona osvobozen od placení poplatku za svoz komunálního odpadu (srov. § 10b odst. 3 ZoMP), neboť takový poplatník jednak nemusí být umístěn v zařízení v místě jeho trvalého pobytu či v jeho blízkosti, jednak počet zařízení na celém území České republiky je poměrně vysoký (lze je počítat na tisíce). Přes reálnou existenci zákonného osvobození tak mohou být vůči poplatníkovi činěny úkony při správě daní (např. vyměření poplatku s fikcí doručení nebo vymáhání dlužných částek). V souladu se základními zásadami správy daní (srov. úvodní ustanovení daňového řádu) je podle našeho názoru v zájmu ze zákona osvobozeného poplatníka, který mnohdy není schopen vyřizovat úřední záležitosti, aby údaje týkající se osvobození sdělovaly správci poplatku ze zákona tato zařízení. Pro ně bude tato povinnost, oproti reálnému stavu u správce poplatku, představovat minimální administrativní zatížení a zajistí ochranu ze zákona osvobozeného poplatníka. Současně by se tímto postupem omezil nezákonný postup správců poplatku v případech, kdy nezjistil existenci osvobození od placení místního poplatku. Zakotvením této povinnosti by tak došlo k faktickému naplnění účelu daného osvobození, tj. bude zajištěno, že osoby umístěné v zákonem vymezených zařízeních budou skutečně od placení místního poplatku osvobozeny.

Rovněž materiál nereaguje na problém vznikající při přechodu daňové povinnosti nezletilého na jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka. V současné době není zcela jasné, co dělat v situacích, kdy není poplatek zaplacen a kdy má nezletilý poplatník více zákonných zástupců, což je drtivá většina případů. Podle našeho názoru již nelze s ohledem na to, že se jedná o přechod daňové povinnosti a nikoliv o volbu správce poplatku ohledně toho, komu vyměří, využít postup, který umožňovala (s určitými výhradami) předchozí právní úprava. To z toho důvodu, že řádně nesplněná poplatková povinnost přechází ze zákona po dni splatnosti místního poplatku na zákonné zástupce, kterým tato povinnost svědčí společně a nerozdílně. To znamená, že oba zákonní zástupci jsou ze zákona dlužníky společně nesplněné poplatkové povinnosti. Tato poplatková povinnost by podle našeho názoru měla být zanesena na společný daňový účet zákonných zástupců a následně vyměřena a případně vymáhána. V této souvislosti považujeme za vhodné uvést i druhý způsob řešení, ke kterému přistupují někteří správci poplatku, avšak který dle našeho názoru neodpovídá právní úpravě. Tento postup spočívá v tom, že správce poplatku zanese nesplněnou poplatkovou povinnost na osobní daňový účet toho ze zákonných zástupců, kterému vyměřují. V důsledku tohoto postupu tak je jeden ze zákonných zástupců dlužníkem a druhý je bez dluhů, což vytváří nepřípustnou situaci, která neodpovídá tomu, že daňová povinnost přešla na oba zákonné zástupce.

Novela za novelou

Jen pár týdnů poté, kdy se v meziresortním připomínkovém řízení objevil návrh výše uvedené novely ZoMP, byla do tohoto připomínkového řízení zaslána další novela ZoMP. Tato v pořadí druhá navržená novela ZoMP by měla, dle návrhu, nabýt účinnosti již dne 1. 1. 2017. Klade si za cíl zejména odstranit některé problémy, které v praxi vyvstaly v souvislosti s předchozími změnami ZoMP.

Tato druhá novela upřesňuje, že osvobození od placení místního poplatku za svoz komunálního odpadu uvedené v současném znění § 10b odst. 3 ZoMP se vztahuje pouze na poplatníky z titulu trvalého pobytu, nikoliv poplatníky z titulu vlastnictví nemovité věci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba. Tímto by mělo dle návrhu dojít k odstranění nedůvodných nerovností, které vznikaly mezi poplatníky, kteří jsou vlastníky nemovité věci, ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba a nejsou umístěni v příslušném zařízení specifikovaném v § 10b odst. 3 ZoMP, a těmi, kteří jsou vlastníky takové nemovité věci a v příslušném zařízení umístěni jsou.

Další změnou, která i podle názoru autorů tohoto článku přispěje ke zefektivnění správy místních poplatků, je odstranění pochybností ohledně použitelnosti pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy upravené v § 247a daňového řádu při správě místních poplatků. Tato pokuta byla do daňového řádu zakotvena s účinností od 1. 1. 2015. Její použití při správě místních poplatků však je s ohledem na znění § 11 odst. 4 ZoMP přinejmenším problematické a samo Ministerstvo financí ve svém stanovisku nedoporučovalo tuto pokutu při správě místních poplatků využívat. Pokud bude navrhovaná změna zákonodárcem přijata, získá správce poplatku efektivní nástroj k tomu, aby mohl sankcionovat poplatníky, kteří nesplní včas a řádně svou ohlašovací povinnost, jejíž plnění je pro výkon efektivní správy některých místních poplatků zcela zásadní.

Dalšími navrhovanými změnami v rámci této druhé novely je zvýšení sazby za místní poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst ze současných 20 Kč za den na 200 Kč za každý započatý den. Dle tohoto návrhu bude obec též oprávněna obecně závaznou vyhláškou upravit způsob placení a den platby poplatku odlišně od způsobu placení a dne platby podle daňového řádu.

Závěrem

lze dodat, že současný ZoMP objektivně potřebuje projít změnami, které budou ku prospěchu celé správy místních poplatků. Nezbývá tak než věřit, že budoucí změny ZoMP budou směřovat k ochraně práv poplatníků, k zefektivnění a zjednodušení správy místních poplatků a v konečném důsledku k naplnění cíle správy daní, a to vybrat všechny platby, které vybrány být mají.

Mgr. Michal Jantoš a Mgr. Václav Těžký, Krajský úřad Moravskoslezského kraje

TOPlist
TOPlist