K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

„Pojďme hledat společnou vůli s tím někam pohnout“

Datum: 22. 7. 2016, zdroj: VSOL 3/2016, rubrika: Veřejná správa online

vybízel plný sál při kavárenské diskusi v rámci slavnostního zahájení konference ISSS/V4DIS 2016 Zdeněk Zajíček, otec projektu Czech POINT, bývalý náměstek na ministerstvech vnitra, spravedlnosti i financí a spoluzakladatel Rady vlády pro informační společnost a konkurenceschopnost. Od poloviny letošního března navíc působí jako nový předseda představenstva a prezident ICT Unie, respektované profesní organizace ICT průmyslu. Hovořili jsme o nové vizi 202020, plánech ICT Unie i o tom, proč je rozvoj elektronických služeb pro občany dalším nezbytným krokem při celkové informatizaci společnosti.

Můžete stručně představit propagovanou iniciativu 202020?
202020 Jde v podstatě o snahu upozornit na skutečnost, že v tuto chvíli Česká republika není na nijak lichotivých místech v hodnocení rozvoje e-governmentu v celoevropském ani celosvětovém srovnání. Důvodů, proč jsme se tam ocitli, je mnoho, ale pitvat se v minulosti asi nemá žádný smysl. Spíše se tím snažíme říci: pojďme se dívat do budoucnosti a pojďme otočit ten trend, třeba právě do roku 2020 a zkusit se posunout do první dvacítky v žebříčku, kde jsme dnes na 53. místě. Beru to jako určitý cíl, ale to, zda skončíme 15. nebo 23., není rozhodující. Důležité je, že máme naději se do těch horních pater posunout. Máme zde plno lidí, kteří jsou schopni něco takového připravit, prosadit a zrealizovat.
Obvykle slyšíme, že v oblasti e-governmentu jsme na tom velmi dobře…
Podstatnou oblastí, kde v současné době zaostáváme, je oblast on-line služeb. V minulých letech se do ICT ve veřejné správě investovaly nemalé prostředky, především do velkých infrastrukturních projektů – základních registrů, rozsáhlých systémů, převodu papírové formy do elektronické a jen málo se pracovalo na projektech, které by sloužily přímo lidem nebo firmám. Aby se forma komunikace s úřady opravdu zjednodušila a aby mohly existovat takové služby, které jsou běžné například v elektronickém bankovnictví nebo při nákupech na e-shopech, kdy skutečně z pohodlí domova vyřídíte prakticky cokoli. Není jediný důvod, když ty technologie máme a ony to umí, udělat něco podobného v oblasti úřadů nebo služeb, které úřady zabezpečují. Chce to trochu odvahy a myslím, že šance tady opravdu je. Prostě dokázat, že to, co jsme odpracovali kdesi vzadu, jsme nyní schopni zhodnotit v té první linii.
Naplánovat něco je jedna věc, ale přesvědčit občany, aby to využívali, druhá…
Bylo by krásné, kdyby se nám podařilo skutečně projekty, o kterých se momentálně neví a přitom jsou rozpracované nebo těsně před dokončením, veřejnosti nějak souhrnně představit. Udělat třeba něco jako veletrh online služeb, prezentovat celou širokou nabídku – konečně, proč ne například v rámci dalšího ročníku konference ISSS? Jednotlivé úřady a instituce by mohly názorně představit, co mohou nabídnout v rámci elektronické obsluhy občana nebo firmy. Myslím si, že by se těch produktů mohlo sejít hodně, mnohé by byly velmi zajímavé a mohly by ušetřit spoustu času i peněz. To by konečně měl být jeden z hlavních cílů dobrého e-governmentu – šetřit náklady, které dnes stát vynakládá na agendy, jež vykonává, a zároveň co nejvíc šetřit čas i nohy občanů, ať už v běžném životě, podnikání, sociální péči či čemkoli dalším.
Zázemí pro to máme vlastně vybudované…
Je určitě dobře, že se nám v minulých letech základní infrastrukturní projekty jako registry, datové schránky nebo Czech Pointy podařilo dokončit a zprovoznit, a řekl bych, že v tomto jsme předběhli všechny ostatní státy v okolí a možná i na světě. Bohužel to neumíme prodat. Museli jsme to ale udělat, protože ty plánované služby bychom nebyli schopni poskytovat, podobně jako to dříve neuměly banky. Určitě ještě skoro každý pamatuje na doby, kdy musel s jakoukoli drobností do své pobočky, kde ho dokázali identifikovat a vyřídit jeho požadavek. Jakmile se začala sdílet data uvnitř banky, najednou to šlo – v té první fázi fyzicky na jakékoli pobočce, v dalších pak elektronicky. Jako přirovnání bych mohl použít třeba Czech Pointy – pro takový výpis z Rejstříku trestů najednou nebylo třeba absolvovat několikahodinové čekání v budově soudu v Praze na Pankráci, ale občan mohl zajít na jakékoli ze stovek kontaktních míst. A dnes už to lze obsloužit po internetu a nemuset chodit vůbec nikam. V této fázi jsme nyní, vzadu proběhla konsolidace dat a mnohé služby jsme schopni poskytovat na více než jednom okénku. Není už žádný důvod, proč je neposkytovat online a nepřetržitě.
S rozšířením online služeb by mohla výrazně pomoci plánovaná elektronická občanka…
Určitě to sehraje důležitou roli, protože pro tyto služby potřebujeme jednoznačně prokazatelnou elektronickou identitu. Způsobů, jak identifikovat osobu, která komunikuje se státem, je samozřejmě víc, eObčanka je jen jedním z těch nástrojů, není ale zároveň důvod, proč by nebylo možné určité typy služeb obsluhovat například přístupovými údaji do datové schránky nebo dokonce do internetového bankovnictví. Pokud to samozřejmě splní požadavky bezpečnosti a jednoznačné identity, a to i ve vztahu k základním registrům. Takže některé věci by vpodstatě mohly začít fungovat s tím, co už máme k dispozici. Návrh zákona, který se týká právě důvěryhodných služeb – eIDAS, v současné době projednává Parlament. Pracuje se na jeho doplnění o záležitosti, kteé se týkají právě elektronické identity, jejího ověřování a prostředků, jež jsou k tomu potřeba. Opravdu nemáme na co čekat a musíme vytvořit co nejširší spektrum služeb – i podle jednotlivých typů budeme záhy vědět, co dalšího ještě potřebujeme.
Plánuje ICT Unie v rámci svých aktivit rozšíření komunikace se zástupci obcí, měst a úřadů?
Moje zkušenost je taková, že v celé veřejné správě máme velice kvalitní zázemí v lidech, technologiích i projektech. Právě díky lidem na obcích, městech a krajích je stát vnímán tak, že funguje. Dnes je ten přenesený výkon státní správy, který vykonávají pověřené obce, města a kraje v různém rozsahu, tak blízko k lidem, že skutečně vnímají, že věci fungují. Určitě se budeme chtít opřít o zkušené lidi v samosprávách, kteří fandí elektronizaci a jsou připraveni celé věci pomoci. Budeme chtít komunikovat tak často, jak to bude možné, a už nyní v našich pracovních skupinách – například v přípravném výboru iniciativy 202020 – zástupci veřejné správy samozřejmě nechybí.
Nenarazíte při svých snahách na nedokonalou legislativu, podobně jako již několikrát v minulosti?
Právě legislativa je přesně to pole plánované spolupráce. Nemůžeme samozřejmě obsáhnout přes 6 tisíc obcí a dotknout se každého detailu, ale vzhledem k tomu, že obce spolu – ať už v rámci SMO ČR, dalších asociací a svazů nebo při jiných příležitostech – navzájem komunikují, jsou schopny identifikovat klíčové problémy. Myslím, že bychom zde mohli pomoci s analýzou, případně navrhnout nějakou legislativní úpravu a pokusit se společnými silami ty věci změnit tak, abychom se mohli posouvat dál. Jsme na to připraveni a máme dostatečnou odbornou kapacitu včetně zkušeností a erudice.
Jak vnímáte negativní vnímání některých ICT projektů širokou veřejností?
Mrzí mě, že ICT takovou image stále má. Jsou tu samozřejmě věci, které se příliš nepovedly a projekty, které nedopadly podle představ. Na změně tohoto pohledu je třeba průbězně pracovat. Některé věci by se měly vysvětlovat daleko jednodušeji, přesvědčit lidi o tom, že nejde o uzavřený svět, ve kterém se ztrácejí peníze. Je tady navíc jeden důležitý faktor – IT svět se posouvá dopředu velice rychle a mnohé věci, které byly před 15 lety ojedinělé, jsou dnes naprosto standardní službou. Vezměme jako příklad třeba software – před lety bychom si nedokázali představit práci bez toho, abychom měli nějaký nainstalovaný na svém počítači, dnes už může být prakticky kdekoli. Celé se to nesmírně proměňuje. Stát na to sice umí reagovat, ale musíme si uvědomit, že vždy to bude s jistou mírou zpoždění. A v tom vývoji, kdy se mnoho věcí průběžně zlevňuje, se může zdát, že projekt, který byl naplánován před několika lety, je najednou příliš drahý, předimenzovaný nebo zastaralý. Je to prostě potřeba vnímat v kontextu doby, ve kterém se zadával. A také je určitě nutné vyhnout se chybám z minulosti – to znamená mluvit otevřeně o zadavatelské části. Rovněž by bylo potřeba lépe docenit lidi, kteří se na obcích, městech nebo krajích zabývají právě ICT technologiemi – je tam třeba mít kvalifikované pracovníky, kteří vědí, co chtějí, vědí, co mají objednat, a nenechají se jen tak ukolébat nějakou zdánlivě výhodnou nabídkou. Jasným kritériem by měly být požadované parametry za odpovídající cenu.
Jaké jsou vaše plány v roli prezidenta ICT Unie v nejbližších letech?
O vizi 202020 jsme již hovořili, moje funkční období je ale tříleté a samozřejmě je zde plno dalších důležitých témat, která nemůžeme pominout. V první řadě jde o rozvoj sítí nové generace pro přenos vysokého objemu dat. Jde o celosvětový trend, uživatelé se chtějí přes internet dívat na televizi, sledovat video, hrát hry, pracovat. Bez toho, aby se k nim data dostala, to prostě nejde. Zahlcené sítě nás čím dál tím více začínají blokovat. A budoucnost bude na objem dat ještě daleko náročnější – telemedicína, zdravotnická dokumentace, zábava, hudba a mnoho dalšího. Je potřebná velká investice a musíme maximálně využít mimořádné dotace z EU ve výši 14 miliard korun. V podstatě je to jen injekce, protože konečná částka bude daleko vyšší, ale věřím, že přes počáteční drobné zdržení se to nyní ubírá správným směrem a přípravy jsou poměrně intenzivní. I v tomto případě ale bude nutná změna některých zákonů (stavební zákon, zákon o památkové péči, problematika věcných břemen, kompetence obcí apod.), které s výstavbou sítí souvisí, takže jsme zpět u již zmiňovaných legislativních překážek. A také to celé ovlivňuje návratnost investic – ta je v některých případech tak dlouhá, že někde k výstavbě zřejmě ani nedojde. V mnoha případech bude nutné najít nějaký průnik a dohodu s územními samosprávami. Na druhé straně se dá očekávat spolupráce, žádný ze starostů určitě nechce mít svoji obec bez infrastruktury – zásobovat obchody nebo odvážet odpad po polní cestě by bylo určitě komplikované. A v případě sítí pro data je to velmi podobné. Mezi další důležitá témata ICT Unie pro nejbližší dobu určitě patří rovněž elektronická identita či vzdělávání v oblasti ICT – už dnes se nám ve firmách či úřadech kvalifikovaných lidí nedostává a někteří odborníci odhadují, že uplatnění by našlo až 30 tisíc odborníků. V této věci budeme chtít být mimořádně aktivní, hodně si slibujeme třeba od rekvalifikací absolventů humanitních oborů.
Pojďme se ještě na závěr krátce zastavit u zřízení koordinátora digitální agendy ČR, který byl jmenován státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza…
Jsem přesvědčený o tom, že osobnost Tomáše Prouzy představuje skvělý výběr. O jeho odbornosti nejsou nejmenší pochyby a propojení s jeho stávající funkcí je pro oblast ICT nesmírně důležité. Digitální agenda samozřejmě není jen e-government, ale má daleko širší záběr – týká se rozvoje průmyslu, rozvoje společnosti i rozvoje fungování státu. Mít člověka, který to celé vidí z daleko většího nadhledu, je velice dobře, a za ICT Unii mohu slíbit, že se budeme snažit mu vytvářet maximální podporu pro to, aby v této nové kompetenci obstál. Věřím, že pro rozvoj v řadě oblastí to bude mimořádný přínos. Byla by škoda, kdyby naše ekonomika, která se úspěšně revitalizuje, nezachytila světové trendy, jako například průmysl 4. 0. Máme velkou šanci, i díky historickým zkušenostem, navázat na dosavadní úspěchy a dál je rozvinout. K tomu je nutná podpora vlády a politiků napříč celým spektrem, neboť ty věci jsou skutečně dlouhodobé. Stejně tak to platí pro celý rozvoj společnosti či zajištění toho, aby nikdo nebyl vyloučen z možnosti komunikovat se zbytkem světa. Jednoznačnou podmínkou je ale schopnost a vůle komunikovat, tady bych však u nového koordinátora digitální agendy rozhodně neměl jakékoli pochybnosti, že by to nedokázal. Je po všech stránkách vhodným člověkem.

Děkuji za rozhovor.

Prokop Konopa

TOPlist
TOPlist