K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Architekti a starostové na jedné lodi hodnotili kvalitu architektury ve městech

Datum: 4. 7. 2016, zdroj: ČKA, rubrika: Ostatní

Česká komora architektů již 6. rokem pořádá akci Architekti na jedné lodi, jež je určena všem milovníkům architektury. Letošním tématem neformálního setkání, které se uskutečnilo 29. června na (A)VOID Floating Gallery na Rašínivě nábřeží, byla kvalita architektury ve městech. Tu na setkání hodnotili jak architekti, tak zástupci měst, která se mohou pyšnit kvalitní architekturou a urbanismem: Litomyšl, Líbeznice a Dolní Břežany. Jejich příklady dokazují, že krásná architektura nemusí být nutně záležitostí velkých měst.

ČKA v lednu vyhlásila soutěžní přehlídku Česká cena za architekturu, jež se setkala s mimořádným zájmem architektů, kteří do ní přihlásili bez mála 500 realizací. Cena České komory architektů si současně klade za cíl aktivování zájmu o kvalitní architekturu u veřejnosti a zástupců samospráv. Mezinárodní odborná porota v červnu vybrala užší okruh 63 nominovaných děl, která představují to nejlepší, co bylo v České republice za posledních 5 let zrealizováno. Zhruba polovina realizací z výběru poroty byla financována z veřejných prostředků. Nominace také ukazují, která česká města s veřejnými zakázkami z oblasti architektury a stavebnictví zacházejí efektivně a zodpovědně.

Co stojí za kvalitou architektury ve městech?

Místem s velkou koncentrací kvalitní architektury je již tradičně východočeská Litomyšl. Toto jedenáctitisícové město je ve výběru poroty zastoupeno hned čtyřmi realizacemi (Rekonstrukce piaristického kostela, Multifunkční sál, Revitalizace zámeckého návrší a Plavecký bazén). O své pětadvacetileté zkušenosti v roli městské architektky Litomyšle se v diskusi Krásná města aneb Architektura věc veřejná podělila Zdeňka Vydrová. Vyzdvihla zejména potřebu kontinuální spolupráce, která díky čtyřletým volebním obdobím bývá mnohdy velmi težko aplikovatelná. Podpora politické reprezentace je pro městského architekta, jehož role je spíše koncepční, naprosto zásadní.

S architekty také spolupracují středočeské Líbeznice. Jejich starosta Martin Kupka uvedl, že kromě externího spolupracovníka ve funkci městského architekta, se obci osvědčily vyzvané architektonické soutěže. Jedná se o princip, kdy město na základě referenčních staveb osloví vybrané ateliéry s konkrétním zadáním. Ty následně zpracují projektové dokumentace, z nichž zástupci města společně s odborníky vybírají projekt, který nejlépe vyhovuje zadání. Jedná se o způsob, jakým lze i do relativně malého města přivést kvalitní architektonické týmy. Že tento model funguje, dokládá nejen název obce samotný, ale také to, že tato dvouapůltisícová obec je v prestižním výběru mezinárodní poroty zastoupena hned dvakrát (ZŠ Líbeznice a Tři věže)!

Velkou péči zejména územnímu plánování a veřejným prostranstvím věnují také čtyřitisícové Dolní Břežany. Starosta Břežan Věslav Michalik potvrdil, že navzory napjatému rozpočtu, s jakým většina malých měst boduje, se jim odborník v pozici městského architekta vždy vyplatil. Jako zásadní považuje stanovení celkové vize obce, které je bez zapojení odborníků nemožné. Investice do kvalitního vysvatěného prostředí se zde opravdu vyplatila: ve městě je velký počet rezidentů a prakticky zde neexistuje fluktuace obyvatel. Kvalitu veřejného prostředí přitom podle slov starosty většina obyvatel uvádí jako jeden z důvodů tohoto stavu.

Výjimečná situace pak panuje ve středočeském Tehově, kde je v roli starosty architekt David Hlouch, který je zároveň členem představenstva ČKA. Obec ani ne s tisícovkou obyvatel má tak odborníka přímo ve svém čele. David Hlouch na setkání rovněž upozornil, že malé obce, které pozici městského architekta zatím nemají, by jistě ocenily možnost využívat externího konzultanta, který by mohl působit v rámci obcí s rozšířenou působností či na krajích.

Architektonické soutěže se vyplatí!

Kvalitu architektury ve městech dlouhodobě podporuje také Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které na setkání reprezentoval Josef Morkus. Vláda v lednu 2015 přijala dokument Politika architektury a stavební kultury ČR, který je v ostatních evropských zemích již řadu desetiletí naprostým standardem. Josef Morkus vysvětlil, jakými hlavními okruhy se dokument zpracovaný ministerstvem za podpory řady institucí, včetně ČKA, věnuje. Zvýšenou péči ministerstvo věnuje zejména veřejnému prostoru a zasazení staveb do okolí či oblasti veřejných zakázek. Kvalitě architektury vychází vstříc i nově schválený zákon o zadávání veřejných zakázek, který by měl nabýt účinnost na podzim tohoto roku. Zavádí především kvalitativní kritéria při výběru projektanta a zhotovitele projektu, tak aby ve výběrových řízeních nebylo zohledňováno pouze kritérium nejnižší ceny, které nemůže přinést očekávanou kvalitu a ve výsledku ani finanční úsporu.

Politika architektury také podporuje institut veřejné architektonické soutěže, který je kvalitním a transparentním nástrojem pro zadávání veřejných zakázek z oblasti architektury a stavebnictví. To mimo jiné potvrzují i výsledky České ceny za architekturu. Z 475 přihlášených prací jich bylo 13 realizováno na základě architektonické soutěže, přičemž do užšího výběru poroty postoupilo hned 9 z nich. Efektivitu architektonických soutěží potvrzuje i ekonomická analýza společnosti EEIP Dopady architektonické praxe na ekonomiku ČR, která přímo uvádí, že architektonická soutěž přináší kromě kvality také ekonomickou rentabilitu. Objednavatelem studie bylo opět Mininistertvo pro místní rozvoj, které v budoucnu dokonce zvažuje založení fondu na podporu architektonických soutěží u vyhlašovatelů.

Jak aktivovat zájem o kvalitní architekturu?

Do diskuse se zapojil také architekt Jaroslav Zima ze studia D3A, který je současně členem odborné Akademie České ceny za architekturu. Zdůraznil, že péče o kvalitní prostředí začíná u každého z nás. Lhostejnost obyvatel přispívá k nezájmu o kvalitní architekturu. Zájem veřejnosti je třeba aktivovat. Jedním z možných prostředků je právě prezentace kvalitních výsledků práce architektů prostřednictvím soutěžní přehlídky Česká cena za architekturu. Společnost by se měla naučit rozeznat kvalitní architekturu, a to nejen tu současnou, ale také historickou, kterou je třeba chránit. Jaroslav Zima poukázal na kauzy spojené s ohrožením dvou doopravních staveb a zároveň nesporných dominant Prahy: Libeňský a Železniční most. Současná situace, kdy se nechají vzácné stavby chátrat a jsou často nahrazeny novými a méně kvalitními následovníky, je alarmující.

Na tom, že vzdělávání veřejnosti hraje naprosto klíčovou roli, se shodli všichni diskutující. Jaroslav Zima upozornil, že v médiích chybí kvalitní pořady o architektuře. V souvislosti s Českou cenou za architekturu přitom vzniká časosběrný dokument, který divácky atraktivní formou bude prezentovat kvalitní výsledky práce architektů. O vzdělávání veřejnosti formou praktických workshopů zaměřených také na nejmladší generaci, informovala Zdeňka Vydrová. V Litomyšli funguje festival ArchiMyšl, který během Dne architektury pořádá procházky po městě a další zajímavé aktivity.

O vlivu kvality prostředí na rozvoj jedince se shodli také předseda ČKA Ivan Plicka a Josef Morkus z MMR. Velká pozornost by měla být upřena zejména na prostředí, ve kterém vyrůstají děti. Do České ceny za architekturu se přitom přihlásilo několik projektů škol či školek. Do užšího výběru přitom postoupily pouze dva z nich: Pavilon základní školy v Líbeznicích od Projektil Architekti či Rekonstrukce a dostavba základní školy Hovorčovice od architekta Ondřeje Tučka.

Swingování mezi diplomkami

Program akce Architekti na jedné lodi dále pokračoval neformální zábavou na palubě (A)VOID Floating Gallery i přilehlém nábřeží. Učastníci akce si mohli rovněž prohlédnout výstavu 16. ročníku Přehlídky diplomových prací, která probíhala v podpalubí. Přehlídka si klade za cíl objevování budoucích hvězd architektonické scény. Nutno dodat, že se to více než daří, protože řada z oceněných studentů přihlásila svá díla do České ceny za architekturu a někteří z nich dokonce uvízli v hledáčku mezinárodní poroty, která je zařadila na seznam nominovaných děl. Paluba se ve večerních hodinách rozvlnila v rytmu electro swingu, hudební produkci obstaral DJ Swing Garden.

TOPlist
TOPlist