K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Veřejné kulturní služby – trendy, vyhlídky a význam místní kultury

Datum: 26. 8. 2016, zdroj: OF 3/2016, rubrika: Ostatní

Letošní rok je pro českou kulturní politiku přelomový. Vláda schválila několik klíčových strategických dokumentů a zvyšuje prostředky na kulturu. V nynější geopolitické situaci roste na evropské i místní úrovni význam péče o kulturní povědomí a posilování domácí kulturní identity.

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

Podpora živého profesionálního umění z resortního rozpočtu letos dosáhla historické výše. Schválená částka více než 252 milionu korun na dotační programy a stipendia je dvojnásobná oproti roku 2013. Většina prostředků je vyhrazena pro prioritní akce. Návrh Programu státní podpory festivalů profesionálního umění schválila vláda v květnu a aktuální oslavy sedmi set let od narození císaře Karla IV ukazují novou podobu podpory kulturního povědomí. Významná výročí se stávají příležitostí k obnovení zájmu o minulost, což je příležitostí, jak spojit iniciativy a aktivity různých organizací na místní i celostátní úrovni.

Veřejnoprávní instituce v kultuře

Zatímco výročí umožňují vytvářet a podporovat ad hoc vzniklé projekty, strategická podpora rozvoje kulturních služeb se neobejde bez systémových a legislativních opatření. Aktuálně má vláda projednat senátní návrh zákona o veřejnoprávní instituci v kultuře, který navrhuje např. možnost společného zakladatelství (např. kraje společně s obcí), odpolitizování vedení organizací (ustavením správních rad), uvolnění tarifních mezd a možnost víceletého financování. Zákon má zachovat výhody příspěvkových organizací, kterým hradí ztrátu zřizovatel.

Zatímco se zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře týká hlavně větších měst, nedávno přijaté strategické dokumenty mohou být příležitostí i pro menší města a obce.

Nové přístupy k tradici

Vláda v lednu schválila Koncepci účinnější péče o tradiční lidovou kultury v České republice na období 2016–2020. Mimo jiné má stabilizovat a zlepšit podmínky pro uskutečnění Úmluvy o zachování nemateriálního kulturního dědictví UNESCO a také přispět k popularizaci Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR včetně krajských seznamů. Prostřednictvím těchto seznamů se otevírá prostor pro propagaci a zlepšení péče o své lidové dědictví a tradice také obcím.

Zajímavý přístup k tradiční lidové kultuře představuje příručka Mapování tradičních řemesel v regionu Uherské Hradiště, kterou nedávno vydal Institut umění – Divadelní ústav. Autoři mj. navrhují, aby se propojovala řemesla s novými trendy v oblasti designu a výtvarného umění a pečovalo se o propagaci regionálních výrobků. Tato oblast má rovněž ekonomický potenciál, souvisí s budováním dobré pověsti regionu a může propojovat tradice, současnou kulturu a turistický ruch.

Kultura a udržitelný rozvoj

Že kulturní aktivity mohou být významným motorem podpory turismu a v důsledku ekonomického rozvoje vyplývá i z aktuálně probíhajících prací na Strategii udržitelného rozvoje Česká republika 2030. Tento dokument, který by měl být vládou schválen ještě letos, vychází z obecných cílů formulovaných OSN, mj. klade např. důraz na péči o místní komunitu, kulturní a přírodní bohatství.

Úspěšným příkladem péče o kulturní památku a zároveň rozvíjení jejího potenciálu pro současné kulturní aktivity jsou ostravské Dolní Vítkovice, které jsou nejen unikátním příkladem oživení kulturního dědictví, ale také spolupráce veřejné a soukromé iniciativy a propojení úzkoprofilové umělecké nabídky s programem pro školy a širokou veřejnost.

V diskusi o udržitelné budoucnosti ČR je logicky zdůrazněn význam rodiny, jako základního tvůrce lidské identity. Právě v rodinách si děti osvojují kulturní návyky – škola zde hraje až druhou roli. Podstatné je soustředit se na motivaci k zájmu o kulturu, konkrétně četbu, u všech věkových skupin a nejen u dětí.

Význam místní kultury

Důležitým cílem je posilování respektu k vlastní kultuře jako předpokladu k respektu k ostatním kulturám. Proto je důležité věnovat péči udržení a rozvoji kulturní infrastruktury, nejen v hlavním městě a regionálních centrech, ale také na místní úrovni.

Podle Strategie regionálního rozvoje ČR 2014–2020 máme v České republice hustou síť kulturních organizací různého charakteru. Regionální a hlavně místní kulturní centra (divadla, kulturní domy) však nedisponují dostatečným vybavením, odpovídající právní formou a dostatkem financí a know-how. Kulturní pracovníci a vzdělavatelé na místní úrovni nejsou důstojně zaplaceni a mají omezený přístup k aktuálním zahraničním poznatkům a metodám, jak zprostředkovávat a rozvíjet kulturní hodnoty, a jak začleňovat do kultury vyloučené skupiny.

Strategie také konstatuje, že zatímco počet zpřístupněných památkových objektů se zvyšuje, počet návštěvníků nepatrně klesá. Proto je jejich atraktivitu potřeba zvyšovat doprovodnými programy. I přes rovnoměrné rozložení kulturního potenciálu, klesá jeho využití se vzdáleností od krajských center. Nedaří se využít kulturně-turistického potenciálu řady oblastí, přičemž v sociálně a ekonomicky zaostalých oblastech, například v Jeseníkách, jde často o jediné řešení udržitelného rozvoje. Investice do regionální kulturní infrastruktury jsou nedostatečné. S touto asymetrií se objevuje další asymetrie: rozšiřování kulturní nabídky ne úplně koresponduje s rozšiřováním její dostupnosti. Negativním trendem je snižování počtu zaměstnanců v kulturních zařízeních, zejména v malých obcích s omezeným rozpočtem. Tyto, a další závěry uvádí statistické šetření kulturně vzdělávací a zájmové umělecké a mimoumělecké činnosti, provedené Národním informačním střediskem pro kulturu (NIPOS) za rok 2014. Tím vším se zvyšuje riziko, že se kulturní služby stanou dalším z faktorů sociálního vyloučení a že skutečně kvalitní kultura nabízející například špičkové interprety nebo zahraniční produkce bude dostupná jen v metropolích skupinám s vyšším příjmem a s odpovídajícími kompetencemi a návyky.

Na místní úrovni je proto třeba zlepšit hlavně podmínky pro volnočasové kulturní aktivity, využití lokálního kulturního potenciálu a jeho propojení s dalšími oblastmi jako je turismus nebo školství pro povzbuzení místních iniciativ a komunitního života. Pro důstojný život je zásadní rozšiřování a zkvalitňování kulturní nabídky, zejména pro děti a seniory. Jak Strategie regionálního rozvoje konstatuje, tato opatření se ovšem neobejdou bez posílení strategických a koncepčních nástrojů a přístupů k místnímu a regionálnímu rozvoji, a bez zvýšení reálného využívání strategických dokumentů a kvalitnějšího plánování.

Omezené kulturní služby povedou k slabé identifikaci s regionem, k posílení pocitu vykořeněnosti a ztráty orientace ve světě a k prohloubení flustrace ze špatných životních podmínek. To může vést k zavádějícímu pocitu, že kulturní aktivity a služby jsou jaksi nadbytečné. Do zorného pole je naopak potřebné postavit fakt, že kulturní činnosti rozvíjí vyjadřovací schopnosti, tvořivost a představivost občanů a tím posiluje jejich schopnost čelit společenským výzvám a také vytváří předpoklady k aktivnímu občanství.

Autor je odborný pracovník Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) poradenského střediska pro kulturu.

Mgr. Martin Bernátek

TOPlist
TOPlist