K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Servis městům a obcím nabízí Česká komora architektů

Datum: 31. 8. 2016, zdroj: OF 3/2016, rubrika: Ostatní

Zákon o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, na jehož základě byla v roce 1992 založena Česká komora architektů, poměrně přesně definuje okruh její činnosti. Ve vztahu k veřejné správě zákon dokonce přímo uvádí, že do působnosti Komory spadá spolupráce s orgány státní správy a samosprávy (zákon č. 360/1992 Sb. § 23 odst. 6, písm. l).

Česká komora architektů

Mezi dalšími okruhy činností, které zmiňovaný zákon uvádí, jsou také péče o stavební kulturu a o kulturu vytváření prostředí, spolupůsobení při ochraně veřejných zájmů v oblasti výstavby, architektury a územního plánování či spolupráce s vypisovateli soutěží a výběrových řízení.

Česká komora architektů tuto definici zákona naplňuje poskytováním odpovídajícího servisu veřejné správě. Ten je možné rozdělit do čtyř klíčových oblastí: veřejné zakázky, architektonické soutěže, upevňování pozice městského architekta a zpracování odborných stanovisek.

Veřejné zakázky

Veřejné zakázky a zejména způsob jejich zadávání i průběh výběrového řízení na projekt i jeho následnou realizaci logicky zajímají jak zástupce samospráv, tak architekty, inženýry a stavaře. Ti nejčastěji kritizují nechvalně známou praxi v zadávání veřejných zakázek, kdy dochází k prosazování jediného kritéria, jímž je nejnižší cena, přičemž kvalita a uživatelská hodnota pro spotřebitele bohužel zůstávají druhořadým aspektem. Veřejné zakázky na projektové práce by si přitom zasloužily mnohem širší publikum, než jakým jsou pouze zadavatelé zakázek a jejich zpracovatelé. Vzhledem k jejich úhradě z veřejných prostředků, ať již státu či samosprávy, mají předpoklad pro to, aby zvýšily občanskou angažovanost a zájem o prostředí, ve kterém žijeme.

Komora si současně uvědomuje problémy, s nimiž se zadavatelé veřejných zakázek při jejich vypisování potýkají. Patří mezi ně například nedostatečná orientace úředníků v procesu přípravy staveb a dalších realizací z oboru architektury či územního plánování. Z tohoto důvodu ČKA pravidelně pořádá odborné semináře a konference, které jsou veřejné správě nápomocné nejen v otázce veřejných investic. V posledních dvou měsících například proběhly dvě mimořádně úspěšné konference v Poslanecké sněmovně, kde ČKA prezentovala problematiku dotačních výzev v oblasti územního plánování.

Hodnota projektových prací

V souvislosti s novým zákonem o zadávání veřejných zakázek nabízí Komora pomoc ve formě Programu pro stanovení hodnoty projektových prací. Aplikace stanoví potřebnou hodinovou dotaci nezbytnou pro projektové činnosti architektů a inženýrů podle typu, kategorie obtížnosti a předběžných investičních nákladů pozemní a krajinářské stavby. Současně byla zprovozněna obdobná aplikace pro stanovení potřebné hodinové dotace pro tvorbu územních plánů a regulačních plánů a územních studií. Program je vhodný jak pro veřejné zakázky, tak pro privátní investice. Hodnoty hodinové dotace přitom odpovídají nutné časové náročnosti pro vypracování úplné, proveditelné a bezpečné projektové dokumentace stavby nebo její části v souladu s příslušnými právními předpisy (například stavební zákon, související závazné předpisy, technické normy atd.). Součástí programu je i možnost výpočtu předpokládaných investičních nákladů plánované stavby – na základě zadání základních parametrů této stavby. I v případě této aplikace je možné očekávat velký přínos zejména pro veřejné zadavatele. Aplikace je dostupná na webu Komory v sekci Pro veřejnou správu.

Program je využitelný i jako pomoc při stanovení mimořádně nízké nabídkové ceny. V této souvislosti je nutno konstatovat, že Komora velice vítá, že podle návrhu nového zákona o zadávání veřejných zakázek už nebude možné vybírat zhotovitele projektových prací pouze na základě jediného kritéria – nejnižší nabídkové ceny. Pro výběr tedy zůstává volba mezi soutěží o návrh (s následným jednacím řízením bez uveřejnění) a mezi využitím kritéria ekonomické výhodnosti (tedy kombinace nabídkové ceny, jež není dominantní, a dalších kritérií, jež odrážejí kvalitu).

Zmíněný program je prvním výstupem z připravovaného Manuálu pro zadávání veřejných zakázek na projektové práce, který ČKA aktuálně zpracovává na objednávku Ministerstva pro místní rozvoj. Manuál popisuje proces zadávání veřejných zakázek, definuje role jednotlivých aktérů tohoto procesu a doporučuje efektivní postup při jejich vypisování. Nový Manuál pro zadávání veřejných zakázek bude rovněž obsahovat metodiku pro zpracování investičního záměru, bude podrobně popisovat možnost zadání veřejné zakázky na projektové práce formou architektonické soutěže či s využitím kritéria ekonomické výhodnosti a rovněž informaci o výhodách pozice městského architekta a možnosti jeho spolupůsobení při zadání zakázky i následném výběrovém řízení.

Více informací

Důvěřujeme architektonickým soutěžím

Architektonické soutěže (soutěže o návrh, dle zákona o veřejných zakázkách) jsou vhodným způsobem výběru projektanta. Jejich výhody jsou nasnadě – jsou prověřené historií, dokážou ušetřit finance a jsou tím nejvhodnějším nástrojem ke komunikaci s veřejností. Jednou z jejich dalších výhod je, že vyhlašovateli poskytnou hned několik (často desítky) návrhů, které jsou vypracovány na míru konkrétnímu projektu. Zohledňují jeho priority a předkládají různá řešení, která jsou promyšlená do detailů. Nespornou výhodou je i transparentnost celého procesu. Veřejnost má mnohdy pocit, že většina výběrových řízení ve stavebnictví je zmanipulovaná. Oproti obchodním soutěžím, kde zadavatel bohužel mnohdy rozhoduje na základě nejnižší ceny, stojí architektonická soutěž, která zohledňuje i další hodnotící kritéria.

Díky svému promyšlenému konceptu, do kterého spadá i přítomnost převážně odborné a nezávislé poroty, která je garantem kvality výběru, či podmínka anonymity soutěžních návrhů, vede k informovanosti a zapojení veřejnosti, a tím i k potlačování korupce. Architektonická soutěž je zároveň jedinečnou příležitostí, jak zapojit obyvatele do architektonických a urbanistických plánů města či obce a vzbudit v nich zájem o veřejný prostor. Vyhlášení výsledků architektonické soutěže doprovází výstava soutěžních návrhů, na níž se může veřejnost s každým z nich i s komentářem poroty obeznámit. Architektonické soutěže jako nejvýhodnější formu výběru zadávání veřejných zakázek na projektové práce potvrzuje i analýza Dopady architektonické praxe na ekonomiku ČR od společnosti EEIP, jež vznikla na objednávku Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Česká komora architektů na základě veřejně přístupných informací z věstníku veřejných zakázek a monitoringu médií dohledává vhodné investiční záměry, které by mohly být realizovány na základě architektonické soutěže. Aktivně pak tyto potenciální vyhlašovatele oslovuje se základními informacemi o výhodách architektonických soutěží a nabízí městům a obcím bezplatné konzultace. Kromě diskuse nad soutěžními podmínkami ČKA může doporučit vhodného administrátora soutěže nebo jeho auditora. Komora na svém webu současně vede seznam proškolených odborných porotců a v přípravě jsou rovněž tzv. karty porotců, kde se vyhlašovatel dozví, s jakými soutěžemi má daný odborník zkušenosti.

Pro vyhlašovatele je jistě pozitivní zprávou rovněž skutečnost, že existují také způsoby, jak architektonickou soutěž financovat částečně i z externích zdrojů. Nadace Proměny např. každoročně vypisuje grantovou výzvu v programu Parky (termín pro podání podkladů je na konci roku 2016). Nadace pomáhá městům rozvíjet parkově upravená veřejná prostranství. Projekty se současně realizují se zapojením místních obyvatel a ve spolupráci s odbornou veřejností. Více informací o programu naleznete na www.nadace-promeny.cz. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR také na popud České komory architektů plánuje založení fondu pro veřejné vyhlašovatele architektonických soutěží.

Více informací

Městský architekt jako garant urbanistického rozvoje sídel

Hlavní architekt dokáže zajistit komplexní péči o sídlo, čerpat z jeho specifik a posílit místního genia loci. České komoře architektů se v posledních letech daří tuto pozici stále lépe propagovat. K naší velké radosti zjišťujeme, že komunální zastupitelé jsou městským architektům více než nakloněni a nově se tak s touto pozicí můžeme setkávat např. v Českém Krumlově, Mnichově Hradišti i Žďáru nad Sázavou. Nerozhoduje přitom velikost sídla ani četnost historických objektů či památek. Městského architekta zřídily jak sedmitisícové Šlapanice u Brna, v přípravě je také odbor hlavního architekta v druhém největším městě republiky – čtyřistatisícovém Brně. Téma městského architekta shledali jako zásadní i v Rožnově pod Radhoštěm, Břeclavi, Mariánských Lázních, Chomutově nebo Praze 17.

Přesto však potenciál institutu městského architekta není zcela naplněn a řada měst a obcí nad zavedením této pozice stále ještě váhá. Nedůvěru zastupitelů vůči pozici městského architekta ve většině případů přiživuje také její nedostatečné ukotvení v zákonu. Žádnou výslovnou úpravu funkce městského architekta v českém právním řádu nenalezneme. Nejasnému vymezení odpovídá i nesjednocená terminologie. Objevují se pojmy jako městský architekt, architekt města, hlavní architekt, obecní architekt apod. Zřízení městského architekta přitom však není nikterak složité. Je ovšem třeba počítat s jistými požadavky na koordinaci státní správy, samosprávy a politické reprezentace a jejich vůli s architektem města spolupracovat.

Česká komora architektů rovněž připravila materiál, který komunálním zastupitelům objasní možnosti působení městského architekta. Manuál Městský architekt je dostupný na webu Komory v sekci Pro veřejnou správu. Stejně jako v případě architektonických soutěží Komora městům a obcím nabízí k tomuto tématu odborné konzultace. Vnímáme, že kolem profese městského architekta je řada otázek. V manuálu ČKA naleznete odpovědi na většinu z těchto dotazů. Dozvíte se zde například, že městský či hlavní architekt je supervizorem, koordinátorem a nositelem koncepce dané obce či města, zároveň je tvůrčím pracovníkem a expertním poradcem. Městský architekt podstatnou měrou přispívá ke zlepšení celkového vnitřního i vnějšího obrazu sídla. Díky svým zkušenostem zvládne např. také administrovat architektonickou soutěž a určit správnou návaznost jejích jednotlivých kroků, tak aby byla využita co nejefektivněji. Současně plní funkci mediátora – prostředníka mezi vedením města a jeho občany. Iniciuje participační procesy, dohlíží na jejich efektivitu a podílí se na vzdělávání veřejnosti v oblasti architektury. Činnost architekta města může zahrnovat konzultační a poradenskou činnost zejména pro orgány města, jeho komise a výbory či odbory, jejichž činnost se dotýká urbanismu a architektury, životního prostředí, památkové péče, ale také pro občany města.

S čím městský architekt pomůže?
  • s urbanisticko-architektonickým rozvojem města,
  • s tvorbou veřejného prostoru včetně řešení oprav, rekonstrukcí a mobiliáře,
  • s řešením staveb v městské památkové zóně či exponovaných lokalitách města,
  • s předkládáním návrhů a doporučení orgánům města na urbanisticko-architektonické úpravy a opatření ve městě,
  • se zpracováním zadávacích podmínek na stavby pořizované z prostředků města,
  • s přípravnou a projektovou dokumentací na stavby pořizované z prostředků města,
  • se zpracováním zadávacích podmínek pro pořizování ÚPD,
  • s účastí ve výběrových komisích a při veřejných projednání projektů,
  • s komunikací s veřejností a jejím vzděláváním v oblasti architektury (role mediátora),
  • s organizací architektonických a urbanistických soutěží,
  • se zpracováním různých neformálních koncepčních dokumentů, návrhů a studií rozvoje,
  • s koordinací zpracování strategických plánů měst.
Více informací

Nabízíme zpracování odborných stanovisek

Česká komora architektů nabízí orgánům veřejné správy i veřejnosti konzultační služby týkající se projektování staveb a souvisejících oblastí (územní plánování, veřejné zakázky, postupy úřadů při povolování staveb, problematika autorství projektů a staveb apod.). Na základě prvního kontaktu s problémem, který probíhá zpravidla telefonicky nebo e-mailem přes Kancelář ČKA (právní oddělení), je ze seznamu zvolen odborník se zkušenostmi s danou problematikou, který následně konzultaci za úhradu provádí. Výsledkem může být osobní konzultace, a to i v místě sídla objednatele, nebo zpracování odborného posouzení, resp. stanoviska k danému problému.

Více informací

Mgr. Zuzana Hošková, manažerka komunikace, tisková mluvčí a šéfredaktorka Bulletinu ČKA

TOPlist
TOPlist