K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Soutěž Chytrá města pro budoucnost

Hospodaření obcí v roce 2015 podle velikostních skupin obcí

Datum: 6. 9. 2016, zdroj: OF 3/2016, rubrika: Ekonomika

Stejně jako v roce 2014, i v loňském roce hospodařily obce dobře. Meziročně se zvýšily jejich příjmy a výdaje, vyšší byl i přebytek jejich rozpočtů. V sestupné tendenci pokračoval i vývoj celkového dluhu obcí. Níže uváděný pohled na hospodaření obcí nepočítá s Prahou (je zároveň obcí i krajem) a obce posuzuje podle pěti velikostních skupin.

Celkové příjmy obcí dosáhly koncem roku 2015 výše 208,6 mld. Kč a byly o 5,8 mld. Kč, resp. o 3 % vyšší než v předchozím roce. Rostly i výdaje, avšak pomaleji. Jejich objem se meziročně zvýšil o 3,4 mld. Kč, resp. o 2 %. Vyšší dynamika příjmů než výdajů vyústila v přebytek rozpočtu, a to v řádu 9,4 mld. Kč. Je to o 2,3 mld. Kč vyšší přebytek než v roce 2014.

V posledních šesti letech se obce jako celek naučily lépe přizpůsobovat úroveň výdajů příjmových možnostem, je to patrné z grafu 1. A přitom v daném období příjmy vykazovaly jak růst, tak i pokles.

Graf 1. Vývoj rozpočtů obcí (mld. Kč)
Graf 1. Vývoj rozpočtů obcí (mld. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau.

Další potěšitelnou zprávou je růst podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích, a to z 33 % na 34 %. Znamená to, že více než třetinu objemu výdajů obce nepoužily na financování provozu, ale na rozvoj a zlepšení infrastruktury. Tento vývoj podpořil i další růst podílů investičních dotací na jejich objemu.

Do třetice všeho dobrého je zpráva o vývoji dluhu obcí. V roce 2015 dosáhl výše 49,7 mld. Kč, byl o 1,1 mld. Kč nižší než v roce 2014. Naposledy dosáhl nižší úroveň v roce 2009.

Příjmy podle velikostních skupin

Příjmy obcí se v roce 2015 se zvýšily o 3 %. Na přírůstu ve výši 5,8 mld. Kč participovaly stejným dílem daňové příjmy a investiční dotace, které vykázaly shodný přírůstek ve výši 3,4 mld. Kč. U ostatních příjmových položek došlo k poklesu, nejvíce to bylo u kapitálových příjmů (snížení o 0,7 mld. Kč). V menší míře se meziročně snížily i nedaňové příjmy a neinvestiční dotace.

Růst celkových příjmů zdaleka neplatil pro všechny velikostní skupiny. Nejenže nerostly stejným tempem, ale navíc u obcí s počtem obyvatel 5000 a více se meziročně snížily, a to o 1 %. Největším obcím se meziročně snížil objem dotací a nedaňových příjmů a růst daňových příjmů byl v rámci velikostních skupin nejnižší. Nejrychlejší růst příjmů zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999. U těch se nejen zvýšil objem dotací nejrychleji a rovněž růst daňových příjmů byl nejvyšší (viz tab. 1).

Tab. 1. Příjmy obcí podle velikostních skupin (mld. Kč)
Velikostní kategorie 2014 2015 Rozdíl Index (%)
1–199 4,2 4,2 - 1
200–499 13,6 14,8 1,2 9
500–999 19,6 21,6 2,0 10
1000–4999 44,7 48,1 3,4 8
5000 a více 120,8 119,9 −0,9 −1
Obce bez Prahy 202,9 208,6 5,8 3

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau.

Objem daňových příjmů obcí se meziročně zvýšil o 3 %. Nejrychleji rostly u obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 (o 5 %). Poté se dynamika jejich růstu snižovala s růstem velikostní kategorie obcí, a to až na 2 % u největších obcí. I tak však byly, zejména v důsledku daného modelu sdílených daní, rozdíly v dynamice daňových příjmů v rámci velikostních skupin nejnižší ve srovnání s ostatními příjmovými položkami. Na celkových příjmech se v roce 2015 daňové příjmy podílely 61 %, což je o jeden procentní bod méně než v roce 2014. Nejvyšší podíl daňových příjmů v roce 2015 vykázaly největší obce (64 %), nejnižší obce s počtem obyvatel od 200 do 499.

I v roce 2015 pokračoval trend převisu objemu investičních dotací nad neinvestičními. V roce 2014 tvořily dotace na podporu investičních aktivit 54 % z celkového objemu dotací, o rok později to bylo již 58 %. U obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 to bylo mnohem více, konkrétně 78 %. Investiční dotace se významně podílejí na financování kapitálových výdajů. U této velikostní skupiny je podíl kapitálových výdajů v rámci velikostních skupin na celkových nejvyšší (viz graf 2).

Graf 2. Podíl investičních dotací na celkových 2015
Graf 2. Podíl investičních dotací na celkových 2015
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau.

Meziročně se objem investičních dotací zvýšil o 14 %. V případě obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 byla dynamika více než dvojnásobná (růst o 29 %). Poměrně vysokou dynamiku investičních dotací vykázaly ještě obě sousední velikostní kategorie obcí, zatímco u největších obcí se jejich objem meziročně nezměnil a u nejmenší velikostní skupiny obcí došlo dokonce k poklesu o 9 %.

Investiční dotace se na celkových příjmech v roce 2015 podílely 13 %, a to je o jeden procentní bod více než v předchozím roce. O něco vyšší podíl vykázaly menší obce.

Objem neinvestičních dotací, tedy dotací na provoz, se meziročně o 1 % snížil. Jsou však dvě velikostní skupiny obcí, u kterých se naopak objem neinvestičních dotací meziročně podstatně zvýšil. Jedná se o obce s počtem obyvatel 1000 až 4999 (růst o 23 %) a ty obce, které mají 500 až 999 obyvatel (růst o 17 %). O 8 % se snížil objem neinvestičních dotací u největších obcí a o 3 % u těch nejmenších. Neinvestiční dotace tvořily jednu desetinu celkových příjmů obcí, a to jak v roce 2014, tak i v roce 2015.

Nedaňové příjmy, mezi které patří zejména příjmy z vlastní činnosti a z pronájmu obecního majetku, se meziročně prakticky nezměnily. Způsobil to především pokles nedaňových příjmů největších obcí (o 3 %) a velmi mírný růst v ostatních velikostních kategoriích. Nedaňové příjmy se na celkových podílely 13 % stejně jako v roce 2014.

Objem peněz, které obce jako celek získávají prodejem svého majetku, se snižuje již dlouhodobě. Na tomto trendu se podepisuje skutečnost, že prodej obecních bytů se blíží ke konci a tenčí se i objem majetku, který obec může postrádat či výhodně zpeněžit.

Meziročně se objem kapitálových příjmů snížil o 11 % a dosáhl výše 5,3 mld. Kč. Na objemu celkových příjmů se tyto podílely 3 %. K meziročnímu poklesu kapitálových příjmů však nedošlo ve všech velikostních skupinách obcí. Obce s počtem obyvatel 500 až 999 vykázaly naopak růst o 14 % a shodně o 4 % se příjmy z prodeje obecního majetku zvýšily i u obou sousedních velikostních skupin. O více než pětinu však klesly u největších obcí. U nejmenších obcí to bylo ještě více, ty vykázaly meziroční pokles o 30 %.

Výdaje podle velikostních skupin

Celkové výdaje obcí se meziročně zvýšily o 2 %. K jejich růstu došlo u všech velikostních skupin, výjimkou jsou největší obce s poklesem o 3 %. O desetinu vzrostly celkové výdaje obcí s počtem obyvatel 200–499 a v navazující velikostní skupině (viz tab. 2).

Tab. 2. Vývoj celkových výdajů obcí (mld. Kč)
Velikostní kategorie 2014 2015 Rozdíl Index (%)
0–199 3,6 3,8 0,1 3
200–499 12,4 13,7 1,3 11
500–999 18,7 20,6 1,9 10
1000–4999 42,6 46,2 3,6 8
5000 a více 118,5 115,0 −3,5 −3

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau.

Objem běžných výdajů obcí jako celku se meziročně změnil jen velmi málo. U obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 a největších obcí se objem běžných výdajů dokonce meziročně o 1 % snížil. Nejvyšší růst (o 3 %) zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999. Na celkových výdajích se ty běžné podílely za všechny obce 66 %, stejný podíl vykázaly i u nejmenších obcí. Jen o něco více než polovinou se však podílely na celkových výdajích obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 (52 %).

Objem kapitálových výdajů se meziročně zvýšil o 3,7 mld. Kč na 67,8 mld. Kč. Meziročně se zvýšily o 6 %. Téměř pět krát vyšší dynamiku kapitálových výdajů vykázaly obce s počtem obyvatel od 200 do 499 (29 %) a o 22 % se zvýšily u obcí v navazující vyšší velikostní skupině. Nejmenší obce zvýšily své kapitálové výdaje o 5 % a naopak největší obce je o 7 % snížily.

Vývoj běžných a kapitálových výdajů v roce 2015 nic nezměnil na rozdílech v jejich relaci u jednotlivých velikostních skupin. Nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových vykazují již tradičně obce s počtem obyvatel od 200 do 499 a od 500 do 999, a to 45 %, resp. 48 %. Nejnižší podíl měly a mají největší obce (viz tab. 3).

Tab. 3. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích (%)
Velikostní kategorie 2014 2015
0–199 34 34
200–499 39 45
500–999 43 48
1000–4999 39 42
5000 a více 28 27

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau.

Saldo rozpočtu

Rozpočtové hospodaření obcí skončilo přebytkem, a to již pátým rokem po sobě. Výše přebytku (9,4 mld. Kč) byla v roce 2015 vyšší než v roce 2014, a to jak v absolutním vyjádření (+2,3 mld. Kč), tak i pokud jde o jeho podíl na příjmech (o jeden procentní bod). Obce tak v roce 2015 ušetřily téměř 4,5 % svých příjmů.

Výše přebytku sice v roce 2015 nedosáhla úrovně z roku 2013 (13 mld. Kč), avšak i dynamika příjmů byla v roce 2015 výrazně nižší než v roce 2013 (téměř třetinová). Přebytek vykázaly téměř tři čtvrtiny obcí, a to ve výši 17,5 mld. Kč, schodek pak zbývající čtvrtina obcí ve výši 8,1 mld. Kč. V segmentu nejmenších obcí vykázalo přebytek 77 % z nich, v navazující velikostní kategorii to bylo jen o jeden procentní bod méně.

Nejmenší obce dosáhly i nejvyššího přebytku v přepočtu na obyvatele, a to 2394 Kč. Jeho výše se snižuje s rostoucí velikostní kategorií obcí. Výjimkou jsou obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, které měly nejnižší hodnotu přebytku rozpočtu (viz tab. 4).

Tab. 4. Saldo rozpočtu v přepočtu na obyvatele
Velikostní kategorie 2015
0–199 2 394
200–499 1 661
500–999 1 068
1000–4999 836
5000 a více 949

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau.

Za období let 2010 až 2015 dosáhl kumulativní přebytek v rozpočtech obcí výše 33 mld. Kč. Ten se na součtu jejich celkových příjmů za dané období podílel 3 %. Tato částka představuje celkovou úsporu v rozpočtech obcí dosaženou od roku 2010 do roku 2015. Je odrazem rostoucích příjmů obcí a jejich obezřetné výdajové polity. Obce si vytvářejí finanční rezervu pro budoucí investiční projekty, či na případné nenadále výdaje, případně pro nenadálý výkyv v příjmech. Na druhu stranu tyto peníze, které většinou leží na účtech v bankách, obcím mnoho nevynášejí.

Nejvyšší podíl měl kumulovaný přebytek na příjmech v případ nejmenších obcí, a to 8 %. Nejnižší byl v případě obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (2 %). Výsledky za poslední dva roky (viz tab. 5) jsou ještě lepší. Z příjmů, které nejmenší obce získaly v roce 2014 a 2015, uspořily 11 %, vyšší podíl měly i ostatní velikostní kategorie.

Tab. 5. Kumulativní rozpočtový výsledek (2014 a 2015)
Velikostní kategorie Podíl salda na příjmech (%)
0–199 11
200–499 8
500–999 5
1000–4999 4
5000 a více 3
Obce bez Prahy 4

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau.

Dluh obcí

Obecní dluh (bez Prahy) dosáhl koncem roku 2015 výše 53,8 mld. Kč, což je o 1,1 mld. Kč, resp. o 1,9 % nižší hodnota než v roce 2014. Dluh obcí se snižuje již třetím rokem po sobě. Koncem roku 2015 mělo nějakou formu dluhu 52 % obcí, a to je o 2 procentních bodů více než v roce 2014. V průměru připadly na jednoho obyvatele závazky obcí ve výši 5803 Kč, což je o 120 Kč méně než o rok dříve.

O meziroční snížení dluhu se však zasloužila výlučně kategorie největších obcí. V jejím rámci to byl zejména dluh tří měst, a to Ostravy, Olomouce, Brna a Havířova, který se meziročně snížil o více než 900 mil. Kč. Obce v ostatních velikostních kategoriích svůj dluh naopak zvýšily, a to v rozmezí od 7 % až po 18 %. Nejnižší růst zaznamenal nejmenší obce a obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, naopak nejvyšší růst dluhu obce, které mají od 500 do 999 obyvatel.

V kategorii nejmenších obcí měla dluh zhruba pětina obcí, v navazujících dvou velikostních skupinách pak 46 %, resp. 60 %. Nejvyšší podíl obcí s dluhem měla kategorie největších obcí, a to 93 %. V přepočtu na obyvatele vykázala nejvyšší dluh v roce 2015 kategorie největších obcí (6 952 Kč), nejnižší pak skupina nejmenších obcí (3431Kč). Výše dluhu stoupá s rostoucí kategorií obcí. Vývoj v posledních letech je patrný z grafu 3.

Graf 3. Vývoj dluhu obcí v přepočtu na obyvatele (Kč/obyv.)
Graf 3. Vývoj dluhu obcí v přepočtu na obyvatele (Kč/obyv.)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau.

S rostoucí velikostní kategorií obcí stoupá nejen dluh na obyvatele, ale i dluh připadající v průměru na jednu obec. U největších obcí to je 142,5 mil. Kč, u nejmenších pak 1,6 mil. Kč.

Odlišný pohled na výši dluhu získáme, vztáhneme-li dluh obcí na počet obyvatel pouze obcí s dluhem. V tomto srovnání se na první místo dostaly nejmenší obce s částkou poměrně značně převyšující ostatní velikostní kategorie. Takto spočítaný dluh na obyvatele v segmentu nejmenších obcí dosáhl výše 12 090 Kč, zatímco u největších obcí to bylo necelých 7266 Kč (viz graf 4). Důvodem značných rozdílů jsou odlišné podíly obcí s dluhem na jejich celkovém počtu v dané velikostní kategorii. Ve skupině nejmenších obcí je jich zadluženo poměrně málo. Avšak ty, které dluh mají, jej mají vzhledem k počtu obyvatel a velikosti rozpočtu poměrně veliký.

Graf 4. Výše dluhu obcí v přepočtu na obyvatele (Kč/obyv.)
Graf 4. Výše dluhu obcí v přepočtu na obyvatele (Kč/obyv.)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist