K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Potenciál rozvoje aktivit dobrovolných svazků obcí

Datum: 15. 9. 2016, zdroj: OF 3/2016, rubrika: Regiony

Spolupráce obcí v České republice skrze DSO – dobrovolné svazky obcí (mikroregiony) je již dlouhodobě etablovaná forma pro rozvoj regionů. V podmínkách vysoké fragmentace zemí České republiky se podle mého názoru jedná o nástroj či spíše formu spolupráce, jejíž význam a potenciální využitelnost bude dále narůstat.

Lukáš Vlček
Lukáš Vlček

Tématice rozvoje aktivit a zkvalitňování práce dobrovolných svazků obcí se věnuji dlouhou dobu. Nejdříve jako manažer DSO a posledních 10 let jako předseda DSO (Mikroregion Stražiště, kraj Vysočina) či jako předseda regionální komise Svazu měst a obcí ČR. Rád bych tímto článkem stručně nastínil běžně užívané či rozvíjející se formy spolupráce obcí, především v oblasti samosprávy. Důraz je kladen především na běžné provozní aktivity obcí, které potřebu po zajištění určité činnosti realizují skrze profesionálně fungující DSO. Při sestavení výčtu aktivit jsem vycházel ze zkušeností DSO v mém okolí, tedy konkrétně ze zkušeností DSO Stražiště, Telčsko a Chopos.

Výchozí stav v ČR

Česká republika je charakteristická specifickou sídelní strukturou, aktuálně existuje na území České republiky cca 6250 obcí. V mezinárodním srovnání je Česká republika, z pohledu počtu obcí na relativní počet obyvatel, srovnatelná jen se státy, jako jsou např. Slovensko či Francie, zatímco například v Dánsku je po reformě veřejné správy v roce 2007 jen 98 obcí.

Tento stav je na jednu stranu velmi demokratický, a to nejen z pohledu 6250 legitimně zvolených samospráv, ale také z pohledu zapojení občanů – zastupitelů do veřejného dění. Na druhou stranu se tento systém může zdát značně neefektivní a limitovaný, a to především v ekonomických možnostech malých obcí či nižší kvalitě veřejných služeb. Malé obce nejsou často schopny samostatně provádět velké investiční projekty či zajišťovat služby pro obyvatelstvo např. v oblasti školství, odpadového hospodářství, sociálních služeb či dopravní obslužnosti.

Mimořádnou fragmentaci sídelní struktury a z ní vyplývající dopady na řízení efektivity veřejných služeb lze teoreticky řešit dvěma způsoby. První způsob je tlak na slučování obcí – ať již administrativně direktivním způsobem či ekonomickým tlakem na nejmenší obce. Druhým způsobem je větší spolupráce obcí a její podpora ze strany státu, a to jak legislativní, tak finanční (v rámci rozpočtového určení daní, dotačního systému apod.).

Pokrytí České republiky mikroregiony
Pokrytí České republiky mikroregiony, zdroj: Ústav územního rozvoje

V českých podmínkách vysoké fragmentace obecní samosprávy, je cesta spolupráce obcí jedním z možných řešení, a to formou dobrovolných svazků obcí – mikroregionů[1]. Budou-li obce v České republice chápány jako subjekty, které chtějí racionálně a efektivně využívat vlastní prostředky pro dosahování svých cílů, předpokládá se, že vzájemná spolupráce bude mít tzv. paretooptimální výsledek (všechny zapojené subjekty očekávají ze vzájemné spolupráce získání určitých výhod).

Uvedený obrázek dokládá, že území České republiky je z velké části pokryto mikroregiony, z nichž většina má právní formu jako svazek obcí podle zákona číslo č. 128/2000 Sb. Druhou nejčastější formou je pak zájmové sdružení právnických osob, a to podle zákona č. 40/1964 Sb. S mikroregiony se lze setkat především v tzv. venkovských oblastech.

Formy spolupráce

Formy spolupráce obcí v České republice lze podle různých hledisek rozdělit do několika kategorií. Na základě mých zkušeností navrhuji následující typologie forem spolupráce obcí, a to podle následujících hledisek.

Účel spolupráce:
  • jednorázová spolupráce – zpravidla investičního charakteru (například vybudování společného vodovodu, příjezdové komunikace apod.),
  • kontinuální spolupráce – zpravidla zajištění kontinuální potřeby (například zajišťování poradenských služeb pro členské obce, svoz a likvidace komunálních odpadů, propagace regionu, zajištění provozu společné čistírny odpadních vod apod.),
Časové hledisko:
  • krátkodobá (jednorázová) spolupráce,
  • dlouhodobá spolupráce,
Geografické hledisko:
  • mikroregionální úroveň,
  • regionální (krajská) úroveň,
  • celostátní úroveň,
  • mezinárodní úroveň.

Je nasnadě otázka, proč je v současné době dobré obce sdružovat do funkčních DSO. Lze najít jistě mnoho dobrých důvodů, jako například přenos zkušeností mezi obcemi či neformální či formální setkávání zástupců obcí a tím rozvoj dobrých sousedských vztahů. Osobně bych definoval dva základní důvody, a to spolupráce z důvodu alokační efektivnosti a reakce na vysokou fragmentaci území.

Profesionální spolupráce obcí v oblasti samostatné působnosti

Hovoříme-li o profesionálně fungujícím mikroregionu, je vhodné uvést definici takovéhoto subjektu. Osobně definuji dva základní parametry, a to:

  • subjekt má profesionální aparát, tedy zaměstnance, které mikroregion zaměstnává, či mají s mikroregionem jiný smluvní vztah o vykonávání služeb pro mikroregion a jeho členské obce (často se jedná také o další subjekty na území DSO, například neziskové organizace),
  • mikroregion vykonává pro své členské obce určité služby či realizuje rozvojové projekty na daném území, které mají konkrétní dopad na zapojené obce.

V oblasti vykonávaných služeb ze strany mikroregionu pro členské obce se nejčastěji setkáváme s následujícími aktivitami:

  • dotační poradenství
  • koordinace společných projektů
  • koordinované nákupy komodit či realizace společných výběrových řízení
  • poradenství pro obce v oblasti státní správy
  • propagační aktivity
  • příprava a organizace výběrových řízení
  • příprava a zpracování strategických dokumentů obcí
  • servis v oblasti informačních a komunikačních technologií
  • zpracování pasportů a drobných projektových dokumentací

Dotační poradenství

Do této kategorie lze zařadit takové aktivity, jako je průběžné informování členských obcí o potenciálních či vyhlášených grantových programech, zpracování žádostí o podporu z grantových programů a jejich administrace, která zahrnuje nejen dohled nad realizací dotačně podpořených projektů, ale také zpracování monitorovacích a závěrečných zpráv či zpráv o udržitelnosti projektů. Pro efektivní činnost mikroregionu je důležitá neustálá komunikace mezi členskými obcemi a mikroregionem tak, aby mikroregion měl k dispozici dostatečné a aktuální informace o záměrech obcí a mohl tak rychle reagovat na vyhlášené či připravované grantové programy.

Koordinace společných projektů

V rámci této kategorie mikroregion po organizační stránce zajišťuje realizaci projektů, kde je nositelem projektu přímo daný mikroregion či „nositelská“ obec, která projekt, jehož obsahem je zapojení více obcí, zastřešuje. V praxi se lze setkat s projekty v oblasti rozvoje cestovního ruchu, realizace liniových staveb (například komunikace, vodovody, kanalizace apod.), nákupy techniky na údržbu veřejného prostranství ve více obcích, opravu drobných sakrálních staveb v mikroregionu. Obecně se jedná o takové projekty, jejichž dopad je na více obcí a je tedy nutný nějaký koordinující subjekt.

Koordinované nákupy komodit či realizace společných výběrových řízení

V rámci této aktivity je mikroregion organizátorem jednotné poptávky a následného nákupu dané komodity, nejčastěji elektrické energie či plynu. V praxi systém funguje tak, že mikroregion organizačně zajistí provedení výběrového řízení na jednoho dodavatele dané komodity pro více subjektů, mezi které lze zařadit obce či jimi zřízené organizace. Mikroregion tedy zorganizuje a vysoutěží podmínky pro více subjektů, které jsou zpravidla výrazně výhodnější, než kdyby soutěž prováděly jednotlivé subjekty samostatně. Například jednotkové ceny za silovou elektrickou energii mohou dosahovat úspor až v řádech desítek procent. Samotné smlouvy o dodávce elektrické energie či plynu jsou uzavírány jednotlivě se subjekty, které byly do společné poptávky zahrnuty. Tyto smlouvy však obsahují podmínky, které mikroregion vysoutěžil. Dále se lze setkat s organizací společných výběrových řízení na opravy majetku obcí, například komunikací, kanalizací, nemovitostí apod. Efekt a způsob provedení je stejný jako u koordinovaného nákupu komodit, tedy především je patrný vliv na výhodnější cenu pro obce při větším objemu prací.

Poradenství pro obce v oblasti státní správy

Poradenství v oblasti státní správy zahrnuje služby mikroregionu pro členské obce v oblastech výkonu státní správy, se kterým obce přijdou do styku, tedy například v oblasti pomoci při územním a stavebním řízení, problematice životního prostředí, problematice dopravy apod. Zapojení mikroregionu spočívá především v pomoci se zajištěním patřičné dokumentace, pomoc při vyplnění patřičných formulářů, zajištění patřičných kontaktů apod.

Propagační aktivity

V této oblasti se lze setkat s takovými aktivitami jako je vydávání propagačních materiálů o mikroregionu, provozování mikroregionálních internetových stránek, spolupráce se subjekty, působícími v cestovním ruchu apod.

Příprava a organizace výběrových řízení

Kategorie služeb příprava a organizace výběrových řízení obsahuje činnosti od přípravy zadávací dokumentace, přes samotné vyhlášení výběrového řízení, hodnocení nabídek až ke konečnému rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího dodavatele a související administraci procesu. Mikroregiony zajišťují dílčí i kompletní služby v různých druzích výběrového řízení, tedy od zjednodušeného řízení, až k podlimitnímu respektive nadlimitnímu řízení. Mikroregiony dále provozují pro členské obce profily veřejných zadavatelů, a to zpravidla centrálně na jedné internetové adrese, nejčastěji na internetové adrese daného mikroregionu.

Příprava a zpracování strategických dokumentů obcí

Tato aktivita zahrnuje pomoc mikroregionu při přípravě a zpracování takových strategických dokumentů jako jsou například programy rozvoje obce, akční plán obce. Mikroregion zpracovává pro danou obec podkladové analytické materiály a dále koordinuje návrhovou část strategického dokumentu. Ve spolupráci s vedením obcí zpracovává mikroregion materiály do takové úrovně, která je předkládána pro jednání zastupitelstva. Se součinností mikroregionu se lze setkat také v oblasti územního plánování, kdy mikroregion zajišťuje objednateli (obec), zadavateli (místně příslušný úřad obce s rozšířenou působností) a zpracovateli (autorizovaný architekt) územního plánu potřebné informace o území.

Servis v oblasti informačních a komunikačních technologií

Tato kategorie aktivit zahrnuje poradenství a součinnost mikroregionu vůči obcím v takových agendách jako je například Czech POINT, datové schránky nebo provozování profilu veřejného zadavatele. Kromě toho, že mikroregion pomáhá obcím s nastavením daného systému a s proškolením uživatelů, může také pomoci se vzděláním pro zaměstnance obecních úřadů v oblasti informačních technologií.

Zpracování pasportů a drobných projektových dokumentací

Mikroregion zajišťuje obcím zpracování pasportů, kdy je velmi důležitá součinnost obce tak, aby dané dokumenty měly patřičnou vypovídací hodnotu a aktuálnost. Vlastní-li mikroregion vhodný software, lze pasporty zpracovat a zapracovat také do systému GIS (geografický informační sytém).

Dále se lze setkat s tím, že mikroregion zpracovává obcím jednoduché projektové dokumentace pro projekty obcí. Zpravidla se lze setkat s takovou úrovní projektové dokumentace, kde není potřebná patřičná autorizace od oprávněné osoby (projektanta).

***

Podle mého názoru patří mezi základní a běžně pro obce vykonávané aktivity, se kterými se lze u profesionálně fungujících mikroregionů setkat především dotační poradenství, koordinace společných projektů a propagační aktivity. Ostatní aktivity jsou v praxi také běžné, obvykle avšak ne v plném rozsahu. V praxi značně záleží na poptávce členských obcí po konkrétních službách, ceně služby či na míře důvěry obcí v management mikroregionu.

Profesionální systém spolupráce obcí je potenciálně výhodný i pro další úrovně spolupráce obcí, a to například v ekonomické či právní oblasti. Ekonomickou oblastí je myšleno zajištění účetních služeb pro více obcí ze strany mikroregionu či pomoc při sestavování a řízení rozpočtů obcí. Právní oblastí je myšlena především metodická pomoc při změnách legislativy, která se přímo dotkne provozu obcí, tedy například problematika nakládání s majetkem obcí, vydávání obecně závazných vyhlášek či pomoc při vedení správních řízení.

Financování

Jak se říká: Peníze až na prvním místě. Systém financování profesionálně fungujícího mikroregionu je jednou z klíčových otázek, kterou je nutné před spuštěním takovéhoto systému vyřešit. Většina DSO má individuální systém financování a nelze tudíž usuzovat k jednomu obecnému systému financování profesionálně fungujícího mikroregionu. Od počátku fungování prochází systémy financování vždy určitou genezí.

Každopádně se vždy objevuje nějaký systém členských příspěvků, podle daného klíče (např.: počet obyvatel, velikost katastru apod.), který je doplněn o další zdroj příjmu mikroregionu. Nejčastěji se objevuje procentuální odměna pro mikroregion za kladně schválený dotovaný projekt, který mikroregion pro obec připravoval či odměna za určitou vykonanou aktivitu (např.: zpracované výběrové řízený, zpracovaný pasport apod.).

Financování profesionálně fungujícího mikroregionu by každopádně mělo být tzv. vícezdrojové, tak aby systém byl schopen odolat riziku výpadku některého z příjmů. Pro zajištění základního chodu mikroregionu (nájem, základní správa účetnictví, zpracování auditu či obnova internetové domény) je vhodné mít nastaveny fixní příjmy, nejlépe formou členských příspěvků. Ustavení výše členských příspěvků je vhodné mít zakomponováno v nějakém závazném dokumentu, tedy například ve stanovách, smlouvě o založení dobrovolného svazku obcí či v dokumentu, přijatém členskou schůzí mikroregionu.

Dále je vhodné mít nastaven systém plateb za konkrétní služby. Aby byl systém trvale udržitelný, musí generovat pro plátce (členské obce) patřičné přínosy. V praxi by tedy systém měl být nastaven na linii: vykonaná služba – platba za službu. Výše plateb by měla být cenově konkurenceschopná, při zajištění odpovídající kvality. V případě, že cena bude dlouhodobě nad tržní hodnotou, je systém rizikový z pohledu odchodu klientů k levnější konkurenci. Můj názor je takový, že funguje-li profesionální mikroregion za účelem poskytování služeb bez nutnosti generovat zisk, je tento stav dosažitelný. Klientům (obcím, NNO) musí být jasné, kolik daná aktivita (služba) stojí. Tedy je nutné mít vypracovaný nějaký ceník služeb a tento mít schválen členskou schůzí či jiným pověřeným orgánem mikroregionu (například radou mikroregionu). V praxi se lze setkat s tím, že u služeb v oblasti dotací je odměna pro mikroregion procentuálně závislá od výše zajištěných finančních prostředků. U jiných služeb, například u administrace výběrových řízení, zpracování konkrétního dokumentu (například pasportu komunikací či strategického plánu rozvoje obce) se cena služby odvíjí od hodinové sazby či konkrétní částky za danou službu.

Možnost financování provozu mikroregionu pomocí dotačních prostředků krajů či státu je aktuálně minimální. Některé kraje, mají nárazově, tedy ne pravidelně, vyhlášeny grantové programy na pomoc mikroregionům s běžným provozem. Na úrovni státu není aktuálně nějaký finanční nástroj, jak provozně pomoci mikroregionům v České republice.

Závěrem

V podmínkách administrativního členění České republiky, je profesionální forma meziobecní spolupráce nezbytná pro další rozvoj veřejné správy jako takové. Tato forma rozvoje veřejné správy, především pak na samosprávné úrovni je nezbytná především na úrovni malých obcí, které nedisponují patřičným personálním aparátem a ve většině případů nemají ani funkci uvolněného starosty.

Dalším důležitým závěrem je to, že jsou-li služby pro obce vykonávány lidmi z daného regionu, kteří mají patřičné zázemí a znalosti, bude mít tento stav také pozitivní vliv na kvalitu služeb pro obce. Takovýto zaměstnanci mikroregionů jsou osobně více motivováni na kvalitně odvedené práci, jelikož se jedná o region, se kterým jsou často sami přímo osobně propojeni.

Výše popsaný systém nemusí však být aplikovatelný na celé území České republiky. Značnou roli hrají faktory: počet obcí DSO, homogenita území, existence jednoho či více center DSO.

Poznámky

  1. Terminologická poznámka: Pokud je užíván výraz „mikroregion“ bez dalšího určení, je tím míněn dobrovolný svazek obcí DSO dle § 49 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích se širším než jednoúčelovým zaměřením, případně zájmové sdružení právnických osob dle § 20f až § 20j Občanského zákoníku.

Ing. Lukáš Vlček, starosta města Pacova a předseda DSO mikroregionu Stražiště, předseda Regionální komise SMO ČR

TOPlist
TOPlist