K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Soutěž Chytrá města pro budoucnost

Bude se odpad z Vysočiny vozit do Rakouska?

Datum: 3. 10. 2016, zdroj: RRA Vysočina, rubrika: Životní prostředí

Od roku 2024 začne v České republice platit zákaz skládkování netříděného odpadu, proto přichází Sdružení obcí Vysočiny (SOV) se svým vlastním návrhem, jak by se mělo v kraji v budoucnu nakládat s nevytříděným komunálním odpadem. Ten by se odvážel mimo region k výrobě energie. Za tímto účelem na Vysočině vznikne optimalizovaná síť překladišť. Zájem o jejich vybudování předběžně vyslovilo 13 obcí. Návrh SOV vychází z odborné studie Institutu pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o. p. s.

„Překladiště mohou vyrůst na již fungujících skládkách nebo na jiných dopravně dobře dostupných místech. Hledali jsme řešení, které by radnicím nezvyšovalo současné náklady, které hradí za dopravu odpadu na skládky. Naopak vhodné umístění překladiště může svoz odpadu zefektivnit,“ uvádí Zbyněk Bouda, ředitel Energetické agentury Vysočiny, která se na tvorbě studie podílela. Studie se nezabývala alternativou likvidace odpadu energetickým využitím na území kraje Vysočina, žádné město, obec nebo jiný investor výstavbu takového zařízení v regionu nepřipravuje.

Náklady na vybudování jednoduchých překladišť pro volné nakládání opadu jsou kalkulovány na jednotky milionů korun. Speciální kontejnerová lisovací zařízení přijdou na 15–40 milionů korun. Odpad by se přepravoval mimo kraj železniční nebo kamionovou dopravou. Jako možnou konečnou stanici odpadu z Vysočiny studie uvádí zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) v Brně, v Praze, v rakouském Zistersdorfu a připravované v Mělníku.

„Odhadujeme, že i při zvýšení třídění budeme muset v rámci kraje postavit kapacitu překládacích stanic na úroveň 112–135 tisíci tun odpadů ročně,“ říká tajemnice SOV Zdeňka Škarková. Předběžný zájem o vybudování těchto zařízení vyslovily obce Batelov, Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod, Chotěboř, Jihlava, Luka nad Jihlavou, Pacov, Pelhřimov, Petrůvky, Počátky, Přibyslav, Světlá nad Sázavou, Telč, Velká Bíteš, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou.

Veškerý směsný komunální odpad na Vysočině je v současné době skládkován. Skládky na území kraje disponují dle dostupných zdrojů volnou kapacitou asi 2–2,5 milionu tun odpadů, což při současném tempu skládkovaní postačuje na asi 13–16 let, což je s ohledem na zákaz skládkování od r. 2024 dostačující. Zpracovatel studie oslovil 32 obcí (nad 2 tis. obyvatel) formou řízeného rozhovoru, dalších 265 obcí obeslal elektronickým dotazníkem, celkem bylo osloveno 297 obcí (85 % obyvatel Kraje Vysočina).

Studii překladišť odpadu ještě bude schvalovat předsednictvo SOV, následně bude zveřejněna.

Sdružení obcí Vysočiny (SOV)
Účelem, pro který se Sdružení ustavuje, je koordinace v podobě doporučení a námětů hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje Vysočiny. Jeho zakladatelé byli k založení vedeni myšlenkou, že Vysočina je specifickou oblastí svými přírodními, historickými a sociálními podmínkami a tudíž by činnost Sdružení měla vést k prosazování názorů a zájmů obcí na Vysočině, které odpovídají vývojovým trendům v území. Cílem je trvalá prosperita Vysočiny jako celku.
Hlavním cílem SOV je prosazování společných zájmů obcí, především v těchto oblastech:
  • rozvoj průmyslu, služeb a technické infrastruktury,
  • rozvoj zemědělství a venkovských oblastí,
  • rozvoj cestovního ruchu a turistických aktivit,
  • rozvoj oblasti lidských zdrojů a sociální infrastruktury,
  • zkvalitnění péče o životní prostředí,
  • zlepšení dopravní dostupnosti,
  • rozvoj péče o přírodní a kulturní dědictví,
  • zajištění majoritního vlivu a hmotné podpory RRA Vysočina.
TOPlist
TOPlist