K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Připravované legislativní změny

Datum: 18. 10. 2016, zdroj: OF 4/2016, rubrika: Legislativa

Rozhovor s PaedDr. Miladou Halíkovou, předsedkyní sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj

PaedDr. Milada Halíková
Na podzim by měl být předložen vládě i do sněmovny zákon o sociálním bydlení. Co způsobilo jeho průtahy?
Přijetí zákona je v programovém prohlášení vlády, nedařilo se však vyřešit kompetenční spor mezi ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), které ho připravovalo, a ministerstvem pro místní rozvoj (MMR), do jehož působnosti patří bytová politika. V létě se snad konečně dospělo k dohodě. Podle ní bude MMR odpovídat za investice, za správu a údržbu bytového fondu a MPSV za oblast sociální práce a dávek. Kabinetem schválená Koncepce sociálního bydlení počítá se třemi stupni sociálního bydlení – krizovým bydlením, sociálními byty a dostupnými byty. Pozornost se soustřeďuje na první dva typy, za zásadní však považuji dostupné bydlení, které by mělo předcházet tomu, aby sociálně slabší občané přicházeli o střechu nad hlavou. Zdrcující jsou případy, kdy po celoživotní práci upadají do chudoby důchodci, především ti osamělí a mají potíže platit nájemné a služby spojené s bydlením. Na trhu chybí nabídka malometrážních bytů s dostupným nájemným nejen pro seniory, ale i startovacích bytů pro mladé rodiny.
Očekáváte, že tento zákon projde legislativním procesem ještě v tomto volebním období?
Pochybuji o tom, i když bych ráda zažila opak. Jak ukázalo i jednání MMR, MPSV a zástupců Svazu měst a obcí, není vyřešena zásadní otázka – jak se bude sociální bydlení financovat. Není možné hodit zákonem zodpovědnost na města a obce a nezajímat se, jaké mají k jeho naplnění podmínky. Představitele měst a obcí oprávněně pobouřil návrh, aby při nesplnění povinnosti z oblasti sociálního bydlení platili bez ohledu na velikost obce milionové sankce. Povinnosti zajišťovat sociální byty by se neměly vztahovat na malé obce. Městům a obcím je třeba také poskytnout dostatečnou lhůtu pro přípravu. Podmínkou pro přidělení sociálního bytu by měl být trvalý pobyt žadatele v obci. S čím je však možné začít hned, je právě intenzívnější sociální práce jako prevence ztráty bydlení. Zákon by měl omezit podnikání s chudobou, kterého jsme svědky v řadě ubytoven, zamezit vzniku nových sociálních ghett a tím i růstu kriminality.
Uvádíte, že města a obce často dostávají nové úkoly, bez finančního zajištění. Čeho se to ještě týká?
Na výkon přenesené působnosti je obecně málo prostředků a obce na to doplácejí z vlastních rozpočtů. Příkladem je veřejné opatrovnictví, které od 1. ledna 2014 přešlo do působnosti obcí bez jediné koruny do jejich rozpočtů. V České republice je cca 36 tisíc osob s ustanoveným opatrovníkem, u jedenácti tisíc je opatrovníkem obec. Pečuje o lidi, kteří se o sebe nedokáží postarat, zajišťuje pro ně jednání s úřady či sociální dávky, ale také ubytování, nákupy nebo návštěvu lékaře. Řada starostů si nemůže dovolit na zajištění veřejného opatrovnictví někoho zaplatit, a tak to dělají ve svém volném čase. Místo vděku se občas setkají spíše s urážkami od těchto labilních osob. Podle informací je veřejným opatrovníkem téměř tisíc tři sta obcí. Je dobře, že pro rok 2017 se podařilo Svazu měst a obcí vyjednat příspěvek s ministrem financí na tuto činnost v celkové výši až 350 milionů korun (tj.29 tisíc korun na jednoho opatrovance).
Projevil se letošní trend trávit dovolenou poznáváním krás vlasti při čerpání evropských dotací na kulturu?
Od počátku programového období 2014–2020 mě mrzí, že se minulé vládě nepodařilo vyjednat příznivější podmínky pro opravy většího počtu památek. Prostředky z evropských fondů můžeme čerpat prakticky jen na památky v seznamu UNESCO a jejich zázemí a národní kulturní památky. Z integrovaného regionálního operačního programu by se však mělo dostat i na jiné kulturní instituce. Ve sdělovacích prostředcích mě zarazila informace, že do výzvy pro muzea se nakonec přihlásilo 43 projektů s požadavky za 1,8 miliardy korun. Tedy menšími než celková alokace výzvy. Ukázalo se, že z časových důvodů mnoho subjektů nestačilo projekty připravit. Snad se tedy MMR podaří otevřít ještě jednu výzvu pro muzea. Naštěstí to vypadá, že avizované zkrácení výzvy pro knihovny se neuskuteční a kraje budou podávat projekty po celý rok 2017. Je ale třeba upozornit, že výzvy mají omezení, protože část projektů musí spadat pod integrované územní investice. V případě muzeí se jedná o zařízení zřizovaná státem a kraji, například s podmínkou dosažení určité průměrné roční návštěvnosti. V letech 2013–15 by to mělo být třicet tisíc návštěvníků. Předpokládám, že zvýšený zájem občanů cestovat při dovolené po České republice bude i vzhledem k bezpečnostní situaci v Evropě a na severu Afriky přetrvávat. Pro řadu obcí a měst mimo hlavní turistické destinace je to šance na sebe upozornit a podpořit drobné podnikání ve svém regionu. Na propagaci budou muset použít převážně vlastní prostředky, ale domnívám se, že se jim to vyplatí. Protože již léta patřím k nadšeným cestovatelům po naší krásné zemi, zaujalo mě, že stále více obcí vydává brožury o historii místa a hlavních památkách v okolí a neomezuje se jen na stručné informace na svých internetových stránkách.
Vláda předložila sněmovně novelu zákona o obcích, krajích a hlavním městě Praze. Čeho se tentokrát týká?
Vládní novela navrhuje řešit neodůvodněné rozdíly v právní úpravě odměňování za výkon funkce a dalších právních poměrů členů zastupitelstev obcí, krajů, hlavního města, jeho městských částí a městských obvodů územně členěných statutárních měst. Vláda v důvodové zprávě upozorňuje, že se zvyšuje rozsah úkolů nejen v samosprávné i přenesené působnosti. Považuje za nevyhovující současné rozdělení kategorií obcí podle počtu obyvatel, neboť většina obcí, tedy 77 %, spadá do jediné, nejnižší velikostní kategorie do 1000 obyvatel. Zbylých 23 % obcí je rozděleno do sedmi velikostních kategorií. Nově by mělo být 15 kategorií obcí a krajů, nejmenší do 300 obyvatel. Vláda by vydávala jeden prováděcí předpis pro všechny včetně výpočtu měsíčních odměn podle zastávané funkce.
Předpokládáte hladké projednání této normy?
U všech navrhovaných změn novela uvádí vždy několik variant, jejich zhodnocení a návrh vlády, kterou variantu vybrat. Lze očekávat, že zejména na jednání našeho výboru, který je garantem, se bude o některých variantách znovu diskutovat. Ve sněmovně zasedá řada bývalých i současných starostů a primátorů, kteří mají na odměňování za výkon funkcí jistě své názory. Kabinet také doporučuje například sjednotit tzv. odchodné na 1+3 dosavadní měsíční odměny, čili nadále diferencovaně podle délky výkonu funkce, nebo možnost proplácet nevyčerpaný nárok alikvótní části dovolené pouze za probíhající rok při existenci objektivních důvodů pro nevyčerpání dovolené. Rovněž se mají zakázat dary členům zastupitelstva a místo toho umožnit zastupitelstvu schválit mimořádnou odměnu do výše dvou měsíčních odměn. Návrh také obsahuje stanovení výpočtu odměny neuvolněných starostů. Od 1. 1. 2014 je stanovena v maximální výši 60 % odměny uvolněných. Zákon by měl nabýt účinnosti od 1. 1. 2018. V přechodných ustanoveních by se stanovilo, že členům zastupitelstev zvoleným v probíhajícím funkčním období by se zachovala stávající výše odměny do skončení funkčního období.
TOPlist
TOPlist