K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Vybrané ukazatele hospodaření krajů

Datum: 15. 11. 2016, zdroj: OF 4/2016, rubrika: Ekonomika

Krajská samospráva existuje již 15 let. V letošním volebním roce ukážeme na některé rozpočtové ukazatele krajského hospodaření. Po poměrně pomalém startu a vyjasňování podmínek existence krajské samosprávy se hospodaření krajů jako celku v posledních třech letech stabilizovalo.

V období let 2008 až 2015 vykázaly kraje jako celkem mírný schodek, který se na součtu příjmů v daném období podílel jen 1 %. Jinak řečeno, kraje utratily o něco více, než kolik měly finančních prostředků v souhrnu svých rozpočtů.

Příjmy, výdaje a saldo rozpočtu

Za poslední čtyři roky se příjmy krajů, zejména zásluhu jejich růstu v roce 2015, zvýšily o 18 % (viz graf 1). Nejrychleji rostly příjmy Pardubického kraje (+26 %). Jen o tři procentní body pomaleji rostly příjmy v Jihočeském, Královéhradeckém a Olomouckém kraji. Nejsou to však kraje s nejvyšší dynamikou, které v přepočtu na obyvatele získaly nejvíce peněz. Podle průměru příjmů za poslední čtyři roky disponoval nejvyšší částkou v přepočtu na obyvatele Kraj Vysočina (18 487 Kč) a nejméně na obyvatele získal do svého rozpočtu Jihomoravský kraj (13 906 Kč) – viz tabulka 1.

Graf 1. Příjmy a výdaje krajů v letech 2008 až 2015
Graf 1. Příjmy a výdaje krajů v letech 2008 až 2015
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
Tab. 1. Příjmy krajských samospráv v letech 2012–2015 (Kč na obyvatele)
Kraj 2012 2013 2014 2015 Průměr Pořadí
STČ 13 828 14 262 14 422 15 715 14 556 11.
JHČ 16 814 16 307 17 713 20 651 17 871 3.
PL 15 909 16 368 16 752 17 806 16 709 5.
KV 17 214 16 658 18 028 20 998 18 224 2.
UL 14 432 16 224 15 931 16 390 15 744 9.
LI 15 632 15 500 15 999 18 286 16 354 6.
HK 15 817 16 372 17 317 19 437 17 235 4.
PA 14 817 15 063 16 441 18 604 16 231 7.
VYS 17 372 17 058 18 851 20 669 18 487 1.
JHM 13 247 13 115 14 369 14 895 13 906 13.
OL 14 789 15 110 16 371 18 166 16 109 8.
ZL 14 317 14 567 15 070 16 927 15 220 10.
MSK 13 355 13 372 14 263 15 675 14 166 12.
Kraje celkem 14 742 14 984 15 793 17 325 15 711

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Pro hodnocení hospodaření je významná schopnost každého kraje uzpůsobit výdajovou politiku svým disponibilním příjmům. Tuto schopnost odráží saldo rozpočtu, zejména saldo dosažené v delším časovém horizontu. Obecně platí, že ve střednědobém horizontu by měly být kumulativní příjmy a výdaje vyrovnané. Jinak řečeno, podíl salda rozpočtu na příjmech za dané období by měl oscilovat kolem nuly, což pro kraje jako celek v podstatě platí.

Pokud by kumulativní saldo bylo záporné, kraje by musely hledat dodatečné zdroje mimo rozpočet, např. využít půjčku apod. Souhrnný přebytek by pak signalizoval úspory, určené buď na budoucí plánované výdaje, nebo na vytvoření finanční rezervy pro nenadálé výdaje. Ovšem tato „rezerva“ má své hranice. Dočasně nepotřebné peníze na bankovních účtech s úrokem blížícím se k nule znamenají, že z těchto peněz má užitek pouze banka. Kraje jako celek hospodařily v letech 2012 až 2015 s prakticky vyrovnaným rozpočtem. Největší díl z příjmů ušetřil v daném období Pardubický kraj (4 %), a naopak, téměř o 4 % byly souhrnné příjmy Moravskoslezského kraje nižší než jeho výdaje – viz tabulka 2.

Tab. 2. Podíl salda na příjmech (saldo/příjmy v %)
Kraj 2012 2013 2014 2015 Průměr Pořadí
STČ −3 2 3 1,0 1 5.
JHČ −1 0 3 2,6 1 4.
PL −5 −3 1 3,3 −1 9.
KV −8 1 5 −1,0 −0 7.
UL −8 4 3 0,1 −0 6.
LI −2 −2 0 1,4 −1 8.
HK −1 3 4 3,6 2 2.
PA 4 5 3 2,7 4 1.
VYS 2 1 2 0,7 2 3.
JHM −2 −2 0 −3,4 −2 11.
OL −10 −3 2 −0,1 −3 12.
ZL −3 −3 −1 2,3 −1 10.
MSK −3 −3 0 −8,8 −4 13.
Kraje celkem −3 −0 2 −0,2 −0

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Kromě toho, zda kraje dokáží přizpůsobit výdajovou politiku úrovni příjmů, je pro jejich hladké fungování také důležité, jakou část výdajů použijí na provoz a jakou investují. Krajské samosprávy mají dlouhodobě mnohem nižší podíl kapitálových výdajů na celkových než obce. Ve srovnání s nimi věnují tedy nepoměrně menší část na investice a větší na provoz.

Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích krajů se v daném období víceméně zvyšoval, největší růst zaznamenal v roce 2015, a to až na 17 %. Objem jejich kapitálových výdajů tak byl v tomto roce ve srovnání s předchozím obdobím zdaleka nejvyšší. Svou roli sehrálo i dočerpávání evropských dotací. V průměru za období 2012 až 2015 dosáhl nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových Karlovarský kraj (19 %), Ústecký kraj naopak vykazuje dlouhodobě velmi nízký podíl kapitálových výdajů na celkových (9 %). Podíl kapitálových výdajů na celkových se v posledních čtyřech letech plynule zvyšoval a jediným krajem s tendencí k poklesu podílu kapitálových výdajů na celkových je Plzeňský kraj, a to od roku 2013 – viz tabulka 3.

Tab. 3. Podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích (%)
Kraj 2012 2013 2014 2015 Průměr Pořadí
STČ 15 11 9 14 12 9.
JHČ 15 11 16 19 15 3.
PL 15 19 14 12 15 4.
KV 26 9 16 27 19 1.
UL 12 6 9 10 9 13.
LI 9 13 13 20 14 7.
HK 8 9 11 18 12 12.
PA 6 7 16 19 12 11.
VYS 17 13 15 21 17 2.
JHM 11 9 14 14 12 10.
OL 14 10 13 16 13 8.
ZL 15 16 13 16 15 5.
MSK 11 12 13 21 14 6.
Kraje celkem 13 11 13 17 13

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Dluh krajů

Pokud kraj připravuje investici a nemá dostatečné rezervy na její financování, může si vypůjčit. Takto postupovaly všechny kraje, i když s různou intenzitou. Dluh zde počítáme jako souhrn závazků kraje ve formě bankovních úvěrů, návratných finančních výpomocí a ostatních forem, a to podle metodiky Ministerstva financí.

Dluh krajů má v naprosté většině formu bankovních úvěrů a dosáhl koncem roku 2015 souhrnné výše 24,1 mld. Kč. Mezi kraji má z tohoto hlediska výjimečné postavení Plzeňský kraj, který si dlouhou dobu udržoval nulový dluh a pokud si vypůjčil, tak jen velmi malé částky – viz tabulka 4.

Tab. 4. Dluh krajské samosprávy (Kč na obyvatele)
Kraj 2012 2013 2014 2015 2015/2012 Pořadí 2015
STČ 2 747 2 640 2 433 2 140 −22 % 6.
JHČ 1 179 1 728 1 295 863 −27 % 2.
PL 0 0 288 10 1.
KV 5 275 5 568 4 482 3 979 −25 % 12.
UL 3 235 3 389 3 209 2 092 −35 % 5.
LI 2 141 2 593 2 326 2 071 −3 % 4.
HK 2 124 1 824 1 592 1 286 −39 % 3.
PA 3 855 3 590 4 302 3 620 −6 % 10.
VYS 1 333 1 686 1 818 2 639 98 % 8.
JHM 1 511 2 174 2 323 2 217 47 % 7.
OL 6 120 6 821 6 530 6 216 2 % 13.
ZL 2 773 3 476 4 036 3 847 39 % 11.
MSK 1 904 2 151 2 524 3 470 82 % 9.
Kraje celkem 2 295 2 547 2 565 2 510 9 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Mezi lety 2012 až 2015 se dluh krajů zvýšil o 9 %. Je to výsledek dosti protichůdného vývoje v jednotlivých krajích. Stabilně vysokou úroveň dluhu si udržoval Olomoucký kraj a stabilní výši, avšak na nepoměrně nižší úrovni, vykázal také Liberecký kraj. Dluh kraje Vysočina se v daném období téměř zdvojnásobil. Dluh Královéhradeckého kraje se v tomto období snížil o téměř 40 %.

V přepočtu na obyvatele vykázal koncem roku 2015 zdaleka nejvyšší dluh (6216 Kč) Olomoucký kraj, a to i přesto, že se od roku 2012 jeho objem mírně snižoval. Po Plzeňském kraji měl velmi nízký dluh v přepočtu na obyvatele ještě Jihočeský kraj (863 Kč).

Dosud se žádný kraj nedostal do problémů se splácením svých závazků zahrnovaných do dluhu podle metodiky Ministerstva financí.

Struktura kapitálu a likvidita

K nejvýznamnějším finančním ukazatelům pro hodnocení udržitelnosti vývoje nejen krajů, ale i např. obcí patří likvidita a podíl cizích zdrojů na majetku.

Ukazatel likvidity charakterizuje okamžitou schopnost daného subjektu hradit splatné závazky a tedy krátkodobou rovnováhu. Druhý zde uváděný ukazatel vypovídá o finanční struktuře, tedy o poměru vlastního a cizího kapitálu. Tento ukazatel se používá k hodnocení zadluženosti. Finanční stabilita subjektu se obvykle s růstem podílu cizího kapitálu na majetku snižuje.

Pro oba ukazatele, zejména pro likviditu, ovšem platí, že optimální není ani příliš vysoká, ale ani příliš nízká hodnota. Velmi nízký podíl cizího kapitálu ve struktuře majetku znamená, že kraj téměř nevyužívá návratné prostředky, které jsou v současné době levné. Naopak jejich příliš vysoký podíl je spojen s rizikem neschopnosti splatit závazky z disponibilních příjmů a může vést k nucenému odprodeji majetku a dalším negativním opatřením, např. k omezování některých běžných výdajů. Likvidita nižší než jedna zvyšuje riziko, že kraj nebude schopný uhradit včas a řádně své splatné krátkodobé závazky. Příliš vysoká likvidita upozorňuje na velký objem dočasně nevyužívaných peněz, které, uložené na bankovních účtech, přinášejí zisk pouze bankám.

V průměru za kraje jako celek podíl cizích zdrojů na jejich majetku vychází 41 %. Ministerstvo financí pro obce doporučuje maximální hranici ve výši 25 %. Tu v průměru za poslední čtyři roky překračují téměř všechny kraje. Pouze Plzeňský a Jihočeský kraj a kraj Vysočina tuto podmínku splňují – viz tabulka 5.

Tab. 5. Podíl cizích zdrojů na majetku kraje (%)
Kraj 2012 2013 2014 2015 Průměr Pořadí
STČ 56 46 59 54 54 11.
JHČ 18 19 21 18 19 2.
PL 23 13 16 17 17 1.
KV 30 32 31 28 30 5.
UL 33 35 36 27 33 6.
LI 48 50 45 35 45 9.
HK 34 31 26 25 29 4.
PA 36 31 35 29 33 7.
VYS 22 21 22 22 22 3.
JHM 76 80 75 83 78 12.
OL 98 104 101 106 102 13.
ZL 37 39 41 44 40 8.
MSK 45 55 55 52 52 10.
Kraje celkem 41 41 43 40 41

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Výjimečné postavení u tohoto ukazatele zaujímá Olomoucký kraj, u kterého objem cizích zdrojů převyšoval v posledních třech let objem majetku. Tento kraj byl v posledních třech letech předlužený. Poměrně vysoký podíl a tudíž značnou zadluženost vykázal i Jihomoravský kraj a nad 50 % podíl se dostal ještě Středočeský kraj. Vysoký podíl cizích zdrojů na majetku je to, co kraje výrazně odlišuje od obcí. Obce však z různých příčin disponují, ve srovnání s kraji, mnohem větším objemem majetku.

Likvidita se vyjadřuje jako poměr oběžných aktiv ke krátkodobým závazkům. Jednoznačně špatným výsledkem je, pokud likvidita dosáhne hodnoty nižší než jedna. Znamená, že daný subjekt nemá dostatek hotovostních prostředků na pokrytí svých krátkodobých závazků. V posledních čtyřech letech k tomu došlo pouze u Zlínského kraje v roce 2012 a u Olomouckého kraje v roce 2015. V případě těchto dvou krajů nejde o jednorázový výkyv, protože jejich průměrná likvidita byla v rámci krajů nejnižší – viz tabulka 6.

Tab. 6. Likvidita krajů
Kraj 2012 2013 2014 2015 Průměr Pořadí
STČ 1,03 1,92 1,22 1,28 1,36 11.
JHČ 2,43 3,19 2,66 2,67 2,74 7.
PL 1,33 1,82 1,95 1,78 1,72 8.
KV 3,29 3,00 2,28 2,51 2,77 6.
UL 1,28 1,59 1,89 2,00 1,69 9.
LI 4,09 3,01 8,75 19,08 8,73 1.
HK 4,91 3,52 5,18 3,50 4,27 5.
PA 3,33 8,18 4,81 5,88 5,55 3.
VYS 5,67 7,07 6,48 11,91 7,78 2.
JHM 1,31 1,52 1,81 1,67 1,58 10.
OL 1,22 1,53 1,23 0,97 1,24 12.
ZL 1,16 0,88 1,10 1,18 1,08 13.
MSK 2,92 3,16 2,94 11,72 5,19 4.
Kraje celkem 1,77 2,24 2,16 2,25 2,11

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Rok 2015 byl z tohoto hlediska zajímavý i tím, že u třech krajů přesáhla hodnota likvidity 10. Nejvíce to bylo u Libereckého kraje, u kterého se likvidita z roku na rok více než zdvojnásobila. To nevypovídá o racionálním využití toku peněz. A byl to také Liberecký kraj, který se vyznačuje nejvyšší průměrnou likviditou v daném období. Obdobně skončil i kraj Vysočina s o něco nižšími hodnotami. Třetí kraj, u kterého likvidita přesáhla v roce 2015 hodnotu 10, byl Moravskoslezský kraj, ten však v předchozích letech vykazoval poměrně nízké hodnoty.

Naopak, likvidita Zlínského kraje se v daném období dosahovala v průměru hodnoty jenom o něco vyšší než 1. Trochu lepší výsledky vykázal Olomoucký kraj. V případě Olomouckého kraje se k tomu připojuje i skutečnost, že výše jeho cizích zdrojů přesáhla objem majetku, což pro Zlínský kraj zdaleka neplatí. Takže u Olomouckého kraje je ohrožena nejen krátkodobá finanční rovnováha, ale i ta dlouhodobá. Poměrně nízkou hodnotou likvidity se vyznačuje i Středočeský kraj.

Dluhová služba

Dluhová služba, která zahrnuje objem úroků a splátek jistiny dluhu, se v roce 2015 na příjmech krajů podílela 2,9 %. Více to bylo v Moravskoslezském a v Plzeňském kraji (7,4 %, resp. 5,9 %). Méně zatěžovala dluhová služba příjmy Jihomoravského a Zlínského kraje (0,8 %, resp. 1,1 %).

V průměru za poslední čtyři roky se dluhová služba na příjmech podílela nejvíce v Ústeckém kraji (5,7 %), ovšem s tím, že se v posledních dvou letech tato zátěž snižovala. Poměrně vysoký podíl na příjmech měla dluhová služba i v Moravskoslezském kraji (4,7 %), a to zejména vlivem její výše v roce 2015.

Nejnižší průměrný podíl dluhové služby na příjmech vykázal Jihomoravský kraj (0,8 %). Pouze v tomto kraji byla v čtyřech posledních letech dluhová služba vždy nižší než jedno procento příjmů. Druhý nejnižší podíl dluhové služby na příjmech vykázal Liberecký kraj (1,2 %) – viz tabulka 7.

Tab. 7. Podíl dluhové služby na příjmech (%)
Kraj 2012 2013 2014 2015 Průměr Pořadí
STČ 8,9 1,4 1,3 1,2 3,2 10.
JHČ 2,0 0,5 2,5 2,1 1,8 5.
PL 0,0 3,1 1,9 5,9 2,7 8.
KV 4,1 4,6 6,2 2,5 4,3 11.
UL 3,8 7,6 6,3 5,0 5,7 13.
LI 0,9 0,9 1,6 1,4 1,2 2.
HK 1,7 1,9 1,8 1,6 1,7 4.
PA 3,9 2,8 2,5 3,5 3,2 9.
VYS 4,0 0,5 3,2 2,2 2,5 7.
JHM 0,9 0,9 0,8 0,8 0,8 1.
OL 1,4 1,7 1,9 2,2 1,8 6.
ZL 1,5 1,6 1,2 1,1 1,4 3.
MSK 3,5 4,1 4,0 7,4 4,7 12.
Kraje celkem 3,1 2,5 2,6 2,9 2,8

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

V posledních čtyřech letech se podíl dluhové služby na příjmech mírně, zato každoročně snižoval v Jihomoravském kraji a v posledních třech letech také ve Středočeském, Zlínském a Ústeckém kraji. Každoročně se naopak zvyšoval v Olomouckém kraji.

Dotace obcím

Jako celek nehrají dotace, které kraje poskytují obcím, pro ně až tak velkou roli. Obce mnohem více získaly např. od regionálních rad, nemluvě o dotacích ze státního rozpočtu. Kraje většinou poskytují obcím dotace v rámci programu obnova venkova, na zlepšení životního prostředí či na kulturu, na sport, na obnovu kulturních památek a na Sbory dobrovolných hasičů.

Objem dotací, které kraje poskytly obcím na svém území, dosáhl konce roku 2015 výše 3,8 mld. Kč. Jejich objem se meziročně téměř zdvojnásobil. Takto vysoký růst je ale výjimečný a patrně souvisí s jejich poklesem v předchozích dvou letech. Na jednoho obyvatele přidělily kraje dotace v průměru ve výši 406 Kč.

Nejvyšší objem dotací obcím v přepočtu na obyvatele poskytl v roce 2015 Jihočeský kraj (590 Kč) a poté Pardubický kraj (575 Kč). Nejnižší částku obcím přidělil Karlovarský a Zlínský kraj (233 Kč, resp. 285 Kč).

V průměru za poslední čtyři roky předal obcím v rámci dotací přepočtených na obyvatele nejvíce kraj Vysočina (464 Kč) a po něm Jihočeský kraj (439 Kč). Nejméně to bylo v případě Zlínského a Moravskoslezského kraje (185 Kč, resp. 221 Kč) – viz tabulka 8.

Tab. 8. Dotace krajů obcím v Kč na obyvatele
Kraj 2012 2013 2014 2015 Průměr Pořadí
STČ 618 541 190 335 421 3.
JHČ 402 421 343 590 439 2.
PL 428 264 275 464 358 6.
KV 365 299 213 233 278 9.
UL 216 379 165 436 299 8.
LI 698 272 155 355 370 5.
HK 344 331 244 427 336 7.
PA 337 290 281 575 371 4.
VYS 430 453 413 562 464 1.
JHM 224 226 214 401 266 11.
OL 298 217 210 369 273 10.
ZL 163 172 120 285 185 13.
MSK 235 189 125 334 221 12.
Kraje celkem 357 317 215 406 324

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Dotace mohou být provozní nebo investiční. Podíl investičních dotací (dotací určených zejména na zvelebení infrastruktury obce) na celkovém objemu dotací dosáhl v průměru za poslední čtyři roky 40 %. Tento podíl však byl v jednotlivých krajích značně odlišný. Zatímco se ve Středočeském kraji investiční dotace obcí podílely 57 % na jejich celkovém objemu a v Královéhradeckém kraji pak 46 %, v Jihočeském kraji (druhý kraj v pořadí výše dotace na obyvatele) dosahovaly jen 28 % a jen o něco více to bylo v Ústeckém kraji (30 %).

V roce 2015 se objem dotací obcím ve srovnání s předchozími lety významněji zvýšil v deseti krajích. Výjimkou byl Středočeský, Liberecký, Karlovarský kraj, ve kterých v roce 2015 nedosáhly tyto výdaje ani úrovně z roku 2012.

Značně odlišný obrázek o dotacích, které kraj poskytuje obcím, dostaneme na základě porovnání výše dotace v přepočtu na obec – viz tabulka 9. Moravskoslezský kraj vydal v průměru v přepočtu na obyvatele téměř nejnižší částku. Spočítáme-li však, kolik připadlo na jednu obec, pak tento kraj získal první místo. Opačně tomu bylo u kraje Vysočina. Vykázal nejvyšší objem dotací na obyvatele, ale nejnižší na obec kraje. Vysvětlením může být skutečnost, že Moravskoslezský kraj má nejvyšší průměrný počet obyvatel připadajících na jednu obec, zatímco kraj Vysočina nejnižší. Rozdíl je více než pětinásobek. Zlínskému kraji patří poslední příčky v obou pořadích.

Tab. 9. Dotace krajů obcím v Kč na obec
Kraj 2012 2013 2014 2015 Průměr Pořadí
STČ 695 151 613 741 217 210 384 752 477 713 5.
JHČ 411 786 430 570 351 609 603 842 449 452 7.
PL 489 204 302 037 315 485 532 120 409 712 11.
KV 843 419 687 467 488 475 531 781 637 786 4.
UL 504 872 884 523 383 658 1 014 512 696 892 3.
LI 1 424 164 555 507 316 087 725 607 755 342 2.
HK 424 293 407 467 300 676 526 259 414 674 10.
PA 386 193 331 312 322 024 658 840 424 592 9.
VYS 312 367 328 690 298 924 406 859 336 710 13.
JHM 388 770 392 243 372 751 697 974 462 934 6.
OL 477 274 347 140 336 408 587 119 436 985 8.
ZL 312 993 329 145 229 899 542 854 353 723 12.
MSK 961 080 769 779 509 001 1 355 816 898 919 1.
Kraje celkem 530 121 470 780 318 721 602 281 480 476

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Závěrem

Máme-li hodnotit kraje za uplynulé volební období, potom kraje jako celek hospodařily v posledních čtyřech letech v zásadě s vyrovnaným rozpočtem. Z třinácti posuzovaných krajů jich souhrnné nezáporné saldo v daném období mělo sedm. Pro srovnání, obce v daném období vykázaly značný přebytek. V roce 2015 zvýšilo 11 krajů meziročně kapitálové výdaje, mnohé z nich podstatně. I tak však je podíl kapitálových výdajů krajů na jejich celkových výdajích ani ne poloviční ve srovnání s obcemi.

Dluh krajů se v roce 2015 snížil, avšak mezi lety 2012 až 2015 došlo k růstu o 9 %. Situace v jednotlivých krajích byla značně odlišná. Ve dvou krajích se dluh za poslední čtyři roky téměř zdvojnásobil, ve třech krajích se naopak více než o třetinu snížil. Dluhová služba příjmy krajů příliš nezatížila. Dotace obcím také rozpočty krajů zasahují velmi málo, v průměru se na nich podílely 2 %. Potěšitelné je, že v roce 2015 meziročně stouply na téměř dvojnásobek. V jejich struktuře mírně převažuje investiční dotace, avšak i v tomto ohledu se kraje značně liší.

Likvidita krajů se pohybovala na rozumné úrovni. Její hladina se však výrazně zvýšila v roce 2015. V případě tří krajů přesáhla hodnotu 10. Zatímco úroveň likvidity krajů byl vcelku v pořádku, podíl cizích zdrojů na majetku krajů jako celku byl poměrně vysoký. Jeden kraj lze označit jako předlužený. Pouze tři kraje vykazovaly tento poměr nižší než 25 %.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist