K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Účast obce v dražbě

Datum: 14. 11. 2016, zdroj: OF 4/2016, rubrika: Legislativa

Obce mají, stejně jako jakýkoli jiný účastník právních vztahů, právo účastnit se dražby či veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku. Postavení obcí vůči jiným účastníkům dražby však bylo v zásadě nerovné až do 1. července 2016, kdy nabyla účinnosti poslední novela zákona o obcích.

Cílem tohoto článku je shrnutí specifik účasti obce v dražbě – např. kdo o účasti obce v dražbě rozhoduje, jak by takové rozhodnutí mělo vypadat, případně kdo je oprávněn obec při konání dražby zastupovat.

Princip dražby spočívá v tom, že jednotliví zájemci v průběhu dražby podávají své cenové nabídky a nakonec je dražené zboží či služba licitátorem (tj. osobou, která dražbě předsedá) tzv. přiklepnuta tomu, kdo v průběhu dražby nabídl nejvyšší cenu. Z povahy věci není možné, aby orgán obce definitivně rozhodoval o nabytí věci až poté, co dražba skončí. Z tohoto důvodu je proto nezbytné, že pokud má obec v úmyslu se dražby zúčastnit, musí příslušný orgán obce o účasti obce v dražbě nejen rozhodnout, ale též určit maximální přípustnou částku, do které je zástupce obce oprávněn nabízenou částku navyšovat.

V zásadě obdobný princip platí i v případě účasti obce ve veřejné soutěži o nejvýhodnější nabídku. Tady nedochází ke zvyšování nabídek jako při dražbě, nýbrž zájemci podávají předem pouze jednu nabídku, a proto se logicky schvaluje nikoliv maximální, ale neměnná nabídková cena.

Nevýhody veřejnoprávního postavení obce

Právě určení nejvyššího možného dražebního podání způsobovalo v praxi obcím největší obtíže, protože jak usnesení zastupitelstva obce, tak usnesení rady obce jsou informacemi, které musely být na základě žádosti o informace podané podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím komukoliv a bez jakéhokoliv omezení poskytnuty. V případě usnesení zastupitelstva obce navíc platí, že zasedání zastupitelstva je ze zákona veřejné, zúčastnit se jej může kdokoliv a též do zápisu ze zasedání zastupitelstva obce může kdokoliv nahlédnout. Možná znalost hranice pro licitaci tak stavěla obce do nerovného postavení vůči ostatním účastníkům dražby. V praxi obce toto nevýhodné postavení řešily nejčastěji tak, že předmětná usnesení odmítaly až do konání dražby zveřejnit či poskytnout, což bylo řešení z pohledu obcí a jejích zájmů sice opodstatněné, dle práva však nezákonné.

Obdobně totéž platilo v případě veřejné soutěže o nejvýhodnější nabídku, protože vzhledem k výše uvedenému si jakýkoliv jiný zájemce mohl zjistit, jakou cenu bude obec nabízet a přizpůsobit tomu svoji nabídku. Faktické postavení obce oproti jiným účastníkům bylo nerovné.

Novela zákona

Od 1. července 2016, s účinností zákona č. 106/2016 Sb., kterým se mj. mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), na účast obce v dražbě nově dopadá § 40 zákona o obcích, které stanovuje, že usnesení, jímž zastupitelstvo obce nebo rada obce rozhodly o nabytí věci v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo o jejím nabytí jiným obdobným způsobem, se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle tohoto zákona ani neposkytují podle jiného právního předpisu. Jiným právním předpisem má zákonodárce na mysli již zmiňovaný zákon o svobodném přístupu k informacím. Z povahy věci se uvedené neposkytnutí informací vztahuje též na podkladové materiály, v nichž by byl obsažen např. návrh usnesení, na zvukové či obrazové záznamy z jednání zastupitelstva či rady či jiné dokumenty, z nichž by mohlo být patrné, za jakých konkrétních podmínek má obec v úmyslu účastnit se dražby, veřejné soutěže či jiného obdobného jednání.

Pravomoc zastupitelstva obce ve vztahu k dražbám zmiňovaná novela upřesnila, protože se stále častěji objevovaly nejasnosti při výkladu § 85 písm. a) zákona o obcích ve vztahu k nabývání nebo zpeněžování nemovitého majetku obcí v dražbách. Podle předcházejícího znění tohoto ustanovení zastupitelstvo rozhodovalo o nabytí a převodu nemovitých věcí, převodu bytů a nebytových prostor z majetku obce. U převodu majetku dochází k nabytí vlastnického práva na základě právního jednání (např. kupní smlouvou), avšak při veřejné dražbě nebo dražbě podle občanského soudního řádu dochází nikoliv k převodu, ale k přechodu vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na základě právní skutečnosti – udělením příklepu licitátorem. Novelizovaný zákon o obcích v ustanovení § 85 písm. n) proto jednoznačně svěřil oprávnění rozhodovat o nabytí a zpeněžení hmotných nemovitých věcí či právu stavby ve veřejné dražbě zastupitelstvu obce.

Ačkoliv je uvedená pravomoc zařazena mezi vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce, zastupitelstvo obce může tuto pravomoc dle svého uvážení zcela nebo zčásti svěřit radě obce nebo starostovi. Tím dochází k eliminaci rizika prozrazení maximální přípustné částky, do které je zástupce obce oprávněn nabízenou částku navyšovat, přítomné veřejnosti. V současnosti může zastupitelstvo obce rozhodnout např. modelově tak, že rozhodne o získání určité nemovitosti v dražbě a z opatrnosti současně pověří např. starostu, aby nejvyšší možné podání za obec v dražbě v mezích schváleného rozpočtu určil.

V případě nabytí či zpeněžení jiného než hmotného nemovitého majetku či práva stavby ve veřejné dražbě náleží rozhodnutí o účasti obce v dražbě do nevyhrazené pravomoci rady obce podle § 102 odst. 3 zákona o obcích; v obcích, kde se rada obce nevolí, náleží rozhodnutí starostovi.

Usnesení o účasti obce v dražbě by vedle nejvyššího možného dražebního podání mělo být co možná nejkonkrétnější a obsahovat specifikaci dražené věci – např. pokud zastupitelstvo obce rozhoduje o účasti obce v dražbě nemovitosti, měla by tato nemovitost být v usnesení zastupitelstva obce konkrétně určena způsobem dle zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí.

S ohledem na ustanovení § 103 odst. 1 zákona o obcích, podle kterého starosta zastupuje obec navenek, je osobou, která obec na dražbě zastupuje, automaticky právě starosta (v zákonem stanovených případech „absence“ starosty rovněž místostarosta). Je ovšem přípustné, aby k zastupování obce v dražbě byl výslovně pověřen a zplnomocněn i řadový člen zastupitelstva obce nebo zaměstnanec obce – vhodné je, aby toto pověření bylo též součástí usnesení o účasti obce v dražbě. Lze dodat, že možné je též smluvní zastoupení, kdy obec bude při dražbě zastupována třetí osobou, která je od obce odlišná.

Závěrem

Lze shrnout, že novelizovaný zákon o obcích stanovuje obcím pro účast v dražbě či veřejné soutěži o nejvýhodnější nabídku takové podmínky, které obce s ostatními zájemci zrovnoprávňují. Předpokladem účasti obce v dražbě je s ohledem na charakter dražené věci rozhodnutí příslušného orgánu obce, přičemž nezbytností přijatého rozhodnutí je specifikace dražené věci a stanovení nejvyššího možného dražebního podání.

Mgr. Václav Chmelík, advokátní koncipient, KVB advokátní kancelář, s. r. o.

TOPlist
TOPlist