K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

7 důvodů pro architektonické soutěže

Datum: 29. 11. 2016, zdroj: OF 4/2016, rubrika: Veřejné zakázky

Veřejně investované prostředky se vždy ocitají pod drobnohledem. Jak je vynaložit efektivně, transparentně a zajistit kvalitní výsledek, ze kterého se budou těšit i další generace? Odpovědí na tuto otázku mohou být architektonické soutěže. Jejich výhody jsou nasnadě: jsou prověřené historií, dokážou ušetřit finance a jsou tím nejvhodnějším nástrojem ke komunikaci s veřejností.

Česká komora architektů

O architektonických soutěžích panuje mnoho mýtů. Jsou prý drahé a složité na přípravu. Nejeden zadavatel veřejných zakázek se také obává toho, že nad jejich výsledkem díky působení odborné poroty ztratí moc. Jaká je ale skutečnost?

Důvody, proč by se měla soutěž o návrh stát primárním nástrojem k vytváření veřejného prostoru, je několik. Česká komora architektů (ČKA) uvádí sedm nejpádnějších z nich:

1. Historie

Architektonické soutěže mají bohatou historii, která sahá až do starověkého Řecka. První doložené soutěže pak zaznamenáváme v polovině patnáctého století v renesanční Florencii. První doloženou soutěží na území dnešní České republiky je soutěž na okružní třídu (Ringstrasse) v Brně (1861). Smysluplnost architektonických soutěží je tedy historicky prověřena. Léta praxe ukázala, že nadčasové a kvalitní stavby (například Národní divadlo, Národní muzeum či Národní technická knihovna) vzešly právě z nich.

Svoji oprávněnost prokazují architektonické soutěže i dnes. Z aktuálních vzpomeňme například na soutěž na interiér synagogy ve Čkyni, územní plán v Nelahozevsi, městský parter v Děčíně-Podmoklech či nábřeží řeky Loučné v Litomyšli vyhlášenou Nadací Proměny.

2. Kvalita

Gahurův prospekt ve Zlíně, ateliér Ellement – realizace na
základě architektonické soutěže, nominace na Mies van der Rohe Award 2015, nominace
na Českou cenu za architekturu 2016, foto: Dorota Velek
Gahurův prospekt ve Zlíně, ateliér Ellement – realizace na základě architektonické soutěže, nominace na Mies van der Rohe Award 2015, nominace na Českou cenu za architekturu 2016, foto: Dorota Velek

Představte si návrhy vypracované na míru konkrétnímu zadavateli – zohledňují jeho priority a předkládají různá řešení, promyšlená do detailů. Toto není sen, ale architektonická soutěž. Architekti ve svých návrzích vyhlašovateli předestřou své odborné znalosti, zkušenosti a také kus sebe sama. Rozmanitost řešení přináší bohatou možnost výběru, na jehož konci je kvalitní stavba.

3. Transparentnost

Veřejné zakázky jsou v ČR zadávány v souladu se zákonem. Veřejnost má však mnohdy pocit, že většina výběrových řízení je zmanipulovaná. Vede ji k tomu přesvědčení, že u mnohých výběrových řízení je často dopředu známo, kdo zakázku získá. Zákon však nabízí i možnost vyhlášení soutěže o návrh jako jednu z cest, jakou stát a obce mohou kultivovat své prostředí. Proti obchodním soutěžím, kde se zadavatel rozhoduje na základě nejnižší ceny stojí architektonická soutěž. Díky svému promyšlenému konceptu, do kterého spadá i přítomnost převážně odborné a nezávislé poroty, která je garantem kvality výběru, či podmínka anonymity soutěžních návrhů, vede k informovanosti a zapojení veřejnosti, a tím i k potlačování korupce.

4. Komunikace a participace

Vypsání architektonické soutěže je jedinečnou příležitostí, jak zapojit obyvatele do architektonických a urbanistických plánů města či obce. Je nenahraditelným pojítkem mezi obcí a občany. S participací je proto vhodné začít co nejdříve a zohlednit ji již při přípravě zadání architektonické soutěže. O jejím průběhu pak vyhlašovatel informuje veřejnost a její propagací získává prostor nejen pro komunikaci s občany, ale i s médii. Vyhlášení výsledků pak doprovází výstava soutěžních návrhů, na níž se může veřejnost s každým z nich i s komentářem poroty obeznámit.

5. Úspora veřejných financí

Jedním z nejčastějších protiargumentů k uspořádání architektonické soutěže jsou finanční prostředky, které se na ni musí vynaložit. Je pravda, že soutěž není zadarmo. Náklady na ni se pohybují obvykle mezi 2–2,5 % z předpokládaných celkových investičních nákladů stavby. Avšak možnost výběru nejlepšího ze série předložených řešení znamená zásadní úsporu. Investice do architektonické soutěže se navíc mnohdy vrací již ve stadiu realizace. Jasně formulované zadání a návazně pak kvalitně vypracovaný projekt vedou k úspornému návrhu, eliminují změny během stavby a následné vícepráce. V návrzích architekti počítají i s provozními náklady, které obchodní soutěže nezahrnují.

6. Odborná porota

Dobrý výsledek soutěže zajistí kvalifikovaná a proškolená porota. Města a obce přitom nemusí mít strach z toho, že s nimi porota nebude komunikovat a vybere návrh, který nebude vyhovovat zadání. Město si samo určí nezávislé členy své poroty. Současně má také možnost požádat o doporučení ČKA. Práce nezávislé odborné části poroty je pak nejen o tom vybrat nejlepší řešení, ale vybrat je společně se závislými členy a důkladně s nimi výběr prodiskutovat. Vyhlášení výsledků možné až po nalezení shody všech členů.

7. Servis ČKA

ČKA cíleně prosazuje upevnění pozice architektonických soutěží v oblasti výstavby. Nabízí proto bezplatný servis zadavatelům. Na webových stránkách Komory je rovněž uveden seznam doporučených firem, jež se přípravou soutěží o návrh profesionálně zabývají.

TOPlist
TOPlist