K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Pokud obcím přibudou povinnosti, měly by na to dostat peníze

(Samosprávy požadují změnu Ústavy)

Datum: 13. 12. 2016, zdroj: OF 5/2016, rubrika: Ostatní

Posledních „náct“ oslavila v roce 2016 Celostátní finanční konference (CFK). Tradiční akce Svazu měst a obcí ČR se zúčastnilo na 400 lidí včetně premiéra, tří ministrů, řady náměstků a dalších odborníků na finance. V hlavní roli přitom byli starostové, právě pro ně se akce každý rok koná. Právě oni mají možnost na setkání probrat, co je v kontextu s penězi trápí, kde by potřebovali zdroje posílit, z čeho mají obavy či co se podařilo.

Pohled do sálu
Pohled do sálu

Po dva dny se tak v pražských Vysočanech řešila finanční současnost i budoucnost samospráv. Mimo jiné zaznělo, že vláda Bohuslava Sobotky se nyní chce zejména soustředit na podporu růstu ekonomiky, budování dopravní infrastruktury a čerpání evropských dotací.

Předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl ocenil spolupráci s vládou. Kabinet přitom požádal, aby v následujících letech zvýšil podíl obcí na příjmech z daně z přidané hodnoty, a to na 23,58 % od roku 2018. Takové opatření by podpořilo život v obcích a bylo benefitem pro všechny obyvatele České republiky. Vládu také vyzval, aby snížila horlivost v přijímání nových zákonů. „Podívám-li se na legislativní smršť z posledního období, pak musím přemýšlet, zdali Úřad vlády nenavštívila šéfka Úřadu pro jadernou bezpečnost Drábová a nezanechala tam nějaký atomový článek,“ řekl František Lukl a dodal. „Od vlády a parlamentu prosíme jediné: buďte nám ku pomoci. Tou pomocí – neberte si to osobně – může být někdy i to, že nic nového nebudete vymýšlet.“

Premiér uvedl, že legislativní smršť a legislativní ofenziva na poslední chvíli nebude. V této souvislosti se Bohuslav Sobotka obrátil na účastníky XIX. celostátní finanční konference, aby apelovali na poslance a senátory, aby velmi přemýšleli o tom, které zákony ještě budou chtít v posledním roce iniciovat. Vláda se chce ještě teď soustředit na to, aby pokračoval hospodářský růst. Podle premiéra kabinet bude dělat takové kroky, které podpoří růst ekonomiky v roce 2017 a v roce 2018. Podle Sobotky rozpočet, který byl schválen, navyšuje prostředky na investice. Z pohledu toho, co pro růst může vláda udělat, by rok 2017 měl být lepším rokem, než je rok 2016. Od ledna se mimo jiné o 5 % zvýší příspěvek na výkon státní správy, který dlouhá léta stagnoval, vyřešila se také gesce a financování veřejného opatrovnictví a byla zahájena čerpání ze všech operačních programů.

„V každém vztahu jsou oblasti, které vyvolávají vrásky na čele. Ve vztahu k samosprávám je to financování jako takové. Obecně totiž městům a obcím v poslední době přibývají povinnosti a odpovědnost, aniž by se s tím nesly potřebné peníze,“ řekl předseda Svazu měst a obcí ČR a starosta Kyjova František Lukl a dodal: „Proto bychom velmi uvítali změnu Ústavy tak, aby garantovala, že úkoly navíc pro samosprávy budou znamenat také povinnost státu zajistit potřebné financování.“

Vládní delegace na finanční konferenci
Vládní delegace na finanční konferenci

Kromě předsedy vlády byly hosty Celostátní finanční konference 1. místopředseda vlády a ministr financí Andrej Babiš, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová či ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Díky spolupráci s uvedenými resorty se od roku 2017 vrátí podíl z DPH v rozpočtovém určení daní na úroveň před důchodovou reformou, lze čerpat evropské i národní dotace na inkluzi ve školství i na výstavbu a zkvalitnění kapacit školských zařízení a podařilo se zajistit finance také na místní komunikace.

Ministr financí Andrej Babiš mimo jiné vyzdvihl, že obce a města hospodaří historicky nejlépe za dobu samostatné existence českého státu. Od roku 2012 vykazují přebytek v hospodaření, zároveň opět poklesla zadluženost obcí a měst, která klesá již třetí rok po sobě. Česká republika tak má v současné době jedno z nejnižších zadlužení v Evropě. Bez dluhu je 3544 měst a obcí. 502 měst a obcí je zadluženo nad 60 % a 15 měst a obcí dluží nad 200 %. Průměrná výše zadlužení měst a obcí se pohybuje na úrovni 16,4 procenta.

Ministryně školství Kateřina Valachová zdůraznila, že její resort plánuje v příštích letech investice do mateřských a základních škol. Reaguje tak na demografický vývoj. Cílem plánovaných změn ve financování škol je podle ní zejména udržení hustoty vzdělávacích zařízení v České republice.

Kromě dotací na podporu cestovního ruchu a obnovu komunikací je podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové problematický zákon o sociálním bydlení. Ministerstva pro místní rozvoj a ministerstvo práce a sociálních věcí se, jak říká Karla Šlechtová, neshodují ve financování a nastavení celého systému. MMR považuje za klíčové, aby se tento zákon zacílil na úzkou skupinu osob a ne na všechny znevýhodněné osoby.

TOPlist
TOPlist