K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Nové trendy obcí – účetní závěrka a její význam

Datum: 19. 12. 2016, zdroj: OF 5/2016, rubrika: Ekonomika

V současné době připravuji praktický komentář k účetním předpisům pro vybrané účetní jednotky, tedy i pro územní samosprávné celky a jimi zřizované příspěvkové organizace. Sypu na hromadu paragrafy týkající se účetnictví, rozpočtová pravidla, na ně navazující předpisy a rovnám si, co všechno musí znát, anebo se v tom alespoň orientovat, stávající zaměstnanec úřadu i volený zastupitel.

Jsme si vždy vědomi své odpovědnosti? Po skončení roku musí být neprodleně sestavena účetní závěrka. Ne, nejde jen o nějakou tabulku. Je to systém účetních výkazů a k nim povinná podrobná příloha. A za to všechno odpovídá statutární orgán. To vše musí podávat věrný a poctivý obraz o předmětu účetnictví a finanční situaci. Že to zní moc teoreticky? Pojďme se podívat blíže.

Účetní závěrku dělají obce, města, kraje a jejich příspěvkové organizace pro svoje uživatele.

Účetní závěrku potřebují minimálně:

  1. Poskytovatelé peněžních prostředků (stát, organizační složka státu – např. ministerstva, územní samosprávné celky),
  2. občané (poskytují peněžní prostředky formou daní, poplatků; vybraná účetní jednotka se jim zodpovídá za jejich hospodárné vynakládání),
  3. věřitelé (banky, dodavatelé, zaměstnanci, zdravotní pojišťovny, útvary České správy sociálního zabezpečení, poskytovatelé dotací včetně evropských),
  4. úřady práce, finanční úřady,
  5. soudy.

Vytvořená účetní závěrka (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu, příloha) musí být sestavena na základě účetnictví srozumitelně, tzn., že uživatel účetní závěrky by měl být schopen porozumět jejímu obsahu, pochopit v ní uvedené informace a na jejich základě činit ekonomická rozhodnutí.

Účetnictví jsou povinny účetní jednotky vést v takové kvalitě, aby na jeho základě byla sestavena účetní závěrka, která podává věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

  1. Věrné je takové zobrazení, kdy obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu. Ten je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, které ukládá zákon o účetnictví.
  2. Poctivé je takové zobrazení, kdy jsou při zobrazení skutečného stavu použity účetní metody tak, aby neodporovaly zákonu o účetnictví.
  3. Finanční situace je skutečnost, ve které se vybraná účetní jednotka nachází a odráží její možnosti a schopnosti hradit svoje závazky ve vazbě na stanovený rozpočet, poskytnuté transfery, dotace, úvěry, zápůjčky, včetně pravidelného úvěrování formou dodavatelských a zaměstnaneckých závazků. Je to okamžité cash flow, ale také výhled na období ohraničené minimálně dobou stanovenou rozpočtem, resp. účetním obdobím, se zohledněním dalšího trvání účetní jednotky (města, obce, školy).

Co se v účetní závěrce ukrývá? Máme balíček nebo balík peněž a potřebujeme opravit školu, nově vydláždit náměstí, udělat nový mostek přes potok, opravit silnice, koupit … Stojíme před povinností postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Jak se nám tato rozsáhlá akce povedla, účetní závěrka zobrazí v globále. Ovšem detailní analýza na nás prozradí, zda jsme postupovali správně, průkazně, zodpovědně a bez následků na náš rozpočet a účetní závěrku.

Proč nestačí porovnat jen příjmy a výdaje, které obec, město, kraj, příspěvková organizace mají? Tyto subjekty zpracovávají účetnictví na akruální bázi. Znamená to, že se zabývají nejen tokem peněz (příjmy a výdaji), ale zobrazují majetek a závazky a jejich pohyb, tj. úbytky majetku a přírůstky závazků (náklady) a přírůstky majetku (výnosy), a to bez ohledu na tok peněz. Peníze jsou totiž naporcovány podle kalendářních roků, ale účetní jednotka (obec, město, kraj, příspěvková organizace) jsou zřízeny (s určitou nadsázkou) na věky. Účetnictví to označuje za nepřetržité trvání účetní jednotky. A tak se snažíme prostřednictvím odpisů, opravných položek, rezerv, časového rozlišení, dohadných položek, kurzových rozdílů vidět i “za roh“, tj. do budoucího účetního období.

Dosavadní systém účetnictví nezobrazoval, že vyúčtování za elektřinu spotřebovanou v běžném období bude provedeno teprve v březnu následujícího roku, ale musí být v běžném roce vykázáno. Chyběly informace, ale hlavně zdroje na pořízení nové investice za tu zlikvidovanou a zcela opotřebenou (kopírku, počítač, auto, budovu) apod.

Kdo podepíše, schválí, posoudí, zkontroluje, ověří účetní závěrku? Kdo za ni odpovídá?

Odpovědi zazněly na 11. ročníku mezinárodní vědecké konference SVŠE Znojmo Nové trendy – New trends 2016. Pokud jste ji nestihli, počkejte si na Praktický komentář k účetnictví vybraných účetních jednotek. Počátkem roku 2017 jej vydá nakladatelství Wolters Kluwer.

doc. Ing. Hana Březinová, rektorka Soukromé vysoké školy ekonomické Znojmo, auditorka

TOPlist
TOPlist