K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Soutěž Chytrá města pro budoucnost

Aktuální otázky financování obcí

Datum: 3. 1. 2017, zdroj: OF 5/2016, rubrika: Ekonomika

Obce od roku 2012 vykazují pravidelně přebytek svého hospodaření. V roce 2015 uzavřely svůj rozpočtový rok s přebytkem 21,8 mld. Kč, pro rok 2016 se jeho výše odhaduje ve výši 21,3 mld. Kč a pro rok 2017 se očekává přebytek hospodaření ve výši 18,3 mld. Kč. Skutečná výše přebytku pak bude záviset zejména na rozsahu realizovaných investičních akcí.

Ing. Miroslav Matej, Ph.D., ředitel odboru financování územních rozpočtů MF ČR

Celkový dluh obcí se již druhý rok v řadě snížil, mezi roky 2013 a 2015 poklesl z 92,2 mld. Kč na 86,9 mld. Kč. V letošním roce očekáváme další pokles obecního dluhu k hranici 80 mld. Kč. Přes 3,5 tisíc obcí hospodaří zcela bez dluhu, přičemž průměrná výše zadlužení je na úrovni 16,4 %.

Obce rovněž vykazují na svých bankovních účtech poměrně vysoké úspory, celkově v řádech stovek miliard korun. Z uvedených údajů plyne, že finanční situace obcí je příznivá, což však neznamená, že by měly opustit odpovědný přístup při plánování svých výdajů, zejména rozsáhlejších investičních akcí.

Vývoj daňových příjmů

Nejdůležitější zdroj financování obcí představují jejich daňové příjmy, které z celkových příjmů tvoří takřka 68 %. Co mohou obce očekávat do konce tohoto roku a jak to vypadá s vývojem daňových příjmů v příštím roce? Do konce roku 2016 by daňové příjmy obcí měly dosáhnout 189,9 mld. Kč, což je oproti r. 2015 nárůst o 8 %, tj. o 14 mld. Kč. Pro příští rok 2017 se počítá s nárůstem daňových příjmů o dalších 8 mld. Kč, tj. cca o 4,3 mld. Kč. Tabulka č. 1 zobrazuje situaci z pohledu jednotlivých složek daňových příjmů obcí.

Tab. 1. Predikce vybraných daňových příjmů obcí pro roky 2016 a 2017
Obce – Daňový příjem (tis. Kč) Skutečnost 2015 Odhad 2016 Odhad 2017 Index 2016/2015 Index 2017/2016
Daňové příjmy celkem 175 393 674 189 920 000 198 120 000 108,3 % 104,3 %
z toho: Daně z příjmů fyzických osob 38 924 081 44 400 000 44 800 000 114,1 % 100,9 %
z toho: ze závislé činnosti a funkčních požitků 32 050 790 37 700 000 40 400 000 117,6 % 107,2 %
ze samostatné výdělečné činnosti 3 155 179 2 900 000 900 000 91,9 % 31,0 %
Z kapitálových výnosů 3 717 318 3 800 000 3 500 000 102,2 % 92,1 %
Daně z příjmů právnických osob 41 200 035 45 200 000 46 900 000 109,7 % 103,8 %
z toho: daň z příjmů právnických osob 34 796 809 38 800 000 40 400 000 111,5 % 104,1 %
daň z příjmů právnických osob za obce 6 402 784 6 400 000 6 500 000 100,0 % 101,6 %
Daň z přidané hodnoty 68 760 718 73 400 000 80 300 000 106,7 % 109,4 %
Daň z nemovitostí 10 333 821 10 400 000 10 400 000 100,6 % 100,0 %

V plnění daní se pozitivně projevuje současná ekonomická situace v ČR, dále i zvyšování platů ve veřejném a soukromém sektoru a v neposlední řadě vliv opatření, jejichž hlavním smyslem je zvýšení efektivnosti při výběru daní. Konkrétně se jedná o zavedení kontrolního hlášení k DPH či rozšiřování režimu přenesení daňové povinnosti (reverse charge). Další opatření mají preventivní charakter jako např. zákon o prokazování původu majetku nebo zřízení centrální databáze základních informací o účtech fyzických a právnických osob. Do budoucna lze v souvislosti se zavedením evidence tržeb očekávat další nárůst daňového inkasa.

Výši daňových příjmů bezprostředně ovlivňuje nastavení rozpočtového určení daní, které představuje klíč, na jehož základě se inkaso daní přerozděluje mezi jednotlivé příjemce. Jeho poslední změna, která se týká obcí, nabývá účinnosti od 1. 1. 2017. Podstatou této novely je navýšení podílu obcí na DPH na 21,4 %, tj. na úroveň před důchodovou reformou, a zrušení problematického 30 % podílu obcí na DPFO z přiznání, který je obcím alokován podle trvalého bydliště osoby podávající daňové přiznání. Uvedeným opatřením by měla do rozpočtů obcí přitéct minimálně miliarda korun navíc a zároveň bude ze systému odstraněn prvek, který je pro 75 % všech obcí nevýhodný.

Rozpočtové určení daní

Oblast rozpočtového určení daní je stále živé téma. Optimální přerozdělení daní je diskutováno v rámci činnosti pracovní skupiny, jejímiž členy jsou zejména zástupci samospráv, ale i Parlamentu ČR. Stávající diskuse se týká zjednodušení systému přerozdělování daní, a rovněž možného zrušení podílu obcí na výnosu daně z hazardu, ze kterého obce získávají přes 5 mld. Kč. Místo toho je uvažováno navýšení podílu obcí na jiné sdílené dani, např. na DPH a lepší nastavení kritérií uvnitř systému rozpočtového určení daní – např. posílení váhy kritéria počtu žáků ze 7 % na 9 %. Tato cesta by umožnila odstranit obrovské rozdíly v daňových příjmech u stejně velkých obcí, kdy je rozdíl v daňových příjmech v přepočtu na 1 obyvatele i stonásobný, a zároveň navýšila celkový objem sdílených daní pro obce (viz tabulka 2).

Tab. 2. Sdílené daně na obyvatele u vybraných obcí (tis. Kč.)
Počet obyvatel Daňové inkaso
Výnos na ob. Výnos SD*
Chvalovice 630 221,35 139 453
Česká Kubice 906 117,73 106 666
Luboměř pod Strážnou 552 13,26 7 319
Kamenné Zboží 563 10,34 5 802
Chrást 524 10,86 5 691
Třebovle 502 11,78 5 913
Rájec 504 11,23 5 661
Libice nad Doubravou 867 12,12 10 511

* sdílené daně

Rozpočtová odpovědnost

V současné době je v Parlamentu projednáván soubor zákonů upravující oblast rozpočtové odpovědnosti. Tyto zákony představují reakci na požadavek legislativy EU, které stanoví, že každý členský stát musí přijmout taková opatření, aby měl pod kontrolou všechny veřejné rozpočty a aby celkový dluh veřejných rozpočtů za stát nepřesáhl stanovenou mez. Proto mají být nyní stanoveny zákonem limity dluhů pro všechny veřejné rozpočty, včetně rozpočtů územních samosprávných celků. Hlavním cílem pravidel rozpočtové odpovědnosti je dosáhnout zdravých a dlouhodobě udržitelných veřejných financí České republiky, posílit transparentnost a efektivnost veřejných financí.

Součástí nové legislativy je mimo jiné tzv. fiskální pravidlo pro územní samosprávné celky. To spočívá ve stanovení limitu dluhu ve výši 60 % průměru příjmů územního samosprávného celku za poslední 4 rozpočtové roky. Jestliže územní samosprávný celek tento limit dluhu překročí, vznikne mu povinnost v následujícím roce snížit svůj dluh o nejméně 5 % ze vzniklého rozdílu. A pokud svůj dluh nesníží, bude mu ve výši těchto 5 % pozastaven převod jeho podílu na výnosu daní podle zákona o rozpočtovém určení daní. Pozastavená část daňových příjmů bude evidována správcem daně na zvláštním účtu a na základě žádosti územního samosprávného celku bude kdykoliv uvolněna na úhradu existujícího dluhu. Není však důvod k obavě, neboť v současné době splňuje toto pravidlo více než 80 % obcí ČR a i obce překračující limit by neměly mít zásadní problém s postupným snižováním svých dluhů na požadovanou úroveň.

Graf 1. Obce a fiskální dluhové pravidlo
Graf 1. Obce a fiskální dluhové pravidlo
  • 3544 měst a obcí bez dluhu
  • Celkem 502 měst a obcí nad 60 %
  • 15 měst a obcí zadluženost nad 200 %
  • Průměrná výše zadlužení

Financování přenesené působnosti

Ve státním rozpočtu na rok 2016 se příspěvek na výkon státní správy pro obce navýšil symbolicky o 1 %. V návrhu státního rozpočtu na rok 2017 se však počítá s jeho valorizací o 5 %, tj. o 400 mil. Kč. S další 5 % valorizací příspěvku se počítá rovněž ve střednědobém výhledu státního rozpočtu i pro roky 2018 a 2019.

Tab. 3. Příspěvek na výkon státní správy
Obce 2016 2017 Index 2017/2016
Příspěvek na výkon státní správy 7,50 mld. 8,17 mld. 109,02 %
Dotace na vybraná zdravotnická zařízení (dotace na jedno místo je stanovena na 93 068 Kč) 21,70 mil. 18,24 mil. 84,10 %
Celkem 7,52 mld. 8,19 mld. 108,90 %
Hl. město Praha 833,73 mil. 906,20 mil. 108,70 %
Celkem obce + Praha 8,35 mld. 9,10 mld. 108,90 %
Kraje 1,07 mld. 1,14 mld. 106,60 %
Celkem ÚSC 9,42 mld. 10,24 mld. 108,70 %

V oblasti výkonu přenesené působnosti se podařilo ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem financí vyřešit i další problematickou oblast, která se obcí dotýká. Jedná se o finanční zajištění výkonu veřejného opatrovnictví, které dosud obce financovaly v rámci přiznaného příspěvku na výkon státní správy. Tato agenda však představuje značnou finanční zátěž zejména pro malé obce, které mají na svém území léčebná zařízení různého typu a zabezpečují tuto službu pro velký počet klientů s omezenou svéprávností. Od roku 2017 proto Ministerstvo financí spolu s dalšími resorty přistoupilo na požadavky zástupců obcí ohledně zajištění financování citované agendy a v příspěvku na výkon státní správy je nad rámec 5 % valorizace zahrnut objem cca 350 mil. Kč na posílení výkonu veřejného opatrovnictví pro územní samosprávné celky. Každá obec, která plní funkci veřejného opatrovníka, obdrží od roku 2017 v příspěvku na výkon státní správy 29 tisíc Kč na jednoho opatrovance. Pro úplnost, k 31. 5. 2016 činil počet opatrovanců, o které se stará obec, 10 872.

Tab. 4. Počet opatrovanců, kde funkci veřejného opatrovníka zajišťuje obec
Kraj Počet obyvatel Opatrovanci Příspěvek na opatrovnictví Počet opatrovanců na 1000 ob.
Karlovarský kraj 297 804 454 13 166 000 1,52
Ústecký kraj 822 850 1 168 33 872 000 1,42
Olomoucký kraj 634 720 874 25 346 000 1,38
Zlínský kraj 584 676 734 21 286 000 1,26
Královéhradecký kraj 551 421 679 19 691 000 1,23
Plzeňský kraj 576 635 686 19 894 000 1,19
Moravskoslezský kraj 1 213 311 1 432 41 528 000 1,18
Kraj Vysočina 509 475 600 17 400 000 1,18
Pardubický kraj 516 149 580 16 820 000 1,12
Středočeský kraj 1 326 857 1 196 34 684 000 0,90
Liberecký kraj 439 639 394 11 426 000 0,90
Jihočeský kraj 637 834 502 14 558 000 0,79
Praha 1 267 449 829 24 041 000 0,65
Jihomoravský kraj 1 175 023 744 21 576 000 0,63
Celkem 10 553 843 10 872 315 288 000 1,03

Investiční dotace Ministerstva financí

I v roce 2017 pokračuje program Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních škol v okolí velkých měst, který je ve správě Ministerstva financí. Jeho hlavním cílem je přispět k odstranění kritického nedostatku kapacit v oblasti základního školství zejména ve spádových oblastech, které zápolí s prudkým nárůstem počtu obyvatel. Obvykle se jedná o mladé rodiny s dětmi. Tento jev se týká především tzv. satelitních městeček, která vznikla zejména v okolí větších měst. Podprogram se osvědčil a z toho důvodu byla prodloužena doba jeho trvání do roku 2020. V současné době Ministerstvo financí zajišťuje financování 82 projektů za 2,6 mld. Kč za podpory státního rozpočtu pro roky 2014–2017 ve výši 1,8 mld. Kč.

Ing. Miroslav Matej, Ph.D., ředitel odboru financování územních rozpočtů MF ČR

TOPlist
TOPlist