K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Rozdělení běžných výdajů měst na technické služby

Datum: 21. 12. 2016, zdroj: Česká spořitelna, a. s., rubrika: Ostatní

Česká města vydávají na technické služby, tedy na údržbu místních komunikací, veřejné zeleně, osvětlení a na odpadové hospodářství, průměrně 18 % svých rozpočtů. Vedle toho musí opravovat a rekonstruovat silnice a chodníky ve svém vlastnictví, modernizovat lampy pouličního osvětlení, investovat do výstavby městských parků i do moderních technologií svozu a sběru odpadu. Údržbu technických služeb může zajišťovat městská společnost nebo příspěvková organizace města (tzv. inhouse model), anebo je město může zadávat soukromým společnostem (tzv. outsourcing).

Jak je to mezi českými městy? A jaké jsou výhody jednotlivých modelů? Nejen na to odpovídá analýza České spořitelny.

Rozdělení běžných výdajů měst na technické služby

Graf 1. Rozdělení běžných výdajů měst na technické služby
Graf 1. Rozdělení běžných výdajů měst na technické služby
Zdroj: Česká spořitelna, rozpočty 20 vybraných měst

K začátku roku 2016 bylo v Česku 131 měst s více než 10 tisíci obyvateli. Ze srovnání těchto měst vyplývá, že celkem 43 % z nich si zajišťuje údržbu komunikací, veřejné zeleně, osvětlení a svoz odpadů prostřednictvím městské společnosti nebo příspěvkové organizace. Následuje model, ve kterém městské technické služby spravují většinu činností, ale některé z nich (nejčastěji svoz domovního a recyklovaného odpadu) zadává město soukromým specializovaným společnostem. Čistý outsourcing neboli přenechání všech činností soukromým subjektům převažuje u 23 % sledovaných měst. Většinový outsourcing preferuje 5 % měst.

Provozní modely technických služeb ve městech ČR s více než 10 tis. obyv.

Graf 2. Provozní modely technických služeb ve městech ČR s více než 10 tis. obyv.
Graf 2. Provozní modely technických služeb ve městech ČR s více než 10 tis. obyv.
Zdroj: Česká spořitelna

Příslušnost měst podle jejich velikosti (počtu obyvatel) k jednotlivým modelům je přitom relativně rovnoměrná. Neplatí tedy, že by velká města upřednostňovala jeden model a menší města jiný.

U 3/4 měst drží město v organizaci 100% majetkový podíl. Naopak 15 % měst svou organizaci pro zajišťování technických služeb vůbec nemá. Vedle těchto dvou modelů existují i varianty, kdy město drží většinový nebo naopak jen menšinový podíl ve společnosti vykonávající ve městě technické služby, a zbytek drží buď soukromý provozovatel nebo např. jiné obce nebo svazek obcí.

Pokud už město má svou organizaci technických služeb, tak se z 59 % jedná o společnost s ručením omezeným, následují příspěvkové organizace (26 %) a akciové společnosti (15 %). Z hlediska vykonávaných činností pak zhruba 2/3 měst zajišťují vlastními organizacemi údržbu komunikací, zeleně a veřejného osvětlení (ostatní je zadávají soukromníkům), u svozu komunálního odpadu je však tento poměr vyrovnaný.

Město nebo soukromník?

Pro nastavení provozního modelu vždy záleží na podmínkách v dané obci, na dosavadním fungování technických služeb, na dostupnosti soukromých služeb a na již realizovaných a potřebných investicích do techniky a zázemí. Pokud už obec má techniku nakoupenou a vybudované zázemí, a pokud je schopna techniku dlouhodobě obnovovat, je pro ni zpravidla výhodnější si tyto činnosti zajišťovat vlastními silami. Výhodou je pak i dlouhodobé fungování bez zadávání veřejných zakázek (i v případě městských firem), větší flexibilita v rozsahu služby či možnost ovlivňovat její kvalitu. Naopak v případě, že techniku a zázemí nemá, a tyto činnosti vyžadují vysoké investice a specifické know-how, jeví se jako příhodnější nechat si zabezpečovat technické služby specializovanými firmami. Při outsourcingu rovněž obci odpadají organizace práce a administrativní úkony. Na druhou stranu v případě outsourcingu je nutné správně nastavit smluvní podmínky a zajistit kontrolu dodavatelských služeb. A také počítat s tím, že podnikatelský subjekt bude chtít realizovat zisk.

Městské společnosti technických služeb přitom mohou získat i prostředky z evropských fondů. Jedná se především o možnost pořízení vozů pro sběr odpadu, kontejnerů na odpad či energetických úspor pro budovy technických služeb v rámci Operačního programu Životní prostředí či příspěvek na mzdy zaměstnanců prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost (spolupráce často probíhá s místním úřadem práce).

V ČR působí čtyři velcí poskytovatelé technických služeb s tržbami přes 1 miliardu Kč, kteří nabízejí městům komplexní technické služby od údržby komunikací, zeleně až po celkové řešení odpadového hospodářství. Podle obratu následují společnosti technických služeb patřící velkým městům a středně velcí soukromí poskytovatelé.

Trendy – chytré popelnice i veřejné osvětlení

Trendy v oblasti technických služeb souvisí především s konceptem Smart City a s ním spojenými chytrými řešeními pro města. Už dnes se tak můžeme v ulicích českých měst setkat s chytrými popelnicemi, které si při zaplnění samy zavolají svoz, s úsporným veřejným osvětlením, kdy se světla vypínají podle potřeby, či s aplikacemi pro kontrolu městského mobiliáře, s jehož pomocí může každý občan nahlásit závadu včetně její polohy. Pro pasportizaci (inventury stavu) zeleně, ale i místních komunikací či veřejného osvětlení zase města mohou využít speciálních geoinformačních systémů, jež pak pomáhají s kalkulací nákladů na jejich údržbu.

Více o projektech Smart City

TOPlist
TOPlist