K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Soutěž Chytrá města pro budoucnost

Aktuální možnosti důvěryhodné konverze a změny datového formátu elektronických dokumentů

Datum: 13. 1. 2017, zdroj: VSOL 5/2016, rubrika: Veřejná správa online

Od 1. července 2016 platí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. Toto nařízení je známo pod označením eIDAS. Ačkoliv je automaticky účinné ve všech členských státech EU, bylo třeba přijmout určité změny národních právních předpisů, aby tyto byly v souladu s daným nařízením. Česká republika to (opět) nestihla včas a příslušný zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, vyšel ve Sbírce zákonů až 19. září. Téhož dne nabyl účinnosti. Spolu s ním nabyl účinnosti změnový zákon, který kromě úprav předpisů vynucených citovaným nařízením přinesl i několik dalších podstatných změn. Některé z nich analyzuje tento příspěvek.

Změnový zákon

Jak již bylo zmíněno v úvodu, spolu se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „zákon č. 297/2016 Sb.“), vyšel téhož dne ve Sbírce zákonů a nabyl účinnosti zákon č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 298/2016 Sb.“). Tento změnový zákon novelizoval 66 právních předpisů. Mimo jiné také zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“), a zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 499/2004 Sb.“).

Zákon č. 297/2016 Sb. mimo jiné zrušil zákon o elektronickém podpisu, který v České republice platil 16 let. Zároveň byly samozřejmě zrušeny také příslušné prováděcí právní předpisy. Změnový zákon č. 298/2016 Sb. pak novelizoval zejména procesní právní předpisy, aby byly v souladu s touto změnou. Například ve správním řádu byl v § 19 odstraněn termín „uznávaný elektronický podpis“ a odkaz na zákon o elektronickém podpisu. Protože nařízení eIDAS staví kvalifikovaný elektronický podpis na roveň vlastnoručnímu podpisu, je přívlastek elektronický už v zákonech nadbytečný. Je to v podstatě stejný postup, jakým byl v roce 2012 zrušen pojem elektronické podatelny, protože podatelna slouží obecně k příjmu podání bez ohledu na jejich formu a explicitní uvádění tohoto přívlastku už je zbytečné (blíže viz [1]). Dále v § 37 správního řádu došlo ke změně v odst. 4, kde byla zrušena podmínka podepsání uznávaným elektronickým podpisem, pokud je podání činěno elektronicky. Podle aktuálního znění tedy lze podání podle správního řádu učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě. Otázka vyžadování podpisu je obecná a nerozlišuje se již explicitně forma elektronická nebo vlastnoruční. Celkově tedy dochází v procesních právních předpisech ke zjednodušení formulací a elektronická forma podpisu již není explicitně vyjadřována jako něco zvláštního (srov. [2] str. 190).

Protože nejvyšší úroveň elektronického podpisu podle nařízení eIDAS, tzv. kvalifikovaný elektronický podpis, je dána na roveň vlastnoručnímu podpisu, zatímco v předchozím přístupu podloženém zákonem o elektronickém podpisu dřívější nejvyšší úroveň elektronického podpisu byla dána pro konkrétní úkony na roveň úředně ověřenému podpisu, došlo ke změnám vyžadujícím u podpisu v elektronické podobě následné ověření. Formulace jsou vhodně oproštěny od zatížení formou podpisu a vztahují se obecně k nejistotě identity podepisujícího. Například v § 7 katastrálního zákona je doplněn pro tyto případy nový odstavec: Nejsou-li podpisy na soukromé listině úředně ověřeny, musí ten, kdo zápis navrhuje, prokázat jejich pravost. Nebude-li pravost podpisů prokázána ve lhůtě 30 dnů od podání návrhu na zápis, katastrální úřad řízení o povolení vkladu zastaví nebo vrátí listinu předloženou k zápisu záznamem či poznámkou tomu, kdo listinu předložil.

V této souvislosti je více než zvláštní, že z novelizovaného znění § 27 zákona č. 300/2008 Sb. plyne, že úředně ověřený podpis na žádosti o zřízení datové schránky se nevyžaduje, je-li tato žádost podepsána způsobem, se kterým jsou spojeny účinky vlastnoručního podpisu s odkazem na § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb. Odkazované ustanovení zákona č. 297/2016 Sb. navíc připouští použití nejen kvalifikovaného elektronického podpisu, ale dokonce jen zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis. Stalo se tak, že pro zřízení datové schránky, která je v současné době mimo jiné použitelná jako jediná státem garantovaná elektronická identita osoby (srov. [3]), stačí použít v elektronické podobě méně důvěryhodný postup, než je alternativa vlastnoručního podpisu dle nařízení eIDAS. Tento fakt je přinejmenším zarážející a jistě nepřispěje ke zvýšení důvěryhodnosti elektronické identity prokazované prostřednictvím datové schránky.

Naproti tomu některá další ustanovení změnového zákona č. 298/2016 Sb. významným způsobem důvěryhodnost a použitelnost elektronických nástrojů zvyšují, jak bude ukázáno v další části textu.

Kopie, konverze a změna datového formátu dokumentů

Schéma na Obr. 1 ukazuje možnost důvěryhodných změn dokumentů před nabytím účinnosti zákona č. 298/2016 Sb. Zahrnuje proces vidimace na základě zákona o ověřování a proces autorizované konverze dokumentů. V případě autorizované konverze dokumentů se vycházelo z analogie právě s vidimací (srov. kap. 4.3 a Tab. 6 v [4]). Zřejmě také proto bylo stanoveno, že výstup autorizované konverze má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl (viz § 22 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. ve znění účinném před 19. září 2016).

Obr. 1. Možnosti důvěryhodných kopií, konverzí a změn datového formátu dokumentů s definicí právních účinků výstupu před 19. září 2016
Obr. 1. Možnosti důvěryhodných kopií, konverzí a změn datového formátu dokumentů s definicí právních účinků výstupu před 19. září 2016

Jak je ze schématu na obr. 1 patrno, nebyla možnost, jak důvěryhodně převádět jeden digitální dokument na druhý. Běžně to samozřejmě není třeba, protože v elektronickém světě ztrácí pojem originál klasický smysl, protože elektronický dokument není neoddělitelně spojen se svým materiálním nosičem (viz též [4] str. 234). Jinými slovy lze prostou elektronickou kopií elektronického dokumentu vytvořit libovolné množství elektronických stejnopisů, které budou mít všechny znaky originálu. Problém však nastává v okamžiku, kdy nám prostá kopie elektronického dokumentu nestačí, ale chceme změnit datový formát. Před 19. září 2016 neexistovalo řešení, jak toto provést důvěryhodně a zároveň tak, aby výsledek měl podobné právní účinky jako původní elektronický dokument. Určitá možnost se sice nabízela v zákoně č. 499/2004 Sb. (viz [4] str. 236 a dále), ale chybělo zde ustanovení o právních účincích výstupu převodu, a tak se většina názorů shodovala v tom, že tento výstup je použitelný jen v rámci oblasti, kterou zákon č. 499/2004 Sb. upravuje, a tou je spisová služba. Tedy v podstatě pouze pro vnitřní potřebu organizace, která tuto datovou změnu provádí.

Schéma na Obr. 2 již ukazuje situaci, která platí od nabytí účinnosti zákona č. 298/2016 Sb. Došlo tak k posílení právních účinků výstupu autorizované konverze a přibylo ustanovení o právních účincích změny datového formátu podle zákona č. 499/2004 Sb. Dále budeme tyto změny konkretizovat.

Obr. 2. Možnosti důvěryhodných kopií, konverzí a změn datového formátu dokumentů s definicí právních účinků výstupu po 19. září 2016
Obr. 2. Možnosti důvěryhodných kopií, konverzí a změn datového formátu dokumentů s definicí právních účinků výstupu po 19. září 2016

Autorizovaná konverze dokumentů

Autorizovanou konverzí dokumentu se podle § 22 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. rozumí:

  1. úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě, ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky, nebo
  2. úplné převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě a ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky.

Tato definice zůstala v zákoně č. 300/2008 Sb. zachována, přestože byl zákonem č. 297/2016 Sb. zrušen zákon o elektronickém podpisu a tím definitivně skončila datová zpráva jako obecný pojem pro elektronická data, která lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na technických nosičích dat. Zákon č. 300/2008 Sb. sice také mluví o datové zprávě, ale pouze v souvislosti s informačním systémem datových schránek, tedy tím, co tento systém dodává a doručuje (srov. § 19 zákona č. 300/2008 Sb.). Pokud bychom přistoupili k doslovnému výkladu § 22, tak by se nám použití autorizované konverze od 19. září 2016 „smrsklo“ jen na to, co prošlo nebo projde informačním systémem datových schránek.

Tento doslovný výklad je ale v rozporu s prováděcí vyhláškou k zákonu č. 300/2008 Sb., tedy s vyhláškou č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů. Ta stanoví, že datovým formátem vstupu obsaženého v datové zprávě je datový formát PDF a stejně tak datovým formátem výstupu obsaženého v datové zprávě je datový formát PDF. Zatím co datový formát datové zprávy distribuované informačním systémem datových schránek je formát ZFO. Zdá se tedy, že v definici autorizované konverze dokumentů zákonodárce jaksi „zapomněl“ pojem datová zpráva. A navíc jej používá v různých částech zákona různě. Mimochodem, nařízení eIDAS se bez tohoto pojmu zcela obejde.

Díky zákonu č. 298/2016 Sb. došlo však v oblasti autorizované konverze dokumentů k jedné zásadní změně. Podle aktuálně platného znění § 22 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. má dokument, který provedením konverze vznikl, stejné právní účinky jako dokument, jehož převedením výstup vznikl. Použitelnost výstupů autorizované konverze se tak rozšířila i na případy, kdy nestačí předložení úředně ověřené kopie originálu, ale je třeba předložit přímo originál. To má samozřejmě pozitivní vliv na celkovou použitelnost elektronických dokumentů.

Konverze dokumentů podle zákona o archivnictví

Zákon č. 499/2004 Sb. v § 69a hovoří o převádění dokumentu v analogové podobě na dokument v digitální podobě a naopak a o změně datového formátu dokumentu v digitální podobě. Jsou zde stanovena pravidla tohoto převodu i pravidla změny datového formátu. Z hlediska doplnění možností důvěryhodných kopií, konverzí a datových změn dokumentů dle Obr. 2 nás samozřejmě zajímá primárně právě ona změna datového formátu. Ze zcela nového znění § 69a odst. 4 cit. zákona jasně plyne, že výstup datové změny dokumentu v digitální podobě při zachování všech pravidel stanovených odst. 1 až 4 téhož paragrafu má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož změnou datového formátu vznikl.

Protože prováděcí právní předpis stanoví pouze údaje týkající se převedení nebo změny datového formátu, konkrétně obsah ověřovací doložky, a tedy vůbec neomezuje vstupní ani výstupní datové formáty, stává se tímto také převedení formy dokumentu podle zákona č. 499/2004 Sb. velmi užitečným nástrojem. Právní účinky výstupu jsou nyní shodné s právními účinky výstupu autorizované konverze před 19. září 2016, ale navíc tuto konverzi lze provést pro více vstupních datových formátů, než připouští vyhláška č. 193/2009 Sb. pro autorizovanou konverzi.

Shrnutí

Změnový zákon č 298/2016 Sb. přinesl velmi mnoho změn do celkem 66 právních předpisů. Většina těchto novelizací reflektuje pravidla daná nařízením eIDAS, zákonem č. 297/2016 Sb. a fakt, že byl zrušen český zákon o elektronickém podpisu. Nicméně jsou zde i jiné změny, které významným způsobem posilují praktickou použitelnost elektronických dokumentů a rozšiřují možností důvěryhodných konverzí a změn datového formátu dokumentů v digitální podobě.

Poděkování

Tento článek byl zpracován s podporou výzkumného projektu VŠE IGS F5/75/2016.

Literatura

  1. LECHNER, T. Legislativní konec elektronické podatelny. Obec & finance, 2012, č. 4, příloha VSOL.
  2. POLČÁK, R. Právo a evropská informační společnost. Brno: Masarykova univerzita, 2009.
  3. STIEGLER, P. Šťastná sedmička pro datové schránky In: PÁNKOVÁ, K. (ed.). ISSS 2016. Hradec Králové, 4. 4. 2016–5. 4. 2016. Praha: Triada, 2016, s. 106–110.
  4. LECHNER, T. Elektronické dokumenty v právní praxi. Praha: Leges, 2013.

Mgr. Tomáš Lechner, Ph.D., VŠE v Praze, Národohospodářská fakulta, katedra práva

TOPlist
TOPlist