K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Obce a nabytí věci v dražbě nebo ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku

Datum: 9. 2. 2017, zdroj: OF 5/2016, rubrika: Legislativa

Poslední novela zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), účinná od 1. července 2016 (jde o novelu č. 106/2016 Sb.) se významně dotkla i ustanovení § 85 obecního zřízení, ve kterém došlo k rozšíření vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce.

Mimo jiné se toto rozšíření vyhrazené pravomoci týká rozhodování o zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem. Tuto pravomoc může zastupitelstvo obce zcela nebo zčásti svěřit radě obce nebo starostovi.

Uvedené ustanovení § 85 písm. n) částečně souvisí i s novou kodifikací soukromého práva (viz nové pojetí nemovité věci a rovněž nový institut práva stavby) v podobě nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.). S popisovanou problematikou je rovněž úzce spjato nové ustanovení § 40 obecního zřízení, které upravuje omezení (dočasné znepřístupnění) práva na informace o nabytí věci obcí v dražbě (ve veřejné soutěži), a to až do okamžiku ukončení dražby (veřejné soutěže).

Nové ustanovení § 85 písm. n) obecního zřízení tedy svěřuje do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce rozhodování o dvou následujících majetkoprávních jednáních:

  • zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné dražbě,
  • nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem.

Ustanovení § 85 písm. n) obecního zřízení bylo do zákona vloženo jako reakce na rostoucí počet dražeb majetku obcí, přičemž se objevovala nejasnost výkladu § 85 písm. a) obecního zřízení ve vztahu ke zpeněžování nemovitého majetku obcí v dražbách, neboť podle tohoto znění zastupitelstvo obce rozhodovalo (a stále rozhoduje) o nabytí a převodu nemovitých věcí, převodu bytů a nebytových prostorů z majetku obce. U převodu majetku tak dochází k nabytí vlastnictví na základě právního jednání (např. kupní či darovací smlouvou). Při veřejné dražbě však dochází nikoliv k převodu, ale k přechodu vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby na základě právní skutečnosti – udělení příklepu (licitátorem).

Zastupitelstvo obce může svoji – jinak obecně vyhrazenou – pravomoc rozhodovat o nabytí majetku ve veřejné dražbě (veřejné soutěži), tedy včetně stanovení maximální částky, v souladu s § 85 písm. n) obecního zřízení svěřit radě obce, případně starostovi obce.

Není však vyloučeno, že zastupitelstvo obce svěří rozhodovací oprávnění jen zčásti (tj. může rozhodnout pouze o účasti obce v dražbě) a radě obce nebo starostovi svěřit rozhodnutí o maximální částce, do které bude příslušný zástupce obce oprávněn v dražbě licitovat.

Vyhrazená pravomoc zastupitelstva obce

Jak vyplývá ze shora uvedeného, popsaná majetkoprávní jednání (rozhodování o zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné dražbě a dále nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem) jsou ve smyslu § 85 obecního zřízení tzv. vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce. Podle § 41 odst. 2 obecního zřízení jsou právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce (popřípadě rady obce), bez tohoto schválení neplatná.

Podle § 41 odst. 3 obecního zřízení k neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v § 41 odst. 2 zákona o obcích (tj. právních jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce), přihlédne soud i bez návrhu.

Je vhodné zdůraznit, že majetkoprávní jednání uvedená v § 85 písm. n) obecního zřízení se týkají pouze (zpeněžení či nabytí) hmotných nemovitých věcí a z věcných práv ke hmotným nemovitým věcem se týkají toliko práva stavby.

K nemovité věci lze obecně uvést, že její nové pojetí vyplývá z § 498 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož jsou nemovitými věcmi pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon, přičemž stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Občanský zákoník tedy rozšiřuje obsah pojmu nemovitá věc, když jí rozumí nejen věci hmotné, ale též (mj.) i věcná práva ke hmotným nemovitým věcem (např. právo stavby, věcná břemena apod.).

Pokud tedy bude obec chtít nabýt či zpeněžit v dražbě jiný než hmotný nemovitý majetek či právo stavby (půjde např. o věci movité), tak tyto případy již nespadají do kategorie vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce a bude se postupovat podle § 102 odst. 3 obecního zřízení, tj. bude o nich rozhodovat rada obce (v obcích, kde se rada obce nevolí, bude o daných věcech rozhodovat starosta). Není však samozřejmě vyloučeno, že si zastupitelstvo obce vyhradí pravomoc rozhodovat o nabytí či zpeněžení i např. movitého majetku v dražbách (viz § 84 odst. 4 obecního zřízení).

Neplatné právní jednání

S ohledem na citovaný § 41 odst. 2 obecního zřízení tak případné schválení zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné dražbě a dále nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem, bez souhlasu zastupitelstva obce vyvolává ze zákona neplatnost takovéhoto právního jednání.

Doložka o splnění náležitostí právního jednání

Podmiňuje-li obecní zřízení platnost právního jednání obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se v souladu s § 41 odst. 1 obecního zřízení listina o tomto právním jednání doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny.

Je-li listina touto doložkou obcí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.

Případná absence doložky o splnění zákonných požadavků na příslušné listině však sama o sobě nemá vliv na platnost právního jednání (její funkce je pouze osvědčovací).

Veřejná dražba

Obec může být (podobně jako jiný subjekt) účastníkem dražby. Podle § 2 písm. a) zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, se pro účely tohoto zákona rozumí dražbou veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě (nebo v prostředí veřejné datové sítě na určené adrese), s výzvou k podávání nabídek, a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby (anebo dražbou je totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání).

Na základě § 2 písm. e) zákona č. 26/2000 Sb. je dražebníkem osoba, která organizuje dražbu a má k tomu příslušné oprávnění, přičemž jde-li o majetek územních samosprávných celků (obce, kraje) nebo majetek státu, může být dražebníkem i územní samosprávný celek, příslušný orgán státní správy nebo Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tedy v případě majetku obce může být tato obec dražebníkem (tj. organizátorem dražby týkající se majetku obce). Na základě § 6 odst. 6 zákona č. 26/2000 Sb. se na obce zvláštní podmínky k provozování činnosti dražebníka (které jsou upraveny v § 6 odst. 1 až 5) nevztahují.

Ve vztahu k obcím lze zmínit některá další ustanovení zákona č. 26/2000 Sb., která se jich výslovně týkají. Uvést lze například § 12 odst. 4, podle něhož uveřejněním způsobem v místě obvyklým je u dražeb nemovitostí uveřejnění na úřední desce obecního úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu, v jehož obvodu se nemovitost nachází. Za uveřejnění způsobem v místě obvyklým se též považuje, doručí-li dražebník těmto úřadům dražební vyhlášku se žádostí o její uveřejnění na úřední desce a současně v periodickém tisku určeném pro území územního samosprávného celku, v jehož obvodu se nemovitost nachází (uveřejní se alespoň základní údaje o předmětu dražby, místě a času konání dražby, nejnižším podání, výši minimálního příhozu a odhadnuté nebo zjištěné ceně, jakož i údaj o tom, kde se lze seznámit s úplným textem dražební vyhlášky).

Podle § 19 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb. lze dražbu provést pouze na základě písemné smlouvy o provedení dražby, kterou uzavře navrhovatel (tj. osoba, která za podmínek stanovených tímto zákonem navrhuje provedení dražby) s dražebníkem; to však neplatí, jde-li mj. o majetek územního samosprávného celku, je-li dražebníkem tento územní samosprávný celek.

Veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku

Vedle dražby nová právní úprava obecního zřízení zmiňuje i institut veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku. Zatímco institut veřejné dražby lze – v rámci vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce – použít jak na zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné dražbě, tak i pro nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí; veřejná soutěže o nejvhodnější nabídku se ve smyslu § 85 písm. n) obecního zřízení týká pouze nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí.

Veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku je upravena v § 1772 až 1779 občanského zákoníku. Podle § 1772 občanského zákoníku platí, že „kdo vyhlásí neurčitým osobám soutěž o nejvhodnější nabídku, činí tím výzvu k podávání nabídek“.

Vyhlašovatel soutěže vymezí v písemné formě alespoň obecným způsobem předmět plnění a zásady ostatního obsahu zamýšlené smlouvy, na němž trvá, a určí způsob podávání nabídek a lhůtu, do které lze nabídky podat, jakož i lhůtu pro oznámení vybrané nabídky. Obsah podmínek soutěže vhodným způsobem uveřejní.

Vyhlašovatel nemůže uveřejněné podmínky soutěže měnit nebo soutěž zrušit, ledaže si to v podmínkách soutěže vyhradil. Změnu nebo zrušení uveřejní stejným způsobem, kterým podmínky soutěže uveřejnil.

Vyhlašovatel zahrne nabídku do soutěže, odpovídá-li její obsah uveřejněným podmínkám soutěže. Od nich se nabídka může odchýlit jen v rozsahu, který podmínky soutěže připouštějí. Do soutěže nelze zahrnout nabídku předloženou po lhůtě stanovené v podmínkách soutěže. Navrhovatel má právo na náhradu nákladů spojených s účastí na soutěži, přiznávají-li mu to podmínky soutěže.

Neurčí-li podmínky soutěže něco jiného, nelze nabídku odvolat po uplynutí lhůty určené v podmínkách soutěže pro předkládání nabídek. Podmínky soutěže mohou určit, že nabídku lze změnit nebo doplnit; ke změně nebo k doplnění nabídky provedeným po uplynutí lhůty určené v podmínkách soutěže pro předkládání nabídek se však nepřihlíží. Opravu chyb vzniklých při vyhotovení nabídky lze provést kdykoli, pokud to podmínky soutěže nevylučují.

Vyhlašovatel vybere nejvhodnější z nabídek a oznámí její přijetí způsobem a ve lhůtě, které jsou určeny v podmínkách soutěže. Není-li v podmínkách soutěže stanoven způsob výběru nabídky, je vyhlašovatel oprávněn vybrat nabídku, která mu nejlépe vyhovuje.

Oznámí-li vyhlašovatel přijetí nabídky navrhující straně po lhůtě určené v podmínkách soutěže, smlouva nevznikne, pokud vybraný navrhovatel bez zbytečného odkladu sdělí vyhlašovateli, že přijetí nabídky odmítá jako opožděné. Vyhlašovatel může odmítnout všechny předložené nabídky, vyhradil-li si to v podmínkách soutěže.

Vyhlašovatel vyrozumí bez zbytečného odkladu po ukončení soutěže navrhovatele, kteří v soutěži neuspěli, že jejich nabídky odmítl.

Omezení práva na informace

Novela č. 106/2016 Sb. zakotvila v rámci ustanovení § 40 obecního zřízení právní úpravu omezení (dočasné znepřístupnění) práva na informace o nabytí věci obcí v dražbě (ve veřejné soutěži), a to až do ukončení dražby (veřejné soutěže).

Konkrétně § 40 obecního zřízení stanoví, že usnesení, jímž zastupitelstvo obce nebo rada obce rozhodly o nabytí věci

  • v dražbě,
  • ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo
  • o jejím nabytí jiným obdobným způsobem,

se až do ukončení dražby, veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku nebo jiného obdobného postupu nezpřístupňují podle zákona o obcích, ani neposkytují podle jiného právního předpisu (tj. zejména zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím).

Uvedená nová právní úprava tak žádoucím způsobem zrovnoprávňuje postavení obce v rámci veřejné dražby s ostatními jejími účastníky oproti předchozímu stavu, podle něhož možnost získat informaci o maximální hranici částky pro licitaci ze strany ostatních účastníků dražby (např. na základě oprávnění občanů obce přiznaných obecním zřízením či jiných fyzických nebo právnických osob postupem podle zákona č. 106/1999 Sb.) stavěly obce, jakožto právnické osoby veřejného práva se specifickým postavením (např. s již zmíněnou informační povinností ve vztahu k veřejnosti), do zcela nerovného postavení.

Závěrem

Na závěr lze uvést, že stanovení uvedeného (dočasného) vyloučení z poskytování informací není v rozporu s právem Evropské unie. Oblast přístupu k informacím veřejného sektoru upravuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/98/ES, o opakovaném použití informací veřejného sektoru, ve znění Směrnice č. 2013/37/EU. Tato směrnice v čl. 1 odst. 2 písm. c) umožňuje, aby členské státy ve svých právních předpisech určité informace vyloučily z poskytování z důvodu ochrany obchodní důvěrnosti (např. obchodního, profesního nebo firemního tajemství).

Mgr. Jan Břeň

TOPlist
TOPlist