K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Soutěž Chytrá města pro budoucnost

Figury v obecních znacích – hospodářské a kulturní tradice, mluvící znamení

(Obecní znaky 9.)

Datum: 8. 2. 2017, zdroj: OF 5/2016, rubrika: Regiony

Poslední díl seriálu o obecních znacích a výpovědní hodnotě jejich heraldických prvků je věnován těm částem komunálních symbolů, jež odkazují k hospodářským a kulturním tradicím obcí nebo plní úlohu mluvících znamení. Jejich význam je, stejně jako u dříve sledovaných prvků, nezanedbatelný.

Vždyť tradiční hospodářská odvětví i specifické zvyky a kulturní tradice tvoří nedílnou součást obecního bohatství a je jen dobře, jsou-li připomínány také komunální symbolikou. I v jejich případě však platí, že smysluplné jsou pouze v případě, že skutečně vycházejí ze známého, typického a pozitivně přijímaného „odkazu“. Jen tak mohou posílit vztah obyvatel k žitému prostoru a zároveň prezentovat bohatství a specifika obce a jejího okolí.

Předložená analýza vychází z rozboru 64 obecních znaků Libereckého kraje (ze 176 registrovaných), v nichž se sledovaný symbol objevuje.

Porovnáme-li četnost sledovaných symbolů, zjistíme, že nejsou využívány v takové míře jako symboly přírodní nebo historické. To však neznamená, že by sledovaná tematika autory znaků neoslovovala.

Zemědělská produkce

Znak obce Lažany
Obr. 1a Znak obce Lažany
Mošty z lažanské moštárny – produkt místních tradičních sadů
Obr. 1b Mošty z lažanské moštárny – produkt místních tradičních sadů

Zemědělství má v úrodnějších oblastech kraje své kořeny již od dob prvotního osidlování, a proto je logické, že se v 32 komunálních symbolech odráží jako tradiční hospodářské odvětví. Evokováno bývá zelenou tinkturou, jak dokládají např. znaky Chlumu, Novin p. Ralskem, Vrchovan, Plavů, Paceřic, Čtveřína či Zásady. Žlutá tinktura ve znaku Polevska a Velkého Valtinova odkazuje k místním polnostem, červené břevno v Syřenově ke zdejší úrodné „červenozemi“. Zemědělský ráz obce připomíná i řada figur jednoduchých zemědělských nástrojů: zlatý srp ve znaku Tuhaně, kosy ve znacích Chotovic či Radvance i stříbrná radlice v Levínské Olešnici. Velmi oblíbenou figurou se stejným významem jsou obilné klasy, jak dokládají znaky Svojku, Hejnic, Krásného Lesa, Sychrova a Lažan (obr. 1). Také snop ve Víchové n. Jizerou plní stejnou úlohu, zároveň je však i mluvícím znamením (vích). V komunálních symbolech najdeme i figurovou připomínku dalších tradičně pěstovaných plodin. V kraji výjimečné pěstování chmele připomíná chmelová šištice ve znaku Blatců, rozvinuté ovocnářství zdůrazňují znaky Pěnčína (červené jablko) či Lažan (zlaté jablko a pahýl jabloně; obr. 1), ale i višňový květ ve Višňové a třešňový květ ve Všeni. V obou obcích má květ opět i funkci mluvícího znamení. Dvojí význam má v komunálních symbolech také figura lnového kvítku. V Bělé u Semil, v Košťálově, Janově Dole, Čisté u Horek, ve Svijanském Újezdě i Hájích n. Jizerou připomíná nejen tradiční, dnes již téměř zaniklé pěstování lnu, ale také s ním spojenou přadláckou tradici.

Přestože v Libereckém kraji bylo asi více rozšířeno pastevectví než rostlinná výroba, obecní znaky jím příliš inspirovány nejsou. Symbolizuje jej pouze figura berana v Nové Vsi, připomínající zdejší ovčín, a ovce ve znaku Rokytnice n. Jizerou.

Mlýny a pivovary

Se zemědělskou výrobou jsou úzce spjaty mlýny. Figura mlýnského vodního kola evokuje mlynářskou tradici v Albrechticích v Jizerských horách, v Desné, Plavech, Pertolticích p. Ralskem (zde je vodní mlýn zdůrazněn i modrou tinkturou), ve Ktové i Vlastibořicích (tady je figurou kolo palečné). Podobný význam mají také žernovy ve znaku Bělé. Mlýnská kola nepřipomínají jen tradiční hospodářské odvětví, ale i vzácnou architektonickou památku, např. v Plavech Haratický mlýn ze 17. stol.; v Bělé tři žernovy odkazují ke třem historickým mlýnům.

Ve znaku Čisté u Horek je jako v jediném v kraji figurou dvou pivovarských limp (zaostřené prkno užívané k rovnání sladu) připomenuta středověká tradice vaření piva ve vrchnostenském pivovaru.

Rybolov a lesní hospodářství

V kraji bylo ve středověku vybudováno několik rybničních soustav (Českolipsko, Český ráj) a rozšířen byl i říční rybolov, přesto tradici lovu ryb dokládají pouze figury stříbrných ryb v Hamru na Jezeře a v Nové Vsi na Liberecku.

V komunálních symbolech kraje má své místo i lesní hospodářství. Loveckou tradici připomíná v Benecku figura jelena (atribut patrona lovu sv. Huberta), sběr lesních plodů odrážejí brusinky ve znaku Rynoltic. Dřevařská produkce je prezentována pilovým dělením štítu znaku Pasek n. Jizerou (obr. 2) i dřevorubeckými sekyrami ve znaku Oldřichova v Hájích a Tuhaně. Řeka ve znaku Plavů odkazuje k plavení dříví. Pro odkaz k rozsáhlému lesnímu revíru využívá blason znaku Mařenic poněkud nelogicky ronovské ostrve (osekané větve ve středověku používané jako primitivní žebřík).

Tradiční řemeslná výroba

Znak obce Paseky nad Jizerou
Obr. 2a Znak obce Paseky nad Jizerou
Expozice krkonošské houslařské školy v Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou
Obr. 2b Expozice krkonošské houslařské školy v Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou

Ve 40 obecních znacích Libereckého kraje jsou zastoupeny symboly tradičních řemeslných odvětví. Vedle připomínky těžařství a zpracování rud je nejčastější odkaz ke sklářské výrobě. Modrá tinktura ve znaku Bedřichova je symbolem zde vyráběného skla, stříbrná ve znaku Velenic připomíná výrobu zrcadel. Broušený granát (naveta) ve znaku Tatobit odkazuje k místní brusírně, v Pulečném je broušení skla zmatečně evokováno kruhem a hvězdou, jež mají připomínat brusný kotouč a výbrus. Červená tinktura a štětec ve znaku Okrouhlé jsou symboly malírny skla. Sklářské kleště odkazují k výrobě skla v Chotovicích a v Bedřichově, tady současně připomínají sklářskou huť založenou Rederny. Své místo má v obecních znacích také tradice bižuterní výroby. Mačkářské kleště ve znacích Dalešic spolu s figurou dalešických perlí na sklářské jehle jsou připomínkou proslulých dalešických perlí, korále na šňůře najdeme i ve znaku Držkova. Se sklářskou pecí, mačkárnou a náhrdelníkem ze sedmi perel se setkáme také ve znaku Pěnčína, s heraldicky nepropracovanou mačkárnou (driketa) ve znaku Dalešic. V Janově n. Nisou připomínají mačkářské kleště zdejší výrobu skleněných knoflíků. Odkaz ke sklářské tradici nechybí ani ve znaku Kamenického Šenova. Zde nalezneme nejen skleněný pohár, ale také českého lva připomínajícího export ve městě vyráběného skla. Ojedinělé jsou tinktura a figura odkazující ke sklářské tradici ve znaku Polevska, kde červená symbolizuje oheň ve sklářské peci, klíče atribut sv. Petra, patrona sklářů, a novogotický oblouk místní historickou vzorkovnu skla.

Překvapivě nízký je ve znacích počet odkazů k přadlácké a tkalcovské tradici kraje. Částečně se k ní vztahují figury lnu, jinak ji vystihují pouze figury tkalcovského člunku ve znacích Radvance, Dětřichova a Dolní Řasnice. Dalším řemeslem, jež se v komunálních symbolech prezentuje, je kovářství. V Dolní Řasnici podkova a kleště odkazují spíše než k starobylé kovárně k slavnému majiteli Stelzigovi. Resonanční otvor houslí ve znaku Pasek n. Jizerou je spjat s Krkonošskou houslařskou školu (obr. 2).

Obecní znaky se nevyhýbají ani připomínce průmyslové tradice, např. figurou ozubeného kola ve znaku Hejnic nebo černého lopatkového kola ve znaku Janova n. Nisou, symbolu místní vodní elektrárny. Podle blasonu je připomínkou textilního průmyslu také stříbrné kolo ve znaku Nové Vsi, figura je však „redernovským kolem“ a váže se spíše k zakladatelům obce.

Kulturní tradice

Znak obce Horní Police
Obr. 3a Znak obce Horní Police
Kamenný klenbový most Nad řekou Ploučnicí – dominanta obce
Obr. 3b Kamenný klenbový most Nad řekou Ploučnicí – dominanta obce

Na pomezí výrobní a kulturní tradice stojí odkazy k lázeňství ve znacích Lázní Libverda (vřídlo), Chotovic (pramen připomínající místní rašelinné lázně) a Kořenova (slunce a modrá tinktura symbolizující zdejší klimatické lázně). K obchodní tradici se váže vozové kolo v Horce u Staré Paky, evokující významnou křižovatku obchodních cest, které procházely Jilemnickem, nebo husa s kolem, symbol proslulého zájezdního hostince U Husy v Paceřicích.

Vedle dříve uvedených památek a budov se v několika obecních znacích objevují odkazy na výjimečnou, architektonicky cennou stavbu. Ve znaku Horní Police je ústřední figurou kvádrový most nad Ploučnicí (obr. 3), kříž ve znaku Dlouhého mostu připomíná starý hatěný most přes místní mokřiny. Stříbrná věž s červenou střechou ve znaku Janova n. Nisou evokuje typickou jizerskohorskou rozhlednu, pravděpodobně Královku. Brána ve znaku Stráže n. Nisou je dosud zachovalým pozůstatkem panského dvora. Dláto a palice ve znaku Kacanov odkazují na proslulé Kopicovy reliéfy ve skalách nad obcí, gotický oblouk ve znaku Vyskře připomíná nejen unikátní skalní bránu, ale i významného historika Josefa Pekaře, který je úzce spjat s Turnovskem.

V komunálních symbolech Libereckého kraje se občas setkáváme i s heraldicky poměrně obtížným grafickým ztvárněním nehmotných kulturních tradic, zvyků a pověstí. Dřevěné lyže ve znaku Bedřichova připomínají význam obce jako střediska zimních sportů, hasičskou tradici evokuje stříbrný kohout ve znaku Radimovic i hasičské sekerky ve Svojku.

Připomínka hospodářských a kulturních aktivit dřívějších obyvatel kraje a jejich odkaz současnosti, tak jak se odráží v komunálních symbolech, přispívá k udržení kolektivní historické paměti a posiluje hrdost na žitý prostor. Minulost je však reprodukována současným pohledem, přejímá i dříve odmítané cizí (německé) zkušenosti a využívá je pro vlastní obohacení. Tradiční výrobní odvětví se stala základem současného rozvoje a spolu s kulturním odkazem tvoří potenciál pro celkový rozvoj kraje i pro posílení jeho image, ať prostřednictvím „vývozu“ tradičních produktů nebo využitím v cestovním ruchu.

Mluvící znamení

Při tvorbě obecních znaků je heraldikům doporučeno vycházet z místních názvů. Ty se tak často ve formě tinktury, polcení štítu i figury odrážejí v tzv. mluvících znameních. V Libereckém kraji se tyto symboly objevují v 64 znacích. Některé jsou založeny na přímé evokaci názvu obce (dub: Dubá, Dubnice, strouha: Stružnice, kozel: Kozly, lísky: Líšný), jiné spojují etymologii toponomastika s metaforickým atributem (růženec v Mníšku, pila v Pasekách; obr. 2), s polohou obce (buk: Jiřetín p. Bukovou, trojvrší: Záhoří) či s jejím založením (sekery: Proseč, plamen: Ždírec). Další znaky odrážejí název spjatý s přírodním bohatstvím (smrk: Mříčná, vranka obecná: Pulečný), hospodářskou tradicí (hamr: Velké Hamry, višňový květ: Višňová) i s historickým či církevním odkazem (kalich: Koberovy, kůň: Martinice, berla a meč: Křižany).

Zajímavá jsou mluvící znamení v historických znacích, často odkazující k německým názvům. Smrž (něm. Morchel) dal název Smržovce (Morchenstern), Chrastava má ve znaku hornické škrabky (něm. Kratzau, pův. název města), Jablonné v P. vidlici (něm. Gabel). Takovýmto využitím znamení se inspirovali i někteří autoři novodobých znaků a figurami připomněli v dosídlených obcích původní německé názvy. Proto mají Lázně Libverda ve znaku srdce (Lieben Verde), Volfartice černého vlka (Wolf), Krompach křivý potok (Krummbach). Kryštofovo údolí odkazuje větvičkou černého bezu k zapomenutému názvu Holundergrund, Rousínov kapkou rosy k původnímu jménu Morgentau.

Tyto znaky snad nevýrazněji potvrzují domněnku, že přes stále připomínané etnické antagonismy v dosídlených oblastech zde převládá hrdost na kulturní dědictví a vědomí, že historická paměť místa obohacuje i ty, kteří zde nežijí po staletí.

Příspěvek vznikl v souvislosti s řešením grantových projektů GA ČR č. P410/12/G113 „Výzkumné centrum historické geografie“ a GA UK č. 1090214 „Význam grafických symbolů v procesu formování regionu, územních identit a mocenských vztahů v území: příklad Libereckého kraje“.

RNDr. Miroslav Šifta, Přírodovědecká fakulta UK v Praze

TOPlist
TOPlist