K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Získávaní údajů pro správu místních poplatků

Datum: 6. 2. 2017, zdroj: OF 5/2016, rubrika: Legislativa

Jedním z důležitých předpokladů správného výběru místních poplatků je znalost všech údajů potřebných pro správné stanovení místního poplatku. Základem pro tuto činnost je aktuální a úplná evidence poplatkových subjektů. K dosažení takové evidence využívá správce poplatku zejména údaje, které jsou obsaženy v jednotlivých ohlášeních poplatkových subjektů.

Kamil Siuda
Kamil Siuda
Václav Těžký
Václav Těžký

Správce poplatku má však povinnost využívat také veřejné registry. Ve své podstatě se jedná o informační systémy veřejné správy dle § 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. o zákl. registrech“). Ve veřejných registrech jsou totiž shromažďována a evidována data, která jsou využitelná také pro správu místních poplatků. Správce poplatku přitom bude čerpat údaje zejména ze základních registrů.

Základní registry

V České republice v současně době fungují čtyři základní registry, a to:

  1. Základní registr obyvatel (registr obyvatel; ROB), který obsahuje základní údaje o občanech a cizincích s povoleným pobytem v České republice, kterými jsou např. jméno, příjemní, datum a místo narození a úmrtí, v neposlední řadě také údaj o státním občanství.
  2. Základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci (registr osob; ROS), který obsahuje údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách, orgánech veřejné moci, také o nekomerčních subjektech, kterými jsou např. občanská sdružení nebo církve.
  3. Základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí (registr územní identifikace; RUIAN), který obsahuje údaje o základních územních a správních prvcích a jednotkách.
  4. Základní registr agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (registr práv a povinnosti; RPP), který obsahuje údaje o působnosti orgánů veřejné moci, oprávněních k přístupu k jednotlivým údajům na základě zákonného zmocnění a dále informace o změnách provedených v těchto údajích.

Jednotlivé registry obsahují referenční údaje (srov. § 4 odst. 4 zák. o zákl. registrech). Referenční údaj je údaj v základních registrech (např. příjmení fyzické osoby nebo místo trvalého pobytu), který je aktuální a lze na něj nahlížet jako na správný. Referenční údaj je považován za správný, pokud není prokázán opak nebo pokud nevznikne oprávněná pochybnost o jeho správnosti. V případě pochybnosti editor (ústřední orgány, kraje, obce) označí referenční údaj jako nesprávný. Například adresa trvalého pobytu fyzické osoby je jako referenční údaj určena na základě referenční vazby na registr územní identifikace, kde se nachází údaj o konkrétní nemovitosti. Pokud je předmětná nemovitost vedena v registru územní identifikace, může si jí fyzická osoba (za splnění dalších podmínek) určit jako adresu trvalého pobytu. Referenční údaj o místě trvalého pobytu nebude za této situace označen jako nesprávný. Stejně tak nebude jako nesprávný označen referenční údaj o konkrétní existující nemovitosti.

Samotné registry pak fungují v prostředí tzv. informačního systému základních registrů, který zajišťuje nejen propojenost mezi jimi samotnými, ale také mezi agendovými informačními systémy. Jednoduše řečeno celý systém funguje tak, že změna provedená v jednom registru se automaticky promítne také v registrech ostatních. K promítnutí provedené změny dochází díky referenční vazbě (srov. § 4 odst. 1 zák. o zákl. registrech). Referenční vazbou se rozumí kódy nebo identifikátory, které odkazují na konkrétní referenční údaje v základním registru. Jako příklad fungování celého systému může sloužit změna údaje o místě trvalého pobytu fyzické osoby v registru obyvatel, která se promítne také v registru osob (za předpokladu, že je zde vedena) a v registru územní identifikace (v případě, že daná fyzická osoba vlastní nějaký nemovitý majetek).

Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoMP“) výslovně připouští pro správu místních poplatků a ve vztahu k základním registrům využití údajů z registru obyvatel a z informačního systému evidence obyvatel. Jak registr obyvatel, tak informační systém evidence obyvatel poskytují informace o fyzických osobách. Zásadní rozdíl mezi nimi je v tom, že informační systém evidence obyvatel nejenže poskytuje o osobách informací více než registr obyvatel, ale na rozdíl od registru obyvatel shromažďuje také údaje minulé (historické). Mezi údaje vedené v registru obyvatel jsou dle § 18 zák. o zákl. registrech jméno a příjmení; adresa místa pobytu; doručovací adresa; datum, místo o okres narození; datum, místo a okres úmrtí; státní občanství; čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů; typ datové schránky a případně i informace o znepřístupnění datové schránky. Informační systém evidence obyvatel ve vztahu k místním poplatkům obsahuje např. údaje o zákonných zástupcích, dětech nebo manželech a o případném osvojení. Kompletní výčet údajů obsažených v informačním systému evidence obyvatel pak upravuje § 3 zák. o evidenci obyvatel.

Správce poplatku může získávat údaje z registru obyvatel nebo z informačního systému evidence obyvatel třemi způsoby. Jednak prostřednictvím vlastního agendového informačního systému, čili prostřednictvím počítače za použití softwaru k tomu určenému. Přes výhody tohoto přístupu spočívající zejména v uživatelsky komfortním přístupu však tato forma přístupu vyžaduje implementaci předmětného systému a jeho zprovoznění, což s sebou často nese nemalé finanční náklady, které bude obec muset vynaložit. Další možností, jak přistupovat k údajům v registru obyvatel a v informačním systému evidence obyvatel, je prostřednictvím služby CzechPOINT@Office. Tato služba je vytvořená primárně pro potřeby veřejné správy a je obcím poskytována bezplatně. K této službě se přistupuje prostřednictvím webového prohlížeče za použití certifikátu. Třetí možností je pak přístup prostřednictvím datové zprávy přes Portál veřejné správy.

Přistupovat, resp. žádat o výdej dat z jakéhokoli základního registru, by měla přímo úřední osoba, která vykonává správu místních poplatků, neboť tato osoba je vázána povinností mlčenlivosti, která je upravena v ustanovení § 9 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Tato osoba by současně měla ze základních registrů žádat pouze takové údaje, které jsou nutné pro konkrétní úkon (případ). V praxi to znamená, že pokud bude žádat úřední osoba výdaj dat z informačního systému evidence obyvatel za účelem ověření doby trvání trvalého pobytu, nemůže současně požadovat při tomto úkonu jiný údaj, pokud požadavek na získání tohoto údaje také neodůvodní. Další z povinností, která se váže k získávání údajů z registru obyvatel nebo informačního systému evidence obyvatel, je povinnost řádně zdůvodnit každou žádost. Bude tak vždy nutné uvést konkrétní důvod, pro který je požadován konkrétní údaj.

Informační systém cizinců

Informační systém cizinců je dalším z registrů, do kterého má správce poplatku podle § 16 odst. 1 písm. c) ZoMP právo nahlížet. V tomto informačním systému jsou ve vztahu ke správě místních poplatků vedeny údaje o jménu, popřípadě jménech, příjmeních (včetně dřívějších jmen a příjemní), dni, měsíci a roku narození, pohlaví a státní příslušnosti cizince, případně jeho rodném čísle nebo jiném identifikačním údaji sděleném tímto cizincem. Dále jsou v informačním sytému vedeny informace o případné žádosti o udělení víza, povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k trvalému pobytu apod. I agendový informační systém cizinců lze napojit na informační systém obce (bližší informace k této problematice lze nalézt na webových stránkách Správy základních registrů.

K možnosti využívat další veřejné registry

Výše byly popsány čtyři základní registry a informační systém cizinců. Přes formulaci uvedenou v ustanovení § 16 odst. 1 ZoMP, podle které lze při správě místních poplatků využívat pouze taxativně vyjmenované údaje ze základního registru obyvatel, informačního systému evidence obyvatel a z informačního systému cizinců, může dle názoru autorů tohoto článku správce poplatku využívat i údaje z jiných registrů a veřejně dostupných databází. Tento závěr lze dovodit z § 9 odst. 3 daňového řádu, podle kterého může správce daně shromažďovat osobní i jiné údaje, jsou-li potřebné pro správu daní (v našem případě pro správu místních poplatků), a dále z § 78 odst. 1 daňového řádu, podle kterého vyhledává správce poplatku důkazní prostředky a daňové subjekty a zjišťuje plnění jejich povinnosti při správě daní před zahájením řízení i v jeho průběhu.

Běžnou praxí správců poplatků je vyhledávání poplatkových subjektů, jež jsou povinni platit poplatek za svoz komunálního odpadu z titulu vlastnictví nemovitosti [konkrétně se podle § 10b odst. 1 písm. b) ZoMP bude jednat o vlastníky bytů, rodinných domů a staveb určených k individuální rekreaci, ve kterých není k pobytu hlášená žádná fyzická osoba], a to buď prostřednictvím veřejně přístupné aplikace Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního, tedy v rámci nahlížení do katastru nemovitostí, tak prostřednictvím registru územní identifikace. Situace, kdy by byl zcela vyloučen přístup správce poplatku do výše uvedené aplikace nebo registru, by znamenala nemožnost aktivně vyhledávat výše uvedené poplatkové subjekty.

Správce poplatku by za takové situace také nemohl ověřovat ani historii týkající se ohlášené doby trvalého pobytu. Jak totiž vyplývá z § 16 odst. 3 písm. g) ZoMP, je správce poplatku oprávněn využít údaj pouze o počátku trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky. Zmíněné ustanovení však pojednává pouze o momentální, resp. posledně evidované adrese trvalého pobytu. V případě poplatku za komunální odpad, kdy se poplatník přestěhuje z obce A do obce B, by správce poplatku v obci A neměl přístup k údajům v informačním systému evidence obyvatel o době trvání trvalého pobytu.

V této souvislosti je důležité poukázat také na to, že ani registr obyvatel a ani informační systém evidence obyvatel neobsahují informace o případném umístění fyzické osoby do vazby, výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, což je informace, která je pro správce poplatku důležitá v případě, kdy obecně závazná vyhláška obce obsahuje tento druh osvobození od placení místního poplatku. Správce poplatku by tak byl odkázán jen na splnění ohlašovací povinnosti ze strany poplatníka a nemohl by se opírat např. o požadavek na součinnost vyplývající z § 57 daňového řádu, a to v rámci dotazu učiněného u Vězeňské služby České republiky, která spravuje Centrální evidenci vězněných osob. V této souvislosti je pro správce poplatku důležitá informace o tom, že po dobu omezení fyzické osoby na osobní svobodě je této osobě znepřístupněna datová schránka, a to automaticky v souladu s § 11 odst. 1 písm. d) zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.

Kromě již zmíněných registrů fungují i další registry, resp. veřejně dostupné databáze nebo aplikace, které jsou jednak dostupné de facto všem občanům prostřednictvím internetu a které obsahově navazují na jednotlivé registry. Jedná se především o registr živnostenského podnikání. Obsahovou návaznost registru živnostenské podnikání lze popsat následovně: Fyzická osoba si změní na ohlašovně adresu trvalého pobytu, tato změna je následně zaznamenána úřednicí ohlašovny prostřednictvím agendového informačního systému, přičemž nový údaj se „přelije“ do registru obyvatel. Pokud je tato fyzická osoba současně vedena jako podnikající fyzická osoba, změní se údaj o adrese trvalého pobytu taktéž v registru osob. Vzhledem k tomu, že veřejně přístupný registr živnostenského oprávnění čerpá data právě z registru osob, je tato změna promítnuta i zde. Dále pokud je tato fyzická osoba vlastníkem či spoluvlastníkem nemovité věci, je vedena i v registru územní identifikace. Změna adresy trvalého pobytu se stejně tak promítne i do registru územní identifikace a na základě toho i ve veřejně přístupné databází nahlížení do katastru nemovitostí. Podstatné je zmínit, že obec jako taková vystupuje v pozici editora údaje.

Nelze nezmínit také situaci, kdy bude správce poplatku potřebovat zjistit, zdali konkrétní fyzická osoba vlastní živnostenské oprávnění, resp. je podnikající fyzickou osobu, a to například za účelem provedení místního šetření, neboť je zde předpoklad, že se tato osoba může během dne zdržovat v evidované provozovně. Samotný údaj o provozovně je evidován nejen v registru osob, ale také ve veřejně dostupném registru živnostenského oprávnění. Správce poplatku má tak možnost tuto informaci zjistit i bez jakéhokoli nahlížení do základních registrů, pouze prostřednictvím internetu.

Automatizovaná synchronizace poplatníků

Správce poplatku má správným nastavením jím využívaného počítačového systému možnost propojit svou vlastní evidenci poplatníků s registrem obyvatel. Ona propojenost bude pro správce poplatku znamenat automatické přidávání/odebírání poplatníků, a to v závislosti na změně jejich trvalého pobytu. Správce poplatku v takovém případě nebude nucen například ručně zadávat do evidence poplatníků fyzické osoby, které si v obci nově nahlásily trvalý pobyt. Především v souvislosti s místním poplatkem za svoz komunálního odpadu je toto řešení zcela jistě žádoucí.

Ing. Kamil Siuda, Mgr. Václav Těžký, Krajský úřad Moravskoslezského kraje

TOPlist
TOPlist