K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Rozpočtované a skutečné výsledky hospodaření obcí

Datum: 15. 3. 2017, zdroj: OF 1/2017, rubrika: Ekonomika

V současné době již většina obcí schválila své rozpočty na letošní rok a skončilo tak období přípravy rozpočtu. To je vždy spojeno s řadou nejasností, týkajících se odhadu budoucích disponibilních zdrojů v rozpočtu. Řada příjmů není přesně známa, přestože jejich podstatnou část v rozpočtu obcí tvoří daňové příjmy a jejich výši odhadují odborníci Ministerstva financí. Ale ani oni se vždy nevyhnou nepřesnostem. A to nehovoříme o dotacích, které na počátku roku také nejsou vždy jednoznačně potvrzené.

Podívejme se, jak přesně obce odhadují příjmy a výdaje na příkladu porovnání záporného rozpočtovaného salda rozpočtu s výsledkem na konci roku. Vycházíme z údajů státního závěrečného účtu o hospodaření obcí v roce 2015.

Deficit v rozpočtu ukazuje, že obec v daném roce utratí více, než kolik peněz má v rozpočtu. Převaha výdajů nad příjmy může být důsledkem dvou odlišných procesů. Jednak obec může zvýšit příjmy získané v daném období o úspory, které nakumulovala v minulých letech, jednak může využít půjčené prostředky. Na saldo rozpočtu mají obě cesty stejný vliv, a tím je vykázaný schodek.

Většina obcí vykazuje přebytek hospodaření

Z tabulky 1 je patrné, kolik obcí plánovalo schodkový, vyrovnaný či přebytkový rozpočet a kolik z nich pak vykázalo tento výsledek i ve skutečnosti. Je z ní zřejmé, že v posledních čtyřech letech plánovalo necelých 30 % obcí vyrovnaný rozpočet. Nulové saldo však vykázalo zanedbatelné množství obcí v rozsahu maximálně 0,1 % procenta. Naprostá většina obcí, které si schválily vyrovnaný rozpočet, vykázala přebytek. Přebytkem hospodaření dokonce skončila i velká část obcí, která v rozpočtu předpokládala záporné saldo.

Tab. 1. Podíl obcí s rozpočtovým a skutečným schodkem rozpočtu (%)
2012 2013 2014 2015
Rozpočet Kladné saldo 31 32 30 30
Nulové saldo 29 29 29 28
Záporné saldo 40 39 41 41
Skutečnost Kladné saldo 63 76 73 74
Nulové saldo 0 0 0 0
Záporné saldo 37 24 27 26

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí,výpočty CRIF – Czech Credit Burau, a. s.

Zatímco při schvalování rozpočtu se podíl obcí s přebytkem či schodkem v letech 2012 až 2015 příliš nelišil, u skutečně dosažených výsledků jsou značné meziroční výkyvy. Je logické, že nejvíce obcí vykázalo přebytek rozpočtu v roce 2013. Jedná se o rok, ve kterém došlo ke změně rozpočtového určení daní, a příjmy obcí se zvedly více, než obce při přípravě rozpočtu počítaly. Vysoký počet obcí s přebytkem v navazujících dvou letech dokládá, že obce jsou poměrně opatrné ve své výdajové politice a tvoří si rezervy. Je to pochopitelný přístup, ve kterém se pravděpodobně odrážejí zkušenosti prudkého poklesu příjmů po roce 2008 a nelze vyloučit také snahu omezit závislost na nejistých a administrativně náročných dotacích.

V roce 2015 plánovalo přebytek rozpočtu 30 % obcí, v závěrečném účtu hospodaření však kladné saldo mělo téměř tři čtvrtiny všech obcí.

Je zajímavé, že proces schvalování rozpočtu obvykle doprovázejí hektické diskuze, avšak závěrečný účet významnější debaty zdaleka nevyvolává. To se netýká jen obecních rozpočtů, ale i rozpočtu státního, a to včetně odchylky schváleného státního rozpočtu od státního závěrečného účtu.

Obce se záporným saldem podle velikostních kategorií

Podívejme se nyní, jak vypadá relace mezi počtem obcí, které si schválily schodek a pak ho i skutečně vykázaly, a to podle velikostních kategorií. Z grafu 1, který porovnává počet obcí se schváleným záporným saldem rozpočtu s počtem těch, které jej i skutečně v rozpočtu dosáhly, vyplývá, že až 70 % obcí s počtem obyvatel 5000 a více schválilo v roce 2015 rozpočet se schodkem. Se snižujícím se počtem obyvatel klesá podíl obcí se schváleným záporným saldem v rozpočtu. V segmentu nejmenších obcí (do 199 obyvatel) to bylo už jen 28 % z nich.

Graf 1. Plánovaný a skutečný deficit rozpočtu obcí v roce 2015 – podle velikostních kategorií
Graf 1. Plánovaný a skutečný deficit rozpočtu obcí v roce 2015 – podle velikostních kategorií
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Opačný trend vykazuje odchylka mezi počtem obcí se schváleným deficitem a skutečným schodkem rozpočtu. U nejmenších obcí jako celku představoval tento rozdíl jen pět procentních bodů. Avšak u největších obcí byl rozdíl počtu obcí se schváleným a skutečným deficitem 43 procentních bodů. Malé obce se do výsledku rozpočtu svého hospodaření „strefují“ přesněji.

Rok 2015 nebyl výjimkou. Obdobné výsledky dostaneme i za rok 2013 a 2014. Jen v roce 2012 vykázaly obce dvou nejmenších velikostních kategorií sice také nejmenší odchylky, ale s opačným znaménkem. Více obcí vykázalo schodek rozpočtu, než kolik jich si deficitní rozpočet naplánovalo.

Přesnější odhad salda menších obcí ve srovnání s většími je patrně dán jednodušší strukturou rozpočtu malých obcí a menší významem dotací v jejich hospodaření. Dotace totiž u větších obcí zvyšují míru nejistoty ohledně vývoje příjmů a výdajů a tím i výsledného salda rozpočtu. Malé obce paradoxně vítězí i přesto, že obvykle nedisponují takovým množstvím odborných pracovníků jako velké obce.

V rozpočtu na rok 2015 plánovalo přebytek 26 % obcí s počtem do 199 obyvatel a stejný díl obcí s počtem obyvatel 5000 a více. Nejvyšší podíl schválených rozpočtů s kladným saldem vykázaly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to 34 %. U zbývajících dvou velikostních kategorií dosáhl podíl obcí s rozpočtovaným přebytkem na jejich počtu v dané kategorii 31 %, resp. 32 %.

Téměř polovina obcí s počtem obyvatel do 199 si schválila vyrovnaný rozpočet (46 %). V navazujících třech velikostních kategorií to bylo 34 %, 22 %, resp. 11 %. Avšak pouhá 4 % největší obcí rozpočtovala výdaje ve stejné výši jako příjmy. Žádná z kategorií obcí vyrovnaný rozpočet v závěru roku neměla.

Obce se záporným saldem podle krajů

Graf 2 ukazuje podíl obcí v rámci jednotlivých krajů v roce 2015 podle toho, kolik z nich plánovalo deficit a kolik z nich jej nakonec vykázalo. Kraje jsou seřazeny podle velikosti odchylky mezi počtem obcí s plánovaným schodkem a počtem obcí se skutečně vykázaným schodkem. Je z něj vidět, že rozdíly mezi kraji jsou poměrně výrazné.

Graf 2. Plánovaný a skutečný deficit rozpočtu obcí v roce 2015 – podle krajů
Graf 2. Plánovaný a skutečný deficit rozpočtu obcí v roce 2015 – podle krajů
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Obce Jihočeského kraje (nejmenší odchylka) si naplánovaly rozpočet na rok 2015 v relaci k výsledkům koncem roku zdaleka nejpřesněji. Rozdíl mezi počtem obcí s plánovaným a se skutečným deficitem byl pouhé dva procentní body. V případě Plzeňského kraje schválilo 32 % obcí rozpočet se schodkem, koncem roku jej vykázalo 22 %. A jen nepatrně horší výsledek vykázaly i obce Středočeského, Ústeckého kraje a kraje Vysočina.

Obce ve Zlínském kraji (největší odchylka) rozpočtovaly ve srovnání se skutečnými výsledky nejméně přesně. Oproti Jihočeskému kraji to byl v roce 2015 až dvacetkrát větší rozdíl v procentu obcí, které v kraji rozpočtovaly nepřesně. Celých 70 % obcí Zlínského kraje plánovalo rozpočtový schodek, který pak vykázalo jen 29 % z nich. Z tohoto hlediska se na předposlední místo v republice dostaly obce v Moravskoslezském kraji. V něm schodkový rozpočet připravilo 60 % obcí a koncem roku tento výsledek mělo 34 % obcí. Od něj se v tomto ohledu příliš nelišily obce v krajích Olomouckém, Jihomoravském a Libereckém kraj.

Jedna věc byla ve všech krajích společná. V každém kraji bylo více obcí, které si schválily rozpočet se záporným saldem, než kolik jich pak schodek skutečně vykázalo.

Tab. 2. Průměrná odchylka počtu obcí v krajích s rozpočtovaným a skutečným záporným saldem v období let 2013 až 2015 (procentní rozdíl)
Kraj Odchylka (rozpočet – skutečnost)
2013 2014 2015 Průměrná odchylka
Jihočeský 2 4 2 3
Středočeský 10 8 11 10
Plzeňský 7 13 10 10
Vysočina 9 10 13 10
Ústecký 15 9 12 12
Pardubický 16 12 16 15
Karlovarský 23 12 14 16
Královéhradecký 17 17 22 19
Olomoucký 24 23 25 24
Liberecký 23 28 24 25
Jihomoravský 27 26 24 26
Moravskoslezský 25 29 26 26
Zlínský 21 25 40 29

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí,výpočty CRIF – Czech Credit Burau, a. s.

Výsledek obcí Jihočeského kraje v roce 2015 nebyl výjimečný (viz tab. 2, s údaji za roky 2013–2015). Obce tohoto kraje měly zdaleka nejnižší odchylku mezi schváleným rozpočtem a skutečností nejen v posledním roce, ale i ve dvou předchozích letech. I v dalších krajích se v letech 2013 až 2015 měnilo jen velmi málo. To platí o obcích v krajích na obou koncích pomyslného žebříčku. Na poslední místa z hlediska přesného rozpočtování se dostaly obce třech moravských krajů, a to Zlínského, Moravskoslezského a Jihomoravského. U obcí Zlínského kraje se navíc odchylka mezi počtem obcí se schváleným deficitem rozpočtu a počtem obcí, které jej nakonec vykázaly, v posledních třech letech zvyšovala.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist