K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb obcí – promarněná příležitost?

Datum: 22. 3. 2017, zdroj: OF 1/2017, rubrika: Sociální problematika

Od listopadu 2016 do konce ledna 2017 mohly obce žádat o dotaci na tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb (SPRSS) na svém území. Žadatelem mohly být i NNO (včetně MAS) a dobrovolné svazky obcí, ale cílem každého projektu musí být zlepšení procesů střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb na obecní úrovni.

V praxi se bude většina podaných žádostí jistě týkat tvorby nového plánu rozvoje sociálních služeb nebo aktualizace toho stávajícího, v menším množstvím pak budou podané projekty na evaluace naplňování existujícího funkčního SPRSS.

200 milionů pro obce

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) bude prostřednictvím Operačního programu zaměstnanost (OPZ) ve výzvě č. 63 – Podpora procesu plánování sociálních služeb na obecní úrovni rozdělovat téměř 200 miliónů Kč! Když si to srovnáme s jinými dotačními tituly pro obce, není to zas tak málo prostředků, a proto stojí za pozornost, jak budou tyto peníze využity.

Tvorbu střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb nařizuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách krajům (§ 95, písm. d), obcím pouze doporučuje (§ 94, písm. d). Kdo se o problematiku zajímá, ví, že existují snahy také obcím tvorbu SPRSS zákonem nařídit. Zatím se však tyto snahy vždy podařilo odvrátit. Je pravda, že obce mají na svých bedrech už obrovské množství povinností, které na ně stát postupně delegoval, a nedivím se snahám zástupců obcí další břemena na sebe nebrat.

Povzbudit obce k tvorbě SPRSS speciálním dotačním titulem je určitě mnohem lepší cesta než plošné nařizování zákonem. V tomto směru je nutné výzvu č. 63 OPZ kvitovat jako velmi dobrý krok správným směrem. Určitě by bylo pro kvalitu a efektivitu poskytování sociálních služeb dobré, aby SPRSS neexistovaly pouze na krajské úrovni, ale šly až na úroveň ORP (obcí s rozšířenou působností), tj. tam, kde je většina sociálních služeb poskytována.

Jak to mohlo být a jak to asi bude

V České republice máme 205 obcí s rozšířenou působností. Při průměrné velikosti projektu 1 mil. Kč by tak tato výzva mohla pokrýt tvorbu SPRSS v téměř všech ORP! Tím bychom měli proces plánování sociálních služeb v ČR dotažený takřka na nejnižší smysluplnou úroveň při prakticky stoprocentním pokrytí území a populace.

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na obecní úrovni by pak díky detailní analýze území (nejen z pohledu kapacit, ale i potřeb) sloužily jako velmi dobrý podklad pro krajské SPRSS, které by velmi věrně vypovídaly o potřebách a možnostech na území jednotlivých krajů včetně poměrně přesného vyčíslení finančních nároků na financování potřebných služeb. Suma krajských SPRSS by pak dávala věrný obraz ministerstvu práce a sociálních věcí o stavu a vývoji sociálních služeb na území ČR, což je nezbytné pro efektivní strategické řízení.

Samozřejmě, že plány na nižších úrovních by zároveň měly reflektovat strategické priority plánů z úrovní vyšších a procesy bottom up a top-down by měly běžet paralelně a vzájemně se obohacovat. A samozřejmě plány na krajské úrovni nebudou pouze sumou plánů obecních, ale budou obsahovat i vymezení nadregionálních služeb, které jsou pro občany nezbytné. Nechci se pouštět do detailů strategického plánování (blíže viz Je strategické plánování jen pro velké?).

V tomto článku se zamýšlím nad tím, jak k výše popsanému ideálu může přispět dotační výzva MPSV a co mohou udělat samy obce, aby tyto peníze využily co nejefektivněji.

Na základě zkušeností jak s čerpáním evropských dotací, tak procesu plánování sociálních služeb v ČR se obávám, že peníze sice budou vyčerpány, ovšem SPRSS vzniknou na max. polovině území ČR (a to je optimistický odhad) a zhruba v polovině případů se bude jednat spíše o slohové cvičení než strategický dokument, se kterým se bude dát dále výše popsaným způsobem aktivně pracovat.

Maximální velikost projektu může být až 4 mil. Kč a obvykle se snaží žadatelé jít na maximum, což by znamenalo 50 podpořených projektů. Přitom jeden žadatel může podat více různých žádostí, tzn. je pravděpodobné, že velká města vyčerpají podstatnou část z alokace výzvy a většina území ČR zůstane opět nepokryta. Možná ty menší obce ani nezaznamenaly, že nějaká taková výzva byla vyhlášena a jestli zaznamenaly, nemají představu, jak by ji měly prakticky využít a žádost proto ani nepodaly.

Po bitvě je každý generál

Překvapuje mě, že ve výzvě nejsou žádné požadavky na formu a strukturu zpracovávané strategie. Přitom je známa skutečnost, že již zpracované krajské SPRSS jsou tak různorodé, že jejich vzájemné srovnání je takřka nemožné, o nějaké agregaci údajů ani nemluvě. A to jsme pouze u 14 subjektů. Nyní se bude jednat o desítky subjektů, které budou tvořit plány dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, jak jim budou radit různé agentury, a dá se předpokládat, že opět vzniknou dokumenty, které budou mít v lepším případě význam a smysl pro danou obec, ale pro strategickou práci na vyšší úrovni budou těžko použitelné.

Přitom u jiných výzev je zcela běžné, že přílohou výzvy je osnova studie proveditelnosti nebo podnikatelského plánu, která je pro žadatele závazná. Argument, že každá obec je jiná, má jiné potřeby, a není tak možné strukturu předepisovat, neobstojí. O co rozdílnější jsou různé investiční a podnikatelské záměry, a jedna osnova je pro jejich popis zcela dostatečná.

Horní hranice 4 mil. Kč je zbytečně vysoká. Je pravda, že sofistikované evaluace realizované profesionálními organizacemi budou mít problémy se do této částky vejít, na druhou stranu SPRSS i na úrovni velkého města je možné pořídit za polovinu této částky. V naprosté většině případů je pro kvalitní SPRSS, který bude vytvářen komunitním způsob za pomoci nějakého externího experta, reálné vejít se do částky 1 mil. Kč.

Když se v jiných programech výdaje na studie a analýzy drasticky omezují, např. studie proveditelnosti 40 tis. Kč, podnikatelský plán 20 tis. Kč, což jsou naprosto nereálné sumy, za které se takové studie precizně udělat nedají, proč je zde MPSV najednou tak štědré?

Nezbývá než se domnívat, že se jedná o určitou bezradnost jak evropské peníze „získané“ na tyto aktivity „utratit“. Je to velká škoda, neboť máme ojedinělou příležitost naši zemi někam posunout, a pokud budeme k evropským fondům přistupovat jako Řecko, můžeme se za pár let dostat i do jemu podobné ekonomické situace.

Je dobře, že je ve výzvě uvedeno šest podporovatelných aktivit s jakousi charakteristikou, ale domnívám se, že pro plné využití potenciálu této výzvy se mohlo udělat více.

Odpovědnost je nyní na obcích

Podmínky již uzavřené výzvy se nezmění. Alespoň doufám! Je nyní na obcích, jak k podaným projektům přistoupí. Vzhledem k obvyklé přetíženosti pracovníků obecních a městských úřadů je možné zakázku vysoutěžit a předat k realizaci nějaké agentuře, která má větší či menší zkušenosti s touto prací. Výstupem bude jistě profesionálně zpracovaný plán, který bude mít všechny obvyklé náležitosti a částka 2 až 4 mil. Kč bude stačit jen tak tak. Je pak ovšem velké riziko, že takový plán skončí někde v šuplíku a až do další dotace se na něj nikdo nepodívá.

Nebo je možné vše řešit svépomocí a pak bude asi problém „utratit“ i tu minimální částku projektu 0,5 mil. Kč.

Třetí možnost je jít tou nejnáročnější trnitou cestou komunitního plánování, kdy budete do plánu dávat své know-how, své zkušenosti s prací s cílovými skupinami, svou znalost místního prostředí a budete si najímat pouze experty na realizaci konkrétních průzkumů, moderaci setkání s hlavními aktéry a zástupci cílových skupin, případně pro metodické vedení celého procesu. Pokud v této oblasti nemáte sami dostatek zkušeností a znalostí.

Domnívám se, že pouze toto je cesta, která může vést k žádoucím výsledkům a MPSV mohlo být ve své výzvě striktnější v požadování tohoto přístupu.

Proč nevyužít národní strategii?

Byť MPSV nedalo do podmínek výzvy žádnou závaznou osnovu SPRSS ani konkrétní metodiku zpracování, můžete s úspěchem využít Národní strategii rozvoje sociálních služeb na období 2016–2025 (NSRSS). Tato strategie byla vytvořena dle metodiky MF pro přípravu veřejných strategií, zpracovávalo si ji MPSV ve své režii a do její tvorby se zapojili zástupci všech hlavních aktérů. Tento dokument (v plném znění k dispozici volně ke stažení na stránkách MPSV) obsahuje řadu zajímavých informací a dat, která se mohou hodit i při přípravě obecních strategií.

Hlavně ale využijete členění NSRSS a svými prioritami a opatřeními byste se měli „trefit“ do některého ze strategických cílů této strategie. Což by vzhledem k velmi širokému záběru NSRSS nemělo být zas až tak těžké.

Inspirací pro vás může být i forma vyčíslení nákladů na naplňování (implementaci) strategie, byť v obecních strategiích můžete částky kalkulovat ve větším detailu.

Co by v obecních strategiích nemělo chybět (a v mnoha strategiích zcela chybí) je část, která rozpracovává jednotlivé specifické cíle a opatření na úroveň konkrétních časově vymezených úkolů s měřitelnými kritérii, dle kterých se pozná, zda bylo cíle dosaženo. Tyto úkoly pak musí být přiděleny konkrétních zodpovědným institucím. V případě obcí to mohou být odbory/oddělení městského úřadu či konkrétní osoby, případně konkrétní poskytovatelé sociálních služeb a další aktéři.

Na konci NSRSS najdete jednu z možných forem, jak je možné takové rozpracování implementace strategie provést.

Sociální služby pro zlepšení života

V debatách o možných strategických přístupech, financování sociálních služeb, vykazování, administraci projektů, spolupráci na všech úrovních atd. by nám nemělo uniknout, proč vlastně toto všechno děláme. Cílem není, abychom měli hezky zpracovaný dokument, který bude odpovídat nějakým pravidlům a bude se s ním dále aktivně pracovat. Cílem je přispět ke zlepšení života obyvatel, kteří se dostali do nepříznivé sociální situace a nemohou si v ní sami pomoci. SPRSS je jen prostředek k tomu, abychom nastavili finančně, organizačně a technicky dlouhodobě udržitelný systém, který těmto osobám zajistí nezbytnou péči a pomoc.

Práce v této oblasti je velmi náročná, a to nejen z důvodu psychické angažovanosti, ale i z důvodu dlouhodobého finančního podhodnocení sociálních pracovníků. Kéž výzva č. 63 OPZ přispěje k tomu, aby se v co největším počtu obcí v ČR situace i v této oblasti začala proměňovat k lepšímu!

Autor se zabývá strategickým plánováním a projektovým řízením. Podílel se na realizaci několika výzkumných projektů a působil jako metodik při tvorbě NSRSS. Pravidelně publikuje na portálu Policy.eu.

PhDr. Ing. Vít Skála, Ph.D.

TOPlist
TOPlist