K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Veřejné knihovny na rozcestí

(Výsledky průzkumu prostorového a technického zajištění knihoven)

Datum: 5. 4. 2017, zdroj: OF 1/2017, rubrika: Ostatní

Česká republika je zemí veřejných knihoven. Obce a města jich provozují více než 5000 a k tomu ještě více než 800 poboček. Nedávný průzkum knihoven v zemích Evropské unie prokázal, že máme nejhustší síť knihoven na světě. Zatímco v EU je v průměru 1,3 knihovny na 10 000 obyvatel, v Česku je to 5,1 knihovny.

V posledních letech je čas od času kladena otázka, zda v době internetu a masového rozšíření informačních technologií má veřejná knihovna v obci ještě nějaký smysl. Dobré domácí i zahraniční zkušenosti dávají jednoznačně kladnou odpověď, ale s podmínkou, že o knihovnu je nutné dlouhodobě pečovat a rozvíjet ji směrem od tradiční půjčovny k živému informačnímu, kulturnímu, vzdělávacímu a komunitnímu centru obce.

Dětský koutek v Knihovně města Zubří
Dětský koutek v Knihovně města Zubří

V květnu 2016 uskutečnil Knihovnický institut Národní knihovny ČR ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou průzkum prostorového a technického vybavení veřejných knihoven. Průzkumu se zúčastnilo 2027 knihoven a poboček různých velikostí. Jedná se o reprezentativní soubor dat, který velmi plasticky a podrobně popisuje nynější situaci. Cílem průzkumu bylo nejen zjistit současný stav, ale především odpovědět na otázku, zda současné knihovny mají alespoň základní podmínky pro svůj budoucí rozvoj. Knihovny a jich provozovatelé měli příležitost v průběhu průzkumu zhodnotit dle stanovených kritérií nynější situaci a zamyslet se nad budoucností knihovny.

Nedostatek prostoru omezuje činnost knihoven

Nepříliš radostným zjištěním bylo, že pouze necelá čtvrtina knihoven (23 %) je spokojena se svým prostorovým zajištěním. Nejhůře hodnotí prostorové zajištění knihovny v městech od 5001 do 20 000 obyvatel, kde jen necelá pětina (18 %) vnímá své prostorové zajištění jako zcela dostačující. Jaké aktivity jsou omezeny současnou prostorovou situací?

  • Především chybí prostory pro práci s dětmi. To je alarmující v době, kdy se zhoršuje čtenářská gramotnost českých dětí. Nejhorší situace je v obcích do 5000 obyvatel (41 %) a v městských knihovnách 5001 až 20 000 obyvatel (36 %).
  • Prostory pro základní výpůjční služby a volný výběr knih chybí nejvíce v malých knihovnách v obcích do 5000 obyvatel (16 %).
  • Knihovny jsou značně omezeny při pořádání kulturních a vzdělávacích aktivit pro dospělé – nejsilněji se to projevuje v knihovnách obcí a měst od 5001 do 20 000 obyvatel (43 %) a v pobočkách velkých měst (40 %).
  • Obecně chybí prostory pro oddech a setkávání. Nedostatek prostor pro setkávání a komunitní aktivity pociťují nejvíce pobočky v městech nad 20 000 obyvatel (43 %) a v knihovnách od 5 do 20 000 obyvatel (35 %).
  • Prostory pro práci s mládeží chybí nejvíce v knihovnách od 5001 do 20 000 obyvatel (36 %) a také v největších knihovnách nad 20 000 obyvatel (31 %).
  • Třetina knihoven všech kategorií i poboček postrádá prostory pro výtvarné a tvůrčí dílny.
  • 55 % knihoven v městech nad 20 000 postrádá prostory pro kavárnu a občerstvení. Zájem o tyto aktivity je silný i v ostatních městských knihovnách.
  • Celkově je velký zájem o prostory pro pořádání výstav, nejvíce v knihovnách obcí a měst do 20 000 obyvatel (35 až 36 %).
  • Více než třetina (37 %) knihoven v obcích do 5000 obyvatel nemá sociální zázemí pro veřejnost.

Veřejné knihovny jsou omezeně dostupné

Výsledky průzkumu prokázaly, že otázka dostupnosti veřejných knihoven z hlediska jejich bezbariérovosti je značně problematická. Přičemž samotný vstup do budovy nemusí být jedinou překážkou, která čeká na návštěvníky knihoven, a proto jsme položili další otázku, která se týkala přístupnosti vnitřních prostor. Často se zkresleně říká, že knihovny jsou pouze pro děti a důchodce. Omezená dostupnost prostor knihovny ale zabraňuje přístupu nejen mnohým seniorům, ale také všem lidem s tělesným postižením.

  • 52 % knihoven nemá bezbariérový vstup do budovy, zcela bez bariér je pouze 35 % knihoven, menší část (13 %) je dostupná s dopomocí. Nejhůře jsou na tom knihovny v nejmenších obcích do 1 000 obyvatel, kde 61 % knihoven nemá bezbariérový vstup.
  • 42 % knihoven nemá zajištěn bezbariérový přístup po všech prostorách knihovny, nejhůře jsou na tom knihovny v nejmenších obcích do 1000 obyvatel a knihovny v městech 20 001 až 40 000 obyvatel (49 %).
  • Velmi častá je situace, že dostupné je pouze jedno patro knihovny, nebo také omezený prostor u výpůjčního pultu, protože vozíčkář neprojede mezi regály.
  • 50 % knihoven nemá k dispozici parkovací místa a pouze 12 % knihoven má zvlášť rezervovaná parkovací místa pro osoby s postižením.
  • Pouze 5 % knihoven je vybaveno orientačním systémem pro zrakově postižené. Jedná se především o knihovny v krajských a největších městech.
  • Toalety pro handicapované má pouze 20 % knihoven v malých obcích do 5 000 obyvatel, 29 % poboček knihoven ve velkých městech a 40 % knihoven v městech od 5 001 do 20 000 obyvatel. Není ale ojedinělé, že draze vybudované WC pro handicapované slouží jiným účelům, například jako skladiště.
  • Speciální prostory pro osoby s postižením nabízí 28 % knihoven v městech nad 20 000 obyvatel. V ostatních velikostních kategoriích se tyto prostory téměř nevyskytují.

Technické vybavení knihoven

Moderní knihovna vybavená informačními technologiemi může svým uživatelům nabídnout široké spektrum služeb, které propojují jak tradiční, tak i digitální svět. Knihovny jsou největší sítí, která garantuje každému bezplatný přístup k internetu. I když dostupnost internetu je stále vyšší, vždy bude určitá skupina obyvatel, která bude odpojena. Knihovny by v budoucnu měly v podstatně vyšší míře zprostředkovávat přístup k digitálnímu obsahu, e-knihám a dalším informačním zdrojům pro potřeby vzdělávání. Mohly by se také zapojit do vládního programu Strategie digitální gramotnosti, například v zahraničí stále větší množství veřejných knihoven nabízí poradenství v oblasti kybernetické bezpečnosti. Nezbytnou podmínkou těchto služeb je kvalitní vysokorychlostní připojení k internetu, vybavení počítači, tablety a další technikou.

Pokud hodnotíme základní vybavení počítači, tak 39 % všech počítačů v knihovnách je starší 7 a více let, v knihovnách malých obcí se to týká 50 % počítačů. Vcelku příznivou situaci ve skladbě vybavení knihoven informačními technologiemi můžeme zaregistrovat v městech nad 20 000 obyvatel. S velikostí obce vybavenost podstatně klesá. V malých v obcích do 5000 obyvatel má 69 % knihoven tiskárnu pro uživatele, 40 % nabízí kopírku a 34 % skener. Všechna ostatní zařízení jsou výjimečná: 12 % knihoven má k dispozici dataprojektor, 8 % má čtečku e-knih a počítače pro zrakově postižené v malých knihovnách vůbec neexistují.

Informační technologie dostupné v knihovnách
Knihovny a pobočky do 5 tis. obyv. Knihovny a pobočky 5 až 20 tis. obyv. Knihovny nad 20 tis. obyv. Pobočky knihoven nad 20 tis. obyv. Celkem knihovny a pobočky
Čtečky e-knih 8 % 28 % 86 % 9 % 13 %
Tablety 1 % 7 % 49 % 2 % 3 %
Herní konzole 0 % 1 % 15 % 8 % 2 %
Velkoplošné obrazovky 1 % 5 % 40 % 13 % 4 %
Datový projektor 12 % 47 % 100 % 16 % 20 %
Ozvučení 6 % 19 % 71 % 4 % 9 %
Počítače pro zrakově postižené 0 % 5 % 37 % 3 % 2 %
Přehrávače audio a video 7 % 22 % 74 % 17 % 12 %
Tiskárny uživatelé 69 % 87 % 98 % 83 % 74 %
Skener uživatelé 34 % 49 % 77 % 20 % 36 %
Kopírka uživatelé 40 % 67 % 97 % 43 % 45 %
Elektromagnetická ochrana knih 1 % 4 % 46 % 5 % 3 %
Systém RFID 0 % 0 % 22 % 2 % 1 %

Jak stavíme a rekonstruujeme knihovny

Jedna z hlavních otázek průzkumu byla zaměřena na zjištění, zda v posledních 20 letech proběhla v knihovně větší investiční akce. Bývalé socialistické Československo bylo typické tím, že se po dobu jeho čtyřicetileté existence žádné knihovny nestavěly. Jednou z výjimek byla knihovna v Mostě, která ovšem byla postavena jenom proto, že celé město Most muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí.

Interiér knihovny v Hroznětíně
Interiér knihovny v Hroznětíně

Optimistickou zprávu průzkumu je, že počet investičních akcí na výstavbu a obnovu knihoven každým rokem narůstá. Zatímco v období do roku 1990 bylo vykázáno pouze 9 investičních akcí a v letech 1991 až 1995 29 akcí, v letech 2006 až 2010 to bylo již 417 akcí a v úplně posledním období let 2011 až 2016 bylo postaveno nebo obnoveno 615 knihoven. Z čistě kvantitativního hlediska nejvíce aktivit proběhlo v knihovnách menších obcí do 5000 obyvatel, ale hodně se stavělo a rekonstruovalo i ve větších městech. Vše nasvědčuje tomu, že investice do knihoven budou v příštích letech pokračovat – 517 knihoven plánuje výstavbu nebo obnovu prostor.

Nejčastějším typem investiční aktivity byla přestavba jiné existující budovy či prostory pro potřeby knihovny (28 %) a renovace či adaptace stávající knihovny (25 %). Nejméně frekventovaným typem stavební akce bylo rozšíření prostor budovy přístavbou (2 %) a stavba nové budovy knihovny (5 %). Knihovny se také věnovaly revitalizaci celého interiéru (17 %) a generální obměně mobiliáře (15 %).

I přes pozitivní trend výstavby knihoven a obnovování jejich interiéru je nutno konstatovat, že ve třetině knihoven (33 %, 674 knihoven) v posledních desetiletích žádná investiční akce neproběhla.

Pro potřeby knihovny jsou nejčastěji rekonstruovány administrativní prostory (26 %), bývalé základní nebo mateřské školy (25 %), bytové domy (12 %), kulturní domy či kina (9 %). Pouze 5 % knihoven působí v historických a památkové chráněných objektech. Skutečnost, že většina knihoven sídlí v prostorách, které byly původně určeny pro jiné účely, má vliv i na hodnocení funkčnosti prostor. Při hodnocení celkové dispozice knihovny označila více než polovina knihoven (57 %) stávající prostory jako částečně omezující nebo nevyhovující.

Jaké prostory by měla zahrnovat dobrá knihovna

Knihovny a jejich provozovatelé byli v rámci průzkumu vyzváni, aby uvedli základní typy prostor, které by určitě požadovali v případě výstavby nové knihovny. Vyhodnocení více než 2000 odpovědí nám může celkem jednoznačně vymezit základní typy prostor, které by měla zahrnovat každá dobrá knihovna (viz infobox).

Základní typy prostor, které by měla zahrnovat každá dobrá knihovna
  • Prostor pro půjčování
  • Volný výběr
  • Dětské oddělení
  • Prostor pro studium
  • Uzavřené skladiště pro knihovní fond, prostor pro manipulaci s knihovním fondem
  • Prostor pro kolektivní kulturní a vzdělávací akce
  • Prostor pro oddech a posezení s možností občerstvení
  • Tvůrčí dílna
  • Prostor pro práci s mládeží
  • Pracoviště knihovníků
  • Sociální zázemí pro veřejnost s přebalovacím pultem
  • Toalety pro handicapované
  • Samostatné toalety pro pracovníky

Jedná se o soubor prostor, které na jedné straně odpovídají potřebám tradiční knihovny zaměřené na půjčování knih a dalších dokumentů pro potřebu studia, volného času i na podporu čtenářství a na druhé straně knihovny, která působí jako vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centrum. V knihovně malé obce se může jednat o jeden multifunkční prostor, jehož interiér umožňuje širokou flexibilitu a proměnu pro dílčí aktivity. U větších knihoven se předpokládá větší diferenciace prostor, které umožňují větší specializaci a souběžné provádění různých aktivit tak, aby se vzájemně nerušily.

Na tyto základní typy prostor mohou navazovat další prostory pro speciální aktivity, například počítačová učebna, prostor pro výstavy, prostor pro hudební aktivity a společenské hry, občerstvení, kavárna, šatna, prostory pro digitalizaci a další zázemí pro pracovníky knihovny. Vše v závislosti na velikosti knihovny a jejích funkcí.

Důležitou otázkou při výstavbě knihovny nebo při jejím přemístění do nového objektu je stanovení dostatečně velké plochy pro služby. Dobrým vodítkem je indikátor, který uvádí Standard pro dobrou knihovnu.[1] Standard doporučuje, aby se velkost knihovny odvíjela od počtu obyvatel obce. Pro plnění všech funkcí, by měla knihovna mít k dispozici nejméně 60 m2 na 1000 obyvatel obce nebo spádové oblasti. Plocha knihovny pro uživatele malé knihovny v obci do 1000 obyvatel by se měla optimálně pohybovat v rozmezí 60 m2 až 80 m2. Z hlediska standardu jsou na tom nejlépe knihovny v malých obcích, (splňuje 75 % knihoven), ale velmi složitá je situace ve středních a velkých městech, kde se průměrná plocha pro uživatele pohybuje kolem poloviny doporučené hodnoty.

V této souvislosti je užitečné upozornit, že v současné době je pro stavebníky knihoven k dispozici český překlad mezinárodního standardu TNI ISO/TR 1129 – Kvalitativní podmínky a základní statistika pro budovy knihoven. Standard specifikuje údaje pro plánování budov knihoven a poskytuje pomoc při výběru technického vybavení pro jednotlivé funkční prostory knihoven. Je aplikovatelný pro všechny typy knihoven, včetně veřejných.[2]

Na závěr

Moderní knihovna vybavená informačními technologiemi může svým uživatelům nabídnout široké spektrum služeb, které propojují jak tradiční, tak i digitální svět. Může být prostorem pro setkávání všech generací, může být bezpečným prostorem pro volný čas nejen pro děti a seniory, ale také pro celé rodiny a také může nabídnout široké spektrum vzdělávacích a kulturních akcí.

Aktivity Knihovny města Olomouce
Aktivity Knihovny města Olomouce

K tomu, abychom takovou knihovnu měli, potřebujeme na jedné straně kvalifikovaného knihovníka a na druhé straně osvícené vedení obce, které knihovnu podporuje a poskytne jí dostatečný prostor. Ještě za socialismu platila pro obce povinnost provozovat knihovnu, ale od roku 2001, od platnosti nového knihovního zákona č. 257/2001 Sb., už tomu tak není. Je výhradně na rozhodnutí obce a jejich obyvatel, zda chtějí provozovat knihovnu, a jaká tato knihovna bude. Hustá síť knihoven je naším bohatstvím, které bychom neměli promarnit. Zaprášená místnost od podlahy ke stropu zaplněná starými knihami není prostorem, který by lákal k delšímu pobývání a těžko může konkurovat moderním interiérům řady kulturních institucí, ale třeba také nákupních center. Zanedbanou knihovnu lze zrušit velmi jednoduchým aktem, zatímco vybudování dobré knihovny je záležitostí mnoha let.

Podrobná zpráva z průzkumu

Poznámky

  1. Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 3. vydání. Praha: Národní knihovna ČR, 2015. 11 stran. ISBN 978-80-7050-652-3. Dostupné online.
  2. Normu je možné zakoupit například na normy.cz.

PhDr. Vít Richter, ředitel Knihovnického institutu Národní knihovny ČR; Mgr. Vladana Pillerová, Knihovnický institut Národní knihovny ČR

TOPlist
TOPlist