K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Zamýšlíme se nad výstavbou domova – co vzít v úvahu

Datum: 13. 4. 2017, zdroj: OF 1/2017, rubrika: Sociální problematika

Pro města nebo obce mohou být lákavé finanční prostředky podporující výstavbu, rekonstrukci budov nebo prostor, z kterých by měla vzniknout pobytová sociální služba domov pro seniory, domov se zvláštním režimem nebo například i domov pro osoby se zdravotním postižením.

Avšak před rozhodnutím o vyžití těchto dotačních prostředků nebo realizování výstavby domova z vlastních prostředků je důležité si problematiku ujasni především ze stránky provozní – nákladové.

Pro koho jsou služby určeny

Výše zmíněné tři druhy pobytových služeb sociální péče jsou v obecné rovině a při zjednodušení určeny osobám, které mají vysokou potřebu péče, která nemůže být zabezpečena v přirozeném prostředí těchto osob s pomocí osoby blízké, ani s pomocí terénní nebo ambulantní služby.

Bližší rozsah a vymezení cílové skupiny je upřesněn v jednotlivých ustanoveních zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o sociálních službách“) a samotným poskytovatelem v procesu registrace.

Kolik stojí běžný provoz těchto služeb

Provozní náklady této sociální služby jsou určitým způsobem odvislé od místa poskytování. Je tomu tak především s ohledem na mzdové podmínky, neboť 60–80 % nákladů na provoz sociálních služeb tvoří mzdové náklady. Pokud bychom se podívali do národních statistik na provozní náklady těchto tří druhů pobytových sociálních služeb, získáme údaje, uvedené v tabulce 1. Z uvedených dat vyplývá, že náklady na provoz těchto tří druhů sociálních služeb se pohybují měsíčně ve výši 25–34 tis. Kč na jedno lůžko.

Tab. 1. Provozní náklady podle druhu služby (Kč)
Druh služby Počet lůžek Celkové náklady Průměrný náklad na měsíc a lůžko
Domovy pro seniory 16 795 5 152 576 000 25 566
Domovy pro osoby se zdravotním postižením 10 886 4 506 553 000 34 498
Domovy se zvláštním režimem 6 379 2 290 356 000 29 921

Pramen: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2015, MPSV

Kolik je možné požadovat na úhradě v souladu se zákonem

V rámci služby jsou poskytovány tři oblasti činností a to:

  1. ubytování,
  2. stravování a
  3. péče.

Vedle těchto skutečností je poskytovatel v návaznosti na potřeby svých uživatelů vždy poskytovat zdravotní péči v rozsahu ošetřovatelsko-rehabilitační péče (což vzhledem k osobám, jež mají využívat pobytové sociální služby lze určit jednoznačně). Úhrada za tyto oblasti je zákonem stanovena maximálně ve výši uvedené v tabulce 2 (poskytovatel může stanovit také nižší úhradu).

Tab. 2. Maximální výše úhrad za sociální služby
Oblast Maximální úhrada
Ubytování 210 Kč/den
Stravování 170 Kč/den
Péče Ve výši přiznaného příspěvku na péči, který se podle jednotlivých stupňů závislosti člení do čtyř stupňů:
  1. 880 Kč/měsíc
  2. 4400 Kč/měsíc
  3. 8800 Kč/měsíc
  4. 13 200 Kč/měsíc

Pramen: Ustanovení § 73 zákona o sociálních službách a prováděcí vyhlášky č. 505/2006 Sb.

Pokud bychom tedy vzali v úvahu, že osoba bude v nejvyšším stupni příspěvku na péči a bude moci hradit plnou úhradu (30 dní v měsíci), úhrada za všechny tři základní složky by činila 24 600 Kč. Propočet: 30×(210+170)+13 200.

Přitom je však třeba upozornit, že každé osobě, které je poskytována péče musí z jejich příjmů zůstat 15 % pro osobní potřebu po úhradě ubytování a stravování (380 Kč/den). Pokud po odečtení těchto nákladů nezbývá 15 % příjmů pro osobní potřebu, úhrada se snižuje. Rozdíl mezi úhradou, kterou osoba měla zaplatit, a úhradou sníženou není dluhem.

Příjmy jsou definovány s odkazem na další právní normy v ustanovení § 71 zákona o sociálních službách.

Příklad úhrady za stravu a ubytování

Průměrný starobní důchod činní 11 400 Kč (Pramen: Česká správa sociálního zabezpečení – údaj za 1. čtvrtletí 2016). Pokud to je jediný příjem daného člověka:

  • maximální úhrada za měsíc (při 30 dnech) činní 11 400 Kč (380×30) – poskytovatel by měl stanoven ceník v nejvyšších limitech,
  • 15 % zůstatek z 11 400 Kč (příjmu osoby) je 1710 Kč,
  • úhrada daného člověka tedy může činit 9690 Kč/za měsíc.
  • rozdíl oproti skutečné úhradě je 1710 Kč/za měsíc (není dluhem).

Je třeba dále konstatovat, že průměrný starobní důchod nemá každý člověk a odvíjí se také od rozdílných oblastí. Do pobytových služeb přicházejí také lidé s důchody ve výši 7000 Kč/za měsíc i nižšími.

Běžnější případ z praxe. Pokud by byla služba poskytována osobě s průměrným starobním důchodem a ve III. stupni závislosti – příspěvku na péči, příjem za lůžko by měsíčně činil 18 490 Kč (8800+9690); rozdíl mezi náklady a příjmy například u domova pro seniory by činil měsíčně na jedno lůžko: −7070 Kč (25 560−18 490).

Kdo doplatí rozdíl?

Kdo doplatí rozdíl mezi náklady a příjmy – finanční prostředky státu nebo kraje.

Na finanční prostředky z dotačních titulů (například z dotačních prostředků krajů, z finančních prostředků státní rozpočtu, které jsou krajům přidělovány k zajištění sítě) nemá poskytovatel právní nárok.

Poskytovatelé sociálních služeb musí být součástí sítě sociálních služeb, která je definována prostřednictvím střednědobého plánu rozvoje sociální služeb daného kraje. Je však třeba upozornit na skutečnost, že možnost zařazení do této sítě je dlouhodobější záležitost. Dotační prostředky na zmíněnou síť sociálních služeb jsou omezené, a pokud jsou do sítě zařazeni noví poskytovatelé služeb, znamená to v mnoha případech rozpuštění stejné výše finančních prostředků pro více poskytovatelů služeb (každý z nich pak může obdržet nižší dotační prostředky).

Závěrem

Pokud bychom měli uvedené poznatky shrnout, je důležité uvést, že provoz sociálních služeb v současném legislativním prostředí není v žádném případě ziskový. Nový zřizovatel (obec, město) musí počítat s dotováním dané sociální služby a to nemalými finančními prostředky. V uváděných propočtech do příjmů nejsou započítávány příjmy zdravotních pojišťoven, které však za ošetřovatelskou péči nepokrývají ani náklady na zdravotnický personál.

Mgr. Petr Mach

TOPlist
TOPlist