K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Regionální rozvoj Středočeského kraje

Datum: 12. 4. 2017, zdroj: OF 1/2017, rubrika: Regiony

Ing. Věslav Michalík, CSc. je starostou obce Dolní Břežany v okrese Praha-západ od roku 2004. Po podzimních krajských volbách se stal radním Středočeského kraje. Zeptali jsme se ho na současné priority kraje z pohledu regionálního rozvoje. Zde je jeho odpověď.

Ing. Věslav Michalík, CSc., radní Středočeského kraje, starosta obce Dolní Břežany
Ing. Věslav Michalík, CSc., radní Středočeského kraje, starosta obce Dolní Břežany

Problematika regionálního rozvoje je všeobjímající. To se koneckonců odráží i v plném názvu mé funkce – regionální rozvoj, evropské fondy a rozvoj venkova. Mám pár vizí, co by bylo potřeba změnit, a doufám, že se alespoň něco povede.

V první řadě bych si přál, aby rozhodování na úrovni kraje probíhalo podle nějaké dlouhodobější strategie. Zatím neprobíhá a ani neprobíhalo. Převládal názor, že nějaká zpracovaná strategie je jen nutný papír, který je potřeba mít, a to stačí. S tím samozřejmě nesouhlasím. Když se podívám na to, proč jsme byli úspěšní v Dolních Břežanech, bylo to i díky strategickému plánu, ke kterému jsme přistupovali ne jako k nějakému nutnému a zbytečnému dokumentu, ale skutečně jsme se jím řídili. Ujasnili jsme si, co chceme dosáhnout, udělali jsme si desetiletý výhled a jeli podle něj. To, že se občas provede nějaká drobnější úprava nebo vylepšení, je asi normální, svět se vyvíjí. Cíl se však v zásadě nezměnil. To mi nyní v kraji chybí, i když je to samozřejmě daleko větší subjekt, který občas neví přesně, jakým směrem zamířit, ale jít by to mělo. Znám pár krajů, které díky dlouhodobému plánu rozvoje dosáhly dobrých výsledků, a to i přes změny politické reprezentace. Je důležité, aby takový plán trval déle než jedno volební období, takže je logické, že by na něm měla být shoda napříč celým politickým spektrem.

Centrální část obce Dolní Břežany v létě 2008…
Centrální část obce Dolní Břežany v létě 2008…

Druhá věc, kterou mám před sebou a na níž bych chtěl zapracovat ještě v tomto roce, je výrazná změna ve způsobu udělování dotací z kraje. V poslední době jsem patřil k velkým kritikům dosavadního systému, především proto, že velký díl těch prostředků byl přidělován zcela netransparentně a individuálně. V roce 2016 rozdělil Středočeský kraj mezi obce, města a neziskové organizace zhruba 900 milionů korun, z toho 400 milionů v individuálních dotacích, tzn. v režimu bez jakýchkoli kritérií, bez možnosti prověření nebo přezkoumání. Rozhodli jsme se, že budeme rozdávat méně peněz a individuální dotace necháme jako poslední a hodně výjimečnou variantu pro případ nutnosti. Pro letošek máme v rozpočtu schváleno přibližně 300 milionů na vše, možná se to lehce navýší z přebytku. Vyjdeme z toho, že máme poměrně rozsáhlý majetek, o který se neumíme starat – mám na mysli třeba silnice nebo školy – a zároveň málo peněz na jeho údržbu, protože jich prostě spoustu rozdáme. Takže rozdávat bychom asi měli zase až v okamžiku, kdy uvedeme svoje věci do pořádku a budeme dostatečně bohatí. Budu také chtít, abychom v případě, kdy budeme nějaké prostředky dávat, spolufinancovali smysluplný projekt, který už někde uspěl a někdo ho prověřil. Chci se na to také podívat z pohledu samotného žadatele – jaká je jeho velikost, jaké jsou jeho příjmy, jaký přínos bude mít jeho projekt pro obec nebo spádovou oblast, zda tu pomoc opravdu potřebuje. Je samozřejmě rozdíl, zda bude spádovou školu stavět menší obec nebo třeba velké město. Někdo bude potřebovat pomoc s financováním víc, někomu se to do rozpočtu vejde lépe. Prostě pomáhat těm, kdo to potřebují, a zároveň podpořit větší projekty, které jsou společensky významné – školy, vodovody, kanalizace, hasičské zbrojnice, protipovodňová opatření, záchranné systémy apod.

…a v zimě 2017
…a v zimě 2017

Ještě bych chtěl výrazně změnit i systém podpory rozvoje venkova. Program rozvoje venkova existuje od roku 2002, peníze se rozdělovaly mezi kraje, pro Středočeský kraj to byla přibližně stovka milionů korun, které přišly ročně do rozpočtu. Za ta léta systém zmutoval a prostředky se rozmělnily do zhruba desítky dotačních titulů a venkov se z toho tak nějak vytratil. Přál bych si, abychom zamezili tomu, že máme v kraji neustále přibližně 80 % nespokojených žadatelů. Velká spousta obcí píše žádosti a většina je neúspěšná. Politicky i ekonomicky je to nesmysl. Chtěl bych dosáhnout toho, aby vznikl úplně nový systém, který bude naprosto transparentní a přitom jednoduchý. Určíme nějaký časový horizont, třeba 4 roky, dáme do něj venkovu nějakou sumu (například půl miliardy), v obcích do 2 tisíc obyvatel žije přibližně 500 tisíc lidí, takže tisícovka na hlavu. Starostové se pak s přihlédnutím k počtu svých lidí mohou hlásit se svými projekty a mají jistotu, že na svůj díl peněz dosáhnou. Budou tam samozřejmě nějaké jasné limity – do kdy projekt přinést, jaký má mít minimální rozsah, do kdy jej dokončit apod. Rozhodovat by si měli sami starostové, kraj by nezasahoval do toho, zda postaví dětské hřiště, opraví hasičárnu, přidají prostředky na stavbu kanalizace či cokoli jiného. Spokojenost by měla být na obou stranách – obce mají jisté prostředky z krajského rozpočtu, kraj ušetří za úředníky, kteří se dosud museli zabývat tisícovkami lepších či horších žádostí, přestože bylo jasné, že většina neuspěje.

A konečně třetí oblastí, které se musím věnovat, jsou evropské fondy. Středočeský kraj je na jejich čerpání připraven poměrně špatně, především proto, že jako jediný z krajů ČR nebyl v minulém programovém období v konkurenčním prostředí. Vzhledem ke své velikosti totiž tvořil samostatný NUTS a nemusel konkurovat jinému kraji. Měl svůj vlastní operační program a výbor regionální rady, který o přidělování prostředků rozhodoval, byl personálně téměř totožný s radou kraje. Když na něco nebyly peníze, určil svému programu, jakou připravit výzvu, případně dohodl výši spolufinancování apod. Díky tomu nejsou v kraji žádné struktury, které by se věnovaly přípravě kvalitních žádostí. Nyní jsme v konkurenčním prostředí celostátně a bude s tím velký problém. Nejsme schopni připravovat projekty dostatečně rychle a v dostatečné kvalitě. Takže přede mnou stojí další poměrně náročný úkol.

-pk-

TOPlist
TOPlist