K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Společná a nerozdílná odpovědnost zákonných zástupců za nezletilé u místního poplatku za komunální odpad

Datum: 16. 5. 2017, zdroj: OF 1/2017, rubrika: Legislativa

Dne 1. 1. 2016 nabyla účinnosti novela zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoMP“), provedená zákonem č. 266/2015 Sb. Touto novelou došlo mimo jiné ke změně přístupu k odpovědnosti nezletilých poplatníků za zaplacení místního poplatku, která se nejvíce projeví u místního poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen „místní poplatek za komunální odpad“).

Michal Jantoš
Michal Jantoš
Václav Těžký
Václav Těžký

Odpovědnost za nezaplacený místní poplatek totiž přechází za zákonem stanovených podmínek na zákonné zástupce nezletilého poplatníka. Vzhledem k tomu, že nastává doba, kdy správci poplatku přistoupí k vyměřování nedoplatků na místních poplatcích za nezletilé poplatníky, je vhodné se blíže zaměřit na konkrétní podmínky aplikace příslušných ustanovení ZoMP. Chyba, kterou by se správce poplatku mohl při vyměřování dopustit, totiž může znamenat vznik odpovědnosti za nezákonné rozhodnutí, případně nesprávný úřední postup.

K přechodu poplatkové povinnosti

Novelou zákona o místních poplatcích došlo k zakotvení pravidla, podle kterého vznikne-li nedoplatek na poplatku poplatníkovi, který je ke dni splatnosti nezletilý a nenabyl plné svéprávnosti, přechází poplatková povinnost tohoto poplatníka na zákonného zástupce. Zákonný zástupce má v tomto případě stejné procesní postavení jako poplatník. Nezletilí poplatníci se tak v příslušném poplatkovém období nestanou poplatkovými dlužníky. Pokud se např. nezletilý poplatník stane o několik dní později zletilým, nemá tato skutečnost žádný vliv ani na samotný přechod poplatkové povinnosti, ani na rozsah poplatkové povinnosti, která přešla na zákonného zástupce.

K tomu, aby přešla poplatková povinnost nezletilého poplatníka na jeho zákonného zástupce, je tedy nutné, aby byly splněny tři podmínky.

Nezletilost poplatníka

První podmínkou pro aplikaci daného pravidla je nezletilost poplatníka, který zároveň nenabyl plné svéprávnosti. Poplatník nabývá zletilosti dosažením věku 18 let. Tímto dnem se současně stává plně svéprávným. Plné svéprávnosti však může poplatník dosáhnout ještě před dosažením zletilosti, a to uzavřením manželství nebo přiznáním svéprávnosti. Poplatník naopak nenabyde plné svéprávnosti souhlasem soudu s výkonem výdělečné činnosti.

Nesvéprávnost ke dni splatnosti

Další z podmínek je, aby byl poplatník nezletilý a zároveň nenabyl plné svéprávnosti ke dni splatnosti místního poplatku. Splatnost místního poplatku je stanovena v příslušné obecně závazné vyhlášce, nejčastěji konkrétním datem (např. „31. 12. daného kalendářního roku“). Stanovení konkrétního data neznamená, že by měl být místní poplatek zaplacen pouze v tento den, ale že místní poplatek musí být do tohoto dne zaplacen. Pokud je tedy stanoveno datum splatnosti např. 30. 6., může být místní poplatek zaplacen např. 30. 1. nebo 23. 3. Místní poplatek tedy může být zaplacen zcela, případně po částech od 1. 1. daného kalendářního roku do data splatnosti. Pokud bude za nezletilého poplatníka, který zároveň nenabyl plné svéprávnosti, místní poplatek do data splatnosti uhrazen, k přechodu poplatkové povinnosti nedojde. V obecně závazné vyhlášce může být stanoveno i více dat splatnosti místního poplatku, což ve vztahu k výše uvedenému pravidlu může činit výkladové potíže.

V praxi správců poplatku se objevují v zásadě dva odlišné názory na posuzování dne splatnosti ve vztahu k přechodu poplatkové povinnosti. Podle prvního z nich přejde uplynutím prvního data splatnosti celá poplatková povinnost na zákonného zástupce, neboť ZoMP nestanoví, že by mohla přejít i jen část poplatkové povinnosti. Podle druhého názoru přejde na zákonného zástupce ta poplatková povinnost nebo její část, která ve vztahu k datu splatnosti odpovídá době, ve které nenabyl poplatník zletilosti. Pokud by tedy byla stanovena splatnost místního poplatku např. ke dni 30. 6. a 31. 12. kalendářního roku a poplatník by nabyl zletilosti dne 30. 9., přešla by podle tohoto druhého názoru na zákonného zástupce nebo opatrovníka pouze část poplatkové povinnosti za období od 1. 1. do 30. 6. a poplatková povinnost za období od 1. 7. do 31. 12. by pak příslušela již zletilému poplatníkovi. Podle tohoto druhého názoru je tak nutné posuzovat přechod poplatkové povinnosti ve vztahu ke každému datu splatnosti.

Podle názoru autorů tohoto článku je nutné upřednostnit první z uvedených závěrů, neboť odpovídá smyslu a účelu změny ZoMP provedené zákonem č. 266/2015 Sb., tedy nepřipustit ve vztahu k nezletilým poplatníkům nebo nesvéprávným poplatníkům možnost správce poplatku vyměřit jim místní poplatek za poplatkové období, v němž byli nezletilí. Jako podpůrný argument se jeví skutečnost, že druhý závěr neodpovídá ani požadavku na jednoduchost správy místních poplatků, a to zejména za situace, kdy by bylo obecně závaznou vyhláškou stanoveno více dat splatnosti než dvě, a to např. 12.

Vznik nedoplatku

Třetí podmínkou je vznik nedoplatku. Nedoplatek vzniká tehdy, pokud nebyl místní poplatek zaplacen včas anebo ve správné výši. Místní poplatek není zaplacen včas tehdy, pokud není zaplacen do data splatnosti stanoveného v příslušné obecně závazné vyhlášce. V den splatnosti lze místní poplatek zaplatit v hotovosti. Zpravidla nebude možné místní poplatek zaplatit v den splatnosti bezhotovostně, neboť taková platba se na účtu správce poplatku projeví až následující den, a také z toho důvodu, že podle § 166 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) se za den platby považuje den, kdy byla platba připsána na účet správce daně. Pokud by došlo k připsání platby na účet správce poplatku byť jeden den po splatnosti, došlo by již k přechodu poplatkové povinnosti. Tato situace je navíc velmi nepraktická, neboť bez souhlasu nezletilého nebude v zásadě možné přeplatek (za předpokladu, že nezletilý nemá jiných nedoplatků) převést na osobní daňový účet zákonného zástupce a použít na úhradu nedoplatku, který na něj přešel. Nesprávná výše pak znamená, že místní poplatek nebyl zaplacen vůbec nebo ve výši nižší, než je stanovená příslušnou obecně závaznou vyhláškou.

Zákonný zástupce

Za současného splnění všech tří podmínek dochází k přechodu poplatkové povinnosti na zákonné zástupce nezletilého poplatníka. Přechodem poplatkové povinnosti dochází k přechodu všech práv a povinností z nezletilého poplatníka na jeho zákonného zástupce. Na zákonného zástupce se tak hledí, jako by byl poplatníkem. Pokud jde o posuzování existence a výše poplatkové povinnosti, ty se posuzují podle nezletilého poplatníka, což vyplývá z principu přechodu poplatkové povinnosti, který v tomto případě nastává ze zákona. Není tak nutné, aby správce poplatku vydával o přechodu práv a povinností z nezletilého poplatníka na jeho zákonného zástupce jakékoliv rozhodnutí.

Zákonným zástupcem nezletilého poplatníka jsou nejčastěji jeho rodiče. Zákonným zástupcem však může být také soudem určený poručník. Za zákonného zástupce nezletilého poplatníka naopak nelze považovat pěstouna, resp. osobu, které bylo dítě svěřeno do péče.

Vliv počtu zákonných zástupců na přechod poplatkové povinnosti

Poměrně významnou roli hraje při přechodu poplatkové povinnosti z nezletilého poplatníka na jeho zákonného zástupce počet jeho zákonných zástupců.

Problémy nebudou (s jednou výjimkou - viz výše a níže k platbám po přechodu poplatkové povinnosti) vznikat v situacích, kdy má nezletilý poplatník pouze jednoho zákonného zástupce. V takovém případě přechází poplatková povinnost pouze na jednu osobu.

Jako problematický se naopak jeví přechod poplatkové povinnosti na dva zákonné zástupce. Základem přechodu poplatkové povinnosti je solidární odpovědnost obou zákonných zástupců nezletilého poplatníka, která je vyjádřena v § 12 odst. 3 ZoMP. Podle tohoto ustanovení platí, že je-li zákonných zástupců více, jsou povinni plnit poplatkovou povinnost společně a nerozdílně. Podle našeho názoru se tak jedná o společnou odpovědnost (povinnost). Jinými slovy se jedná o jednu poplatkovou povinnost, která náleží více poplatkovým subjektům - zákonným zástupcům. V praxi to znamená, že pokud činila výše poplatkové povinnosti nezletilého poplatníka 500 Kč a tato nebyla do dne splatnosti místního poplatku zaplacena, jsou ode dne následujícího po splatnosti dlužníky nezaplaceného místního poplatku oba zákonní zástupci, a to ve výši 500 Kč. V praxi se tento dluh obou zákonných zástupců projeví na osobních daňových účtech zákonných zástupců, a to tak, že správce poplatku vyznačí na debetní straně osobních daňových účtů obou zákonných zástupců dluh ve výši 500 Kč. Důležité je, aby správce poplatku u tohoto dluhu každého ze zákonných zástupců vyznačil, že se jedná o společnou poplatkovou povinnost za nezletilého poplatníka. Pokud by tak správce poplatku neučinil, nedopustil by se sice nesprávného úředního postupu, ale mohl by se v budoucnu dopustit chyby. To např. za situace, kdy by jeden ze zákonných zástupců zaplatil tento nedoplatek a správce poplatku by tuto platbu vyznačil pouze na osobním daňovém účtu tohoto zákonného zástupce a u druhého tak neučinil. Pokud by posléze druhý zákonný zástupce požádal např. o potvrzení bezdlužnosti na místních poplatcích, neobdržel by toto potvrzení (nebyl by tedy shledán bezdlužným), neboť by správce poplatku evidoval na jeho osobním daňovém účtu nedoplatek, ačkoliv byl tento nedoplatek uhrazen druhým zákonným zástupcem.

Tři možnosti

Pokud je tedy zákonných zástupců více, má správce poplatku s ohledem na metodický pokyn Ministerstva financí tři možnosti jak vyměřit nedoplatek, který přešel z nezletilého poplatníka na zákonné zástupce.

Správce poplatku může vyměřit nedoplatek jednomu ze zákonných zástupců. V tomto případě je na správci poplatku, aby v rámci svého správního uvážení odůvodnil, proč vyměřuje nedoplatek jednomu zákonnému zástupci nezletilého poplatníka a nikoliv druhému z těchto zákonných zástupců. Výhodou této volby je jednodušší evidence poplatkové povinnosti. Zásadní nevýhodou je skutečnost, že pokud se při případném vymáhání ukáže, že byl vyměřen nedoplatek zákonnému zástupci, který je nemajetný, nemůže již správce poplatku vyměřit tento nedoplatek i druhému ze zákonných zástupců.

Správce poplatku může vyměřit nedoplatek rozhodnutími oběma zákonným zástupcům. V tomto případě je kvalita pohledávky nejvyšší a správce poplatku zvolením této varianty dle názoru autorů tohoto článku nejvíce naplňuje cíl správy místních poplatků, kterým je zaplacení místního poplatku. Drobnou nevýhodou je náročnější správa takto vyměřeného místního poplatku, která spočívá v nutnosti správce poplatku hlídat si jak datum nabytí právní moci u obou rozhodnutí, tak došlé platby. V případě, kdy bude vyměřený nedoplatek zaplacen oběma zákonnými zástupci, použije se na úhradu nedoplatku první z došlých plateb a druhá platba bude považována, nemá-li tento zákonný zástupce jiných nedoplatků, za přeplatek.

Třetí možností správce poplatku je vyměřit nedoplatek za nezletilého poplatníka každému ze zákonných zástupců v poměrné výši. Správce poplatku má v rámci této varianty nejširší možnosti správního uvážení, kdy může určit i samotný poměr poplatkové povinnosti, který rozhodnutími vyměřuje, a to např. s ohledem na majetkové poměry zákonných zástupců. Značnou nevýhodou pak je, že správce poplatku je povinen řádně odůvodnit, nad rámec odůvodnění u prvních dvou variant, také výsledně zvolený poměr poplatkové povinnosti, která je vyměřována.

V souvislosti s evidencí na osobních daňových účtech se nabízí otázka, jakým způsobem započítat došlou platbu v případě, kdy má zákonný zástupce, který uhradil nedoplatek po vyměření poplatkové povinnosti, více nezaplacených místních poplatků. V takovém případě nabízí řešení daňový řád, a to zejména ve svém ustanovení § 152, které stanoví pořadí, ve kterém se započítávají jednotlivé došlé platby na osobní daňový účet poplatníka.

Závěr

Správa místních poplatků není jednoduchá. Ačkoliv výše uvedenou novelou ZoMP zákonodárce napravil nežádoucí stav, kdy za plnění poplatkové povinnosti odpovídalo např. i batole či právě narozené dítě, vede tato změna k nárůstu zejména administrativní zátěže správců poplatku a rovněž zvyšuje požadavky a odpovědnost za zvolené řešení v rámci každého řešeného případu. Podle názoru autorů tohoto článku by přitom postačilo, aby ZoMP zakotvil jednoznačné pravidlo, podle kterého nelze vyměřit nedoplatek na místním poplatku poplatníkům, kteří jsou v poplatkovém období nezletilí, a dále pravidlo, podle kterého by přecházela poplatková povinnost na zákonné zástupce buďto až vyměřením, případně ze zákona v rovném podílu, tj. padesáti procenty na každého, případně by jednoznačně stanovil pravidla pro vyměřování zákonným zástupcům tak, aby mohl správce poplatku rychleji rozhodovat a aby byla zvýšena právní jistota poplatníků. Navíc stále zůstává nezodpovězenou otázkou, zda by správce poplatku při vyměřování poplatkové povinnosti zákonným zástupcům, na které přešla poplatková povinnost, neměl postupovat podle § 30 daňového řádu, který upravuje postup v řízení, které se týká společné daňové povinnosti. K této variantě se kloní nejen judikatura, ale i Veřejný ochránce práv.

Mgr. Václav Těžký, Mgr. Michal Jantoš, Krajský úřad Moravskoslezského kraje

TOPlist
TOPlist