K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Terénní služby sociální péče a jejich náklady

Datum: 30. 5. 2017, zdroj: OF 2/2017, rubrika: Sociální problematika

Sociální péče poskytovaná formou terénních služeb má řadu podob, patří sem například pečovatelská služba, osobní asistence, odlehčovací služba, podpora samostatného bydlení aj. Tyto služby jsou dotovány z rozpočtů obcí a měst, přičemž se často vede diskuze o výši příspěvku i o skutečných nákladech na uvedené služby.

Slyšíme otázky „Proč vlastně mají obce poskytovat příspěvek prostřednictvím svých rozpočtů těmto službám?“ Vždyť 130 Kč za hodinu úhrady podle vyhlášky přeci stačí na veškeré náklady. „Nebo tomu tak není?“. Tento z počátku velmi logický dotaz pramení z neznalosti nákladovosti těchto služeb. Ty souvisí s jejich provozem a základními podmínkami jejich poskytování. A proto si zkusme v následujících několika odstavcích odpovědět na dané otázky.

Za co je možné vyžadovat úhrady od uživatele?

Úhrada za poskytování hrazených úkonů je stanovena sazbou za hodinu, a provádí se podle skutečně spotřebovaného času na zajištění dané činnosti nebo úkonu. Pokud provedení daného úkonu netrvá celou hodinu, úhrada se navíc poměrně krátí. Legislativně je toto upraveno v § 75 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“).

Podrobně rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb a maximální výše úhrad za jejich poskytování upravuje prováděcí vyhláška k zákonu (č. 505/2006 Sb.). Konkrétně v § 5 (osobní asistence), § 6 (pečovatelská služba), § 9 podpora samostatného bydlení a § 10 (odlehčovací služba).

Jaké jsou skutečné náklady

Základem a hlavním nákladem je právě mzda pracovníka, který vykonává přímou péči o klienta. Je to právě pracovník v sociálních službách, jehož průměrná hrubá mzda činí 17 856 Kč za měsíc (hrubého). Celkové náklady, pokud se nejedná o příspěvkovou organizaci, jsou však 23 927 Kč za měsíc včetně 34 % odvodů zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění. U příspěvkové organizace by dále musely být připočítány povinné náklady na FKSP. Hrubý plat zaměstnance na hodinu činní 106 Kč, celkové náklady jsou však 142 Kč za hodinu včetně odvodu zaměstnavatele. Nižší náklady by byly pouze v případě výkonu dané práce v rámci dohody o provedení práce (do hranice příjmů nejsou zahrnuty odvody na sociální a zdravotní pojištění).

Avšak v rámci našeho uvažování je třeba zhodnotit ještě následující faktory:

  • ne každá hodina výkonu práce pracovníka v sociálních službách je hodinou hrazenou – pracovník se účastní porad, školení a musí na místo poskytování docházet mezi jednotlivými uživateli,
  • v rámci poskytování sociální služby je třeba zabezpečit nejen vedení a koordinaci poskytované služby, ale i další činnosti (viz dále), vyplývající z platné legislativy, které nejsou hrazeny uživatelem a za které nelze ani vyžadovat úhradu; některé z těchto činností vykonávají také jiné profese, jako například sociální pracovník.

Další nezbytné činnosti

Zmiňovanými dalšími činnostmi, jež je nezbytné zajistit, a za něž není možné vyžadovat úhradu jsou následující povinnosti (odkazy na standardy vychází z přílohy 2 vyhlášky č. 505/2006 Sb.):

    1. poskytovat základní sociální poradenství, a to všem osobám podle § 2 odst. 1 zákona o sociálních službách
    2. zabezpečovat proces jednání se zájemcem o poskytování sociální služby – od poskytování informací (zveřejňování informaci, tvorby a tisk, elektronická prezentace informací), evidence žádostí (pokud je poskytovatel sociální služby má), provedení šetření sociálním pracovníkem v domácnosti (přirozeném sociálním prostředí dané osoby) včetně tvorby záznamu z ní – tyto povinnosti vyplývají z § 88 písem. a) zákona o sociálních službách a standard 1 a 3.
    3. zabezpečit proces odmítnutí zájemce (žadatele) a vedení evidence odmítnutých osob (zájemců,žadatelů) – naplnění postupu dle kritéria standardu 3c a povinností podle § 88 písm. g) zákona o sociálních službách
    4. uzavřít písemnou smlouvu o poskytování sociální služby – povinnost vyplývající z § 91, § 88 písm. b) zákona o sociálních službách a standardu č. 4 (a uzavírat dodatky v rámci změn podmínek a dalších skutečností v náležitostech smlouvy),
    5. individuálně plánovat, aktualizovat a hodnotit – stanovení osobních cílů a plánování rozsahu poskytování sociální služby, včetně vedení záznamu o těchto procesech – povinnost vyplývající ze standardu č. 5 Individuální plánování průběhu poskytování sociální služby a povinnosti poskytovatele podle § 88 písm. f zákona o sociálních službách,
    6. vypracovávat vnitřní pravidla k chodu dané sociální služby a vést příslušné evidence – další povinnosti poskytovatele výše neuvedené podle § 88 a 89 zákona o sociálních službách a dalších standardů kvality sociálních služeb,
    7. vykazování – a to podle § 85 odst. 5 zákona o sociálních službách a vykazování v rámci státní statistické služby, výkazy nebo statistiky jednotlivých krajů,
    8. další vzdělávání – jak sociální pracovník, který je povinnou součástí každé sociální služby, tak pracovník v sociálních službách mají povinnost 24 hodin dalšího vzdělávání podle § 111 a 116 zákona o sociálních službách.

Příklad

Zkusme si jen představit krátký příklad, kdy pracovník v sociálních službách vykonává podporu a pomoc u uživatele v délce 30 minut, doprava od předchozího uživatele k tomuto uživateli trvá 10 minut. Tedy:

  • 40 minut času pracovníka v sociálních službách (30 + 10 minut) je v mzdových nákladech včetně odvodů zaměstnavatele 94 Kč (142 × 0,66)[1]
  • hrazeno je pouze 30 minut, tedy 65 Kč (0,5 × 130 Kč/za hodinu); pokud úhrady jsou na svém maximu v souladu s platnou legislativou
  • náklad 94 Kč, příjem 65 Kč, rozdíl – 29 Kč; a to bez započítání dalších výše uvedených nákladů.

Na závěr je tedy třeba uvést, že další náklady, které vznikají poskytovateli v rámci plnění zákonných povinností, nejsou náklady zanedbatelnými a provoz není primárně v rámci úhradové vyhlášky výdělečný.

Poznámky

  1. V rámci mzdy byly započítány také odvody zaměstnavatele ve výši 34 % procent na sociální a zdravotní pojištění (nebyly započítány náklady na FKSP) – o dotace žádají především neziskové organizace; průměrné platy pracovníků v sociálních službách a sociálních pracovníků jsou převzaty ze Statistické ročenky z oblasti práce a sociálních věcí 2015; Ministerstvo práce a sociálních věcí; 2016.

Mgr. Petr Mach

TOPlist
TOPlist