K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Jak proniknout do tajů schvalované účetní závěrky

Datum: 31. 5. 2017, zdroj: OF 2/2017, rubrika: Ekonomika

Od roku 2014 mají zastupitelstva obcí další povinnost, schválit účetní závěrku obce. V České republice je téměř pět tisíc obcí do 5000 obyvatel a tato povinnost se týká minimálně 25 000 jejich zastupitelů. Tento článek je určen právě pro ty z nich, kteří nemají dostatečné znalosti účetnictví a pokouší se najít základní obsah schvalované účetní závěrky.

Schvalování účetní závěrky sestavené k rozvahovému dni, tj. k 31. 12., se řídí vyhláškou č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek obcí a příspěvkových organizací.

Autorka doporučuje ke čtení článku přibrat výkazy příslušné obce a v nich postupně vyhledávat vysvětlované pojmy a částky u nich uvedené. Z toho důvodu jsou názvy jednotlivých řádků výkazů uvedeny s Velkým písmenem (a v závorce je uvedeno tzv. číslo položky). Účetní závěrka za schvalovaný rok bývá zpravidla od konce února na vyžádání k dispozici u účetní obce. Podklady ke schvalování účetní závěrky musí být zastupitelstvu obce (schvalovacímu orgánu), předloženy přehledným způsobem, který umožní „efektivní posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví, věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednoty“ přibližně 14 dní před jejím schvalováním.

Účetní závěrka obsahuje shrnutí informací o hospodaření, finanční situaci a majetku obce za kalendářní rok. Povinné součástí účetní závěrky tvoří: Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty a Příloha.

  1. Rozvaha
    1. Aktiva – část stálá aktiva
    2. Aktiva – část oběžná aktiva
    3. Pasiva – část vlastní kapitál
    4. Pasiva – část cizí zdroje
  2. Výkaz zisku a ztráty
    1. Náklady
    2. Výnosy
    3. Výsledek hospodaření
  3. Příloha k účetní závěrce

1. Rozvaha

Rozvaha ukazuje, jaký má obec majetek, a z čeho nebo za co byl pořízen. Pod pojmem Aktiva se skrývá skutečný majetek podle druhů. Tento majetek dále dělíme na dlouhodobý a krátkodobý.

A. Aktiva – část stálá aktiva

V rámci Dlouhodobého majetku (A.I., A.II.) naleznete veškerý hmotný (a nehmotný) majetek, který náleží obci: domy, byty, silnice, veřejné osvětlení, sportovní zařízení, i ostatní stavby. Všechny tyto různorodé Stavby (A.II.3.) jsou převedeny na stejného jmenovatele, na koruny (Kč), přičemž se používají tzv. historické ceny, tj. ceny, za které byl majetek při svém vzniku pořízen. Tak se může stá.t, že téměř stejná silnice stejné délky ve dvou různých obcích může být vykazována ve dvou různých pořizovacích cenách.

Nemalou část majetku obce představují Pozemky (A.II.1): může se jednat o zastavěné pozemky, pozemky, které jsou určeny k výstavbě, zahrady ale také vně obce louky, lesní pozemky včetně lesního porostu nebo i rybník. Pozemky byly při převodu na obce v roce 1991 oceněny podle vyhlášky č. 393/1991 podle jednotlivých druhů pozemků, takže u stejně velkých obcí by se velké rozdíly neměly vyskytnout. Problém zde však způsobuje použití historických cen. V posledních letech došlo k podstatnému zvýšení cen pozemků, takže částka uvedená v řádku Pozemky je obvykle o něco nižší (nebo podstatně nižší), než je skutečná hodnota pozemků obce.

V řádku Samostatné hmotné movité věci a soubory hmotných movitých věcí (A.II.4) najdeme v peněžním ocenění veškeré stroje, které obec používá ke své činnosti: traktory, multikáry, hasičský automobil, strojní zařízení obecní vodárny a technologie ČOV. Pokud by byla pořizovací cena těchto předmětů nižší než 40 tis. Kč (a vyšší než 3 tis. Kč), byly by uvedeny v řádku Drobný dlouhodobý majetek (A.II.6). Pokud chceme vědět, co konkrétního se za uvedenou částkou skrývá, je možné nahlédnou do inventarizační zprávy, která je součástí podkladů pro schvalování účetní závěrky.

Zejména při pořizování staveb vykazuje obec dlouhodobě rozestavěné stavby. V peněžním ocenění je najdete na řádku Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek (A.II.8). Pokud se jedná o vysokou částku, alespoň ty nejvýznamnější by měly být uvedeny v části E.1 přílohy k účetní závěrce.

Některé obce vlastní také Dlouhodobý finanční majetek (A.III.), tj. vlastní akcie, nejčastěji vodovodů a kanalizací, nebo podíly ve společnostech s ručením omezeným, zřízených na hospodaření s majetkem obce. Může se jednat o společnosti, které spravují lesy, rekreační zařízení nebo zajišťují vytápění bytů či svoz odpadů.

B. Aktiva – část oběžná aktiva

Dosud jsme hovořili o tzv. Dlouhodobém hmotném majetku (II.), který si dlouhodobě zachovává stejnou podobu.

Další část majetku obce tvoří krátkodobý majetek, v rozvaze označený jako Oběžná aktiva (B): peníze, pohledávky, zásoby.

Peněžní prostředky obce, stejně jako u jiných organizací i živnostníků, jsou uloženy v Pokladně (číslo položky B.III.17). Pokud na konci roku najdete v pokladně zůstatek nula, znamená to, že ke konci roku byl celý zůstatek odveden na Základní běžný účet (B.III.11.). Každá obec má minimálně dva bankovní účty: jeden u některé komerční banky, druhý má povinně zřízen u České národní banky. Pokud spoří obec na „velké akce“, snaží se prostředky na bankovních účtech aspoň trochu zhodnotit, a to často uložením na termínované účty (Termínované vklady krátkodobé – B.III.4 nebo dlouhodobé – A.III.5).

Pohledávky představují budoucí peníze obce. Podle splatnosti se dělí na Dlouhodobé pohledávky (A.IV.) se splatností delší než jeden rok a Krátkodobé pohledávky (B.II.). Na začátku roku má obec velké pohledávky např. za poplatek za odpady a další poplatky, které se postupně snižují a na konci roku zbývají jen neuhrazené poplatky z hlavní činnosti.

Pohledávky z nájemného a dalších výkonů obce nabíhají během roku a na konci roku se v řádku Odběratelé (B.II.1.) vykazují nezaplacené faktury (smluvní pohledávky) jak ve splatnosti, tak po splatnosti. V řádku Krátkodobé poskytnuté zálohy (B.II.4) jsou vyčísleny všechny zálohy, poskytnuté dodavatelům obce, které budou vyúčtovány do jednoho roku.

Zásoby (B.I.) mají také hmotnou podobu. U obcí bez podnikatelské činnosti bývají v poměru s ostatními druhy majetku malé a zanedbatelné. Většinou obsahují kalendáře na příští rok, zbytek publikací o obci, případně i propagačních předmětů.

Vše, co jsme dosud zmínili, se označuje jako AKTIVA. (Podle některých laických výkladů aktivně působí při činnosti obce.) Při studiu aktiv obce narazíte na další problém. Všechny řádky jsou rozloženy do tří sloupců, označených jako Brutto, Korekce a Netto. Význam těchto sloupců je zřejmý u dlouhodobého majetku. Částka ve sloupci Brutto představuje pořizovací cenu majetku, částka ve sloupci Korekce dosavadní opotřebení a Netto zůstatkovou cenu majetku. Obdobně u Odběratelů nebo Jiných pohledávek z hlavní činnosti (B.II.5.) představují částky ve sloupci korekce snížení hodnoty pohledávek většinou o nedobytné pohledávky a ve sloupci netto je částka, u které se očekává, že bude zaplacena.

C. Pasiva – část vlastní kapitál

Jestliže pod aktivy si můžeme představit majetek v jeho fyzické podobě, pod pojmem PASIVA najdeme hodnotu majetku, který byl pořízen z prostředků obce (nyní označeno jako Vlastní kapitál – C.I.) a také část hodnoty majetku, za kterou ještě někomu dlužíme. Tu označujeme jako Cizí zdroje (D.) a většinu z nich tvoří Závazky (dluhy).

Jmění účetní jednotky (C.I.1.) představuje základní zdroj pro činnost obce. V roce 2010 vzniklo Jmění účetní jednotky zejména z fondu dlouhodobého majetku (ve výši hodnoty majetku obce k 31. 12. 2009) a od té doby vykazuje jen nepodstatné změny (např. z důvodu poskytnutí investičních dotací, zřízeným příspěvkovým organizacím nebo z titulu bezúplatného přijetí majetku).

Pokud malá obec zřídila Sociální fond, z kterého přispívá na sociální potřeby zaměstnanců obce, najdeme částku, které je pro další rok k dispozici v řádku Fondy účetní jednotky (C.II.). U měst a velkých obcí mohou být zřízeny a zde vykázány zůstatky fondu rezerv a rozvoje, fond obnovy vodovodů a kanalizací, bytového fondu a dalších fondů.

Poslední, ale velmi důležitou položkou vlastního kapitálu je Výsledek hospodaření (C.III.), který představuje vlastní zdroj pro rozvoj obce. Dělí se na Výsledek hospodaření za schvalovaný rok (C.III.1) a Výsledek hospodaření předcházejících let (C.III.3.). Důležité je, aby zde byla uvedena kladná čísla, která znamenají, že byl vytvořen zisk, který je nutný pro další rozvoj obce (viz část Výkaz zisku a ztráty).

D. Pasiva – část cizí zdroje

Závazky zastupují dosud nezaplacené dluhy obce. Podobně jako pohledávky se dělí na Dlouhodobé závazky (D.II.) a Krátkodobé závazky (D.III.), splatné do 1 roku.

Častou součástí Dlouhodobých závazků jsou Dlouhodobé úvěry (D.II.1), které obec obvykle čerpá na výstavbu technické infrastruktury a splácí po více let. Místo úvěru může splácet také Přijaté návratné dlouhodobé výpomoci (D.II.2), které navíc můžou být bezúročné. Pokud obec čerpá dotaci po delší dobu, tyto přijaté prostředky jsou vykázány jako Dlouhodobé přijaté zálohy na transfery (D.II.8).

Krátkodobé závazky (D.III.) představují směs nejrůznějších dluhů obce k 31. 12., se splatností od několika dnů do 12 měsíců. Najdeme tady závazky k Dodavatelům (D.III.5), které zahrnují dosud neuhrazené faktury a jiné závazky z dodávek zboží a služeb. Krátkodobé přijaté zálohy (D.III.7.) obsahují většinou zálohy na služby spojené s pronájmem. Každá obec k 31. 12. dluží Zaměstnancům (a zastupitelům) za práci v prosinci (D.III.10), Sociálnímu zabezpečení (D.III.12) a Zdravotnímu pojištění (D.III.13.) za zaměstnance a zastupitele. Daňové závazky zahrnují k 31. 12. dlužnou Daň z příjmů (D.III.15.), Daň z přidané hodnoty za obec, pokud je plátcem DPH (D.III.17. ) a Ostatní daně (D.III.16).

Závazky k veřejným rozpočtům bývají méně časté, ale pokud má obec k 31. 12. vracet nějaké nevyčerpané dotační prostředky, budou vykázány jako Závazky k (vybraným) ústředním institucím (D.III.19) tj. ke státním nebo jako Závazky k místním vládním institucím, většinou krajským (D.III.20). V závazcích najdeme také Krátkodobé přijaté zálohy na transfery – dotace(D.III.32.), které ukazují, kolik přijatých dotací má po 31. 12. obec vyúčtovat. Ostatní krátkodobé závazky (D.III.38.) a Závazky k osobám mimo vybrané vládní instituce (D.III.18.) obsahují většinou drobné závazky k nejrůznějším věřitelům. Také v případě pasiv je možné podrobnosti najít v Inventarizační zprávě, v jejich přílohách a inventurních soupisech.

2. Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty je dalším výkazem, který tvoří druhou část účetní závěrky. Výkaz zisku a ztráty se nejvíce podobá výkazu příjmů a výdajů, který podrobně zobrazuje finanční hospodaření obce za celý rok. Pokud by byly všechny náklady a výnosy ke konci roku zaplaceny a neexistovaly by žádné půjčky ani platby za pořízení dlouhodobého majetku, dostali bychom stejný výsledek.

Pomocí výkazu zisku a ztráty se zjišťuje výsledek hospodaření za účetní období, kterým je u obcí kalendářní rok. Výnosy zastupují příjmy obce, náklady výdaje obce a výsledkem jejich porovnání je (žádoucí) zisk nebo ztráta, která vzniká v případě, že náklady jsou vyšší jako výnosy. Rozdíl mezi výnosem a příjmem je v tom, že výnos představuje v penězích oceněný výkon obce a příjem přírůstek peněžních prostředků. Vznik výnosu je většinou provázen vznikem pohledávky, a pokud je pohledávka zaplacena, mění se na přírůstek peněz. Podobně náklady představují to, co bylo spotřebováno při ročním hospodaření obce (a co se po zaplacení projeví nebo projevilo jako výdaj, tj. úbytek peněžních prostředků obce).

A. Náklady

Výkaz zisku a ztráty na prvním řádku uvádí Náklady celkem (A.) a hned pod tím Náklady z činnosti (A.I.). Pod tímto názvem je uvedeno mnoho řádků s vcelku logickými názvy, které není nutné příliš vysvětlovat: Spotřeba materiálu(A.I.1.), Spotřeba energie (A.I.2.), Cestovné (A.I.9.), Mzdové náklady spojené s platy za práci zaměstnanců a odměnami zastupitelů (A.I.13.), Daň z nemovitostí (A.I.19.), Manka a škody (A.I.26.), Náklady z drobného dlouhodobého majetku (A.I.35.). Opravy a udržování (A.I.8.) ukazují, kolik v penězích vynaložila obce na opravy svého majetku. V řádku Ostatní služby (A.I.12.) jsou uvedeny náklady (zaplacené i dosud nezaplacené) na služby poskytnuté obce (bez oprav a cestovného). Většinou se jedná o jednu z největších částek ve výkazu a v části E.2 Přílohy k účetní závěrce by měly být uvedeny alespoň některé jejich největší složky.

Mzdové náklady (A.I.13), Zákonné sociální pojištění (A.I.14.), tj. sociální a zdravotní pojištění byly vynaloženy nejen pro zaměstnance, ale i pro zastupitele obce. Odpisy dlouhodobého majetku (A.I.28.) představují opotřebení dlouhodobého majetku za jeden rok.

Další mezisoučet, Finanční náklady (A.II.), má nejčastějšího zástupce v řádku Úroky (A.II.2). Pokud má náhodou obec tzv. přeshraniční dotace, pak také vznikají Kurzové ztráty (A.II.3.) a občas i Kurzové zisky, které však patří do výnosů (B.II.2).

Zajímavý je řádek Náklady na transfery (III.). V něm jsou sečteny všechny dotace a příspěvky poskytnuté z rozpočtu obce zejména pro příspěvkové organizace obce, spolky a jiné organizace, které si o příspěvek požádaly, ale také např. výdaje na dopravní obslužnost. Podrobnější výčet těchto nákladů by měl být uveden v Závěrečném účtu.

Jako poslední položka nákladů je uvedena Daň z příjmů obce (V.1.). K 31. 12. se jedná většinou o odhadovanou částku, která je upřesněna v období do 31. 3. následujícího roku. Pro podnikající zastupitele obce doplňuji, že tato daň je příjmem rozpočtu obce a že daňový příjem ve stejné výši lze nalézt v Závěrečném účtu obce v příštím roce.

B. Výnosy

Druhá část výkazu zisku a ztráty Výnosy (B.) ukazuje, z čeho byly výše uvedené (a zbývající neuvedené) náklady pokryty a zda obec při svém hospodaření vykázala zisk – její výnosy byly vyšší jako náklady nebo ztrátu, tzn. že její náklady byly vyšší jako výnosy.

První část výnosů opět tvoří Výnosy z činnosti (B.I). I zde má část řádků logické názvy, např. Výnosy z prodeje (poskytování) služeb (B.I.2), Výnosy z pronájmu (B.I.3), Výnosy z prodaného zboží (B.I.4). Rozdíl mezi Výnosy z prodaných vlastních výrobků (B.I.1.) a Výnosy z prodaného zboží spočítá v tom, že zboží se prodává v nezměněném stavu, ale výrobky musíme nejprve připravit (nachystat dřevo k prodeji apod.).

Další značnou část výnosů z činnosti tvoří výnosy z prodeje majetku obce. Typické jsou Výnosy z prodeje pozemků (B.I.15.), Výnosy z prodeje dlouhodobého majetku (B.I.14.) obce (např. prodej nepotřebných budov nebo obecního plynovodu za účelem získání prostředků na další výstavbu). Každý z těchto výnosů má svůj ekvivalent v nákladech (Prodané pozemky – A.I.31., Prodaný dlouhodobý majetek – A.I.30.).

Další část výnosů tvoří Finanční výnosy (B.II.). Typickým představitelem jsou Úroky (B.II.2.), které jsou momentálně hodně nízké. Pokud by obec prodávala akcie nebo podíly (z finančního majetku), objevily by se tyto operace v řádku Výnosy z prodeje cenných papírů a podílů – B.II.1. (a jejich pořizovací cena v nákladech na řádku Prodané cenné papíry a podíly – A.II.1.). V řádku Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (B.II.5) se objeví přijaté dividendy a podíly na zisku z finančního majetku, který obec vlastnila k 31. 12.

Výnosy z transferů (B.IV.) uvádí především, kolik dotací a příspěvků obdržela obec z rozpočtu státu a kraje. Podrobné informace jsou opět obsaženy v závěrečném účtu. Kromě toho jsou v součtu započtené poměrná část dotací, poskytnutých na pořízení dlouhodobého majetku a přijaté dary na pořízení dlouhodobého majetku.

Nesmírně důležitou a také obsažnou částí výkazu zisku a ztráty jsou Výnosy ze sdílených daní a poplatků (B.V.). Tato část přehledně uvádí, kolik příjmů získala obec jako podíl na celostátních daních a kolik měli na poplatcích zaplatit občané obce. (Dlužná částka občanů je uvedena v řádku Jiné pohledávky z hlavní činnosti v rozvaze.)

C. Výsledek hospodaření

V části C – Výsledek hospodaření je ve výkazu zisku a ztráty je uveden rozdíl výnosů a nákladů obce, a to v členění Před zdaněním (C.1.) a Po zdanění (C.2.).

Na tomto místě se musíme ještě zmínit o tom, že v obou výkazech jsou v posledním sloupci uvedeny částky za minulý rok. To umožňuje sledovat meziroční vývoj nákladů a výnosů, ale i majetku a závazků ve dvou po sobě jdoucích letech. Velké rozdíly by měly být vysvětleny v částech E.1 a E.2 Přílohy k účetní závěrce, další rozdíly by měla umět vysvětlit účetní nebo starosta obce.

3. Příloha k účetní závěrce

Třetí část účetní závěrky u všech obcí tvoří Příloha. Příloha textovým a tabulkovým způsobem rozvádí údaje obou předchozích výkazů, takže v ní najdete například informace o druzích a hodnotě jednotlivých staveb (G.) a pozemků (H.) obce, informace o výměře a ocenění pozemků s lesním porostem (D.), které patří obci, informace o drobném majetku obce (P.I.), informace o majetku, který byl obcí svěřen jí zřízeným příspěvkovým organizacím (P.I.5), informace o tvorbě a čerpání jednotlivých fondů obce (F.). Důležité jsou zejména informace o významných složkách aktiv, pasiv, nákladů a výnosů, které se uvádí v částech Doplňující informace k položkám rozvahy (E.1.) a Doplňující informace k položkám výkazu zisku a ztráty (E.2.).

***

Zde prozatím ukončíme náš výklad o jednotlivých částech účetních výkazů. Pokud jste ve výše uvedeném textu nějaký „svůj“ řádek nenašli, je to tím, že autorka si kladla za cíl vysvětlit základní pojmy a jejich obsah, a to na laické úrovni. Pokud tento článek pomůže zastupitelům získat představu o tom, co schvalují a ověřit si, že obsah a částky účetní závěrky jsou správné, splnil svůj účel.

Ing. Pavla Dvořáková, auditorka, AUDIT – DANĚ, spol. s r. o.

TOPlist
TOPlist