K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Středočeské dotační tituly – revoluční změna

Datum: 5. 6. 2017, zdroj: OF 2/2017, rubrika: Regiony

Věslav Michalik jako opoziční krajský zastupitel a starosta Dolních Břežan systém středočeských dotací často kritizoval. Když se stal po krajských volbách radním zodpovědným za regionální rozvoj a rozvoj venkova, systém rozdělování většiny dotačních peněz významně změnil.

Ing. Věslav Michalík, CSc.
Proč jste v minulosti kritizoval systém rozdělování krajských dotací?
Nelíbilo se mi, že ve Středočeském kraji jsou ve velkém objemu přidělovány dotace individuální, mimo jakékoli programy. Například ve volebním roce 2016 bylo rozdáno téměř 900 milionů Kč, z toho 400 milionů mimo program a bez jakéhokoli hodnocení. Nelíbilo se mi, že 80 % žadatelů neuspěje, a to opakovaně, během mnoha let. Také se mi nelíbilo, že během vládnutí našich předchůdců si téměř 300 milionů Kč rozdělilo pouze 8 obcí, ve kterých byli starostové z vládnoucích stran. Chtěl jsem proto zavést systém transparentní, předvídatelný a administrativně jednoduchý. Zároveň jsem chtěl, aby se prostředky využívaly co nejlépe, maximalizovaly efekt v rámci celého kraje se zaměřením na jeho nejpalčivější problémy.
Pro malé obce jste zavedl Fond obnovy venkova, co je na něm zajímavého?
Problémem Středočeského kraje je velmi rozdrobená sídelní struktura. Máme 1145 obcí, tisícovka z nich má méně než 2000 obyvatel a žije zde více než půl milionů lidí. To je středočeský venkov, který má velmi různorodé potřeby. Nelze žádnými kritérii objektivně posoudit, zda je výstavba osvětlení ve Lhotě důležitější než oprava komunikace v Hůrkách. Proto jsem navrhl přidělit každé obci 1000 Kč na jednoho obyvatele na funkční období. Každá obec má jistotu, že se na ni dostane, nemusí připravovat zbytečné žádosti, v klidu si rozmyslí, co chce realizovat a kdy. A krajští úředníci zase nemusí zpracovávat tisíce nakonec neúspěšných žádostí. Pouze chceme, aby se jednalo o investici do veřejné infrastruktury, a aby dotace představovala nejvýše 80 % celkových nákladů. Celkem takto ve fondu utratíme během čtyř let maximálně 540 milionů Kč, pokud ho využijí všechny obce. Absolutně transparentní, spravedlivé a jednoduché.
A co větší obce a města. Mohou také počítat s pomocí kraje?
Pro ně máme Infrastrukturní fond. V něm vyhlašujeme každoročně tematické výzvy. Letos to jsou základní školy, vodovody, kanalizace a protipovodňová opatření. Zvláštností tohoto fondu je, že se zaměřuje pouze na spolufinancování projektů, které již získaly podporu z nějakého národního nebo evropského zdroje a které přesahují možnosti rozpočtu příslušné obce nebo města. Z rozhodnutí víme, kolik je požadované spolufinancování obce. Pokud je požadavek větší než 15 % uznatelných nákladů, porovnáme částku přesahující 15 % uznatelných nákladů s daňovými příjmy obce za minulý rok. A pokud je požadovaná částka větší než 35 % těchto daňových příjmů, dofinancujeme chybějící peníze z Infrastrukturního fondu. Pokud je požadavků hodně, budeme všechny krátit poměrně. Pomáháme pouze těm, kteří realizují krajem tematicky podporovaný projekt takové velikosti, na který je rozpočet příslušné obce příliš malý. Opět absolutně transparentní a jednoduché. A navíc přibližně šestinásobný multiplikující efekt v území, tedy pokud do infrastrukturního fondu dáme ročně například 250 milionů Kč, dopad v území bude přibližně 1,5 miliardy.
TOPlist
TOPlist