K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Dotace obcím – dostávají je schopní nebo potřební?

Datum: 21. 6. 2017, zdroj: OF 2/2017, rubrika: Ekonomika

Jsou dotace, které obce mohou získat užitečné, nebo přináší riziko či dokonce škodu? Odpověď se bude lišit podle zkušeností obce s dotačním procesem. Následující text neusiluje o odpověď na danou otázku, přestože většině obcí dotace pomohla, některým opravdu přinesla škodu. Soudě podle statistických údajů, většina obcí o dotace usiluje a bude usilovat i nadále.

Boj o dotace neustává, a to i přesto, že většina dotačních programů nemá zcela jasné definované podmínky a řada obcí se při jejich naplňování setkala s menšími či většími problémy. Zásadní finanční problémy s dotacemi má jen několik obcí. Většinou to není důsledkem neschopností obce splácet bankovní úvěry, jako v jiných zemích, ale primárně to souvisí s vratkou dotace, u níž obec nenaplnila přesně dotační podmínky. Dotace budou existovat i nadále, a proto se podívejme, jak to s nimi vypadá.

Podíl dotací na příjmech

V roce 2015 získaly obce (bez Prahy) celkové dotace ve výši necelých 49 mld. Kč, a to je nejvíce v období let 2012 až 2015. Objem celkových dotací se v daném zvyšoval v každém roce. Významnou roli v jeho růstu sehrály dotace z Evropské unie.

V roce 2015 se celkové dotace na celkových příjmech podílely 23,4 %. V roce 2012 to bylo 23,0 %. Jejich podíl se snížil v roce 2013, a to zejména vlivem úsporných opatření vlády a převedení příspěvku na školství do rozpočtového určení daní v kombinaci s relativně rychlým růstem celkových příjmů, zejména daňových. Od roku 2014 podíl dotací na příjmech mírně rostl, a to tak, že v roce 2015 byl o něco málo vyšší než ve výchozím roce (viz graf 1).

Graf 1. Podíl celkových dotací na celkových příjmech obcí
Graf 1. Podíl celkových dotací na celkových příjmech obcí
Pramen: Monitor, MF, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Z pohledu velikostních kategorií obcí dosahoval podíl dotací na příjmech v průměru za období let 2012 až 2015 nejvyšších hodnot u dvou kategorií malých obcí, a to 26 %. O jeden procentní bod nižší byl u obcí s počtem obyvatel 500 až 999. Nejmenší roli hrály dotace u největších obcí. V roce 2015 se však dotace podílely 30 % na příjmech obcí od 200 do 499 obyvatel a od 500 do 999 obyvatel. Naopak, u největších obcí (5000 obyvatel a více) byl v tomto roce v rámci daného období podíl dotací nejnižší. K výraznému meziročnímu poklesu podílu dotací na příjmech v roce 2015 došlo u nejmenších obcí (viz tabulka 1).

Tab. 1. Podíl celkových dotací na celkových příjmech dle velikostních skupin obcí (%)
2012 2013 2014 2015 Průměr
1–199 24 23 29 26 26
200–499 23 22 28 30 26
500–999 25 21 26 30 25
1000–4999 26 23 22 25 24
5000 a více 22 21 21 20 21
Obce bez Prahy 23,0 21,3 22,5 23,4 22,5

Pramen: Monitor, MF, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Objem celkových dotací se zvyšoval v každém roce daného období, neplatí to však pro jednotlivé velikostní kategorie obcí. V roce 2015 se meziročně snížil objem dotací u nejmenší kategorie obcí (o 7 %) a u kategorie největších obcí (o 5 %). V průměru se objem dotací zvyšoval o 6 % ročně, u obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 to bylo o 24 % a u navazující kategorie větších obcí pak o 21 %. U největších obcí vychází jejich průměrné tempo 0 %.

V přepočtu na obyvatele a v průměru za období let 2012 až 2015 získala nejvíce dotací kategorie nejmenších obcí (5557 Kč) a hned po ní další navazující velikostní kategorie obcí (5123 Kč). Nejhůře dopadl souhrn obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (4571 Kč). Vezmeme-li pouze poslední rok, pak nejvyšší částku na obyvatele dostaly obce s počtem obyvatel 200 až 499 (6874 Kč na obyvatele) a po ní pak obce s počtem obyvatel 500 až 999 (6693 Kč na obyvatele). Nejméně peněz z tohoto zdroje obdržely největší obce (4726 Kč na obyvatele) – viz tabulka 2.

Tab. 2. Celkový objem dotací na obyvatele (Kč/obyvatele)
2012 2013 2014 2015 Průměr
1–199 4 633 4 835 6 614 6 145 5 557
200–499 3 740 4 060 5 819 6 874 5 123
500–999 4 069 3 760 5 326 6 693 4 962
1000–4999 4 200 4 415 4 342 5 327 4 571
5000 a více 4 648 4 604 4 950 4 726 4 732
Obce bez Prahy 4 415 4 437 4 932 5 258 4 761

Pramen: Monitor, MF, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Rozdělení dotací

Dotace obcím se dají rozdělit podle mnoha kritérií. Existují dotace národní (poskytované ze státního rozpočtu a fondů, z rozpočtu krajů a Regionální rad regionů soudržnosti) a dotace evropské. Jiným dělítkem jsou dotace nárokové (např. příspěvek na výkon státní správy) a nenárokové, poskytované na základě programů, o které obec žádá, příp. dotace s finanční spoluúčastí příjemce a bez ní, a konečně dotace běžné a investiční. Neinvestiční dotace pomáhají obcím zejména s financováním provozních výdajů, investiční dotace snižují náklady obce spojené s modernizací a rozšiřováním obecní infrastruktury.

Veřejně dostupné je rozdělení objemu dotací obcím na neinvestiční a investiční. Tyto dotace vykazovaly v poslední době rozdílný vývoj. Zatímco neinvestiční dotace byly v roce 2015 nižší než ve výchozím roce, investiční dotace se zvyšovaly každý rok. Podíl investičních dotací na celkovém objemu dotací za všechny obce (bez Prahy) tudíž rostl, a to ze 46 % v roce 2012 až na 58 % v roce 2015. Jejich podíl se zvyšoval v každém z těchto čtyř let.

S výjimkou největších obcí byl objem investičních dotací vždy větší než objem dotací neinvestičních. V roce 2015 vykázaly nejvyšší podíl investičních dotací obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 78 %. Jen o něco nižší byl v případě obcí s počtem obyvatel 200 až 499. V kategorii nejmenších obcí (do 199 obyvatel) byl podíl investičních dotací na celkovém objemu dotací naopak druhý nejnižší (viz graf 2).

Graf 2. Podíl investičních dotací na celkových dotacích podle velikostních kategorií obcí
Graf 2. Podíl investičních dotací na celkových dotacích podle velikostních kategorií obcí
Pramen: Monitor, MF, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Obce bez investiční dotace

Zatímco určitý objem neinvestičních dotací získávají v každém roce všechny obce (u menších obcí se většinou jedná o příspěvek na výkon státní správy), o investičních dotacích to neplatí. V roce 2015 nezískalo ani jednu investiční dotaci 61 % obcí v kategorii těch nejmenších. Což neznamená nic jiného, než že bylo více obcí této velikosti kategorie, které investiční dotace nedostalo než těch, které ji dostaly.

V souhrnu obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 nedostalo v roce 2015 žádnou investiční dotaci 44 % z nich a v navazující velikostní kategorii pak 24 %. V kategorii největších obcí to byla pouze jedna obec. Více než třetina všech obcí (36 %) tak neviděla v roce 2015 ani korunu z investičních dotací.

V období let 2012 až 2015 nedostalo ani jednu investiční dotaci 722, resp. 12 % obcí. Více jak polovina z tohoto počtu patřila do kategorie nejmenších obcí a necelá třetina pak do kategorie obcí s počtem obyvatel od 200 do 499. Tyto dvě velikostní kategorie se na celkovém počtu obcí, které za poslední čtyři roky nedostaly žádnou investiční dotaci, podílely 88 %. V samotné kategorii nejmenších obcí nedostalo v posledních letech ani jednu investiční dotaci 28 % z nich a v navazující velikostní kategorii pak 12 %.

Dotace na obyvatele a na obec

Tabulka 3 porovnává výši investiční dotace v roce 2015 v přepočtu na obyvatele všech obcí v dané velikostní kategorii a výší investiční dotace v přepočtu pouze na obyvatele obce s investiční dotací. Na postavení největších obcí se v tomto srovnání nic nemění. Avšak pořadí dalších kategorií obcí se změní výrazně. Nejvyšší částku investiční dotací na obyvatele obcí s touto dotací vykázala kategorie nejmenších obcí (9420 Kč) a za ní se umístila kategorie obcí s počtem obyvatel od 200 do 499 (9173 Kč). S růstem velikostní kategorie částka na obyvatele zřetelně klesá.

Tab. 3. Výše investičních dotací na obyvatele (Kč/obyvatele)
na obyvatele všech obcí dané kategorie pouze na obyvatele obcí s investiční dotací
1–199 3 886  9 420
200–499 5 302  9 173
500–999 5 251  6 894
1000–4999 3 684  4 142
5000 a více 2 024  2 027
Obce bez Prahy 3 037  3 352

Pramen: Monitor, MF, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Nejvyšší objem investičních dotací připadající na jednu obec v dané velikostní kategorii získaly v roce 2015, jak se dalo čekat, největší obce, a to se značným odstupem za ostatními kategoriemi. Nejnižší objem vykázaly nejmenší obce. Pořadí velikostních kategorií obcí je shodné, ať počítáme všechny obce v dané kategorii, nebo pouze ty, které investiční dotaci dostaly. Největší rozdíl mezi oběma propočty je u kategorie nejmenších obcí, protože zde je podíl obcí bez investiční dotace nejvyšší (viz tabulka 4).

Tab. 4. Výše investičních dotací na obec (Kč)
na obyvatele všech obcí dané kategorie pouze na obyvatele obcí s investiční dotací
1–199 484 1 243
200–499 1 731 3 077
500–999 3 701 4 889
1000–4999 7 290 8 307
5000 a více 38 713 38 857
Obce bez Prahy 4 510 7 022

Pramen: Monitor, MF, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Dotace pro obce podle krajů

Podívejme se nyní, jak to vypadá s dotacemi pro obce podle krajů. Objem celkových dotací obcím se v období let 2012 až 2015 zvýšil o 19 %. K růstu objemu dotací došlo ve všech krajích s výjimkou kraje Libereckého (pokles o 15 %) a Moravskoslezského (pokles o 11 %). Nejvyšší růst vykázaly obce v Karlovarském kraji (růst o 48 %) a Středočeského kraje (růst o 58 %).

Závislost na dotacích se dá vyjádřit jako poměr dotací k celkovým příjmům. V průměru za roky 2012 až 2015 byly na dotacích nejvíce závislé obce Olomouckého kraje, ve kterém dotace tvořily 26 % celkových příjmů. To samé platí i pro obce Středočeského kraje. Naopak, nejméně závislé na dotacích byly obce Plzeňského kraje (dotace se podílely pouze 18 % na celkových příjmech) a Karlovarského kraje (podíl ve výši 20 %), a to i přesto, že vykázaly nejvyšší dynamiku růstu dotací mezi rokem 2012 a 2015. U většiny krajů se dotace podílely na celkových příjmech obcí více než jednou pětinou (viz graf 3).

Graf 3. Podíl dotací na příjmech jako průměrná hodnota v období let 2012 až 2015
Graf 3. Podíl dotací na příjmech jako průměrná hodnota v období let 2012 až 2015
Pramen: Monitor, MF, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

V roce 2015 tvořily dotace 30 % celkových příjmů u obcí Středočeského kraje a 29 % u obcí Olomouckého kraje. Nejmenší podíl vykázaly obce Moravskoslezského kraje (18 %) a Plzeňského kraje (19 %).

Objem dotace na jednoho obyvatele v kraji byla nejvyšší v Jihomoravském kraji (5760 Kč), přestože v pořadí podle průměrného podílu dotací na příjmech se obce Jihomoravského kraje dostaly na čtvrté místo. Obce Středočeského kraje obdržely v průměru každý rok druhou nejvyšší částku (5320 Kč) a obce Olomouckého kraje pak třetí nejvyšší (5217 Kč). Tyto dva kraje patří k těm, které vykázaly nejvyšší podíl investičních dotací na jejich celkovém objemu. Na poslední příčce skončily obce Ústeckého kraje, které v průměru dostaly každý rok pouze 3834 Kč. O něco lépe pak dopadly obce Zlínského (3874 Kč) a Královéhradeckého kraje (4014 Kč). Obce těchto třech krajů také měly podprůměrný podíl investičních dotací na celkových (viz graf 4).

Graf 4. Výše dotace obcí v přepočtu na obyvatele (průměr za roky 2012 až 2015)
Graf 4. Výše dotace obcí v přepočtu na obyvatele (průměr za roky 2012 až 2015)
Pramen: Monitor, MF, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Podíl investičních a neinvestičních dotací

V devíti krajích byl objem investičních dotací v průměru za dané období vyšší než objem dotací neinvestičních. Nejvyšší podíl vykázaly obce Středočeského kraje (63 %), a to se značným odstupem za ostatními kraji. V Moravskoslezském kraji byl objem investičních dotací obdobně velký jako neinvestičních. Pouze ve třech krajích byl objem investičních dotací nižší než neinvestičních. Od velmi malého rozdílu v kraji Libereckém (49 %) až po značný rozdíl v Jihomoravském kraji (40 %). S výjimkou obcí Moravskoslezského kraje byl podíl investičních dotací na celkových v roce 2015 vyšší než průměr za čtyři posledně dostupné roky (viz graf 5).

Graf 5. Podíl investičních dotací na celkových (průměr za roky 2012 až 2015)
Graf 5. Podíl investičních dotací na celkových (průměr za roky 2012 až 2015)
Pramen: Monitor, MF, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Investiční dotace na obyvatele

Seřazení krajů podle objemu investičních dotací na obyvatele obcí (průměr za období 2012 až 2015) do určité míry kopíruje jejich pořadí podle podílu investičních dotací na celkových. Nejvyšší objem získaly obce Středočeského kraje. Jejich částka ve výši 3388 Kč na obyvatele je téměř dvojnásobná ve srovnání s krajem na posledním místě, tedy krajem Ústeckým. Obce Královéhradeckého kraje mají podprůměrnou výši investičních dotací na obyvatele, a přitom nadprůměrný podíl investičních dotací na celkových. Obce Jihomoravského kraje se zdaleka nejnižší podílem investičních dotací na celkových za sebou nechaly obce sedmi krajů, ve kterých vykázaly obce nižší objem investičních dotací na obyvatele (viz graf 6).

Graf 6. Investiční dotace na obyvatele (průměr za roky 2012 až 2015)
Graf 6. Investiční dotace na obyvatele (průměr za roky 2012 až 2015)
Pramen: Monitor, MF, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Shrnutí na závěr

V letech 2012 až 2015 nedostalo 12 %, resp. 722 obcí ani jednu investiční dotaci. Z tohoto počtu jich více než polovina připadá na obce do 200 obyvatel a necelá třetina na obce s počtem obyvatel od 200 do 499 obyvatel a desetina obce navazující velikostní kategorie. Je možné, že menší obce o dotace neusilují, protože je pro ně obtížné zpracovat žádost o dotaci, sehnat peníze na spoluúčast, nebo to považují za rizikovou záležitost. V některých případech je objem investiční dotace srovnatelný s jejich ročním rozpočtem. Žádosti o dotaci obvykle převyšují objem peněz v rámci jednotlivých dotačních programů.

Samostatným problémem jsou evropské dotace, jejichž váha v objemu celkových dotací roste. U nich zpracování žádosti obvykle vyžaduje specializovanou firmu za nemalé peníze a výsledek přitom není jednoznačný, pokud jde o přidělení dotace. I to může mnohé obce od žádosti odradit.

Vtírá se pak otázka, zda dotace více nedostávají obce, které v „tom umějí chodit“, než ty, které je potřebují nejvíce, ať již z důvodu malého rozpočtu, zanedbané infrastruktury, nedostatku zkušeností apod. Poslední příčka obcí Ústeckého kraje ve výši dotací v přepočtu na obyvatele nevypovídá o tom, že by dotace alespoň zčásti směřovaly k vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi kraji.

Ale i v rámci nejmenších obcí, tedy obcí nejvíce opomíjených dotační politikou, existují značné rozdíly. Není bez zajímavosti, že v rámci nejmenší kategorie obcí získaly nejvyšší objem dotací obce, které mají rovněž nejvyšší příjmy.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist