K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Hospodaření krajů v roce 2016

Datum: 14. 8. 2017, zdroj: OF 3/2017, rubrika: Ekonomika

Podle podkladů ze státního závěrečného účtu za rok 2016 bylo hospodaření krajských samospráv úspěšné. Celkové příjmy krajů činily 168,3 mld. Kč a jejich výdaje dosáhly 155,6 mld. Kč. Hospodaření krajů tedy skončilo s přebytkem ve výši 12,7 mld. Kč.

Podíváme se nyní podrobněji na příjmovou i výdajovou část hospodaření krajů. Celkové příjmy se proti loňskému roku zvýšily, u výdajů je však patrné značné snížení. Vývoj příjmů a výdajů krajských rozpočtů v posledních letech je patrný z uvedeného grafu. Konkrétní bilance příjmů a výdajů krajských rozpočtů za rok 2016 včetně srovnání s rokem 2015 je zřejmá z tabulky 1.

Graf 1. Rozpočet krajů (mld. Kč)
Graf 1. Rozpočet krajů (mld. Kč)
Tab. 1. Bilance příjmů a výdajů krajů (v mil. Kč)
Ukazatel Skutečnost k 31. 12. 2015 Rozpočet 2016 Skutečnost k 31. 12. 2016 % plnění rozp. Index 2016/2015
schválený po všech změnách
1 2 3 4 5 6 7
I. Daňové příjmy 50 906,9 57 800,0 57 800,0 58 747,1 101,6 115,4
z toho Daně z příjmů fyzických osob 12 864,8 14 100,0 14 100,0 14 603,2 103,6 113,5
Daně z příjmů právnických osob 12 968,1 13 200,0 13 200,0 14 624,5 110,8 112,8
Daň z přidané hodnoty 25 051,2 30 500,0 30 500,0 29 491,1 96,7 117,7
Daně a poplatky z vybr. činností 22,8 28,3 124,1
II. Nedaňové příjmy (po konsolidaci) 4 969,8 4 900,0 4 900,0 4 185,0 85,4 84,2
III. Kapitálové příjmy 307,5 350,0 350,0 648,6 185,3 210,9
Vlastní příjmy 56 184,2 63 050,0 63 050,0 63 580,7 100,8 113,2
IV. Přijaté transfery (po konsolidaci) 104 579,3 101 615,9 105 653,3 104 729,0 99,1 100,1
Příjmy celkem (po konsolidaci) 160 763,5 164 665,9 168 703,3 168 309,7 99,8 104,7
I. Běžné výdaje (po konsolidaci) 133 860,0 147 583,5 147 454,9 141 114,0 95,7 105,4
II. Kapitálové výdaje 27 299,2 15 942,5 20 108,5 14 477,8 72,0 53,0
Výdaje celkem (po konsolidaci) 161 159,2 163 526,0 167 563,4 155 591,8 92,9 96,5
Saldo příjmů a výdajů (po konsol.) −395,7 1 139,9 1 139,9 12 717,9

Příjmy krajských rozpočtů

Celkové příjmy krajů činily 168,3 mld. Kč, proti předchozímu roku vzrostly o 7,5 mld. Kč (plnění předpokladů rozpočtu 99,8 %). Růst byl výsledkem příznivého vývoje vlastních příjmů krajů, objem přijatých transferů zůstal zhruba na úrovni předchozího roku.

Vlastní příjmy krajů dosáhly celkem 63,6 mld. Kč, meziročně byly vyšší o 7,4 mld. Kč. V rámci vlastních příjmů byl nárůst zajištěn daňovými příjmy a z malé části i kapitálovými příjmy, naproti tomu nedaňové příjmy se meziročně mírně snížily. Objem transferů, které jsou rozhodujícím zdrojem financování rozpočtů krajů, dosáhl 104,7 mld. Kč, tj. pouze o 0,1 mld. Kč více nežli v předchozím roce. Podíl transferů na celkových příjmech krajů se proto meziročně snížil o 2,9 procentního bodu, dosáhl 62,2 %, zatímco v předchozím roce činil 65,1 %.

Daňové příjmy krajů dosáhly celkem 58,7 mld. Kč, meziročně byly vyšší o 7,8 mld. Kč, tj. o 15,4 %. Na růstu inkasa se podílel příznivý vývoj celostátních daňových příjmů a současně i legislativní změny rozpočtového určení daní. Vývoj příjmových položek zřejmý z uvedené tabulky. Zmíníme jen kapitálové příjmy krajů, které sice činily jen 0,6 mld. Kč, oproti předchozímu roku však byly dvojnásobně vyšší.

Transfery představují objemově nejvýznamnější zdroj financování krajských rozpočtů. Poskytovány jsou ze státního rozpočtu, ze státních fondů a z rozpočtů regionálních rad. Do konsolidovaných přijatých transferů patří podle rozpočtové skladby také některé převody z vlastních fondů.

Celkový objem transferů přijatých do rozpočtů krajů dosáhl 104,7 mld. Kč, tj. téměř shodné výše jako v roce předchozím (104,6 mld. Kč). Objem neinvestičních transferů se proti předchozímu roku zvýšil o 5,6 mld. Kč (dosáhl 96,6 mld. Kč), na druhé straně objem investičních transferů byl meziročně nižší o 5,4 mld. Kč (dosáhl 8,1 mld. Kč). Zde je však nutné uvést, že rok 2015 byl z pohledu čerpání investičních transferů mimořádný, vzhledem k financování společných programů ČR a EU v rámci končícího programového období 2007–2013.

Nejvýznamnější zdroj příjmů krajů představují transfery a půjčky poskytované přímo z rozpočtu jednotlivých kapitol státního rozpočtu a ze státních fondů. Ve sledovaném roce přijaly kraje z rozpočtů z rozpočtů ústředních orgánů státní správy a státních fondů finanční prostředky v celkové výši 98,8 mld. Kč. Obdobně jako v minulých letech, přijaly kraje největší objem prostředků z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, a to ve výši 82,0 mld. Kč, jde převážně o neinvestiční výdaje určené především na přímé náklady škol.

Výdaje krajských rozpočtů

Celkové výdaje krajů dosáhly 155,6 mld. Kč (plnění rozpočtu 92,9 %), proti předchozímu roku byly nižší o 5,6 mld. Kč. Příčinou byl výrazný pokles v části kapitálových výdajů, jejich objem byl zhruba o polovinu nižší nežli v předchozím roce. V části běžných výdajů dále pokračoval rostoucí trend.

Běžné výdaje krajů činily 141,1 mld. Kč, což znamená meziroční zvýšení o 7,2 mld. Kč. Nárůst výdajů byl koncentrován především v části transferů poskytovaných z rozpočtů krajů.

Neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které tvoří objemově nejvýznamnější položku výdajů krajů, činily 105,1 mld. Kč, tj. meziročně o 6,4 mld. Kč více. Jedná se především o příspěvkové organizace v oblasti školství (rozhodující část představují převody prostředků na přímé náklady na vzdělávání), dále organizace v oblasti sociální péče, kultury a zdravotnictví. Příspěvky a transfery organizacím, kterých jsou kraje zřizovateli, činily 52,2 mld. Kč, cizím příspěvkovým organizacím bylo poskytnuto 52,8 mld. Kč.

Zvýšení objemu výdajů bylo dále vykázáno v části neinvestičních transferů neziskovým a podobným organizacím, dosáhly 6,0 mld. Kč, tj. o 0,8 mld. Kč více nežli v předchozím roce. Nárůst se týkal především organizací působících v oblasti sociálních služeb.

Neinvestiční transfery poskytovaly kraje ze svých rozpočtů také přímo ostatním rozpočtům územní úrovně. Jejich celková výše dosáhla stejně jako v předchozím roce 2,8 mld. Kč. Jedná se především o transfery obcím a DSO (například dotace v rámci programu obnovy venkova, na podporu aktivit v oblasti životního prostředí, podporu prevence sociálně patologických jevů, podporu v oblasti kultury, sportu a tělovýchovy, na obnovu kulturních památek, podporu v sociální oblasti a zdravotnictví, příspěvky Sborům dobrovolných hasičů apod.)

Výdaje krajů na dopravní obslužnost činily 13,0 mld. Kč, proti předchozímu roku byly vyšší o 0,3 mld. Kč. Tyto výdaje představují finanční kompenzaci dopravcům podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících.

Kapitálové výdaje činily 14,8 mld. Kč, meziročně byly nižší o 12,8 mld. Kč. Jedná se o nejnižší objem kapitálový výdajů za posledních deset let. Výrazný meziroční pokles je dán také tím, že v předchozím roce 2015 byl naopak dosažen nejvyšší objem kapitálových výdajů v dosavadní historii krajů (27,3 mld. Kč). Z hlediska odvětvového členění kapitálových výdajů vynakládají kraje dlouhodobě největší objemy prostředků do oblastí dopravy, vzdělávání a školských služeb, zdravotnictví a sociálních služeb.

Saldo hospodaření

Hospodaření krajů skončilo s přebytkem ve výši 12,7 mld. Kč, v rozpočtu byl predikován přebytek 1,1 mld. Kč. Kladné saldo hospodaření vykázaly všechny kraje, jeho výše se u jednotlivých krajů pohybovala v rozmezí 0,1–2,6 mld. Kč. Vysoce přebytkové hospodaření ovlivnilo i potřebu čerpání cizích návratných zdrojů. Kraje nově přijaly dlouhodobé úvěry a půjčky v souhrnné výši pouze 0,1 mld. Kč, což výrazně kontrastuje s výsledky předchozích let (pro srovnání: v letech 2009–2015 činila průměrná roční výše úvěrů a půjček přijatých kraji 5,9 mld. Kč). Kraje současně uhradily splátky svých dlouhodobých závazků ve výši 5,0 mld. Kč, což se promítlo v poklesu zadluženosti (viz tab. 2). Pouze Liberecký kraj vykázal zvýšení dluhu oproti roku 2015, všechny ostatní kraje svůj dluh snížily, nejvýrazněji Moravskoslezský kraj. Pokud jde o absolutní výši dluhu, nejvyšší zadlužení vykazuje Olomoucký kraj téměř nulový dluh vykazuje dlouhodobě Plzeňský kraj.

Tab. 2. Zadluženost krajů 2015 a 2016 (v tis. Kč)
Kraj Rok 2015 Rok 2016
Středočeský 2 924 854,9 2 609 059,5
Jihočeský 595 934,1 279 939,2
Plzeňský 21 644,3 8 234,3
Karlovarský 1 839 063,4 1 223 682,6
Ústecký 1 727 017,1 1 038 862,3
Liberecký 978 672,3 1 749 069,4
Královéhradecký 776 138,2 511 345,1
Pardubický 1 884 778,2 1 649 606,0
Vysočina 1 478 041,4 942 648,0
Jihomoravský 3 600 442,4 2 685 580,9
Olomoucký 3 958 310,6 3 771 310,2
Zlínský 2 302 324,6 2 225 539,4
Moravskoslezský 4 345 253,4 2 598 783,7
Kraje celkem 26 432 474,8 21 293 660,6

Pozn.: údaje zahrnují zřizované příspěvkové organizace

Příspěvkové organizace zřizované kraji

Ke konci roku 2016 vykonávalo činnost celkem 1898 příspěvkových organizací, jejichž zřizovatelem byly kraje. Počet příspěvkových organizací se meziročně snížil o 19 organizací. Trend meziročního poklesu počtu příspěvkových organizací je dlouhodobější a dochází především k poklesu počtu organizací v oblasti sekundárního vzdělávání. Z celkového počtu příspěvkových organizací jich 1856 (tj. zhruba 97,8 %) vykázalo účetní zisk nebo vyrovnané hospodaření.

Z hlediska odvětvové struktury převažují organizace působící v oblasti vzdělávání, tvoří 66,6 % z celkového počtu. Významným odvětvím je dále oblast sociálních věcí, kde působilo 21,6 % z celkového počtu organizací a oblast kulturních služeb, kde působí 6,5 % organizací.

Podle materiálů MF ČR

TOPlist
TOPlist