K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Obce jako poskytovatelé dotací, návratných finančních výpomocí a darů I.

(Obce jako poskytovatelé dotací, návratných finančních výpomocí a darů I.)

Datum: 21. 8. 2017, zdroj: OF 3/2017, rubrika: Legislativa

V únoru roku 2015 byla publikována novela zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (zákon č. 250/2000 Sb.), která upravila i zákony o obcích, o krajích a zákon o hlavním městě Praze.

Lukáš Glaser

Tato novela (provedená zákonem č. 24/2015 Sb.) byla navržena a schválena s cílem nastavit minimální standardy pro poskytování dotací a návratných finančních výpomocí z rozpočtů územních samospráv a posílit transparentnost při poskytování veřejných prostředků z jejich rozpočtů.

V ustanovení přijaté novely (§ 10a) jsou výslovně upraveny pojmy jako „poskytovatel“, „dotace“, „návratná finanční výpomoc“, „finanční vypořádání dotace/návratné finanční výpomoci“, „program“, a rovněž je upraven postup při poskytování dotací.

Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (RPÚR) výslovně uvádí (§ 10a odst. 2), že na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc (NFV) není právní nárok, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak (např. školský zákon). V obecné rovině proto není poskytnutí dotace nebo NFV z rozpočtu jednotlivých poskytovatelů nárokové a záleží na poskytovatelích, jak k podané žádosti o poskytnutí dotace nebo NFV přistoupí a zda budou chtít podpořit účel, na který by měly být požadované prostředky určeny. Vždy bude záležet na vlastním rozhodnutí poskytovatelů, jejichž vůli nelze žádným jiným způsobem nahradit, nicméně to neznamená, že takové rozhodnutí může být jejich libovůlí. Naopak je nutné dbát na rovný a transparentní přístup ke všem žadatelům, postupovat podle předem stanovených pravidel a peněžní prostředky vynakládat účelně a hospodárně.

S ohledem na zaměření článku se dále autor bude zabývat poskytováním dotací a NFV z rozpočtů obcí.

Dar versus dotace

Novela zákona RPÚR se nedotýká možnosti obcí uzavírat jiné typy smluv, než jsou smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. Nezakazuje tedy ani poskytování darů z rozpočtů obcí ani uzavírání jiných soukromoprávních smluv. Možnost poskytovat dary z rozpočtů obcí není novelizací nijak omezena, byť je nutné vnímat značné rozdíly mezi dotací a darem.

Dotace je institut práva veřejného, jejímž udělením dochází k podpoře činnosti, která je zajišťována fyzickou nebo právnickou osobou, na níž bude mít obec zájem – zejména při zajištění činností v samostatné působnosti.

Dar je naopak institut práva soukromého a RPÚR ho neupravuje, ani se na něj nevztahuje. Dar je možné poskytnout zejména tehdy, pokud obec nechce vázat peněžní prostředky na předem stanovený účel ani sledovat účel jejich využití. Výhodou poskytnutí daru je relativní jednoduchost procesu jeho poskytnutí, naproti tomu se obec zříká práva sledovat použití poskytnutých peněžních prostředků (to lze do značné míry nahradit darováním s příkazem podle občanského zákoníku (§ 2064).

Důležité je proto určit, na jaký účel a jakým způsobem mají být peněžní prostředky poskytnuty. Pokud budou peněžní prostředky poskytnuty na určitý účel s tím, že obec bude chtít vypořádat a vyúčtovat jejich použití, resp. bude chtít od příjemce zpětnou reakci ohledně jejich využití, jedná se o poskytnutí dotace. Pokud bude chtít obec podpořit určitý záměr, bez toho, aniž by peněžní prostředky účelově vázala, aniž by požadovala vypořádání a vyúčtování poskytnutých peněžních prostředků, jedná se zpravidla o poskytnutí daru. Smluvní typ se pak vždy posuzuje nikoliv podle svého názvu, ale podle svého obsahu. Poskytnutí daru se proto v mnohých případech u menších obcí může jevit z hlediska administrativní náročnosti vhodnější, než poskytování dotací (např. při poskytování peněžních prostředků na činnost spolků v menších hodnotách).

O dotaci se nejedná např. v případě příspěvku na provoz příspěvkové organizace, investičního příspěvku příspěvkové organizaci, daru do veřejné sbírky, příspěvku obce na náklady DSO, jehož je členem, navýšení základního kapitálu společnosti, která byla založena obcí, věcného anebo finančního daru žákům, seniorům, sociálně slabým apod. Ani v těchto případech však není vyloučeno, aby si obec stanovila podobná pravidla jako při poskytování dotací nebo NFV – minimálně lze doporučit požadavek na písemnou žádost o poskytnutí daru včetně jejího odůvodnění, které bude moci příslušný orgán obce posoudit a zvážit účelnost daru.

Způsob poskytování dotací a NFV

Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (§ 10a odst. 2) uvádí tři způsoby poskytnutí dotací nebo NFV z rozpočtu obcí. Jedná se o tzv. individuální dotace, které lze poskytnout na základě žádosti o poskytnutí dotace na individuální účel, programové dotace, tedy poskytování dotací na účel, který je předem stanoven poskytovatelem v konkrétním dotačním programu, a konečně dotace, poskytované na základě zvláštního právního předpisu (např. školský zákon a zákon o sociálních službách). Poskytování dotací na základě zvláštního právního předpisu pak má svá vlastní specifika, která jsou vůči ustanovením RPÚR o poskytování dotací nebo NFV zpravidla v poměru speciality, a to i včetně toho, že při splnění stanovených podmínek je na dotaci právní nárok. Postup při poskytování dotací je pak odvislý od toho, o jaký typ dotace nebo NFV se jedná.

Dotační program a program pro poskytování NFV

Některá bližší pravidla pro poskytování programových dotací nebo NFV v programu, který stanoví účel a pravidla poskytování, určuje § 10c odst. 2 rozpočtových pravidel územních rozpočtů. Určují se zde minimální náležitosti vyhlášeného programu, kterými jsou účel, na který mohou být peněžní prostředky poskytnuty, důvody podpory stanoveného účelu, předpokládaná alokace programu, maximální výše dotace nebo NFV jednomu příjemci a kritéria pro její poskytnutí, vymezení okruhu způsobilých žadatelů, lhůta pro podání žádosti, kritéria pro hodnocení žádosti, lhůta pro rozhodnutí o žádosti, podmínky pro poskytnutí dotace nebo NFV, vzor žádosti a obsah jejích příloh. Stejně tak jako u náležitostí smluv zákon nebrání tomu, aby si poskytovatel stanovil další vlastní podmínky.

Zákon poskytovateli stanoví povinnost zveřejnit program na úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup. Současně je stanovena minimální lhůta pro zveřejnění programu (nejméně po dobu 90 dnů) a program musí být zveřejněn nejméně 30 dnů před počátkem lhůty pro podání žádostí. Zvláštností RPÚR je to, že zveřejnění má být zajištěno pouze na úřední desce způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy na „elektronické úřední desce“ a nikoliv nutně i na úřední desce „fyzické“, a to zejména kvůli množství zveřejňovaných informací (stejně tak je tomu u zveřejňování smluv).

Po ukončení lhůty pro podání žádostí zpravidla následuje vyhodnocení žádostí podle stanovených pravidel v komisích (např. formou bodového hodnocení) s tím, že tyto komise následně doporučí vybrané žádosti ke schválení příslušným orgánům obce. Rada obce nebo zastupitelstvo obce pochopitelně mohou v takto doporučených návrzích učinit změny, nicméně vždy tak, aby nedocházelo k diskriminaci jednotlivých uchazečů a nebyly dodatečně obcházeny podmínky stanoveného programu nebo nebyly činěny nedůvodné výjimky oproti předem založenému postupu.

Nezveřejnění dotačního programu podle stanovených pravidel je správním deliktem podle § 22a odst. 1 písm. b) RPÚR za nějž může být uložena pokuta až ve výši 1 000 000 Kč.

Žádost o poskytnutí dotace nebo NFV

Ustanovení zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (§ 10a odst. 3) uvádí minimální náležitosti žádosti o poskytnutí dotace nebo NFV. Jedná se o demonstrativní zákonný výčet, který znamená, že obce si mohou stanovit své vlastní dodatečné požadavky, pokud neodporují zákonu. Tyto náležitosti musí splňovat jak žádost o poskytnutí individuální dotace nebo NFV tak i žádost, která je podávána ve vyhlášeném programu.

Kromě běžných náležitostí, jako jsou identifikační údaje žadatele, požadovaná částka a účel, na který chce žadatel dotaci nebo NFV použít, dobu, v níž má být dosaženo účelu dotace nebo NFV, u NFV navíc i lhůtu pro navrácení peněžních prostředků a výši jednotlivých splátek, odůvodnění žádosti, případné přílohy žádosti a datum a podpis žádosti, musí být součástí žádosti podané právnickou osobou i identifikace toho, kdo žadatele zastupuje, kdo má v této právnické osobě podíl a jaké podíly má tato právnická osoba – žadatel v jiných právnických osobách (§ 10a odst. 3 písm. f).

Pokud zákon hovoří o podílu, má na mysli obchodní podíl ve smyslu § 31 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK). Tento zákonný požadavek se tedy týká především obchodních korporací, jakkoliv to v textu zákona výslovně uvedeno není. Podílem se rozumí účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí (§ 31 ZOK). Obchodními korporacemi jsou akciová společnost, společnost s ručením omezeným, komanditní společnost a veřejná obchodní společnost (§ 1 odst. 2 ZOK). Z toho důvodu u spolků není nutné uvádět v žádosti o poskytnutí dotace nebo NFV všechny členy spolku, u družstev všechny členy družstev, protože zde nelze hovořit o podílu těchto osob ve smyslu ZOK. V případě akciových společností by pak měli být v žádosti uvedeni nikoliv všichni akcionáři, ale osoby uvedené v obchodním rejstříku jako zakladatelé společnosti. Obdobně u společnosti s ručením omezeným budou uvedeni v žádosti její společníci tak, jak jsou vedeni v obchodním rejstříku.

K tomu je nutné dodat, že v příspěvkových organizacích nemají obce, jako jejich zřizovatelé, obchodní podíl ve smyslu ZOK, a proto se tyto údaje u příspěvkových organizací rovněž neuvádějí a nemusí být vyžadovány.

Určení příslušného orgánu obce k rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo NFV

Smlouva o poskytnutí dotace nebo NFV musí být schválena podle zákona o obcích některým orgánem obce, a to buď zastupitelstvem (§ 85 písm. c) při rozhodování o poskytnutí dotace nebo NFV nad 50 tis. Kč nebo radou obce (§ 102 odst. 3) při rozhodování o poskytnutí dotace nebo NFV do 50 tis. Kč. V obcích, kde se rada obce nevolí, vykonává její pravomoci starosta obce (§ 99 odst. 2) včetně toho, že může samostatně rozhodovat o poskytování dotací nebo NFV do stanovené částky. Zastupitelstvo obce si však může na sebe vztáhnout rozhodování o poskytnutí dotací nebo NFV i do 50 tis. Kč (§ 84 odst. 4), což se zejména u menších obcí zpravidla děje. Zastupitelstvo obce si může rozhodnutí o poskytnutí dotací nebo NFV vyhradit již prostým rozhodnutím o této otázce bez zvláštního vyhrazovacího aktu.[1]

Pokud nebude schváleno právní jednání (smlouva) v příslušném orgánu obce, nejedná se u veřejnoprávních smluv o absolutní neplatnost smlouvy, ale o neplatnost relativní (smlouva je platná do doby, než bude prokázán u soudu opak). Doložka platnosti jednání podle § 41 odst. 1 zákona o obcích však zakládá vyvratitelnou domněnku, že ke schválení v orgánu obce došlo.

Smlouva může být v příslušném orgánu obce schválena buď jako celek, nebo musí být schváleny alespoň minimální náležitosti, kterými se rozumí identifikace příjemce dotace, výše dotace, účel dotace a doba, v níž má být dosaženo účelu dotace, u NFV též lhůta vrácení peněžních prostředků. Pokud jsou v příslušném orgánu obce schváleny pouze podstatné náležitosti, je vždy nutné dbát na to, aby jednání starosty obce, jakožto osoby, která zastupuje obec navenek, důsledně odpovídalo schválenému právnímu jednání nebo se pohybovalo v jím určených mezích.[2] Pokud by se tak nestalo, mohl by mít tento nesoulad vliv na platnost samotné smlouvy. Pro právní jistotu poskytovatelů je proto vhodné smlouvy o poskytnutí dotace nebo NFV schvalovat současně s rozhodováním o jejich poskytnutí, neboť tak se lze vyhnout nejasnostem o tom, zda se starosta pohyboval v mezích založené vůle obce (tedy jednal v souladu s rozhodnutím zastupitelstva obce nebo rady obce). Eventuálně lze doporučit schválení vzorové smlouvy o poskytnutí dotace nebo NFV a samotným rozhodnutím zastupitelstva obce nebo rady obce v jednotlivém případě schvalovat pouze podstatné náležitosti právního jednání.

V souvislosti s určením příslušného orgánu obce je nutné poukázat na tu skutečnost, že kompetence k tomuto rozhodnutí se řídí nikoliv částkou, která je ve skutečnosti žadateli přiznána, ale částkou, o kterou žadatel ve své žádosti žádal, neboť poskytovatel musí vždy rozhodnout o poskytnutí dotace nebo NFV jak pozitivně, tedy, že se dotace poskytuje, tak negativně, tedy že se neposkytuje, případně že se částečně neposkytuje. (Pokud se bude žádat o poskytnutí dotace ve výši 80 tis. Kč, avšak poskytovatel se rozhodne poskytnout dotaci pouze ve výši 40 tis. Kč, je nutné, aby o této žádosti rozhodlo zastupitelstvo obce).

Problémy s určením kompetentního orgánu obce však mohou nastat i v okamžiku, kdy jeden subjekt žádá o více dotací nebo NFV. Za takové situace pro určení kompetence orgánu obce je rozhodné, zda se jedná o dotaci nebo NFV na stejný účel nebo nikoliv. Pokud se jedná o dotaci spolku např. na pořádání plesu, kdy bude spolku poskytnuta dotace ve výši 45 000 Kč a následně si požádá stejný spolek na opravu např. klubovny, pak se jedná o dva účely dotací a o rozhodování 2× po 45 000 Kč, tedy v kompetenci rady obce. Pokud však spolek požádá o dotaci na uspořádání plesu ve výši 45 000 Kč a následně požádá na stejný účel o navýšení dotace na 65 000 Kč, jedná se o dotaci na stejný účel a je nutné rozhodovat o navýšení dotace v zastupitelstvu obce. Stejná situace je např. pokud subjekt požádá o dotaci na opravu jedné kulturní památky ve výši 30 000 Kč (např. na výměnu oken) a následně požádá o další dotaci pro tutéž památku např. na výměnu dveří ve výši dalších 30 000 Kč. I zde je založena pravomoc zastupitelstva obce k rozhodnutí o poskytnutí dotace.

Poznámky

  1. Viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 3826/2007 ze dne 24. 7. 2009.
  2. Viz např. nález ÚS sp. zn. II. ÚS 2246/15 ze dne 16. 12. 2015 a I. ÚS 2384/11 ze dne 15. 5. 2012.

JUDr. Lukáš Glaser, vedoucí odboru legislativy a vnitřních věcí, KÚ Jihočeského kraje

Seriál Obce jako poskytovatelé dotací, návratných finančních výpomocí a darů

  1. Obce jako poskytovatelé dotací, návratných finančních výpomocí a darů I., 21. 8. 2017 (právě čtete)
  2. Obce jako poskytovatelé dotací, návratných finančních výpomocí a darů II., 14. 11. 2017
TOPlist
TOPlist