K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Prevence kriminality – ještě jednou k řízení bezpečnosti ve školách

Datum: 25. 8. 2017, zdroj: OF 3/2017, rubrika: Školství

Vývoj sociálního a bezpečnostního klimatu posledních let ukazuje posun od pocitu bezpečí k vystřízlivění a realistickému pohledu na skutečnou situaci. Samostatnou kapitolou je bezpečnost škol a školských zařízení.

Statisticky stráví naše děti od svých šesti do osmnácti let třetinu dne ve školském zařízení. Jak chráníme jejich bezpečnost? Již v závěru loňského roku jsme informovali o nové normě ČSN 73 4400, která se věnuje prevenci kriminality škol a školských zařízení. Ministerstvo vnitra vydalo pro aplikaci této normy do praxe metodiku, na jejímž základě by vedení školy mělo být schopno pochopit a vyhledat rizika a určit, která z nich jsou pro školské zařízení nejvážnější, vyhodnotit současný stav opatření k eliminaci definovaných rizik a stanovit postup vedoucí k bezpečí.

Nesprávné cesty při řešení bezpečnosti ve školách vychází z klamného pocitu, že tato oblast není důležitá a není ani možné ji efektivně řešit. A úplně špatné jsou nejrůznější „experimenty“ s pedagogickým sborem a s žáky školy, které se neopírají o odborné pochopení problematiky a odborného vedení při řešení bezpečnosti.

Školská zařízení jsou místa s vysokou koncentrací osob a nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům. V tomto ohledu jsou specifickým cílem. Zranitelnost dětí je mimořádně vysoká a jejich hodnota pro rodinu a společnost je nevyčíslitelná. Proto je zde potřebný specifický bezpečnostní přístup. Škola však má jasně definovanou strukturu a skladbu lidí, má jasně definovaný režim, a pohyb po škole by měl mít jasný řád. Každodenní kontakt s žáky a pedagogy umožní včasné rozpoznání změn v jejich chování. To vše výrazně usnadní zavedení preventivních opatření v podobě organizačně-režimových pravidel a navazující techniky. Základním cílem pedagogů musí být, aby ve škole všichni (žáci, pedagogové i ostatní zaměstnanci) akceptovali alespoň minimální standardy bezpečnosti, protože bez tohoto vnitřního postoje bude celková ochrana škol problematická.

Skladba bezpečnostních opatření

tvoří ucelené řešení (obr. 1), které se skládá především z režimových opatření školy samotné (školní řád, požárně-bezpečnostní řešení objektu, organizační a provozní opatření) a dále z řady dalších opatření, mnohdy technického charakteru – požární zabezpečení (EPS), zabezpečení proti vniknutí cizí osoby (poplachový zabezpečovací systém, zámkové a dveřní systémy), monitoring dění v objektu (kamerový systém) a důsledná kontrola docházky žáků (přístupový kartový systém aj.). Bylo by chybou si myslet, že pouhá instalace technických prostředků vyřeší bezpečnost. Při tvorbě systému bezpečnosti školy bude nutné se zamyslet nad režim provozu školského zařízení a vyžadovat jeho dodržování na pedagogickém sboru, zaměstnancích a žácích či klientech.

Obr. 1. Skladba bezpečnostních opatření
Obr. 1. Skladba bezpečnostních opatření

Identifikace rizik

Základem bezpečnosti je identifikace hrozby a z ní plynoucí riziko, přijetí opatření k jejich eliminaci a jejich následné periodické hodnocení a kontrola účinnosti.

Ideální pro školské zařízení bude, když hrozby a rizika vyhledá specialista (auditor), který se danou problematikou profesně zabývá a plně chápe normu uvedenou výše.

Audit provedený specialistou je důkladnější, komplexnější a objektivnější. Základní audit si nicméně můžete udělat sami.

Sami můžete ihned provést analýzu rizik dle metodického návodu. Snažte se přitom vyvarovat subjektivního pohledu a snahy nevidět či zlehčovat kritická a slabá místa bezpečnosti školského zařízení.

Minimálně musíte posoudit následující rizika:

Především je to lokalita, kde se vaše školské zařízení nachází. Mnohem bezpečnější je samostatný objekt či areál než budova v centru města. Důležité z hlediska bezpečnosti je stavební provedení objektu, počty vstupů a jejich režim, izolovanost či propojení s komerčními subjekty, průchodnost školy – zda se mohou cizí osoby ve škole volně pohybovat. Při posuzování bezpečnostních rizik je třeba prověřit skladbu žáků a pedagogů a dalších osob ve škole, zpětně alespoň za tři roky vyhodnotit bezpečnostní incidenty (dokonané, eliminované, připravované) včetně toho kdo byl strůjcem (žák, cizí osoba, pedagog, …). V souvislosti s tím se posoudí zavedené bezpečnostní řády, pravidla – jejich účinnost a dodržování, především z hlediska pravidel se prioritně díváme na způsob identifikace a doprovodu návštěv. V neposlední řadě hodnotíme vybavení technickými prostředky, jejich účinnost a využívání.

Při hodnocení rizik patří mezi nejvýznamnější hrozby a z nich plynoucí rizika útoky na život a zdraví žáků, pedagogů, zaměstnanců, zvláště je-li útočník ozbrojený nebo aktivní střelec. Je třeba posuzovat, zda útočník byl – současný žák nebo bývalý žák, frustrovaný zaměstnanec nebo cizí osoba, rodič žáka atd. Mezi další hrozby je třeba řadit bombový útok (uložení výbušniny), napadení žáka, pedagoga či jiné osoby, vzetí rukojmí (únos, vydírání), vyhrožování násilím (žákovi, pedagogovi jiné osobě), útok na objekt za účelem své prezentace nebo politických či náboženských cílů. Rizikovým faktorem jsou i případy odcizení majetku a peněz cizím pachatelem z vnějšku a úmyslné poškozování majetku a budov (včetně bývalých žáků a zaměstnanců).

Zranitelnost systému

Poté, co jste si definovali rizika, může být vaším prvním testem připravenosti a zranitelnosti, pokud si poctivě odpovíte na jednotlivé charakteristiky nastavení systému bezpečnostních opatření na definovaná rizika.

Nastavení úrovně zranitelnosti školy je dáno charakterem celého systému bezpečnostních opatření.

Vysoká míra zranitelnosti je v případě, když systém bezpečnostních opatření není zavedený. Je tomu tak i v případě, že systém je zavedený, ovšem je velmi nedostatečný a poskytuje jen velmi malou nebo žádnou ochranu proti posuzované hrozbě, protože není vzhledem k ní definován. Vysoce zranitelné školské zařízení je rovněž tehdy, když zavedený systém bezpečnostních opatření není dodržován.

Střední míra zranitelnosti bývá v případech, kdy systém bezpečnostních opatření zavedeme, ale je nedostatečný a poskytuje jen malou ochranu proti posuzované hrozbě. Když systém neprochází pravidelnou validací a zpětnou vazbou. Systém sice je dodržován, ale bez pravidelné kontroly osobami, na které byla tato činnost (role) převedena a při nedodržování se neuplatňují žádné sankce.

Nízká a velmi nízká zranitelnost nastane v případě, že systém bezpečnostních opatření je zavedený a poskytuje velmi dobrou ochranu proti posuzované hrozbě, prochází pravidelnou validací a zpětnou vazbou. Nastavený systém se dodržuje a jsou nastaveny role a uplatňovány sankce za jeho porušení.

Komplexní řešení

Neexistuje jednotné řešení pro všechna školská zařízení. Existují jednotné principy a etalony požadované bezpečnosti. Ty se musí vzít a postupně implementovat do případu každého jednotlivého subjektu. Odpovědí na otázku „jak“ tedy není pouhé přiložení bezpečnostní šablony a její slepá implementace. Norma ČSN 73 4400 klade důraz na preventivní opatření. Je důležité incidentům a mimořádným událostem předcházet a snažit se o jejich eliminaci na nejmenší možnou a přípustnou míru.

Obr. 2. Základní pilíře bezpečnosti
Obr. 2. Základní pilíře bezpečnosti

Základem jsou rovnocenné bezpečnostní pilíře (obr. 2). Častým omylem je pouhá instalace technických prostředků (zabezpečovací systém, kamery, kartový systém, turnikety, generální klíče atd.), a to bez vzájemné vazby na režim a organizaci. Proces řízení bezpečnosti (obr. 3) obsahuje několik kroků.

Obr. 3. Proces řízení bezpečnosti
Obr. 3. Proces řízení bezpečnosti

Prvním krokem je audit jako vstup ke komplexnímu bezpečnostnímu řešení. Po vlastním auditu by měl následovat audit zpracovaný specialistou, který přinese objektivní pohled, ukáže slabá místa a navrhne smysluplné řešení.

Druhým krokem je zpracovat plán implementace nápravných opatření z auditu, tedy sestavit plán jednotlivých bodů vedoucích k požadovanému standardu bezpečnosti. Plán by měl být vytvořen s bezpečnostním specialistou spolu s vedením školského zařízení a za ideálního stavu s účastí zřizovatele.

Následuje samotná implementace nápravných režimových opatření, vytvoření a sepsání bezpečnostní dokumentace pro řízení rizik (podrobněji viz obr. 4). V této fázi bude nutné připravit se na diskuse s pedagogy a argumenty, co zavést do praxe možné je a co nikoliv. Opatření a dokumentace sestavená v rámci této části procesu je klíčovým prvkem pro řešení bezpečnosti. Tato dokumentace by měla být jednou ročně validována.

Obr. 4. Implementace nápravných opatření – režimová opatření
Obr. 4. Implementace nápravných opatření – režimová opatření

Dalšími kroky jsou školení – nejprve odpovědných pracovníků na úrovni managementu a vedení školy. Především oni, bez toho nebude proces implementace úspěšný. Následně bude proškolen ostatní personál a obsluha technických prostředků. Praxe ukazuje, že i tam, kde jsou technické prostředky instalovány, dochází mnohdy k degradaci jejich bezpečnostní funkce, a to nesprávným používáním a nedodržováním režimu.

Semináře za účasti specialistů pomohou rozšířit a pochopit hloubku a požadavky bezpečné školy. Pravidelné semináře jsou nezbytné, pomáhají vnímat bezpečnostní problematiku jako stále aktuální, informují o novinkách a vedou k výměně zkušeností.

Nácvik postupů při mimořádných událostech často čeří hladinu veřejnosti. Nácviky musí respektovat skutečnost, že profesionální složka s plnými pravomocemi je Policie ČR, případně další složky IZS.

Posledním krokem je informování rodičů o zavedených opatřeních. Jejich důkladná informovanost o nastavených opatřeních a fakt, že uvidí opatření v praxi (například tím, že sami nemohou chodit do školy, jak se „jim zachce“ nebo bez identifikace), mohou do určité míry situaci zklidnit. Rodiče jsou aktivní složkou školských zařízení a stejně jako pedagogové i rodiče se musí ztotožnit s minimálním standardem bezpečnosti.

Závěrem

Potřebné finance – to je častý argument, proč „bezpečnost nelze implementovat“. Uváděným důvodem je cena technických prostředků. Nicméně škola může být bezpečná i s minimem technických prostředků, pokud správně nastaví bezpečnostní režim a organizaci (vliv režimových opatření ve správném bezpečnostním systému jako celku přesahuje 80 %, včetně techniky).

Podle Metodického návrhu MV ČR

TOPlist
TOPlist