K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Jak poznat kam směrovat zdroje?

Datum: 8. 9. 2017, zdroj: OF 3/2017, rubrika: Ostatní

I když se finanční situace menších obcí v posledních letech mírně zlepšila, každý starosta a zastupitelstvo neustále stojí před otázkou, kam omezené zdroje nasměrovat. Potřeb je vždy více než disponibilních peněz.

O základních principech strategického plánování psal časopis Obec & finance již několikrát. Např. v čísle 4/2016[1]. Ovšem jak určit priority? Spoléhat na moudrost zastupitelů? Na to, která skupina obyvatel je hlasitější? Na prozíravost starosty? Dovolím si v tomto článku představit jeden z možných přístupů k hledání priorit, které jsou pro vaši obec opravdu zásadní.

Sociální kapitál přispívá k rozvoji lokalit

Prezentované poznatky vychází z realizovaného vědeckého výzkumu, který se zabýval měřením sociálního kapitálu na obecní úrovni. Sociální kapitál je stručně řečeno síť vztahů, kterými disponuje jedinec nebo určitá skupina. V našem případě starosta, jednotliví zastupitelé a obyvatelé obce.

Čím je tato síť větší, diverzifikovanější, tj. zahrnuje širší škálu kontaktů a důvěrnější vazby (mezi jednotlivými kontakty je osobnější vztah), tím lépe. To je velmi zjednodušeně popsána teorie sociálního kapitálu, které se podrobně věnuje řada vědců. Za všechny uvádím americké profesory Jamesa Colemana a Roberta Putnama. Zvláště knihy politologa Roberta Putnama zaujmou nejednoho hloubavého starostu.

Možná si říkáte, jakou má souvislost sociální kapitál s investičními prioritami obce? Větší, než by se mohlo zdát. Poznatky z rozvoje regionů v různých částech světa ukázaly, že sociální kapitál má pro pozitivní vývoj lokality obdobný význam jako finanční investice. V knize Better Together od Roberta Putnama jsou popsány případové studie, jak intenzivním směrováním aktivit do budování sociálního kapitálu došlo během několika let k proměně do té doby nebezpečných a pro život neatraktivních čtvrtí. Toto hledisko v souvislosti s investicemi používá např. také Světová banka.

Vliv sociálního kapitálu

Sociální kapitál v Kašavě – Vesnici roku 2016 je patrný z účasti občanů na stavění máje před obecním úřadem…
Sociální kapitál v Kašavě – Vesnici roku 2016 je patrný z účasti občanů na stavění máje před obecním úřadem…

Všimněte si, že pokud máte v obci pozitivně naladěné obyvatele, kteří rádi udělají něco navíc, jde vše lépe. Máte takovou zkušenost? Stejně tak, pokud máte ve svém okolí někoho, na koho se můžete obrátit o pomoc v případě otázek a nejasností, daří se problémy řešit rychleji. To vše je praktické využití sociálního kapitálu.

Vysoký sociální kapitál může snížit náklady na realizaci některých aktivit. A také dokáže zrychlit některé procesy. V obci, kde proti sobě stojí několik skupin, které si „nic nedarují“ se vše realizuje podstatně hůře než tam, kde panuje atmosféra důvěry a vzájemné podpory. Do budování pozitivní atmosféry se tak vyplatí investovat.

Reciprocita je klíč

…i při slavnostních událostech v obci
…i při slavnostních událostech v obci

Jedním z atributů sociálního kapitálu je reciprocita. Tzn. pokud myslím jen na sebe, nezapojuji se do pomoci druhým, je dost pravděpodobné, že zůstanu sám, až budu potřebovat pomoc. Naopak ten starosta, který se aktivně účastní života v regionu, je vždy připraven sdílet své zkušenosti a rady s ostatními starosty, aktivně komunikuje s pracovníky příslušné obce s rozšířenou působností a zástupci kraje, nalezne v čase nouze pomoc.

Možná máte ve svém okolí nějaké lidi, kteří vás jen vysávají. Pořád po vás něco chtějí a nikdy vám nic zpět nedají. A nemyslím teď občany – notorické stěžovatele. Že se vám nechce na požadavky těchto osob neustále reagovat? A že naopak rádi pomůžete tomu, kdo dříve nějak pomohl vám? Zařaďte se mezi ty, kterým ostatní rádi pomohou. Tzn. nejdříve sami pomáhejte.

Ano, tento životní styl stojí nezanedbatelný čas a nikdo z nás nemá času nazbyt. Ovšem nejen teorie sociálního kapitálu, ale i praxe a poznatky z výzkumu v desítkách obcí v ČR potvrzují, že tam, kde starosta investuje svůj čas, obec se rozvíjí. A to i přes objektivní problémy, kterým daná obec čelí. Jako je například špatné dopravní spojení a větší vzdálenost od regionálního centra.

Jak zvýšit sociální kapitál?

Jak se může zvýšit cenný sociální kapitál? Je to trochu složitější než např. vložení peněz do opravy chodníků. Možná proto jsou aktivity na podporu sociálního kapitálu přehlíženy. Přitom budování sociálního kapitálu nemusí stát vůbec žádné finance. Naopak, za určitých okolností mohou finance sociální kapitál snižovat. Např. nahrazení dobrovolnické práce a sousedské výpomoci profesionalizací, může vést na jednu stranu k o něco rychlejšímu a kvalitnějšímu výsledku, ale ani to nemusí být pravidlem, na druhou stranu se sníží spolupráce mezi občany, nebudou dále rozvíjeny vztahy při společném díle. To může vést v konečném důsledku k ukončení některých tradic a ztráty nadšení některých neformálních leaderů. A co když pak na profesionální zajištění akcí již nebudou prostředky? Obnovovat ztracený kapitál je vždy nákladnější než udržovat a rozvíjet ten stávající.

Budování sociálního kapitálu se děje velmi praktickými kroky. Např. účast v regionálních uskupeních (mikroregion, místní akční skupina) nebudete brát pouze formálně, ale aktivně se zúčastníte všech jednání. A pokud budou hledáni spolupracovníci pro nějaký projekt, práci v orgánech, finanční výpomoc, zapojíte se, byť to v danou chvíli pro vás či vaši obec bude určitá práce a úsilí navíc. Pokud vás pracovníci ORP nebo kraje požádají o nějakou informaci, zpětnou vazbu, pozvou vás na nějaké jednání, zúčastníte se, byť byste v danou chvíli svůj čas raději strávili jinou činností.

Je též vhodné účastnit se různých seminářů a konferencí, kde potkáváte lidi s podobnými problémy jako máte vy. Využijte tuto příležitost k výměně kontaktů, neformálním hovorům. Nikdy nevíte, kdy se vám kontakt na jiného starostu, třeba z úplně jiného kraje, nebo na lektora či jiného účastníka, bude hodit. A nezapomínejte na reciprocitu. Ten, kdo hodně dává, v tomto případě zejména čas, znalosti a zkušenosti, také hodně dostává.

Investice do sociálního kapitálu

Takže jak poznat kam investovat? Pokud víte, že ve vaší obci moc velká soudržnost není, investujte do její budování. Podporujte místní nadšence, představitele aktivních občanských iniciativ. Může to být drobná finanční výpomoc, ovšem morální nebo materiální podpora často sehraje větší roli než finance. Zajistěte, aby se někdo ze zastupitelů zúčastnil výročních jednání těchto organizací, oceňte, jak si vážíte, že dotyční v obci působí. Samozřejmě je nutné být v tomto vyvážený a pokud máte tahounů více, podpořit všechny. Projevováním náklonosti jen některým je právě to, co může sociální kapitál degradovat a další rozvoj obce zcela ochromit.

Můžete jako obec některé společenské akce iniciovat. Jistěže se všichni obyvatelé nikdy nezapojí, ale čím větší diverzita společenských aktivit v obci bude, tím více obyvatel se v konečném součtu zapojí.

A pokud víte, že ve vaší obci je sociální kapitál již hodně vysoký, pak můžete s klidným srdcem investovat do toho projektu, o který občané usilují. Pokud je možné na realizaci takového záměru využít evropské peníze, pak se vyplatí po nich sáhnout. Ušetříte tak své zdroje a zvládnete realizovat takových akcí více. Samozřejmě nesmíte podcenit přípravu a administrativu projektu, ale o tom se psalo v jiných článcích v dřívějších číslech tohoto časopisu. A odpovídající sociální kapitál starosty případně pověřeného zastupitele pomůže k tomu, abyste našli vhodné finanční zdroje a měli jste dostatečně ošetřena všechna relevantní rizika.

Nebojte se investovat do budování sociálního kapitálu!

Autor se dlouhodobě zabývá strategickým plánováním a rozvojem menších obcí. Vystudoval mimo jiné Fakultu sociálních věd UK, obor veřejná a sociální politika, kde obhájil disertační práci na téma Klasifikace venkovských obcí dle rozvojového potenciálu[2]. Je předsedou MAS Společnost pro rozvoj Humpolecka. Pravidelně publikuje na portálu Policy.eu.

Poznámky

  1. Je strategické plánování jen pro velké? Obec & finance 4/2016, str. 56–58.
  2. Výsledky této disertační práce byly publikovány v článku: Skála, Vít (2017). Vliv sociálního kapitálu na rozvojový potenciál venkovských obcí. Acta Politologica. Vol. 9, no. 2, pp. 40–56.

PhDr. Ing. Vít Skála, Ph.D.

TOPlist
TOPlist