K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Novela zákona o místních poplatcích

Datum: 7. 9. 2017, zdroj: OF 3/2017, rubrika: Legislativa

V létě roku 2016 předložila vláda Poslanecké sněmovně návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „novela“). Po relativně dlouhém legislativním procesu byla novela schválena Poslaneckou sněmovnou a Senátem a následně dne 28. dubna 2017 podepsal novelu prezident republiky.

Jedním z daňových zákonů, který má na základě novely doznat změn, je zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoMP“). Novela se dotkne ZoMP hned na několika místech. Nejdůležitější změny a jejich důsledky nastíní tento článek.

K místnímu poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst

Novela dopadá na zákonné osvobození od placení tohoto poplatku, které se za současné právní úpravy vztahuje na osoby mající trvalý pobyt, vlastníky nemovitostí ve vybraném místě, osoby jim blízké, manžele těchto osob a jejich děti. Dále se zákonné osvobození vztahuje na osoby, které ve vybraném místě užívají nemovitost ke své hospodářské činnosti, nebo osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP a jejich průvodci.

Namísto osob vykonávajících hospodářskou činnost se bude osvobození nově vztahovat na osoby, které ve vybraném místě užívají nemovitou věc k podnikání nebo k veřejně prospěšné činnosti. Důvodem změny právní úpravy je odstranění nedůvodného rozdílu mezi osobami, které na daném území vykonávají podnikatelskou činnost, a osobami, které na stejném území vykonávají veřejně prospěšnou činnost. Dle předkladatele tedy neexistuje důvod pro činění rozdílů mezi těmito činnostmi.

Mnohem významnější změna spočívá ve změně sazby tohoto poplatku, jejíž horní hranice se zvýší z dosavadních 20 Kč na 200 Kč za každý započatý den. Účelem této změny je prostřednictvím regulační funkce poplatku dosáhnout jeho ekologického cíle, tj. ovlivnění stavu životního prostředí ve vybraných lokalitách obce. K tomu má přispět stanovení poplatku v takové výši, která u poplatníků sníží zájem o vjezd do příslušné lokality. Aby však poplatek za vjezd plnil regulační funkci, měla by být jeho výše vyšší než poplatek za parkování, a to tedy tak, aby byl řidič vozidla motivován k tomu, aby své vozidlo zaparkoval před vjezdem do vymezené oblasti obce a dále pokračoval městskou hromadnou dopravou nebo nemotorovou dopravou. Zákonodárce rovněž zohlednil skutečnost, že od roku 1991 nedošlo k úpravě horní hranice sazby tohoto poplatku.

K místnímu poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

Novela dopadá také na zákonné osvobození od placení místního poplatku upravené v § 10b odst. 3 ZoMP, které bylo do zákona zakotveno s účinností od 1. 1. 2016. Zákonné osvobození se v současnosti vztahuje jak na poplatníky z titulu pobytu, tak na poplatníky z titulu vlastnictví nemovité věci. Novela přináší změnu v nastavení rozsahu zákonného osvobození, když se nově bude zákonné osvobození vztahovat pouze na poplatníky z titulu pobytu. Důvodem pro tuto změnu je, že současný rozsah osvobození důsledně nedodržuje princip zakotvený v § 10b odst. 1 písm. b) ZoMP, který vychází z toho, že poplatkem je zpoplatňováno vlastnictví konkrétní nemovité věci, ve které není nikdo hlášen k trvalému pobytu. Přitom je irelevantní status vlastníka takové nemovité věci. Osvobození by se tak mělo vztahovat pouze na případy „poplatnictví“ z titulu trvalého pobytu, kde takové osvobození má své opodstatnění. Uvedená změna současně nebrání obcím, aby prostřednictvím obecně závazné vyhlášky (dále jen „OZV“) rozšířily zúžené zákonné osvobození o osvobození poplatníků z titulu vlastnictví nemovité věci.

Další změna, která se dotkne zákonného osvobození uvedeného v § 10b odst. 3 písm. c) ZoMP, podle kterého je od poplatku je osvobozena osoba, která je jako nezaopatřené dítě umístěna v domově pro osoby se zdravotním postižením na základě rozhodnutí soudu nebo smlouvy o poskytnutí sociální služby, které bude vypuštěno pro nadbytečnost. Všechny osoby uvedené v současném § 10b odst. 3 písm. c) ZoMP lze totiž podřadit pod § 10b odst. 3 písm. d) ZoMP.

V této souvislosti je vhodné připomenout, že obce budou muset, pokud duplicitně zakotvily toto osvobození do své OZV, své OZV přizpůsobit uvedeným změnám.

K místnímu poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace

Jedné, avšak poněkud zásadní změny se dočká také místní poplatek upravený v § 10c ZoMP. Novela stanoví, že obec, která hodlá zavést předmětný poplatek, musí vydat obecně závaznou vyhlášku (OZV) zavádějící tento poplatek nejpozději v kalendářním roce, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí stavebního úřadu pro stavbu vodovodu nebo kanalizace. Záměrem zákonodárce je stanovit striktní lhůtu pro zavedení tohoto poplatku a posílit tak právní jistotu vlastníků zhodnocených stavebních pozemků. Současná právní úprava totiž žádnou lhůtu k zavedení tohoto místního poplatku od zhodnocení stavebního pozemku nestanoví a v praxi se lze setkat s případy, kdy obec tento poplatek zavádí i s desetiletým odstupem od kolaudace stavby vodovodu nebo kanalizace, kterou ke zhodnocení stavebního pozemku fakticky došlo.

Se záměrem zákonodárce stanovit striktní lhůtu pro zavedení předmětného poplatku lze jistě souhlasit (s tímto časovým omezením se ztotožňuje též Veřejný ochránce práv). Podle našeho názoru však není vhodné, aby byla obec omezena koncem kalendářního roku, ve kterém nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí ke stavbě vodovodu nebo kanalizace. V praxi totiž mohou nastat situace, kdy kolaudační rozhodnutí nabude právní moci ke konci kalendářního roku (např. na podzim) a nebude tak objektivně možné, aby v témže kalendářním roce obec vydala OZV zavádějící předmětný poplatek. Vhodnější by podle našeho názoru bylo, pokud by byla obec omezena lhůtou 1 roku ode dne, kdy nastane právní moc kolaudačního rozhodnutí. Účelu zamýšleného zákonodárcem by tak bylo dosaženo, a to způsobem, který nenaruší podstatu tohoto místního poplatku a který reflektuje to, že obec fakticky nemůže ovlivnit to, v jakém okamžiku vydá stavební úřad kolaudační rozhodnutí.

S ohledem na novou úpravu by tedy obec měla při podání žádosti o vydání kolaudačního rozhodnutí zvážit, zda v daném kalendářním roce zbývá dostatečný časový prostor pro to, aby po právní moci kolaudačního rozhodnutí stihla vydat OZV zavádějící předmětný poplatek. Jinak by mohla nastat situace, kdy obec nebude objektivně schopna svolat zasedání zastupitelstva a příslušnou OZV schválit, a tudíž obec ztratí možnost tento poplatek zavést. To i s ohledem na to, že je nutný určitý časový prostor pro zpracování znaleckého posudku, který určí míru zhodnocení jednotlivých stavebních pozemků.

K možnosti využít pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy

Novelou zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) provedenou zákonem č. 267/2014 Sb. byla zavedena nová sankce, tzv. pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, která je upravena § 247a daňového řádu. Úmyslem zákonodárce bylo umožnit aplikaci této pokuty také při správě místních poplatků. Zákonodárce však v této souvislosti opomněl novelizovat § 11 odst. 4 ZoMP, který aplikaci pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy při správě místních poplatků vylučoval.

S účinností novely bude institut pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy opět využitelný. Při správě místních poplatků se bude jednat zejména o případy nesplnění ohlašovací povinnosti zakotvené v § 14a ZoMP. Uložení pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy tak bude na místě například tehdy, pokud poplatník v ohlášení neuvede své jméno nebo bydliště, pokud neohlásí všechny údaje rozhodné pro stanovení výše poplatkové povinnosti (pokutu však nebude možné uložit v případech, kdy poplatník neohlásí ve stanovené lhůtě nárok na osvobození nebo úlevu; v podrobnostech viz níže). V této souvislosti je nutné dodat, že v rámci ohlašovací povinnosti by měly být požadovány pouze takové údaje, které jsou důležité pro správu místních poplatků. Dále je pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy využitelná v případech, kdy dojde k porušení povinnosti vést v písemné formě evidenční knihu s údaji týkajícími se poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt (srov. § 3 odst. 4 ZoMP).

Nespornou výhodou pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy je, že správce poplatku nebude povinen před uložením pokuty vyzvat poplatkový subjekt ke splnění své procesní povinnosti, tedy tak, jako je tomu u pořádkové pokuty upravené v § 247 daňového řádu.

K možnosti upravit další způsob placení v OZV

Obce budou nově oprávněny upravit prostřednictvím obecně závazné vyhlášky další způsob placení a jemu odpovídající den platby poplatku, než je způsob placení a den platby stanovený v § 163 odst. 3 daňového řádu (pozn.: platby bezhotovostním převodem, v hotovosti nebo přeplatkem na jiné dani), tj. umožnit i placení prostřednictvím automatizovaného systému výběru poplatku, např. pomocí kamer, mýtných bran, telefonů a jiné. Tato možnost však současně neznamená, že by obec mohla vyloučit způsoby placení uvedené v § 163 odst. 3 daňového řádu. Pokud obec možnosti odlišné úpravy OZV nevyužije, bude se způsob placení i den, který je považován za den platby, řídit obecnou úpravou § 163 až § 166 daňového řádu.

Možnost speciální úpravy způsobu placení a dne platby poplatku se zavádí obecně pro všechny druhy místních poplatků, přičemž se předpokládá její využití například pro poplatek za vjezd s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, u kterého budou obce moct stanovit možnost platit tento místní poplatek také např. prostřednictvím automatů umístěných u vjezdu do zpoplatněného prostoru.

K ohlašovací povinnosti

Poslední změna se dotýká ohlašovacích povinností. Novela stanoví, že jestliže poplatník nesplní povinnost ohlásit údaj rozhodný pro osvobození nebo úlevu od poplatku ve lhůtě stanovené OZV nebo podpůrně ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající nárok na osvobození nebo úlevu, nárok na osvobození nebo úlevu od tohoto poplatku zaniká. Za nesplnění této ohlašovací povinnosti však nebude možné uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy (viz výše). Sankcí je zde samotná ztráta nároku na osvobození či úlevu.

Uvedená změna povede k odstranění situace, kdy poplatníci mnohdy ohlašovací povinnost neplní, popř. plní, ale až po zahájení řízení o stanovení poplatku nebo řízení o jeho vymáhání. V důsledku toho se zvyšují náklady řízení správce poplatku, neboť ten musí zjišťovat a ověřovat skutečnosti, které je ze zákona povinen prokazovat poplatník.

Jde-li o poplatek jednorázový, dojde ke ztrátě osvobození nebo úlevy ve vztahu ke konkrétnímu poplatku. Jde-li o poplatek, který má jako poplatkové období stanoven kalendářní rok, tj. poplatek ze psů a místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů (dále jen „místní poplatek za komunální odpad“), zanikne nárok na osvobození vždy pro příslušné poplatkové období nebo období, za které se osvobození podle ZoMP nebo OZV posuzuje. Např. v případě osvobození osoby provádějící výcvik psů od poplatku ze psů by došlo ke ztrátě nároku na osvobození pro celý kalendářní rok. Naopak u osvobození fyzické osoby umístěné v domově pro seniory od místního poplatku za komunální odpad by nárok na osvobození zanikl pro příslušný kalendářní měsíc, a to z důvodu, že ZoMP v § 10b odst. 6 stanoví, že placení poplatku v poměrné výši se vztahuje i na změny umístění v průběhu kalendářního roku.

Podle našeho názoru tato změna může napomoci ke zjednodušení správy místních poplatků. Novelizované ustanovení bude však nutné vykládat v kontextu základních zásad upravujících daňové řízení a také v souladu s výše nastíněným účelem změny právní úpravy. Poplatková povinnost tak zanikne pouze v těch případech, kdy poplatník neohlásí skutečnost, kterou si správce poplatku nemůže zjistit sám (srov. § 92 odst. 4 daňového řádu). Podle našeho názoru tak nedojde k zániku nároku na osvobození např. v případech, kdy poplatník neohlásí svůj nárok na osvobození či úlevu z důvodu dosažení stanovené věkové hranice.

K přechodným ustanovením a účinnosti novely

Na základě přechodných ustanovení se novela nedotkne poplatkových povinností vzniklých přede dnem nabytí účinnosti této novely.

Speciálně jsou pak upravena přechodná ustanovení ve vztahu k rozsahu zákonného osvobození u místního poplatku za komunální odpad, možnosti aplikace pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy, možnosti stanovit den a způsob platby odlišně od daňového řádu a zániku nároku na osvobození či úlevu, když tyto změny bude možné využít až na poplatkové povinnosti vzniklé od 1. 1. 2018.

Účinnost novely byla původně stanovena na 1. 4. 2017. Vzhledem k délce legislativního procesu však zákonodárce nestihl novelu schválit včas tak, aby mohla nabýt účinnosti ve stanovený den. S ohledem na tuto skutečnost se pro stanovení účinnosti novely uplatní pravidlo zakotvené v § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého platí, že právní předpisy nabývají účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení. Ke stejnému závěru dospěla také judikatura (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Ans 5/2007 ze dne 28. 11. 2008).

Závěrem lze dodat, že současný ZoMP objektivně potřebuje projít změnami, které budou ku prospěchu celé správy místních poplatků a poplatkových subjektů. Nakolik se výše uvedené úmysly zákonodárce podaří v praxi naplnit, ukáže až čas.

Mgr. Michal Jantoš a Mgr. Václav Těžký, Krajský úřad Moravskoslezského kraje

TOPlist
TOPlist