K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Bezpečné úložiště České pošty

Obce a obchodní společnosti

Datum: 14. 9. 2017, zdroj: OF 3/2017, rubrika: Legislativa

Obce mohou zakládat kapitálové obchodní společnosti (tj. společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti), anebo se mohou spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných obchodních společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků.

Uvedená oprávnění obce vycházejí z ustanovení § 23 odst. 1 písm. c) a odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Obec může přistoupit k zakládání obchodních společností, pokud by to slovy zákona č. 250/2000 Sb. mělo obci napomoci „k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností“.

Zákon o obcích se obchodním společnostem věnuje pouze okrajově. Z obecního zřízení lze v tomto směru vyčíst, že obec může pro výkon samostatné působnosti zakládat právnické osoby (a to bez další bližší specifikace, o jaké právnické osoby zakládané obcí se jedná – viz § 35a odst. 1), přičemž skutečnost, že zakládání (nebo rušení) právnických osob spadá do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce, vyplývá z § 84 odst. 2 písm. e) obecního zřízení, k čemuž se navíc doplňuje, že i schvalování zakladatelských listin, společenských smluv, zakládacích smluv a stanov a rozhodování o účasti v již založených právnických osobách je vyhrazenou pravomocí zastupitelstva obce. Výčet dalších ustanovení obecního zřízení týkajících se obchodních společností v různých souvislostech je uveden zejm. v závěru tohoto článku.

Je vhodné upozornit, že obchodní společnosti se „zakládají“ (podobně i tzv. ústavy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, které může obec rovněž založit), zatímco jiné právnické osoby uvedené v § 23 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb. se „zřizují“ (obec může zřizovat příspěvkové organizace, školské právnické osoby a veřejné výzkumné instituce).

Právní povaha obchodních společností

Obchodní společnost je subjektem práva v právním slova smyslu; jedná se o právnickou osobu ve smyslu § 20 a § 118 občanského zákoníku. Obchodní společnost má právní subjektivitu (slovy občanského zákoníku „právní osobnost“).

Obchodní společnosti upravuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb.

Zákon o obchodních korporacích rozlišuje

  • osobní společnosti (veřejná obchodní společnost a komanditní společnost), a
  • kapitálové společnosti (společnost s ručením omezeným a akciová společnost).

Ustanovení § 6 zákona o obchodních korporacích stanoví, že právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná (uvedené se nepoužije na rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace).

Z obchodních společností je akciová společnost jediná, která má povinnost zřídit své internetové stránky, a to bez zbytečného odkladu po svém vzniku, na kterých průběžně uveřejňuje údaje, které je povinna uvádět na obchodních listinách, a další údaje stanovené zákonem o obchodních korporacích (§ 7 odst. 2 zákona o obchodních korporacích).

Založení obchodní společnosti

Obchodní společnost se podle § 8 zákona o obchodních korporacích zakládá

  • společenskou smlouvou (společenská smlouva, kterou se zakládá kapitálová společnost, vyžaduje formu veřejné listiny), nebo
  • zakladatelskou listinou (pořízenou ve formě veřejné listiny; zakladatelskou listinou se zakládá obchodní společnost, pokud právní předpis připouští, aby společnost založil jediný zakladatel).

Vklady do právnických osob

Obecní zřízení se v souvislosti s právnickými osobami výslovně věnuje otázce vkladů do právnických osob. Konkrétně je podle § 85 písm. e) obecního zřízení zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodování o peněžitých i nepeněžitých vkladech do právnických osob. Definice vkladu (do právnické osoby) je v § 15 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, podle něhož je vkladem peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace (u akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie).

Předmětem vkladu je věc, kterou se společník nebo budoucí společník (dále jen „vkladatel“) zavazuje vložit do obchodní korporace za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní (dále jen „vkladová povinnost“). Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (dále jen „peněžitý vklad“) nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (dále jen „nepeněžitý vklad“).

Po dobu trvání obchodní korporace ani po jejím zrušení nemá společník právo na vrácení předmětu vkladu (§ 16 odst. 1 zákona o obchodních korporacích). Vkladatel splní vkladovou povinnost ve lhůtě a způsobem určeným zákonem o obchodních korporacích a společenskou smlouvou. Ocenění nepeněžitého vkladu se uvede ve společenské smlouvě obchodní korporace. Nepeněžitým vkladem nesmí být práce nebo služby (nepeněžitým vkladem může být jak věc movitá, tak i nemovitá, ale i závod či pohledávka). Je-li nepeněžitým vkladem nemovitá věc, je předmět vkladu vnesen tak, že vkladatel předá správci vkladů nemovitou věc a písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem.

Peněžitý vklad do kapitálových společností se splácí na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, který zřídí správce vkladů. Banka s těmito prostředky neumožní nakládat dříve, než kapitálová společnost vznikne, ledaže se jedná např. o úhradu zřizovacích výdajů (§ 23 odst. 1 zákona o obchodních korporacích).

Souhrn všech vkladů představuje základní kapitál obchodní korporace (§ 30 zákona o obchodních korporacích).

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným, kterou obce mohou zakládat, je v zákoně o obchodních korporacích upravena v § 132 až § 242. Společnost s ručením omezeným je kapitálová společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Firma (podle § 423 odst. 1 občanského zákoníku obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku) obsahuje označení „společnost s ručením omezeným“, které může být nahrazeno zkratkou „spol. s r. o.“ nebo „s. r. o.“.

Minimální výše vkladu je 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší.

Orgány společnosti s ručením omezeným jsou

  • valná hromada (neurčí-li společenská smlouva jinak, je valná hromada schopná se usnášet, jsou-li přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, přičemž valná hromada rozhoduje prostou většinou hlasů přítomných společníků),
  • jednatel (statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů),
  • dozorčí rada (zřizuje se, pokud tak určí společenská smlouva nebo jiný právní předpis).

Akciová společnost

Obce mohou vedle společností s ručením omezeným zakládat akciové společnosti, které jsou v zákoně o obchodních korporacích upraveny v § 243 až § 551. Akciovou společností je kapitálová společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií. Firma obsahuje označení „akciová společnost“, které může být nahrazeno zkratkou „akc. spol.“ nebo „a.s.“.

Základní kapitál se vyjadřuje v českých korunách. V případě, že akciová společnost vede podle zvláštního zákona účetnictví v eurech, může vyjádřit základní kapitál v eurech. Výše základního kapitálu akciové společnosti je alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR.

Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle zákona o obchodních korporacích a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací.

Akcie může mít formu cenného papíru

  • na řad (tj. akcie na jméno), nebo
  • na doručitele (tj. akcie na majitele – akciová společnost může vydat akcie na majitele pouze jako zaknihovaný cenný papír nebo imobilizovaný cenný papír; to platí obdobně též pro změnu formy nebo podoby akcií).

Podle druhu akcie se rozlišují

  • akcie se zvláštními právy (akcie, se kterými jsou spojena stejná práva, tvoří jeden druh),
  • akcie kmenové (akcie, se kterými není spojeno žádné zvláštní právo).

Akcie, se kterou jsou spojena přednostní práva týkající se podílu na zisku nebo na jiných vlastních zdrojích nebo na likvidačním zůstatku společnosti, je prioritní akcie. Není-li ve stanovách určeno jinak, jsou prioritní akcie vydány bez hlasovacího práva. Akcie, s nimiž není spojeno hlasovací právo, mohou být vydány, jen pokud souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřesáhne 90 % základního kapitálu.

Zákon o obchodních korporacích z hlediska vnitřní struktury akciové společnosti rozlišuje systém

  • dualistický (ve kterém se zřizuje představenstvo, které je statutárním orgánem, a dozorčí rada),
  • monistický (ve kterém se zřizuje správní rada a statutární ředitel, který je statutárním orgánem jmenovaný správní radou).

V pochybnostech platí, že je zvolen dualistický systém. V obou systémech představuje „nejvyšší“ orgán akciové společnosti valná hromada (valná hromada je schopna se usnášet, pokud jsou přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota nebo počet přesahuje 30 % základního kapitálu, ledaže stanovy určí jinak; valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, ledaže zákon o obchodních korporacích nebo stanovy vyžadují jinou většinu).

Vyhrazená pravomoc zastupitelstva obce

Do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce – kromě již uvedené „základní“ pravomoci zakládat nebo rušit právnické osoby, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách [§ 84 odst. 2 písm. e) obecního zřízení] – spadá dále

  • delegovat zástupce obce [s výjimkou uvedenou v § 102 odst. 2 písm. c) obecního zřízení, tj. v případě, kdy je radě obce vyhrazeno rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti], na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast [§ 84 odst. 2 písm. f)],
  • navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání [§ 84 odst. 2 písm. g)].

Vyhrazená pravomoc rady obce

Podle § 102 odst. 2 obecního zřízení je radě obce vyhrazeno

  • plnit vůči právnickým osobám založeným zastupitelstvem obce úkoly zakladatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce [§ 102 odst. 2 písm. b)], a
  • rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti [§ 102 odst. 2 písm. c)].

Jak vyplývá z § 102 odst. 4 obecního zřízení, v těch obcích, kde starosta vykonává pravomoc rady obce (tj. ve kterých se volí méně než 15 členů zastupitelstva obce), je zastupitelstvu obce vyhrazeno též rozhodování mj. ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti [tj. pravomoc uvedená v § 102 odst. 2 písm. c)]. V obcích, kde se nevolí rada obce, plní vůči právnickým osobám založeným zastupitelstvem obce úkoly zakladatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce [tj. pravomoc uvedenou v § 102 odst. 2 písm. b)], starosta obce.

Obecní zřízení a obchodní společnosti

Vedle již zmiňovaných ustanovení obecního zřízení, která upravují zakládání právnických osob obce (včetně vyhrazené pravomoci zastupitelstva a rady obce v této oblasti), je pro úplnost užitečné zmínit další ustanovení obecního zřízení, která se obchodních společností týkají (příslušná ustanovení hovoří obecně o právnických osobách založených obcí); konkrétně se jedná o následující ustanovení:

  • dohoda o sloučení obcí nebo připojení obce musí obsahovat určení majetku, finančních prostředků a dalších práv slučovaných obcí [§ 19 odst. 5 písm. e)],
  • na právního nástupce sloučených obcí přecházejí mj. práva zakladatele právnických osob (§ 19 odst. 6),
  • nedohodne-li se obec a přípravný výbor o rozdělení majetku, rozdělí se majetek obce v poměru podle počtu obyvatel původní obce a nově vzniklé obce (22 odst. 4),
  • obcí založené právnické osoby mohou užívat znak a vlajku obce (§ 34a odst. 3),
  • podle § 38 odst. 3 písm. d) obec nesmí ručit za závazky právnických osob vyjma těch, v nichž míra účasti přesahuje 50 %,
  • ustanovení § 39 odst. 1 (upravující záměr obce o vyjmenovaných dispozicích s nemovitým majetkem obce) se mj. nepoužije, jde-li o pronájem, pacht, výprosu nebo výpůjčku právnické osobě založené obcí (§ 39 odst. 3),
  • člen zastupitelstva obce má právo vznášet dotazy, připomínky a podněty na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je obec [§ 82 písm. b)],
  • člen zastupitelstva obce má právo požadovat od zaměstnanců právnických osob, které obec založila, informace [§ 82 písm. c)],
  • ve statutu územně členěná statutární města stanoví rozsah oprávnění městských obvodů a městských částí zakládat a rušit právnické osoby [§ 130 písm. i)],
  • statutární město může svěřit statutem městské části rozhodování o peněžitých i nepeněžitých vkladech do právnických osob [§ 133 písm. f)],
  • statutární město může svěřit statutem městské části rozhodování o majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob [§ 133 písm. g)].

Mgr. Jan Břeň

TOPlist
TOPlist