K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Neslyšící a informace veřejné správy

Datum: 25. 1. 2018, zdroj: OF 5/2017, rubrika: Veřejná správa online

Přesný počet Neslyšících[1], resp. uživatelů českého znakového jazyka, v ČR není znám. Podle dostupných materiálů v EU je přibližně 1 milion neslyšících uživatelů znakového jazyka a 51 milionů nedoslýchavých občanů.

Veřejná správa v ČR si postupně začíná uvědomovat, o jak závažné postižení se jedná. Komunikační bariéra této skupiny osob je výrazná. Pro Neslyšící je mluvený český jazyk druhým jazykem, neboť jejich mateřským jazykem je český znakový jazyk, který je z jazykového hlediska nezávislý na mluveném českém jazyce. Přitom naprostá většina informací ze strany veřejné správy je poskytována občanům (tedy i Neslyšícím) prostřednictvím mluveného jazyka, či jeho psané podoby. Veřejná správa si však zatím dostatečně neuvědomuje, že takto poskytnuté informace jsou pro Neslyšící osoby nepřístupné.

Česká republika je vázána Úmluvou OSN o právech osob se zdravotním postižením. Tato mezinárodní smlouva už v úvodní definici pojmů výslovně pod pojem „jazyk“ zahrnuje nejenom mluvený jazyk, ale rovněž jazyk znakový a také další formy nonverbální komunikace.

Podle čl. 9 Úmluvy jsou státy povinny přijmout příslušná opatření k zajištění rovnoprávného přístupu zdravotně postižených osob k hmotným životním podmínkám, dopravě, informacím a komunikaci. Čl. 21 státům ukládá povinnost uznávat a umožňovat těmto osobám používání znakových jazyků při úředních jednáních, resp. i dalších způsobů a formátů komunikace dle jejich vlastní volby.

V této souvislosti je významným vnitrostátním právním předpisem (mimo Listinu základních práv a svobod) zákon č. 155/1998 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob. Tyto osoby mají právo svobodně si zvolit z komunikačních systémů uvedených v tomto zákoně ten, který odpovídá jejich potřebám. Jejich volba musí být v maximální možné míře respektována tak, aby měly možnost rovnoprávného a účinného zapojení do všech oblastí života společnosti i při uplatňování jejich zákonných práv. Z tohoto zákona vyplývá zcela jasná garance veřejného subjektivního práva na používání zvoleného komunikačního systému pro neslyšící (a hluchoslepé). I správní řád myslí v § 16 na uživatele českého znakového jazyka.

Využití webových stránek

Jak z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, tak ze zákona o komunikačních systémech vyplývá, že subjekty veřejné správy či poskytující veřejné služby by měly poskytovat informace tak, aby byly přístupny i Neslyšícím osobám. Jedním z důležitých informačních kanálů veřejné správy jsou webové stránky.

Z provedeného průzkumu webových stránek centrálních institucí státní správy a zákonodárných sborů v ČR vyplynulo, že tyto orgány zatím nepočítají s převáděním (přetlumočením) uváděných informací do českého znakového jazyka. Obecně lze říci, že veřejná správa a instituce poskytující veřejné služby informace ve znakovém jazyce neposkytují. Přitom pro osoby Neslyšící je zdroj informací ve znakovém jazyce často jedinou možností získávání informací vůbec.

Obdobně jsou na tom městské a obecní úřady. Rovněž poskytovatelé sociálních služeb, pokud nezaměřují své sociální služby přímo na cílovou skupinu osob Neslyšících, nemají informace na webových stránkách v dispozici v českém znakovém jazyce. Přitom např. pečovatelská služba či pobytové služby sociální péče jsou běžně poskytovány i osobám Neslyšícím.

Příklady dobré praxe

Za příklady dobré praxe lze označit přístup Sdružení českých spotřebitelů, které připravilo své publikace rovněž ve znakovém jazyce, dále např. Městské knihovny v Praze, která má zveřejněny důležité informace o knihovně ve znakovém jazyce, obdobně jako Krajská knihovna Karlovy Vary. Nově rovněž Oborová zaměstnanecká pojišťovna poskytuje informace na svých webových stránkách v českém znakovém jazyce, a to za využití služeb technologie Deaf friendly.

Olomoucký kraj si uvědomuje, že Neslyšící ve většině případů používají ke komunikaci český znakový jazyk. Z tohoto důvodu byly důležité informace na webu Olomouckého kraje přetlumočeny do českého znakového jazyka. Uživatelé tohoto jazyka jednoduše naleznou přetlumočené informace na webu Olomouckého kraje podle piktogramu označujícího videa s informacemi v českém znakovém jazyce.

Neslyšící klienti přicházející na Krajský úřad Olomouckého kraje mají rovněž možnost požádat o zajištění tlumočení do českého znakového jazyka. Přes Infoportál pro občana si může občan objednat schůzku a v případě, že potřebuje zajistit tlumočení (do cizího jazyka, nebo českého znakového jazyka), vyplní příslušný formulář a bude mu zajištěno tlumočení.

Největším problémem tlumočení do českého znakového jazyka je výrazný nedostatek tlumočníků. Tento problém se snaží snížit služba on-line tlumočení či přepisu mluvené řeči. Tyto služby poskytuje např. Tichá linka, kterou provozuje organizace Tichý svět. Do tohoto projektu se kromě Krajského úřadu Olomouckého kraje, připojila již některá kontaktní pracoviště Úřadu práce České republiky, několik městských úřadů a rovněž Krajský úřad Jihočeského kraje.

Nutno dodat, že problém nedostatku tlumočníků do znakových jazyků není pouze problémem České republiky. Z tohoto důvodu se touto problematikou zabýval rovněž Evropský parlament, který dne 23. 11. 2016 přijal usnesení o znakových jazycích a profesionálních tlumočnících znakového jazyka. Poměr uživatelů znakového jazyka k tlumočníkům znakového jazyka se pohybuje v rozmezí od 8:1 do 2500:1, přičemž průměrný poměr je 160:1. Současně je zdůrazněno, že je nutné, aby veřejné služby a služby státní správy, včetně jejich on-line obsahu, byly přístupné prostřednictvím živých zprostředkovatelů, jako jsou přítomní tlumočníci znakového jazyka, ale rovněž je třeba zvažovat možnost alternativních vzdálených internetových služeb.

Závěrem je nezbytné konstatovat, že veřejná správě v ČR dosud nikterak výrazně neřeší problematiku zpřístupňování informací osobám se zdravotním postižením, a to přesto, že to po České republice (a tím pádem i veřejné správě) vyžaduje minimálně Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Je nezbytné neustále apelovat na veřejnou správu, aby přijala opatření, která zajistí lidem s postižením přístupnost k informacím.

Poznámky

  1. Velké N symbolizuje příslušnost k jazykové a kulturní menšině; příslušníci této menšiny používají Český znakový jazyk jako svůj jazyk mateřský.

Mgr. Bc. Zbyněk Vočka, Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor sociálních věcí

TOPlist
TOPlist