K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Strategie regionálního rozvoje 21+

Datum: 8. 3. 2018, zdroj: OF 1/2018, rubrika: Regiony

Ministerstvo pro místní rozvoj (dále „MMR“) v současné době intenzivně pracuje na nové podobě Strategie regionálního rozvoje 21+, která bude základním stavebním kamenem pro českou regionální politiku a také pro zacílení kohezní politiky ČR v budoucím programovém období.

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

Záměrem zpracovatelů je vytvořit všemi partnery respektovaný dokument, který bude uplatňován v území. Z tohoto důvodu byla vytvořena široká komunikační a pracovní platforma, která sdružuje významné aktéry, jako jsou zástupci krajů, měst a obcí, ministerských resortů, akademického sektoru a dalších subjektů.

Snahou ministerstva je vytvořit konkrétní dokument, který má stanoveny priority a cíle, reálně dosažitelné v časovém horizontu, má určené gestory a finanční alokace pro implementaci cílů. Cílem je i mimo jiné výrazné propojení krajských strategií s cíli stanovenými ve Strategii regionálního rozvoje 21+.

Analytická část

V roce 2017 byly vypracovány a pracovními skupinami projednány dva samostatné dokumenty, a to vstupní analýza a problémová analýza.

Vstupní analýza je strukturována do šesti základních okruhů, které mají z pohledu MMR největší dopad na regionální rozvoj. Jedná se o ekonomický rozvoj, kvalitu života a občanskou vybavenost, kvalitu prostředí, sítě, veřejnou správu a regionální rozvoj a sídelní strukturu. V rámci každého okruhu se při zpracování hledala významná regionální specifika, která budou podložena relevantními daty pro zhodnocení současného stavu a vývoje v čase. V kontextu dostupnosti a relevance dat bylo ambicí MMR analyzovat témata jednotlivých okruhů na třech měřítkových úrovních. Jednalo se nám o postavení ČR v evropském kontextu, analýzu regionálních disparit na úrovni krajů, případně na úrovni obce s rozšířenou působností, a rozdíly město a venkov.

Na základě široké analytického podkladu a vstupů od členů pracovních skupin byla identifikována témata regionálního rozvoje. Jednotlivá témata jsou blíže popsána v problémové analýze a každé téma má popsán důvod jeho vymezení, hlavní problémy, popř. dílčí problémy vč. jeho důsledků. Popis je případně doplněn o souvislosti nebo institucionální kontext, který lépe dokresluje a podává ucelený obraz o daném tématu.

Základní výsledky

Nyní Vám krátce představím základní výsledky analytického podkladu a problémové analýzy. V období 2005–2015 došlo k ekonomickému sbližování s vyspělými regiony Německa a Rakouska jen u regionů soudržnosti Jihovýchod a Jihozápad. Ve sledovaném období tak docházelo spíše k růstu regionálních rozdílů mezi regiony ČR (regiony soudržnosti, kraje). Některé regiony, respektive centra Prahy, Brna a jejich zázemí, se profilovaly jako dominantní v oblasti vědy a výzkumu. V oblasti vědy a výzkumu také posilovala i další univerzitní centra, jako jsou Ostrava, Olomouc a Liberec. Praha a Brno se svým zázemím rovněž zaznamenaly zejména nárůst malých a středních podniků, které svědčí o pokračující koncentraci mladší a vzdělanější části obyvatelstva a služeb do nejvýznamnějších regionů ČR, tzv. metropolitních oblastí. Naopak celkový pokles těchto subjektů vykazují Ústecký a Moravskoslezský kraj. Poměrně významnou ztrátu obyvatelstva zaznamenávají venkovské obce do 500 obyvatel a periferní oblasti ČR. Velmi znatelný pokles obyvatelstva je charakteristický pro obce do 100 obyvatel, z krajů jsou ztrátové Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj.

Dostupné studie a analýzy potvrzují napříč celou ČR významnou roli středních a malých měst, jejichž síť je v českém prostředí daná historickým vývojem osídlení. Socioekonomická situace těchto měst je odvislá od jejich populační velikosti a geografické polohy a nelze ji generalizovat. Jiný je ekonomický statut a vývoj středního města v metropolitním zázemí, a jiný u města, které se nachází v periferní oblasti. Obecně platí, že funkce středních a malých měst je zásadní pro zachování a stabilizaci sídel v jednotlivých regionech ČR.

Provedené analýzy také potvrzují přetrvávající, a místy prohlubující se, problémy strukturálně postižených krajů. Jedná se o kraje s dominantním postavením jednoho nebo dvou sektorů hospodářství, které jsou charakteristické pokračujícím odlivem obyvatelstva, zvýšenou mírou nezaměstnanosti a dlouhodobě nezaměstnaných lidí, nízkým přílivem investic, vysokým podílem osob ohrožených chudobou, exekucí nebo stále ještě vysokým podílem znečišťujícím látek do ovzduší.

Pro rozvoj regionů je nezbytné zajištění dostupnosti základních služeb vč. dopravní obslužnosti. Relativně nejhorší napojení na páteřní dopravní síť má Karlovarský a Jihočeský kraj. Naopak nejzatíženějšími dopravními úseky jsou úseky dálnic na hranicích měst Prahy a Brna a na ně navazující komunikace v intravilánech měst. V částech Plzeňského, Jihočeského a Kraje Vysočiny jsou území, která jsou hůře dostupná veřejnou dopravou. V některých periferních venkovských oblastech není území o víkendu obsluhováno vůbec.

Z hlediska udržitelného rozvoje území a krajiny představuje dlouhodobý problém zábor zemědělské půdy a degradace půdy, které mají za následek omezení či úplnou ztrátu produkčních a mimoprodukčních funkcí půdy. Degradace půdy v důsledku dlouhotrvajícího sucha je ještě více umocněna a řešení problémů si do budoucna bude vyžadovat komplexní řešení.

Pět témat regionálního rozvoje

Na základě analytického podkladu, výstupů členu z pracovních skupin vč. oponentury zástupců akademické sféry, bylo identifikováno pět témat regionálního rozvoje jako základ problémové analýzy.

Jedná se o silné metropolitní oblasti Prahy a Brna, které mají ambici plnit roli center středoevropského významu a zároveň výrazně ekonomicky rostou a přibližují se evropskému průměru v ekonomických ukazatelích.

Další tématem jsou krajské aglomerace. Jedná se o oblasti, které na rozdíl od metropolí Prahy a Brna vykazují nižší ekonomický růst a mají menší potenciál ovlivnit svoje okolí. Jedná se o heterogenní skupinu měst s různým výchozím ekonomickým postavením, která by přesto měla plnit funkce vyššího regionálního centra.

Třetím tématem jsou regionální centra a jejich zázemí, která hrají významnou stabilizační roli v území. Udržení polycentrické sítě sídelního systému je pro ČR žádoucí, ať už z ekonomického nebo sociálního aspektu. Při koordinaci svého širšího zázemí je žádoucí zejména role regionálních center, kde dochází k vzájemné interakci v podobě dojížďky lidí do zaměstnání a za službami.

Téma strukturálně postižených krajů, které i nadále procházejí procesem hospodářské restrukturalizace a jsou ze strany státu specificky podporovány, je převzato i do nové podoby Strategie regionálního rozvoje 21+.

Posledním tématem jsou hospodářsky a sociálně ohrožená území, která lze na základě analýzy i odborných studií, označit za „periferie“. Jedná se o oblasti, které jsou ve velké vzdálenosti od regionálních center, v důsledku restrukturalizace přišla o velké množství pracovních příležitostí a neuspěla v jejich nahrazení jinými aktivitami, nebo se jedná o venkovské obce v zázemí velkých měst, jejichž počet obyvatel stoupá, nicméně jsou charakteristické vysokou nezaměstnaností.

Hlavní strategické cíle

Takto definovaná témata regionálního rozvoje zakládají hlavní strategické cíle, jejich podcíle a opatření pro návrhovou část. V letošním roce bude tvorba Strategie regionálního rozvoje 21+ pokračovat zpracováním návrhové a implementační části.

Ambicí zpracovatelů je strukturovat jednotlivé cíle tak, aby byly jednoznačně specifické, měřitelné, dosažitelné v čase, a především realistické vzhledem určení finanční alokace a gestora pro jeho důslednou implementaci a monitorování. Proveditelnost a reálnost jednotlivých cílů bude zajištěna jedině na půdorysu široké shody všech významných partnerů regionálního rozvoje.

Podle platného harmonogramu se předpokládá schválení dokumentu vládou ČR nejpozději do poloviny roku 2019.

Mgr. Zdeněk Opravil, Ph.D., odbor regionálního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj

TOPlist
TOPlist