K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Dokončená digitalizace katastrálních map a moderní systém spolupracující se základními registry

Datum: 16. 3. 2018, zdroj: VSOL 1/2018, rubrika: Veřejná správa online

Nad stručným hodnocením uplynulého roku z pohledu jednoho z nejmodernějších úřadů ČR – Českého úřadu zeměměřického a katastrálního – se společně s redakcí VSOL zamyslel jeho předseda Ing. Karel Večeře. A byl – celkem právem – hodně pozitivní.

Ing. Karel Večeře, předseda ČÚZK
Ing. Karel Večeře, předseda ČÚZK
Co pokládáte za nejdůležitější novinku?
V roce 2017 byla dokončena digitalizace katastrálních map. Byl tak naplněn poslední krok podle koncepce z roku 1993, která stanovovala nezbytná opatření k obnovení moderní pozemkové evidence zahrnující také evidenci práv k nemovitostem. V Česku se nestává příliš často, že je vytyčena dlouhodobá koncepce, která je pak postupně realizována jen s menšími úpravami. Trvalo to sice o něco déle, než jsme v roce 1993 odhadli, ale i tak z toho mám velkou radost.
Nebyl to asi úplně jednoduchý úkol…
Realizace vzájemně provázaných opatření trvala více než 20 let. Zmíním jen několik nejdůležitějších. Nejprve byly digitalizovány listy vlastnictví (1994–1998) a vytvořeny tak podmínky pro rychlejší poskytování informací z katastru a současně pro průběžnou aktualizaci katastrální databáze. Většinu změn z restitučního procesu a z privatizace tak bylo možné zapsat již přímo do databáze a poskytovat aktuální informace o právech k nemovitostem nejen v listinné formě, ale i elektronicky. V roce 2001 byl uveden do provozu moderní informační systém katastru nemovitostí. Ze zásadních změn, které přinesl, je asi nejznámější aplikace Dálkový přístup do KN, která dnes uspokojuje 90 % požadavků na výpisy z katastru, nebo Nahlížení do KN, kterým poskytujeme základní bezplatné informace.
Systém se ale musel naplnit…
Digitalizace katastrálních map probíhala prakticky 17 let, zpočátku pomalu, posledních 9 let jsme nabrali docela slušné tempo až tisíc katastrálních území ročně. Součástí tohoto kroku však bylo doplnění miliónů zejména zemědělských a lesních parcel, odstraněných za socialismu, podle historických podkladů do katastrálních map. Souběžně jsme zprovoznili systém pro správu elektronických dokumentů, takže dnes nabízíme elektronicky i kopie ze sbírky listin. Nyní ještě dokončujeme digitalizaci starších geometrických plánů využívaných soukromými geodety, aby i komunikace s nimi byla plně digitální. K tomu, abychom mohli mluvit o plné digitalizaci katastru, už chybí jen dokončení probíhajících pozemkových úprav a nových mapování asi v 1 % katastrálních území. V nich získáme kvalitní digitální katastrální mapu po jejich ukončení.
Kde vidíte tu zásadní změnu a v čem se vynaložená spousta práce vrací?
Výsledek digitalizace katastru nemovitostí je docela dobře patrný. Katastrální informace již dlouho nejsou nedostatkovým zbožím, ale naopak patří k nejsnáze dostupným údajům státní správy v České republice. Digitalizace měla zásadní vliv i na pozitivní vývoj v oblasti zápisů do katastru nemovitostí. Významně přispěla k jejich zrychlení a ke transparentnosti vkladového řízení, umožňuje zásadním způsobem zkvalitnit celou řadu evidovaných údajů a aktualizovat některé údaje ze základních registrů veřejné správy. Poprvé v historii pozemkových evidencí jsme schopni evidovat vlastníky s vazbou na základní registry a automatizovaně aktualizovat například jejich adresy. Ve spolupráci s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových řešíme i nemovitosti zapsané pro neznámé nebo nedostatečně identifikované vlastníky. Nyní už můžeme říci, že kvalita údajů o právech k nemovitostem je dnes lepší než v době vedení pozemkových knih. Problémy však máme s přesností katastrálních map a také s aktuálností technických údajů jako je druh pozemku, jeho využití, údajů o budovách či různých veřejnoprávních omezeních.
V čem je hlavní problém?
Zatímco práva k nemovitostem z velké části vznikají až zápisem do katastru, případně jsou subjekty práva zainteresovány na zápisu například zásadou materiální publicity, u technických údajů mají vlastníci pouze povinnost změny ohlašovat. To v praxi moc nefunguje. Snažíme se tomu pomoci prováděním, tzv. revize katastru. Pracovníci katastrálních úřadů zjišťují nesoulady mezi katastrem a skutečností ohledně budov, druhů pozemků a jejich využití, případně některé další významné rozdíly, a projednávají jejich odstranění s vlastníky a jinými orgány veřejné správy (např. stavební úřad, orgány ochrany ZPF). Pomáháme tak plnit oznamovací povinnost těm osobám, které v minulosti zapomněly provedené změny ohlásit. Katastr nemovitostí vznikl v minulosti především kvůli výběru daní. Aktuálnost údajů je důležitá nejen pro správce daně, ale také pro obce, do jejichž rozpočtu plyne výnos z daně z nemovitostí. V mnoha obcích nebyly ohlášeny různé změny v druzích pozemků týkající se zejména komunikací, veřejných prostranství i dalších pozemků, jsou tu majetkově nevypořádané pozemky zasahující do veřejných prostor. Dnes to komplikuje žádosti o různé dotace. Revize katastru může pomoci obcím tyto problémy vyřešit.
Obce si občas stěžují na nepřesnosti v katastrálních mapách…
Druhým významným problémem, který se snažíme řešit, je nízká přesnost katastrálních map pocházejících z mapování pro stabilní katastr. V roce 2017 jsme oslavili 200. výročí vydání patentu císaře Františka I., podle kterého tyto mapy vznikly. Nelze se tedy divit, že dnes už jejich přesnost nevyhovuje. Proto na digitalizaci navazujeme novým mapováním, často v kombinaci s pozemkovými úpravami. Ty přinášejí novou katastrální mapu mimo zastavěná území a nové katastrální mapování provádíme nejčastěji v intravilánech obcí. Je to sice pracné a nákladné, zaměřují se vyšetřené a vlastníky potvrzené hranice, ale výsledek je samozřejmě řádově přesnější než digitalizace map pořízených v 19. století. Drobné změny v průběhu hranic se vyřeší uznáním jejich průběhu v terénu. Pro obce má nové mapování řadu výhod. Například se zjistí, které pozemky zasahují do komunikací, tyto se označí parcelními čísly a je pak možné provádět výkupy bez vyhotovování geometrických plánů. Mimo jiné je to ideální základ pro vypořádání nevyřešených majetkových vztahů.
Katastr už dnes obsahuje ohromné množství dat a další se budou určitě průběžně doplňovat. Je vůbec reálné, aby postupně zase nezastarával?
Aktuálnost evidence práv k nemovitostem je zajištěna tím, že většina jich vzniká až zápisem a také zásadou materiální publicity v občanském zákoníku. O aktualizaci dalších technických údajů jsem se již zmínil. Změnu údajů o různých veřejnoprávních omezeních, či chcete-li o ochraně území, chceme provádět s využitím základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN). Do tohoto registru lze už dnes vyznačovat tzv. účelové územní prvky a mohou to dělat zákonem stanovení editoři. Orgány ochrany přírody, orgány památkové péče i mnoho dalších mají své informační systémy a v nich mají chráněná území vyznačena. Také údaje o kvalitě pozemků (např. BPEJ nebo SLT) jsou vedeny v informačních systémech. Editační systémy tedy existují, stačí je naučit komunikovat s RÚIAN a poskytnout pro tento postup zákonnou oporu. Výsledkem může být komplexní informace o omezeních ve využití konkrétního území, informace o daňové zátěži spojené s konkrétními pozemky, možná v budoucnu i informace o různých ochranných pásmech inženýrských sítí, vodních zdrojů apod. Právě základní registry mají velký potenciál pro další rozvoj s mnoha přínosy pro veřejnou správu i pro občany.

Děkuji za rozhovor.

Prokop Konopa

TOPlist
TOPlist