K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Stabilita a kontinuita je zárukou dlouhodobého úspěchu

(Rozhovor s Jiřím Burianem, starostou města Sedlčany)

Datum: 26. 3. 2018, zdroj: OF 1/2018, rubrika: Regiony

Letošní rok 2018 bude rokem volebním. Po prezidentských volbách se budou na podzim konat volby do zastupitelstev obcí a také volby do třetiny Senátu. Zejména volby do zastupitelstev obcí se týkají našich čtenářů. Proto budeme postupně hovořit s představiteli obcí a měst, kteří ve vedoucích funkcích již mají něco za sebou a mohou se podělit o své dlouholeté zkušenosti. Například Jiří Burian.

Starosta Jiří Burian
Starosta Jiří Burian

Ing. Jiří Burian (*1948) je starostou města Sedlčany ve Středočeském kraji, okres Příbram. Absolvoval sedlčanské gymnázium a poté ČVUT, fakultu stavební, obor pozemní stavitelství. Starostou je nepřetržitě od roku 1990, tři volební období byl krajským zastupitelem a od roku 2014 je senátorem (ODS). Manželka je praktická lékařka, mají dceru, syna a dvě vnoučata. Jiří Burian je muzikant, hraje na křídlovku a má rád sport, nyní spíše pasivně.

Sedlčany leží ve středním Povltaví, asi 60 km jižně od Prahy. Je to osmitisícové město, které má dalších devět místních částí, 21 zastupitelů a z hlediska působnosti jde o obec s rozšířenou působností. V jejím správním obvodu je 27 obcí s asi 30 tisíci obyvatel. Rozpočet města v roce 2017 byl vyrovnaný ve výši 170 mil. Kč. Neocenitelnou hodnotou Sedlčanska je krásná rozmanitá krajina, s možností aktivní rekreace a nedalekou vodní plochu Slapského jezera.

Proč jste šel do funkce starosty a s jakými cíli?
Musím začít zeširoka, můj profesní život si člením na desetileté úseky. V tom prvním, po studiích, jsem působil v Praze jako stavební inženýr na různých stavbách. Další etapa začala rokem 1980, kdy jsem se vrátil do rodného města a pracoval jako vedoucí stavebního úřadu na tehdejším národním výboru. Již v té době jsem se zajímal o investiční výstavbu. V roce 1990 jsem se na návrh občanského fóra stal v únoru vlastně posledním předsedou národního výboru. Politice jsem se věnovat nechtěl, ale řekli mi, že potřebují v čele města pragmatika s odbornými zkušenostmi. A tak jsem se po prvních svobodných komunálních volbách stal na podzim starostou a trvá to již sedm volebních období, 28 let.
A jaké byly ty cíle, co jste chtěl dokázat?
Já jsem sedlčanský patriot a mé zkušenosti ze stavební praxe a z přípravy investic mně vedly k tomu, že jsem chtěl především zajistit kvalitní územní rozvoj města. Aby se město logicky rozvíjelo a vymanilo se z té šedi, která tehdy převládala. To nebyly jen paneláky, ale v podstatě všechny objekty, které převážně patřily státu a ta péče o ně byla nevalná. A druhým cílem bylo dosáhnout toho, aby se město stalo součástí té nádherné krajiny, která nás obklopuje, aby bylo její ozdobou a ne trnem. Uběhlo téměř třicet let, další tři etapy života a myslím, že se toho hodně podařilo. Prostředí pro život lidí se u nás změnilo k lepšímu.
Tak si ta desetiletí trochu konkretizujme. Co vše máte za sebou a co před sebou?
Základní škola a úprava okolí
Základní škola a úprava okolí
V podstatě dvacet let jsme věnovali budování infrastruktury města, a ještě nejsme u konce. Mám ale zásadu, že nejdříve musí být tepny a žíly, a teprve potom se tvoří svaly a tvář celého území. V devadesátých letech jsme ale museli začít tím nejpalčivějším co nás tížilo. Došlo k rozdělení školy na dvě samostatné jednotky a s tím bylo plno starostí. Zajistit kapacity a postavit nový školský pavilon. Museli jsme řešit bydlení pro seniory a zároveň vytvořit podmínky pro mladé vznikající rodiny. Největší investice však šla do infrastruktury, byla to úplná plynofikace města. To se povedlo díky napojením na tranzitní přivaděč do Příbrami a velmi nám pomohlo, že vlastní rozvody a přípojky zajišťovala Středočeská plynárenská, čímž město ušetřilo velké investiční náklady.
Jak vypadalo další desetiletí?
Zahájení výstavby vodovodního přivaděče Sedlčany–Benešov
Zahájení výstavby vodovodního přivaděče Sedlčany–Benešov
Po provedení plynofikace jsme věnovali tepelnému hospodářství. Měli jsme snahu především centralizovat zdroje a také odstranit řadu uhelných kotelen, které ve městě působily. Mělo to především ekonomické výsledky, ale zejména také ekologické dopady na zlepšení ovzduší. Investice do této oblasti přesáhly 70 mil. Kč. V té době jsme se také zaměřili na modernizaci a intenzifikaci čistírny odpadních vod a v rámci dalších investic do infrastruktury opravujeme vodovodní řady a kanalizaci, vlastně průběžně i v současnosti. A museli jsme se začít zabývat nedostatkem pitné vody. V důsledku ekologické havárie, která zasáhla prameniště místního vodovodu jsme museli usilovat o vybudování přivaděče.
To ale není jednoduchá záležitost.
Byla to investice, která se připravovala 12 let. Ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství bylo rozhodnuto, že se vybuduje přivaděč, napojený na vodní nádrž Želivka. Celková stavba za 350 mil. Kč byla po letech příprav realizovaná v období 2014–2015 a představuje 32 km dlouhou trasu přivaděče a dva vodojemy. Stavba vyřešila dlouhodobě problém zásobování vodou pro celý sedlčanský region.
Budování infrastruktury zpravidla bývá nekonečný proces, nesetkávali jste se s kritikou?
Náměstí v Sedlčanech
Náměstí v Sedlčanech
Máte pravdu, stále je co dodělávat. V současnosti před námi stojí modernizace dopravního terminálu, v podstatě přestavba autobusového nádraží za 50 mil. Kč, která je nyní odložena z důvodů řešení odvolání při výběrovém řízení. A kritizováni jsme také byli. Například proč přednostně neupravíme náměstí. Jeho revitalizace však začala v roce 2010 a ve spolupráci s architekty jsme především chtěli sjednotit všechny prvky parteru náměstí, dali jsme vyniknout žule, základnímu stavebnímu materiálu našeho kraje a podařilo se tak udělat kus kvalitní práce pro město.
Takže i poslední desetiletí bylo úspěšné?
Myslím, že ano. Vedle revitalizace náměstí jsme se hodně věnovali bydlení. Z privatizace bytů, která začala v roce 2007 na žádost občanů, jsme polovinu získaných zdrojů investovali zpět do bytových domů a druhou polovinu (50 mil. Kč) jsme investovali do přivaděče. V posledních letech jsme ve všech sídlištích provedli zateplování domů, vybudovali parkovací zóny a podstatně zlepšili kvalitu bydlení.
Čím to, že se vám všem v Sedlčanech dlouhodobě daří?
Máme velmi dobré vzájemné vztahy na radnici i v zastupitelstvu. Jsem tady 28 let společně s místostarostou. Minimálně se za tu dobu měnila rada a máme štěstí, že naprostá většina zastupitelů se chová velmi pragmaticky s cílem zajistit rozvoj města. Z jednadvaceti zastupitelů jsou jen tři v opozici. Stabilita a kontinuita, řečeno obecně, je zárukou dlouhodobého úspěchu. Čtyři roky je krátká doba na to, aby zastupitelstvo mohlo koncepčně pracovat. Volební programy přitom musí vždy vycházet z reálných a podložených potřeb města, na kterých se všichni shodnou, a ne z iracionálních přání.
Jak vidíte, po těch letech zkušeností, problém vztahu státu a obcí?
Podle mého názoru byla zlatá devadesátá léta. Měli jsme velmi dobrou spolupráci s okresním úřadem, který pomáhal obcím na svém území. To se nemělo rušit, a z tohoto pohledu se reforma veřejné správy nezdařila. Kraj je velký kolos, a navíc se od svého vzniku stále rozrůstá. Přesun pravomocí na obce s rozšířenou působností přiblížil výkon státní správy k lidem, ale měly zůstat okresní úřady, byť zúžené, ale fungující jako odvolací orgány. Nejhorší však je skutečnost, jak se stát k obcím chová. Přenesl na ně výkon státní správy, která se díky nekontrolované legislativě neustále rozšiřuje. Obcím přibývají povinnosti, narůstá administrativa, ale k stanoveným povinnostem není zajištěno odpovídající materiální a finanční krytí (v Sedlčanech město doplácí na výkon přenesené státní správy ročně částkou cca 5 mil. Kč). Místo metodické a faktické pomoci jsou obce neustále kontrolovány a mnohdy sankciovány. Přirovnávám to k situaci ze života: Je to jako bych si objednal na stavbě dodávku oken, a po jejich dodání zaplatil jen poloviční cenu.
Myslím, že s tím budou všichni starostové souhlasit.
Můj dojem z posledních let bohužel vyznívá tak, že stát se k obcím chová neuctivě. Jako by jim obce vadily. Všude zaznívá snaha po centralizaci, jako by neplatilo, že právě v územích jednotkách je síla státu, tam žijí a pracují lidé a vytvářejí hodnoty. Úspěšné a prosperující obce jsou základem úspěšného a prosperujícího státu.
Řekněme si na závěr, jaké vlastnosti by měl mít starosta, co se vám osvědčilo?
Já jsem se snažil být vždy skromný, ale zásadový. Ve vztahu k občanům musí být starosta naprosto otevřený, osobně přijmu každého, a i když mu nemohu přímo pomoci, vyslechnu ho a snažím se poradit. Tento vztah k lidem se snažím přenášet na všechny pracovníky úřadu. Starosta musí řešit řadu problémů, jeho rozhodování však musí být spravedlivé a musí si ho dokázat obhájit. Zásadní pro starostu však je odpovědně pracovat s veřejnými prostředky, zvažovat co si obec může dovolit na základě reálných příjmů, zejména s rozvahou přistupovat k případným půjčkám. To je velmi důležité při tvorbě volebních programů – ty by měly vždy vycházet z reálných možností a reálných potřeb a nikoli z iracionálních přání.
Jak se díváte na současný volební systém voleb do zastupitelstev?
Nelíbí se mi volební systém poměrného zastoupení volebních stran, který neumožní zvolení kandidáta s vysokými preferencemi voličů a dá přednost kandidátovi volební strany, který má polovinu hlasů. Jsem proti přímé volbě starostů. Starosta bez pravomocí nemá šanci se dohodnout se zastupitelstvem.
Budete kandidovat v letošních volbách?
Stále to ještě zvažuji, léta přibývají, ale osobně se cítím v dobré kondici a máme stále řadu nedokončených projektů. Dopravní terminál, rekonstrukci lehkoatletického stadionu, krytý plavecký bazén, …
TOPlist
TOPlist