K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Smart City – budoucnost našich měst, nebo jen módní fráze?

Datum: 13. 4. 2018, zdroj: VSOL 1/2018, rubrika: Veřejná správa online

V mnoha diskusích na téma chytrých měst („Smart City“), která IDC v rámci svých výzkumných aktivit vede s představiteli českých měst a obcí, zaznívá určitá skepse nejen ke konkrétním projektům, ale i ke konceptu jako takovému. Představitelé měst – starostové a místostarostové, radní, tajemníci úřadů a vedoucí odborů rozvoje či ICT – se stále častěji ptají, zda výše finančních prostředků vynakládaných na projekty chytrého města odpovídá dosaženým výsledkům v podobě zvýšení efektivity provozu města, úspor a zkvalitnění či usnadnění života občanů. A nejedná se o prostředky malé – u větších měst se mohou investice do zavádění chytrých technologií pohybovat v řádu stovek milionů korun.

Zaznívají i vážné obavy, zda se pod pláštíkem modernizace a inovací neskrývají pouze předražené IT projekty financované z evropských fondů, na které si po uplynutí povinné doby udržitelnosti už nikdo nevzpomene. A není divu – bez promyšlené strategie a dlouhodobého plánu se jednotlivé projekty mohou stát „pomníčky“ bez výrazného užitku pro občany.

Nebylo by však moudré zatracovat pokrok jen kvůli balastu, který může mít tendenci se na trend chytrých měst nabalovat. Je však zapotřebí mít jasný cíl, kam chce město směřovat (tzn. kvalitní strategické dokumenty), kvalitní metodiku hodnocení navrhovaných projektů a nastavené způsoby získávání včasné zpětné vazby od občanů či zainteresovaných subjektů, aby radnice dokázala rychle posoudit, zda změny odpovídají očekáváním a potřebám občanů. Paradoxně dnes projekty chytrých měst neselhávají kvůli nevhodně zvoleným technologiím, ale kvůli špatně nastaveným procesům, nerealistickým očekáváním, neujasněným cílům a nedostatečné komunikaci s občany či jinými zamýšlenými konečnými uživateli.

Právě z těchto důvodů se výzkumná společnost IDC ve svých analýzách stále více zaměřuje na procesní stránku věci, odhalování synergií mezi projekty a poradenství pro města na strategické úrovni. A právě ta bývá mnohdy opomíjena. Tvorba strategických materiálů bývá považována pouze za nutné zlo, povinnost, kterou je nutné splnit v souvislosti s čerpáním evropských fondů. Za důležité je spíše považováno řízení na úrovni jednotlivých projektů. Město samo sebe za „chytré“ obvykle začíná označovat v okamžiku, kdy má nainstalovány první technologické celky typu dopravní senzoriky nebo chytrých laviček či košů. Následně přicházívá deziluze, není-li projekt přijat veřejností kladně nebo upadne v zapomnění.

Takový přístup pramení z nepochopení významu pojmu „chytrost“ v tomto kontextu. Chytrost není a priori spojena s žádnou konkrétní technologií. Učebnice definují „chytrost“ (resp. inteligenci) u živých organismů jako schopnost efektivního přizpůsobování změnám založená na kognitivních procesech. Totéž platí pro město, které je také organismem svého druhu. Chytré město je takové, které se dokáže pružně přizpůsobovat potřebám svých obyvatel prostřednictvím dobře promyšlených plánů. Technologie jsou prostředkem této změny, ale samy o sobě nemohou být cílem. A právě strategické plány představují vyjádření myšlenkových pochodů, které toto přizpůsobování řídí. Nemá-li město jasnou představu, čeho a jak chce dosáhnout a jaké může na své cíle vynaložit prostředky, není chytrým městem bez ohledu na počet nainstalovaných senzorů a množství pořízeného softwaru.

Strategické dokumenty a řízení mohou rovněž pomoci dosáhnout synergického efektu mezi různými projekty, který by od počátku měl být jedním z cílů, např. úspory díky sdílení ICT infrastruktury apod. Otázka synergií by měla být zkoumána při schvalovacím procesu každého projektu Smart City, aby bylo zřejmé, jak bude daný projekt zapadat do celkové koncepce chytrého města.

Dalším závažným důvodem, proč chytrá města v řadě případů nenaplní očekávání, je nedostatečná vazba projektů na potřeby občanů. Použijeme-li opět příměr s živým organismem, jsou-li strategické dokumenty vyjádřením myšlenkových procesů vedení města, potom komunikace města s občany, zejména směrem od občanů k městu, funguje jako smyslové vjemy reakce na plánované i realizované projekty. Nemá-li se chytré město stát prázdným pojmem, je nutné, aby o jeho „chytrosti“ byli přesvědčeni především občané, kteří jsou konečnými soudci smysluplnosti konání představitelů města. IDC proto celosvětově zkoumá, jak města efektivně komunikují se svými občany, shromažďují podněty na lokální i celoměstské úrovni a dokáží na ně pružně reagovat. Důraz by přitom měl být kladen na smysluplnost a efektivitu komunikace mezi městem a jeho občany, v čemž mohou hrát významnou roli i moderní technologie. Jedním z důležitých indikátorů chytrosti v této oblasti je zejména schopnost získávat konstruktivní podněty a poskytovat občanům takové komunikační platformy, které umožní vést smysluplné diskuse, aniž by se staly fórem hrstky „notorických stěžovatelů“.

Občané však nejsou jedinou cílovou skupinou projektů Smart City. Nedílnou součástí města jsou i podnikatelské subjekty, vzdělávací instituce všech stupňů a řada dalších organizací. Spolupráce s těmito subjekty je dalším zásadním předpokladem úspěšného budování chytrého města. Městská správa může vývoj směrem k “chytrosti“ zahájit, ale pokud nemá podporu místního soukromého sektoru, jen s obtížemi zajistí udržitelnost projektů. Existuje mnoho možných způsobů podpory ze strany soukromého sektoru, přičemž v minulosti tolik skloňované PPP projekty jsou pouze jedním z nich. IDC odhaduje, že do konce desetiletí bude celosvětově přes 50 % projektů Smart City realizováno formou PPP.

Poslední oblastí, jež není nutně vázána na konkrétní technologická řešení, jsou data. Daty nejsou myšleny pouze výstupy moderní senzoriky (např. měření znečištění), ale v zásadě jakékoliv informace, které město shromažďuje a zpracovává. V rámci naší spolupráce s místními úřady se často ukazuje, že města nemají optimalizované nakládání s daty. Často jedna část radnice (odbor) neví, jaká data sbírá odbor jiný, a zda neexistují překryvy. Často také dochází k situaci, kdy jsou data uchovávána v nestrukturované podobě a po určité době se stávají nepoužitelná, neboť se v nich přestávají vyznat i ti, kdo je původně pořídili. Vrátíme-li se opět k organismům, data představují pomyslnou životodárnou mízu každého chytrého města. Bez dat nelze ani vyhodnocovat přínosy stávajících projektů, ani efektivně plánovat projekty nové či obhajovat výhodnost či nevýhodnost konkrétního přístupu. Navrhnout a vybudovat smysluplnou datovou infrastrukturu by měl tedy být úkol, který bude předcházet jakýmkoliv dalším projektům. Bez dat nejenže není jisté, zda bude projekt chytrého města úspěšný, ale nemusí být ani možné zjistit, zda takový byl či nebyl. IDC odhaduje, že celosvětově se až 75 % měst zatím nezabývá optimalizací nakládání s daty, avšak situace se začíná rychle měnit.

Dříve, než vaše město investuje desítky, možná i stovky milionů korun do různých projektů Smart City, je rozumné se zastavit, zamyslet nad celkovým přístupem ke konceptu chytrého města, nad konkrétními potřebami vašeho města, strategickými dokumenty a jejich skutečnou provázaností s projekty. Nastavit si správně vnitřní fungování týmu pro Smart City, vytvořit patřičné komunikační kanály pro včasnou zpětnou vazbu od občanů a prozkoumat, jak vám mohou pomoci i firmy či univerzity a jak spolupráci s nimi nastavit, a v neposlední řadě zracionalizovat datovou infrastrukturu. Tyto kroky budou mít pro vaše město v dlouhodobém časovém horizontu větší význam než otázka, jakou technologii zvolit pro konkrétní projekt, či zda se vyplatí investovat do konkrétního typu svítidel inteligentního veřejného osvětlení. Začněte proto u sebe a dosáhnete ideálního stavu, kdy Smart City nebude pouhou módní frází, ale něčím, díky čemu bude vaše město skutečně chytřejší.

Jan Alexa, IDC Senior Research Analyst, Government Insights

TOPlist
TOPlist