K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy – Luhačovické Zálesí

(Přestavba vesnic jihovýchodní Moravy VII.)

Datum: 20. 4. 2018, zdroj: OF 1/2018, rubrika: Regiony

Dalším pokračováním našeho seriálu je prohlídka vesnic luhačovického Zálesí. Název tohoto členitého, lesnatého a půvabného kraje je spjat s jeho ústředním lázeňským městem, Luhačovicemi.

Proslavil je zejména architekt Dušan Jurkovič, a to mimořádně působivými budovami, které měly z Luhačovic vytvořit „slovanské lázně tvarem i duchem.“ Svými pobyty Luhačovice zviditelnil též geniální skladatel Leoš Janáček.

Luhačovické Zálesí tvoří svébytný etnografický region, k němuž patřilo dvacet sedm obcí. Leží mezi Slováckem, Hanou a Valašskem, a vlivy těchto sousedních území se promítly též do lidového stavitelství regionu. Několik tradičních staveb bylo naštěstí zachráněno a přeneseno do skanzenu ve Strážnici, kde je můžeme vidět přímo v areálu, vyčleněnému pro luhačovické Zálesí. Kulturní dědictví kraje pak zachytil ve svém rozsáhlém etnografickém díle profesor Antonín Václavík – v jeho knize Luhačovické Zátiší je dokumentována lidová architektura, která je dnes již převážně přestavěna, či zbourána. V současnosti pečuje o zdejší živé kulturní dědictví Muzeum luhačovického Zálesí v Luhačovicích. Po roce 1989 nastal další rozvoj lázeňství a cestovního ruchu, jenž ovlivňuje okolní obce i region. Podívejme se nyní, jaký je vývoj zástavby v místních vesnicích.

Usedlost v Kaňovicích
Posledním obyvatelem usedlosti čp. 19 v Kaňovicích byl až do roku 1975 Alois Duda, zvaný Hrabina. Hospodářství se skládalo z obytného domu z roku 1788, o osm let mladší komory a dále z chlévů a sklepa. Od roku 2005 je objekt v majetku obce, která na něm provedla nutné záchranné práce. V usedlosti je nyní expozice lidového bydlení. Kulturní program EU Terra inkognita ji v roce 2011 udělil ocenění Výjimeční hliněná architektura v Evropě.
Bývalý selský statek v obci Doubravy
Bývalý selský statek v obci Doubravy čp. 22 má na kamenné desce nápis: „Jozef Janča As Domine 1887.“ Přízemí obytné části i stáje jsou z kamenného řádkového zdiva, komora v patře zastropená, střecha kryta břidlicí. Statek člení pilíře a římsy; má vyvážené proporce a působí esteticky. Je zřejmé, že stavebník byl prosperující hospodář. Výměna čtyř oken za dvě čtyřdílná celkovému výrazu domu neublížila.
Náves v Dobrkovicích
Návsí v Dobrkovicích protéká potok, zeleni stojí mj. lidová zvonice a kříž. Bývalé zemědělské usedlosti jsou většinou přestavovány tak, aby původní ráz nepoškodily. Stejně je tomu i v případě domu čp. 7, který byl vybudován z nepálených cihel, zřejmě počátkem 20. století. V roce 2007 na něm vlastníci vyměnili okna, pořídili bílé šambrány a barevné průčelí, zatímco korunová římsa zůstala bílá. Dům byl upraven pro bydlení tří generací.
Náves v Hřivnově Újezdě
Náves v Hřivnově Újezdě je tvořena usedlostmi na širokých pozemcích. Při úpravách domů pro současné bydlení nebylo třeba měnit jejich původní velikost, ale došlo, kromě dispozičních úprav, ke změnám průčelí. Původní štukové ozdoby a historický půvab nahradilo zateplení. Plastová okna, akrylátové omítky bez jakéhokoliv členění a černá betonová krytina jsou obrazem soudobé stavební technologie.
Rodinný domek na nási v Nevšové
Typy rodinných domků s „uskakujícími“ podlažími a dvěma pultovými střechami se začaly objevovat v předměstských socialistických sídlištích již v 60. letech minulého století. Z nic byl převzat vzor pro rodinný dům, který se odlišoval od typických vesnických domů. Tento stojí na návsi v Nevšové, nedaleko kostelíka. Pro zvýraznění modernosti byl natřen rudě.
Náves v Provodově
Snímek současné návsi v Provodově ukazuje zachovalý zemědělský dům s komorou v podkroví, barokní sochu, opravenou kapličku a třípodlažní rodinný dům. Jeho převýšená proporce, lomená střecha, balkon, sytá barevnost po celém průčelí i celková koncepce je k historickému centru poutního místa necitlivá. Přitom náves má vyjadřovat ducha obce.
Obytná
vilka v Luhačovicích
V našem seriálu nemůžeme pominout osobnost Dušana Jurkoviče. Jeho obytná vilka v Luhačovicích, zvaná Chaloupka, vznikla rekonstrukcí tzv. Kuchyňského domu v roce 1902. Stylem a barevností představuje Jurkovičovu typickou tvorbu, navazující na karpatské lidové prvky s dekorativními secesními motivy. Interiér dvou apartmá je zařízen nábytkem architektova vlastního stylu.
Novostavba rodinného domu na okraji Řetechova
Novostavba rodinného domu na okraji Řetechova je střízlivá, skromná a přívětivá. Má úměrné proporce, vhodný výběr materiálů i zřetelnou návaznost na stavební tradice regionu. Není tuctovou realizací, působí sympaticky. Navrhla ji sama obyvatelka domu.
Novostavba roubenky v Horní Lhotě
Novostavbu roubenky v Horní Lhotě si nechal postavit významný zlínský intelektuál pro své bydlení ve stáří. Tímto činem chtěl docílit nejen harmonického začlenění svého domu do prostředí obce, ale vědomě se stát též jejím občanem a patriotem. Jeho pokora a entuziazmus jsou příkladné.
Stavba ve svahu nad vesnicí
Stavebník bydlící ve venkovním domě v sousední vesnici má zcela opačný názor. Svou romantickou představu o bydlení ve šlechtickém sídle si realizuje stavbou ve svahu nad vesnicí. Ta tím bude „obohacena“ o pseudohistorický zámeček…
Novostavba ve stráni nad vesnicí
Domy budované ve stráni nad vesnicí mají široký rozhled po krajině. To bývá jeden z hlavních důvodů k novostavbě. Avšak na ni je rovněž vidět ze širokého okolí, a lze proto posuzovat, jak zapadá do panoramatu obce. Při koncipování návrhu stavby by mělo být hledisko začlenění do prostředí vesnice primárním úkolem architekta. Zde nebylo.
Domy vypovídají o stavebníkově vkusu, vlastnostech i peněžence
Domy vypovídají o stavebníkově vkusu, vlastnostech i peněžence. Mnohdy stavby, které se zdají být moderní či avantgardní, mívají kouzlo jen krátkodeché – přijde na to časem sám stavebník, nejenom spoluobčané. Ti to vědí již dnes.

***

Seriál byl publikován v národopisném a vlastivědném časopise Malovaný kraj, který vychází od roku 1946 a uchovává a rozvíjí kulturní tradice folklorního regionu Slovácka.

Ing. Jan Kruml

TOPlist
TOPlist