K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Registr smluv – bez řádné registrace mohou být vaše smlouvy neplatné

Datum: 16. 5. 2018, zdroj: OF 2/2018, rubrika: Legislativa

V několika článcích se zaměříme na problematiku zákona o registru smluv (č. 340/2015 Sb.), vysvětlíme jeho jednotlivé požadavky a ukážeme na často se vyskytující rizika, představíme jak jim předcházet, a jak je řešit.

Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv) je platný již více než dva roky. Účinnosti nabyl 1. 7. 2016, nicméně v plném znění, tedy i se všemi sankčními mechanismy je účinný až od 1. 7. 2017. Zaměříme se na subjekty, na které dopadá zákonná povinnost uveřejňovat své dokumenty.

Povinné subjekty

Jedná se o subjekty, které jsou ze zákona povinné uveřejňovat své dokumenty. Zákon povinné subjekty uvádí taxativně v § 2 odst. 1. Mimo jiné se tak prostřednictvím registru smluv povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jejíž stranou je územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcí, příspěvková organizace nebo obecně prospěšná společnost založená územním samosprávným celkem.

Následující ustanovení zákona (§ 3 odst. 2) nicméně stanoví výjimky z povinnosti uveřejnit smlouvy v registru. Tato povinnost se mimo jiné nevztahuje na smlouvu, jejíž alespoň jednou smluvní stranou je obec, která nevykonává rozšířenou působnost, příspěvková organizace touto obcí zřízená nebo právnická osoba, v níž má taková obec sama nebo s jinými takovými obcemi většinovou účast. Jinými slovy, povinnost uveřejňovat dokumenty do registru smluv mají všechny obce, a jimi zřízené příspěvkové organizace, které vykonávají rozšířenou působnost (obce III. stupně). U dobrovolných svazků obcí, v němž je alespoň jedna obec, která vykonává rozšířenou působnost, je dobrou praxí, aby tento svazek uveřejňoval své závazky do registru smluv.

Dle § 5 odst. 2 zákona má povinnost zaslat smlouvu k uveřejnění nejen povinný subjekt, ale také ostatní smluvní strany v případě, že některou ze smluvních stran je povinná smluvní strana dle § 2 odst. 1. To mimo jiné znamená, že povinnost uveřejnit smlouvu v registru dopadá na všechny smluvní strany.

Dokumenty, které je nutné uveřejňovat

Jak již bylo uvedeno, zákon stanoví (§ 2 odst. 1), že: „…prostřednictvím registru smluv se povinně uveřejňuje soukromoprávní smlouva, jakož i smlouva o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci…“. V tomto bodě se dostáváme do lingvistické nejasnosti, která je často pochopena či vykládána chybně. Zákon se sice jmenuje „o registru smluv“, nicméně povinnost zveřejnění se nevztahuje pouze na smlouvy (tedy dokumenty, které se nazývají smlouvy). Pojem smlouva je potřebné chápat ve smyslu soukromoprávní smlouva (dle občanského zákoníku § 1724 odst. 1): „Smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.“ Je tedy nutné uveřejňovat veškeré závazky, jejichž smluvní stranou je povinný subjekt, tedy pokud se na ně nevztahuje některá z výjimek uvedených v § 3 zákona o registru smluv.

Metodika a informační systém

Ministerstvo vnitra zveřejnilo na svých webových stránkách Metodický návod k aplikaci zákona o registru smluv, který zároveň odpovídá na nejčastější dotazy. V úvodu se mimo jiné sděluje: „…Vzhledem k tomu, že k zákonu o registru smluv prozatím chybí judikatura, velmi vřele doporučujeme v případech, kdy si nejste jisti, zda se smlouva uveřejní či nikoliv, postupovat tak, že ji raději uveřejníte.“ Zároveň obecně platí, že metodika není autoritativním a závazným výkladem zákona, ten může vždy poskytnout pouze soud.

Informační systém registru smluv (ISRS) je často v praxi přeceňován. Samotné ministerstvo deklarovalo, že registr smluv netvoří automatický nástroj pro kontrolu správnosti uveřejněných smluv, a také, že ministerstvo vnitra, jako správce registru smluv neodpovídá za správnost smluv a metadat uveřejněných prostřednictvím registru smluv.

Lhůty a sankce

Důležité jsou lhůty, které se týkají uveřejnění závazků do ISRS. Zákon zmiňuje dvě lhůty. První z nich hovoří o povinnosti uveřejnit závazek do 30 dnů od jeho uzavření (§ 5 odst. 2). Pokud se tak nestane, tak jednáte v rozporu se zákonem, nicméně dopad na neplatnost smlouvy tato skutečnost nemá. Významné dopady však vyplývají z druhé lhůty. Nebude-li závazek uveřejněn ani do 90 dnů od jeho uzavření, tak je neplatný od počátku (§ 7 odst. 1). Za uveřejněný závazek se považuje pouze takový závazek, který je uveřejněn souladně se zákonem.

Z neplatnosti smlouvy plynou další dopady a důsledky:

  1. porušení zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv,
  2. bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2, občanský zákoník; neboť se jedná o plnění bez právního důvodu,
  3. porušení rozpočtové kázně dle § 22 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů; dotační smlouvy,
  4. neoprávněné použití veřejných prostředků nejen v rozporu s účelem jejich poskytnutí, ale také v rozporu s dalšími podmínkami stanovenými právním předpisem, smlouvou, případně rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutí dotace.

Odpovědnost

Odpovědnost za uveřejňování závazků do registru smluv vyplývá ze zákona o finanční kontrole (§ 2 odst. d)): „…vedoucím orgánu veřejné správy je osoba nebo orgán oprávněný jednat jménem státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby; v kraji se rozumí vedoucím orgánu veřejné správy ředitel krajského úřadu, v obci starosta obce, ve statutárních městech primátor a v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu hlavního města Prahy“. Jmenovaní jsou tedy odpovědnými osobami za správné uveřejňování závazků do registru smluv a nastavení tohoto procesu.

Pokud jde o příspěvkové organizace (PO), je právně je odpovědnou osobou její statutární zástupce (ředitel), nicméně v případě „úpadku“ příspěvkové organizace s přechází odpovědnost na jejího zřizovatele viz např. nález Ústavního soudu ČR ze dne 2. 11. 2005, sp. zn. IV.ÚS 455/05. Proto je nutné, aby zřizovatel bral na vědomí rizika, do kterých se PO může, díky špatnému uveřejňování závazků, dostat. Dobrou praxí ve veřejné správě je, že zřizovatel poskytuje příspěvkovým organizacím metodickou podporu.

V dalším pokračování se budeme věnovat nejčastějším rizikům a pochybením, které se při uveřejňování závazků do registru smluv vyskytují. V případě nejasností ohledně problematiky registru smluv je možné se obrátit na poradenskou firmu nebo navštívit odborné semináře k problematice registru smluv.

Mgr. Miloslav kvapil, Bc. Viktor Hřebačka, Dynatech, s. r. o.

TOPlist
TOPlist