K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Novela vodního zákona – co by měla a co může přinést?

Datum: 11. 6. 2018, zdroj: OF 2/2018, rubrika: Životní prostředí

I když byla letošní zima v porovnání s předchozími roky relativně na první pohled bohatá na sněhovou nadílku, z dat pravidelně zveřejňovaných Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ) nevyplývá, že by se z tajícího sněhu mohly doplnit zásoby podzemních vod v naší zemi, především v takzvaných mělkých zvodních.

To zakládá i pro letošní rok riziko minimálně zemědělského sucha, a také předpoklad možných regulací při odběrech vody například na zalévání zahrádek, ale obecně ke všem „hobby“ účelům.

Ve hře je navíc novela zákona, která by měla stanovit regulační stupně a vyhlašování krizových stavů při suchu obdobně, jako je tomu v případě povodní. Ještě aktuálnější je ale novela vodního zákona, kterou se aktuálně zabývá Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR, obsahující pozměňovací návrhy s možným přímým dopadem jak na život obcí, tak i na jejich ekonomiku. Lze sice předpokládat, že mnohé z těchto návrhů nakonec neprojdou, ale parlament finální podobu zákona ještě neurčí. Některé „pozměňováky“ tak ještě může posuzovat Senát, a možná i proto by bylo vhodné základní myšlenky alespoň části poslaneckých iniciativ zmínit.

Obnova vodohospodářských sítí

Úplně na začátku je ale vhodné připomenout, že návrh novely vodního zákona neobsahuje plošné zvýšení poplatků za odběr podzemních vod a není to ani předmětem žádného pozměňovacího návrhu. Jiná věc je však návrh na změnu rozdělení těchto poplatků, podaný skupinou poslanců, který má ambici ponechat 10 procent výnosu poplatku za odebrané množství podzemní vody v rozpočtu obce, kde se zdroj podzemní vody nachází. V současné době se totiž tento výnos dělí rovným dílem mezi Státní fond životního prostředí ČR a kraj, na jehož území se odběr podzemní vody uskutečňuje. Uvedený návrh je tak pro obce pozitivní, obecně logický, a obce by jej tak měly podpořit.

K využití těchto peněz nicméně jedna důležité poznámka – a to, že takto vybraný výnos by měl končit zpět v oblasti vodního hospodářství, buď na zajištění nových zdrojů pitné vody, nebo na obnovu vodovodních a kanalizačních sítí, nebo na čištění vod.

Výsledky benchmarkingu, porovnávající vybrané ukazatele hospodaření mezi subjekty napříč celým spektrem vodohospodářských společností i mezi vlastnickým a provozovatelským modelem vodohospodářských služeb, opakovaně konstatovaly, že zejména malé obce nevytváří dostatek finančních prostředků pro obnovu vodohospodářských sítí. Šetření benchmarking provádí Ministerstvo zemědělství a bude v něm pokračovat i v následujících letech, pravděpodobně s ještě vyšší intenzitou než dosud. To je jistým varováním, ale i úkolem změnit dosavadní přístup především v obcích, které si samy provozují vodohospodářské služby, nebo o tom uvažují. „Z hlediska četnosti anomálií (pochybení, z nichž nejčetnější je právě nedostatečná tvorba finančních prostředků na obnovu sítí) lze za problémové považovat skupiny s menšími subjekty, zejména s komunálním způsobem řízení,“ komentovalo Ministerstvo zemědělství výsledky benchmarkingu. Výsledky lze najít na jeho webových stránkách, a mimo jiné z nich vyplývá, že zatímco u velkých vodohospodářských společností odhalil benchmarking 43 pochybení, šetření u malých a nejmenších společností prokázalo celkem 2144 pochybení, což je padesátinásobně vyšší četnost prohřešků, za které hrozí ze zákona finanční sankce.

Novela vodního zákona – návrhy

Zpět ale k novele vodního zákona. Ta by měla mimo jiné zpřesnit, pokud projde další z pozměňovacích návrhů, osvobození od poplatku za odběr podzemních vod, a to tak, že se „od poplatku za odebrané množství podzemní vody osvobozuje odběr podzemní vody provedený poplatníkem na území jedné obce nebo vojenského újezdu až do výše 6000 m3 za kalendářní rok nebo až do výše 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku.“ Také tento návrh je pro obce pozitivní, neboť překročení tohoto množství, byť jen o jediný kubík by znamenalo poplatky v plné výši uhradit.

Další pozměňovací návrh, který už obce tolik zajímat nemusí, je rozšíření bezplatného čerpání povrchových vod na vyrovnání vláhového deficitu pro lesní školky, ale v některých případech (agrolesnické systémy) to i pro obce logiku má.

Větší význam bude mít nicméně návrh, podle kterého by se měly finanční kompenzace za újmu způsobenou omezeními v pásmech hygienické ochrany vod rozšířit na nájemce půdy, kteří na ní zemědělsky hospodaří. V současné době mají totiž nárok na takové kompenzace jen vlastníci příslušných pozemků. Sazba kompenzace je paušální a činí v prvním ochranném pásmu 800 korun na hektar a v druhém ochranném pásmu 500 korun na hektar. V tomto případě lze předpokládat, že bude příslušný pozměňovací návrh přijat, neboť jej podává zpravodaj zákona Karel Tureček za ANO. To v praxi znamená, že státní podniky Povodí budou na kompenzace vyplácet více peněz.

K uvedenému opět jedna poznámka: Mnozí vlastníci o možnosti již v současné době čerpat tyto kompenzace nevědí, a to i vlastníci z řad obcí. Na řadě míst se proto kompenzace nevyplácí, často ale také proto, že jsou to právě představitelé obcí, kteří brání vytyčení pásem hygienické ochrany vod, třeba kvůli svým rozvojovým plánům, které do plánovaných pásem zasahují.

Další návrhy změn

Jsme-li u ochrany vod, pak dalším z návrhů je rozšířit kompetence občanů a občanských iniciativ v případě vyjadřování se k podnikatelským záměrům dotýkajících se lokálních vodních režimů. To je ovšem dvojsečná zbraň. Na jednu stranu je logické, aby mohli lidé z dotčeného místa o záměrech, které se jich přímo dotýkají, spolurozhodovat. Na straně druhé je však postoj občanů začasto manipulativně ovlivňován emotivními argumenty, takže výsledkem je pak odmítnutí příslušného záměru, který ale může obcím přinést pracovní místa i daňové příjmy, pokud je sídlo podnikajícího subjektu přímo v obci. Zatím se spíše zdá, že tento návrh neprojde, jak již ale bylo řečeno, verdiktem parlamentu znění novely vodního zákona nekončí.

Pokud se týká hobby aktivit, je vhodné zmínit ještě dva poslanecké návrhy, které předkládaná novela zákona zatím neobsahuje.

První z nich, možnost zřizovat dětské mobilní tábory v blízkosti vodních toků, který má velkou naději na úspěch, a lze jej také považovat za pozitivní. Už kvůli možnosti nejmladší generace pobývat v přírodě a při té příležitosti poznávat třeba i taje řek a vodních toků. V zásadě jde o osvětové opatření, a osvěty o vodě není nikdy dost.

Druhý návrh, ač je velmi logický, je zatím především diskutován, a spočívá v zohlednění možnosti splouvání vodních toků v souvislosti s minimálním zůstatkovým průtokem (MZP). Konkrétně jde o novelizaci § 36, jejímž cílem je zachovat v rámci připravovaného vládního nařízení, týkající se MZP takové množství vody ve vodním toku, aby umožnilo jeho splouvání. Opatření má podporu kromě vodáků také u skautů, ministerstva školství a některých krajů (např. Středočeský), a týká se zhruba tři čtvrtě milionu vodáků, což je počet lidí každoročně splouvající některou z našich řek. Opatření není pozitivní jen pro vodáky, ale zvyšuje také prostupnost krajiny a zejména podporuje biodiverzitu (existenci fauny i flóry vázané na vodu) tím, že po případném přijetí novelizace bude v tocích fakticky „více vody“. Oponenti návrhu, kupodivu například Ministerstvo životního prostředí, která by mělo co nejvíce vody v korytech řek hájit, se ale obávají, že takové opatření umožní odpouštět vodu z přehrad ve jménu vodáckých akcí. To se sice někdy skutečně děje, ale děje se tak už dnes, a to s vědomím správců vodních toků, přičemž ne vždy vyjdou požadavkům vodáků vstříc. Postoj MŽP tak nemá logiku a v zájmu početné vodácké obce v ČR by bylo spíše žádoucí, aby návrh prošel.

Agrolesnictví a možnost zapojení obcí

Tak či tak je novela vodního zákona veskrze složitou, ale důležitou rámcovou oborovou normou, jejíž legislativní vývoj a podobu by měly obce bedlivě sledovat. Stejně tak by ale bylo vhodné zajímat se o možnosti, jak přirozeně zlepšit vláhovou bilanci v krajině. Jednou z cest je v ČR dosud ne zcela známý pojem „agrolesnické systémy“, také proto, že jej předchozí vedení Ministerstva zemědělství nenechalo schválit jako jeden z dotačních programů v Bruselu.

Liniová výsadba ořešáku spojená s pěstováním zeleniny
Liniová výsadba ořešáku spojená s pěstováním zeleniny (foto archiv autora)

Přesto se do agrolesnických systémů mohou obce zapojit, přičemž výsledkem je na straně jedné možnost zlepšit stav krajiny v extravilánu obcí, na straně druhé získat z takových systémů i ekonomický profit. Například v podobě produkce či zpracování ovoce z vysazených ovocných stromů. Poradit s takovými aktivitami může Český spolek pro agrolesnictví (ČSA). Ten v současnosti zahájil řešení projektu TAČR éta s názvem „Agrolesnictví – šance pro regionální rozvoj a udržitelnost venkovské krajiny“, který proběhne ve středočeském a jihomoravském kraji a který by měl přinést i podrobnější popis konkrétních systémů pro realizaci. Podle Radima Kotrby z ČSA by měly obce jednotlivě i prostřednictvím Svazu obcí a měst iniciovat a spolupodílet se na přípravě koncepce ČR pro krajinu, která neexistuje, a která by kombinovala všechny pohledy a očekávání.

„Čelíme globálním výzvám jako je klimatická změna, kde dřeviny mají významný regulační potenciál, tak i národním potřebám, které se promítají nejenom do agroekologických, ale i environmenálních a socioekonomických potřeb. Zde je agrolesnictví jedním z možných komplexních opatření, navíc takových, které by šlo uzpůsobit specifikaci místa a potřebám. Svou plastičností jsou agrolesnické systémy unikátní,“ uvedl Kotrba.

Jednou z iniciativ, která by se tímto cíleně mohla zabývat je Výbor pro krajinu, vodu a biodiverzitu při úřadu vlády, ale třeba i Platforma pro krajinu. Tyto iniciativy by bylo vhodné propojit cíleně s těmi, kdo ve venkovském prostoru působí, tedy jak obcemi, tak i hospodařícími subjekty.

Ing. Petr Havel, agrární analytik

TOPlist
TOPlist