K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Zákon o střetu zájmů – několik poznámek k nejbližším oznámením

Datum: 25. 6. 2018, zdroj: OF 3/2018, rubrika: Legislativa

V současné době je zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů“) velmi diskutovaným tématem nejen napříč veřejnou správou, tj. zejména na úrovni obcí a krajů, ale také u veřejnosti. Přestože je novela tohoto zákona, která si klade za cíl omezit některé negativní dopady oznamovacích povinností veřejných funkcionářů, v legislativním procesu, nejbližšího oznámení současných veřejných funkcionářů se ve svém obsahu s ohledem na čas nedotkne.

Jelikož se mílovými kroky blíží termín nejbližšího oznámení a tato oznamovací povinnost zasáhne tisíce veřejných funkcionářů z řad obcí a krajů (a to jak těch politických, tak i nepolitických), zaměříme se v následujících řádcích na obsah nejbližšího oznámení, který se mj. odvíjí od data, kdy veřejný funkcionář začal s výkonem funkce, a taky od toho, zda tento funkcionář v minulosti splnil povinnost podat předchozí oznámení.

Druh nejbližšího oznámení

Určení správného druhu oznámení, které je veřejný funkcionář povinen učinit, je nejen základní povinností veřejného funkcionáře, od které se odvíjí správné splnění jeho oznamovací povinnosti, ale také základním předpokladem pro to, aby veřejný funkcionář nebyl v rámci přestupkového řízení potrestán za to, že neučinil správné (nebo žádné) oznámení. Výběr správného druhu oznámení se odvíjí od data vzniku funkce veřejného funkcionáře.

Pokud veřejný funkcionář započal s výkonem funkce do 31. 8. 2017 a nejpozději do 30. 11. 2017 učinil oznámení podle čl. II bodu 3 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb. (dále jen „oznámení podle bodu 3 přechodných ustanovení“), bude v letošním roce podávat oznámení podle čl. II bodu 4 přechodných ustanovení (dále jen „oznámení podle bodu 4 přechodných ustanovení“).

naplnění podmínky včasného podání oznámení podle bodu 3 přechodných ustanovení pak podle našeho názoru postačí, že veřejný funkcionář toto oznámení učinil, byť až po 30. 11. 2017. Ačkoliv je tento závěr na první pohled v rozporu se zněním čl. II bodu 4 přechodných ustanovení, byl by opačný výklad v rozporu s účelem čl. II bodu 4 přechodných ustanovení, který souvisí s vymezením jeho obsahu (viz níže) a veřejný funkcionář by tak byl povinen oznamovat prakticky tytéž skutečnosti dvakrát.

Pokud však veřejný funkcionář, který byl ve funkci ke dni 31. 8. 2017, vůbec oznámení podle bodu 3 přechodných ustanovení nepodal, je povinen podat průběžné oznámení podle § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů. Totéž pak platí pro veřejné funkcionáře, kteří započali s výkonem funkce později. Funkcionáři, kteří započali s výkonem funkce od 1. 1. 2018, žádné z níže uvedených oznámení podávat nebudou.

Obsah oznámení podle bodu 4 přechodných ustanovení

Obsahem oznámení podle bodu 4 přechodných ustanovení je pouze oznámení o příjmech, které veřejný funkcionář získal v průběhu roku 2017. Ostatní skutečnosti týkající se roku 2017, které běžně podléhají oznamovací povinnosti (tedy ty, které jsou obsaženy v oznámení o činnostech, o majetku a o závazcích) již veřejný funkcionář oznámil v rámci oznámení podle bodu 3 přechodných ustanovení. Proto je rozsah oznámení podle bodu 4 přechodných ustanovení na rozdíl od průběžného oznámení (viz níže) značně zúžen.

Oznamovací povinnosti v rámci oznámení podle bodu 4 přechodných ustanovení tak podléhají peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody, zejména dary, s výjimkou darů uvedených v oznámení o majetku podle § 10 zákona o střetu zájmů, odměny, příjmy z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, dividendy nebo jiné příjmy z účasti nebo činnosti v podnikajících právnických osobách, pokud souhrnná výše příjmů nebo jiných majetkových výhod přesáhla v kalendářním roce 2017 částku 100 000 Kč.

Za jiné majetkové výhody může být považováno zejména plnění z pojistných událostí nebo peněžní prostředky získané prodejem jiných majetkových hodnot. Do souhrnné výše příjmů a jiných majetkových výhod se nezapočítávají dary, jejichž cena je nižší než 10 000 Kč.

Oznamovací povinnost nedopadá na příjmy, na které má veřejný funkcionář nárok v souvislosti s výkonem jeho funkce, a příjmy druhého z manželů (tj. jejichž „původcem“ je druhý z manželů). Oznamovací povinnost na druhou stranu dopadá na ty příjmy veřejného funkcionáře, které náležejí do společného jmění manželů. Součástí společného jmění manželů je přitom vše, co nabyl jeden z manželů nebo oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co:

  1. slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
  2. nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
  3. nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
  4. nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
  5. nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Součástí společného jmění manželů je i zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů, a podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To však neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl do svého výlučného vlastnictví podle výše uvedených výjimek. Skutečnost, že je daný příjem součástí společného jmění manželů může veřejný funkcionář uvést do poznámky ke konkrétnímu příjmu.

Obsah průběžného oznámení

V uvedeném oznámení veřejný funkcionář uvede:

  1. oznámení o činnostech vykonávaných v roce 2017,
  2. oznámení o majetku, který funkcionář nabyl v průběhu roku 2017,
  3. oznámení o nesplacených závazcích za rok 2017 a
  4. oznámení o peněžitých příjmech nebo jiných majetkových výhodách získaných v roce 2017.

oznámení o činnostech veřejný funkcionář uvede, zda podniká nebo provozuje jinou samostatnou výdělečnou činnost, zda je společníkem nebo členem podnikající právnické osoby (např. společnost s ručením omezeným nebo také spolek, který v rámci své činnosti vykazuje zisk, byť se nejedná o jeho hlavní činnost), zda je členem orgánu podnikající právnické osoby, zda vykonává činnost v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru (mimo vztahu, ve kterém působí jako veřejný funkcionář) a zda je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku.

Oznámení o majetku podléhá majetek, který veřejný funkcionář nabyl v průběhu roku 2017. Konkrétně zde veřejný funkcionář uvede nabyté věci nemovité, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích a movité věci určené podle druhu, avšak z nich jen ty, jejichž hodnota ve svém souhrnu přesáhla částku 500 000 Kč. Do tohoto limitu se nezapočítávají věci, jejichž cena je nižší než 50 000 Kč.

oznámení o nesplacených závazcích za rok 2017 veřejný funkcionář oznámí nesplacené závazky, zejména půjčky, úvěry, nájemné, závazky ze smlouvy o nájmu s právem koupě nebo směnečné závazky, pokud souhrnná výše závazků přesáhla k 31. 12. 2017 částku 100 000 Kč.

Termín nejbližšího oznámení

V obou případech je veřejný funkcionář povinen učinit oznámení nejpozději do 30. 6. 2018. Zásadní rozdíl však je v důsledcích nepodání oznámení včas.

Pokud veřejný funkcionář nepodá včas průběžné oznámení, bude jeho jednání posouzeno jako přestupek podle § 23 odst. 1 písm. f) zákon o střetu zájmů, za který je možné uložit pokutu do výše 50 000 Kč.

Naproti tomu podle našeho názoru není možné považovat za přestupek nepodání oznámení podle bodu 4 přechodných ustanovení, neboť formálně není naplněna skutková podstata přestupku uvedeného v § 23 odst. 1 písm. f) zákon o střetu zájmů. Ten totiž stanoví, že přestupkem je nepodání oznámení ve lhůtách uvedených v § 12 odst. 1 až 3 zákona o střetu zájmů. Lhůta pro podání oznámení podle bodu 4 přechodných ustanovení je však stanovena v přechodných ustanoveních zákona č. 14/2017 Sb. Jedná se tak o stejný případ, jako u oznámení podle bodu 3 přechodných ustanovení.

Pokud veřejný funkcionář podává oznámení skrze elektronický registr oznámení, je jeho oznamovací povinnost splněna kliknutím na tlačítko „ODESLAT“. V praxi někdy dochází k tomu, že veřejní funkcionáři kliknou jen na tlačítko „ULOŽIT“. Funkce tohoto tlačítka však spočívá pouze v tom, že umožní veřejnému funkcionáři pokračovat ve vyplňování rozpracovaného oznámení později. Neslouží však k odeslání oznámení Ministerstvu spravedlnosti. V této souvislosti je nutné dodat, že po odeslání již nemůže veřejný funkcionář dané údaje měnit. V takovém případě je nezbytné, aby dotyčný veřejný funkcionář kontaktoval Ministerstvo spravedlnosti s žádostí o zpřístupnění podaného oznámení za účelem opravy nebo doplnění některých údajů, případně může veřejný funkcionář podat oznámení nové, správné a kompletní a požádat opět Ministerstvo spravedlnosti o provedení výmazu původně podaného oznámení. Jakékoliv opravy by však měl veřejný funkcionář provádět v zákonem stanovených lhůtách, aby nedošlo k porušení tohoto zákona.

Závěr

Povinnost podat oznámení se týká velkého množství veřejných funkcionářů, přičemž zákon o střetu zájmů nestanoví výjimky mezi veřejnými funkcionáři obcí a krajů, kteří by nemuseli oznámení – ať už podle bodu 4 přechodného ustanovení nebo přechodné oznámení – podávat. Ačkoliv zřejmě dozná současná právní úprava změn, je nutné se jí řídit a včas a řádně vyplnit nejbližší oznámení, jehož termín se nezadržitelně blíží.

Přesto, že jsme se v tomto článku zabývali nejbližšími oznámeními podle zákona o střetu zájmů, nelze zapomenout na to, že volby do obecních zastupitelstev se blíží. To s sebou nese nutnost podat další oznámení podle zákona o střetu zájmů. Tato povinnost vznikne jak veřejným funkcionářům, kteří ve svých funkcích skončí (tito budou podávat výstupní oznámení), tak těm, kteří budou do svých funkcí zvoleni opětovně (tito budou podávat jak výstupní oznámení za funkci, jejíž výkon byl ukončen, tak vstupní oznámení ve vztahu k funkci, do níž byli nově zvolení). Nejedná se sice o nejbližší oznámení, nicméně nelze danou povinnost zcela opomenout, neboť s jejím nesplnění jsou opět spojeny negativní následky.

Mgr. Michal Jantoš, Mgr. Václav Těžký, Krajský úřad Moravskoslezského kraje

TOPlist
TOPlist