K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Hospodaření obcí v roce 2017

Datum: 19. 7. 2018, zdroj: OF 3/2018, rubrika: Ekonomika

Obce (bez hlavního města Prahy) v roce 2017 vykázaly přebytek rozpočtu, a to již sedmým rokem po sobě. Co do velikosti je loňský přebytek sice zhruba poloviční ve srovnání s rokem 2016, i tak je však poměrně značný. Celkové příjmy se zvýšily o 6 %, výdaje rostly ještě rychleji, a to o 8 %.

A co je potěšitelné, růst kapitálových výdajů byl rychlejší než růst výdajů běžných, a to i přesto, že objem investičních dotací, hlavní zdroj financování kapitálových výdajů, klesal již druhým rokem po sobě. Snížil se i objem dluhu a objem peněz získaných prodejem obecního majetku. Naopak úspory obcí opětovně vzrostly.

Úroveň příjmů

v roce 2017 byla o 1 mld. Kč vyšší než v roce 2010 (viz graf 1), avšak výdaje úrovně roku 2010 ještě nedostihly. Důvodem je vývoj kapitálových výdajů, které v roce 2010 dosáhly výše 66 mld. Kč, což je o 11 mld. Kč více než v roce 2017. V roce 2010 se kapitálové výdaje na celkových výdajích podílely 31 %, v roce 2017 už jen 25 %. I to je však zlepšení, o rok dříve byly jen 20 %.

Graf 1. Příjmy a výdaje obcí (mld. Kč)
Graf 1. Příjmy a výdaje obcí (mld. Kč)
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Hlavní parametry růstu celkových příjmů obcí v roce 2017 ukazuje tabulka 1. Celkové příjmy se meziročně zvýšily o 11,8 mld. Kč, přičemž se o 11,7 mld. Kč zvýšila jedna složka z nich, a to daňové příjmy. Ty mají v celkových příjmech nejvyšší váhu. Na ostatní složky příjmů připadlo zvýšení pouze v rozsahu 0,1 mld. Kč.

Tab. 1. Příjmy obcí (mld. Kč)
2016 2017 2017–2016 2017/2016
Příjmy 204,7 216,5 11,8 6 %
– daňové 139,5 151,2 11,7 8 %
– nedaňové 26,8 27,0 0,2 1 %
– kapitálové 7,8 6,3 −1,5 −19 %
– neinvestiční dotace 18,8 22,8 4,0 21 %
– investiční dotace 11,9 9,2 −2,6 −22 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Objem neinvestičních dotací se sice zvýšil o 4 mld. Kč, avšak objem investičních dotací se o 2,6 mld. Kč snížil, a tím pádem se celkové dotace zvedly pouze o 1,4 mld. Kč. Tento růst více než kompenzoval pokles kapitálových příjmů o 1,5 mld. Kč. Nedaňové příjmy přispěly ke zvýšení celkových příjmů pouze 0,2 mld. Kč.

Daňové příjmy rostly poměrně rychle, což koresponduje s ekonomickým růstem, nízkou úrovní nezaměstnanosti a inflaci a s růstem mezd. Nedaňové příjmy si delší dobu udržují poměrně nízké tempo růstu. Příjmy z prodeje obecního majetku sice meziročně klesly, stále však byly nad úrovní roku 2014 a 2015. Objem neinvestičních dotací se po předchozím dvouletém poklesu zvýšil. Přispělo k tomu zejména zvyšování mezd ve školství financované prostřednictvím neinvestičních dotací. Zato objem investičních dotací v roce 2017 byl pouze třetinou jejich objemu v roce 2015. Podíl investičních dotací na celkovém objemu dotací se dále snížil, a to na 29 %. V roce 2014 i 2015 přitom tvořily více než polovinu objemu dotací.

Výdaje obcí

rostly v roce 2017 rychleji než v roce předešlém (viz tabulka 2). Dynamika kapitálových výdajů vysoko překročila rychlost růstu výdajů běžných. V důsledku tohoto vývoje došlo ke zvýšení podílu kapitálových výdajů na celkových, a to na 27 %. V roce 2015 to ale bylo 35 %.

Tab. 2. Výdaje obcí (mld. Kč)
2016 2017 2017–2016 2017/2016
Výdaje 177,3 202,5 25,2 14 %
– běžné výdaje 136,7 147,7 11,0 8 %
– kapitálové výdaje 40,6 54,8 14,2 35 %
Saldo 27,4 14,0 −13,4 −49 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

V předchozích čtyřech docházelo k souběžnému vývoji investičních dotací a kapitálových výdajů. V letech růstu investičních dotací rostly i kapitálové výdaje a naopak. V loňském roce se však rozevřely nůžky mezi objemem investičních dotací, které se snížily, a kapitálovými výdaji, které naopak mírně vzrostly.

Role investičních dotací pro vývoj kapitálových výdajů se v poslední době snižuje. Ještě v roce 2015 se na objemu kapitálových výdajů podílely 42 %, v roce 2017 to bylo již jen 17 %. Příjmy z prodeje obecního majetku se na kapitálových výdajích již delší dubu podílejí kolem 10 %, výjimkou byl rok 2016 (19 %). Vzhledem k tomu, že dluh již pátým rokem klesal, snižuje se i váha dluhových nástrojů ve struktuře financování investic. Vedle investičních dotací, kapitálových příjmů a půjček zbývá již jen jako zdroj financování investic přebytek rozpočtu, jinak řečeno využívání úspor.

V roce 2017 vykázalo přebytek rozpočtu 74 % obcí, o rok dříve to bylo 80 %. Dluh obcí se v roce 2017 snížil o 1,7 mld. Kč na 46,7 mld. Kč. Ve srovnání s rokem 2016 byla dynamika poklesu dluhu méně než poloviční. Koncem roku 2017 měla dluh více než polovina obcí, v podstatě stejný díl jako o rok dříve.

Objem peněz, které obce měly na bankovních účtech, dosáhl koncem roku výše 118,2 mld. Kč, což je o 12,7 mld. Kč více než v předchozím roce. Dynamika růstu úspor obcí se rovněž snížila.

Hospodaření podle velikostních kategorií

Podívejme se nyní, jak vypadá hospodaření podle velikostních kategorií obcí. Obce jsou rozděleny do pěti skupin podle počtu obyvatel.

Příjmy

Nejrychleji se v roce 2017 zvýšily celkové příjmy obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (viz tabulka 3). Přispěla k tomu skutečnost, že tyto obce dosáhly nejvyšší dynamiku daňových příjmů ve výši 9 %. Nejnižší tempo zaznamenaly největší a nejmenší obce. Přesto v přepočtu na obyvatele to byly tyto dvě kategorie, které dosáhly nejvyšší částku, a to 24 665 Kč, resp. 24 392 Kč příjmů na jednoho obyvatele. Nejnižší hladinu příjmů na obyvatele měly navzdory nejrychlejšímu růstu příjmů obce s počtem obyvatel 1000 až 4999.

Tab. 3. Celkové příjmy obcí (mld. Kč)
2016 2017 2017−2016 2017/2016
1–199 4,2 4,4 0,2 4,9 %
200–499  13,5 14,4 0,9 6,4 %
500–999 19,6 21,0 1,4 6,9 %
1000–4999 45,6 49,0 3,3 7,3 %
5000 a více 121,8 127,8 6,0 4,9 %
Celkem bez Prahy 204,7 216,5 11,8 5,8 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Nejnižší dynamiku daňových příjmů vykázaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 7,4 %. V přepočtu na obyvatele dosáhly nejvyšší částku nejvyšší obce (17 448 Kč) a nejnižší pak obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (14 691 Kč). Výše daňových příjmů v přepočtu na obyvatele se mezi jednotlivými velikostními kategoriemi v roce 2017 sblížily.

Nedaňové příjmy nehrají v rozpočtu naprosté většiny obcí významnou roli. Meziročně vzrostly v rozmezí od 2,6 % (obce 200 až 499 obyvatel) a po 0,1 % (největší obce). Pouze obce s počtem obyvatel od 500 do 999 objem nedaňových příjmů mírně snížily (0,5 %). Nejvyšší úroveň nedaňových příjmů v přepočtu na obyvatele měly nejmenší obce (3345 Kč), nejnižší pak navazující velikostní kategorie (2610 Kč).

Objem kapitálových příjmů obcí jako celku se meziročně snížil. Platí to i o všech velikostních kategoriích, s výjimkou obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999, u kterých vzrostly o více než 9 %. V přepočtu na obyvatele však získaly obce v této kategorii prodejem majetku nejméně (630 Kč). Hluboký propad u tohoto příjmů zaznamenaly největší obce, a to o téměř 31 %. V přepočtu na obyvatele získaly prodejem majetku nejvíce obce s počtem obyvatel 200 až 499 (755 Kč).

Objem neinvestičních dotací se zvýšil ve všech kategoriích, s výjimkou nejmenších obcí, u kterých došlo k poklesu o 5 %. I tak však získaly druhou nejvyšší částku v přepočtu na obyvatele (2066 Kč). Nejvyšší dynamiku zaznamenaly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to o 24 %. V přepočtu na obyvatele získaly nejvyšší částku největší obce, a to 3120 Kč. Nejnižší částku obdržely obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to 1441 Kč, což je méně než polovina toho, co dostaly obce největší.

Výše investičních dotací se meziročně snížila o 2,6 mld. Kč. Pokles šel na vrub největších obcí (−2,4 mld. Kč) a obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 (−0,5 mld. Kč). U ostatních velikostních kategorií se objem investičních dotací meziročně zvýšil, nejrychleji u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 (+9,3 %)

Výdaje

Celkové výdaje rostly poměrně rychle ve všech velikostních kategoriích, s výjimkou nejmenších obcí (viz tabulka 4). Ty vykázaly nejnižší dynamiku nejen běžných, ale i kapitálových výdajů. Objem běžných výdajů nejrychleji zvýšily největší obce (9 %), objem kapitálových výdajů obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999. V přepočtu na obyvatele vydaly na investice nejvíce obce s počtem obyvatel od 200 do 499, a to 7424 Kč, nejméně největší obce (5010 Kč).

Tab. 4. Celkové výdaje (mld. Kč)
2016 2017 2017−2016 2017/2016
1–199 3,6 3,9 0,2 7 %
200–499 11,8 13,3 1,6 13 %
500–999 17,0 19,2 2,1 13 %
1000–4999 39,2 45,8 6,6 17 %
5000 a více 105,7 120,3 14,7 14 %
Celkem bez Prahy 177,3 202,5 25,2 14 %

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Platí, že kapitálové výdaje dvou kategorií větších obcí rostly rychleji než u zbývajících tří kategorií menších obcí, přestože se u nich objem investičních dotací jako jediných meziročně snížil. Nejmarkantnější je to u největších obcí, kterým se objem investičních dotací snížil o 2,4 mld. Kč, a přitom se objem jejich kapitálových výdajů zvýšil o 6,8 mld. Kč.

Existuje značný rozdíl ve struktuře financování investic mezi velikostními kategoriemi obcí. V roce 2017 financovaly investiční dotace 36 % investic u nejmenších obcí, avšak pouze 8 % u největších obcí. Ještě v roce 2015 se investiční dotace podílely více než polovinou na objemu kapitálových výdajů u prvních třech velikostních kategorií obcí a více než 30 % u dvou kategorií větších obcí. Takže ke ztrátě významu investičních dotací pro financování kapitálových výdajů došlo ve všech kategorií, u kategorií větších obcí byl tento proces výraznější.

Dluh a úspory

Dluh obcí dále klesal. Zatímco v roce 2016 se dluh snížil ve všech kategoriích obcí, v roce 2017 se o jeho meziroční pokles zasloužily výlučně největší obce. Jejich dluh se meziročně snížil o 2,5 mld. Kč, u ostatních kategorií obcí vzrostl v rozmezí od 3 % až do 14 %, neboli o 0,8 mld. Kč. Nejvyšší dynamika dluhu vykázaly obce s počtem obyvatel 200 až 499. Dluh obcí v této velikostní kategorii byl, jako jediné, koncem roku 2017 vyšší než v roce 2014. V roce 2015 to zase byly pouze největší obce, jejichž dluh se meziročně zvýšil. V kategorii největší obcí mělo koncem roku 2017 dluh 92 % z nich. U nejmenších obcí to bylo jen 26 % jejich celkového počtu. Celkově mělo v roce 2017 dluh 52 % obcí a tento podíl se meziročně nezměnil.

Objem úspor obcí, měřeno částkou peněz na jejich bankovních účtech, i nadále rostl, tempo růstu se však snížilo, a to na polovinu z roku 2016, konkrétně to bylo o 12 %. Nejrychleji se zvýšily u obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999, a to o 15 %. Je to zároveň i kategorie, která vykázala nejvyšší dynamiku příjmů i výdajů v rámci velikostních skupin. Nejnižší dynamiku úspor vykázaly největší obce (10 %).

Nejvyšší objem úspor v přepočtu na obyvatele dosáhly nejmenší obce, a to 27 084 Kč, nejnižší pak největší obce, a to 11 109 Kč. Tato částka klesá růstem velikostní kategorie. V průměru za všechny obce to bylo 12 716 Kč. Opačný trend dostaneme, poměříme-li velikost dluhu a úspor. V tomto případě platí, že čím vyšší kategorie obcí, tím vyšší je podíl dluhu na úsporách. U největších obcí tvoří dluh více než polovinu jejich úspor. Úspory nejmenších obcí jsou téměř osmkrát vyšší než jejich dluh. Vývoj dluhu obcí a jejich úspor viz graf 2.

Graf 2. Úspory a dluh obcí v Kč na obyvatele
Graf 2. Úspory a dluh obcí v Kč na obyvatele
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

Přestože se snížily dynamika růstu úspor i poklesu dluhu, mezera mezi dluhem a úsporami se rozšířila. V roce 2014 se dluh obcí podílel na úsporách téměř třemi čtvrtinami, v roce 2017 to bylo již jen dvě pětiny. Obce jako celek by tak mohly z disponibilních peněz splatit okamžitě i dvakrát tak vysoký dluh, než měly koncem roku 2017.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist