K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Rating obcí v roce 2017

Datum: 30. 7. 2018, zdroj: OF 3/2018, rubrika: Ekonomika

Jedním z hlavních úkolů obcí je zajišťovat co nejlepší podmínky pro život obyvatel. Toto úsilí se neobjede mj. bez modernizace a rozšiřování obecní infrastruktury. Výčet toho, o co se obec stará, je velmi dlouhý. Pro všechny činnosti obce jsou nutné finanční zdroje. Ty se soustřeďují v rozpočtu se kterým obec hospodaří.

Každý rok představitelé obcí řeší otázku, kolik peněz věnují na tu či onu oblast, kolik budou investovat, kolik peněz si vyžádá provoz, zda si půjčit apod. Vycházejí přitom z priorit rozvojového plánu. Peníze by zároveň by měly být vynakládány efektivně a neznehodnocovaly se, resp. neležely ladem bez užitku. To vše jistě není jednoduché.

Požadavky na výdaje každoročně převyšují úroveň dostupných příjmů. Běžné výdaje, tedy výdaje na provoz by se měly financovat z běžných, opakujících příjmů. Kapitálové výdaje, což jsou výdaje jednorázové neopakovatelné, lze pak financovat z jednorázových neopakovatelných příjmů (úspory, investiční dotace, výnosy z prodeje majetku a také půjčky). Majetek by se měl prodávat v době, kdy jeho výnos bude maximální. Výše vypůjčených peněz by neměla ohrozit finanční stabilitu obce v delším časovém horizontu.

Existuje několik cest, jak hodnotit hospodaření obce. Žádná však není optimální. Hodnocení na základě ankety obyvatelstva závisí na ochotě obyvatel zúčastnit se, na tom, jaká je skladba otázek a způsob vyhodnocování odpovědí. Vliv subjektivního faktoru je v tomto způsobu hodnocení velký.

Dále je možné porovnávat jednotlivé ukazatele hospodaření obce v čase. Zjišťovat, zda příjmy rostou, jak se vyvíjejí výdaje, jak velkou část příjmů obec investuje a jakou věnuje na provoz. Ovšem jednotlivé sledované položky se mohou vyznačovat rozdílným chováním, rozdílnou dynamikou.

Další z možností je porovnávat jednotlivé ukazatele obce se souborem obcí hospodařících v obdobných podmínkách. Tím získáme obrázek, ve kterých oblastech je daná obec lepší, a v jakých je naopak horší. Celá řada porovnání dvou ukazatelů však jednoznačný a ucelený obrázek neposkytne.

Rating

Nabízí se hodnocení obce v podobě jediného ukazatele, podle kterého lze porovnávat obce mezi sebou. Tím je rating. Zahrnuje v sobě vliv mnoha faktorů s pozitivním či negativním vlivem na celkové hospodaření obce. Obecně může být rating výsledkem expertního posouzení nebo automatizovaného přístupu. V následujícím textu se budu věnovat druhé možnosti.

Při automatizovaném přístupu se zpracovávají důležité ukazatele za určitý rok za všechny obce najednou, tudíž systém je vnitřně provázaný. Tomu předchází samozřejmě sestavení a vyzkoušení modelu, který by poskytoval věrohodné výsledky. Z hlediska jednotlivé obce je tento způsob levnější a rychlejší a probíhá bez subjektivních zásahů na rozdíl od ratingu poskytovaného ratingovými agenturami. Co není až tak rychlé a levné, je každoroční naplňování modelu čerstvými údaji, jejich ověřování, případně reakce na metodické změny.

Rating poskytovaný společností CRIF má sedm stupňů, počínaje od nejlepšího „A“ až po nejhorší „C−“. Ocenění stupněm „A“ patří obcím, které hospodaří bez rizika, vykazují finanční stabilitu a dá se s velkou pravděpodobností očekávat, že budou i nadále prosperovat. Přidělení nejhoršího ratingového stupně naznačuje, že obec je v obtížné finanční situaci, či po finanční stránce nestabilní, riziková.

Rating se vypočítává na základě údajů za poslední tři roky, aktuální rok má přitom nejvyšší váhu. Posuzují se ukazatele v daném roce a jejich meziroční změna. V úvahu se berou jak finanční, tak i nefinanční ukazatele hospodaření obce, které jsou veřejně dostupné. K finančním ukazatelům patří např. dluh, cizí zdroje, likvidita, saldo běžného a celkového rozpočtu, závislost rozpočtu na dotacích.

Mezi nefinanční ukazatele se řadí nezaměstnanost v okrese, průměrný příjem domácnosti, index stáří obyvatelstva, počet podnikatelských subjektů. Největší váhu ve struktuře údajů pro výpočet ratingu má dluh. Odráží tudíž především schopnost obce hradit své závazky včas a bez problémů, a tak předcházet finanční nerovnováze. Podstatná část ukazatelů má poměrových charakter a umožňuje tak porovnání různě velkých veličin.

Zvolený model umožňuje zjistit rating jednotlivých obcí, dále průměrný rating obcí v jednotlivých velikostních kategoriích a rovněž průměrný rating obcí podle krajů. Z výsledného ratingu jednotlivé obce je vidět, u kterých veličin se jedná o pozitivní, negativní nebo neutrální vývoj. Představitelům obcí s dobrým hodnocením poskytuje rating pěknou vizitku. Těm, jejichž obec obdržela horší rating, pak dává informaci, ve kterých oblastech hospodaření by měli přijmout opatření na zlepšení.

Hodnocení v roce 2017

Rozložení jednotlivých stupňů ratingového hodnocení v roce 2017 ukazuje graf 1. Vyplývá z něj, že stupeň „B−“ získalo 33 % obcí. Dva sousední stupně obdrželo po 16 %, resp. 15 % obcí. Potěšitelné je, že dobré hodnocení (stupeň „A“ a „B+“) měl větší počet obcí než dva poslední stupně. Oproti roku 2016 se průměrný rating obcí zlepšil a byl nejlepší v posledních deseti letech. Ke zlepšení ratingu zcela jistě přispělo snížení dluhu obcí, přebytek celkového rozpočtu obcí a snížení závislosti příjmů obcí na dotacích.

Graf 1. Rating obcí
Graf 1. Rating obcí
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF –Czech Credit Bureau, a. s.

Z hlediska velikostních kategorií obcí dosáhly nejlepších výsledků v ratingovém hodnocení obce s počtem obyvatel do 199 (viz graf 2). Na prvním místě se objevují často. Nejmenší obce měly nejvyšší podíl obcí s nejlepším ratingovým hodnocením a druhý nejnižší podíl s nehorším ratingovým hodnocením.

Graf 2. Průměrný rating obcí podle velikosti v roce 2017
Graf 2. Průměrný rating obcí podle velikosti v roce 2017
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF –Czech Credit Bureau, a. s.

Druhou příčku obsadily obce s počtem obyvatel 5000 a více. Tato skupina obcí vykázala vůbec nejnižší podíl obcí s ratingovým stupněm „C−“ a „C“ v rámci velikostních skupin. Třetí místo patřilo obcím ve velikostní kategorii 200 až 400 obyvatel. Tato skupina dosáhla druhý nejvyšší podíl obcí s hodnocením „A“.

Nejhůře dopadly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999. V této kategorii byl nejnižší podíl obcí s nejlepším hodnocením a vysoký podíl obcí s nejhorším hodnocením. Pořadí velikostních kategorií obcí se v čase příliš nemění. U oranžově vyznačených velikostních kategorií v grafu 2 se rating obcí meziročně zlepšil, u modře vyznačených tomu bylo naopak.

Jak dopadly obce v rozdělení podle krajů, ukazuje graf 3. Nejvyšší hodnocení si odnesly obce Středočeského kraje. Tento kraj měl nejvyšší podíl obcí se stupněm „A“ a zároveň nejnižší podíl obcí s ratingovým stupněm „C−“. Na opačný konec se dostaly obce Olomouckého kraje, které měly jen malý podíl obcí se stupněm „A“ a „B+“ a nejvyšší podíl obcí s hodnocením „C“. U krajů oranžově vyznačených se rating obcí meziročně zlepšil, u ostatních se zhoršil.

Graf 3. Průměrný rating obcí podle krajů v roce 2017
Graf 3. Průměrný rating obcí podle krajů v roce 2017
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF –Czech Credit Bureau, a. s.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist