K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Střednědobé plánování rozvoje sociálních služeb – jen pro velké?

Datum: 9. 8. 2018, zdroj: OF 3/2018, rubrika: Sociální problematika

Na stránkách časopisu Obec a finance jsme se problematice střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb (SPRSS) už věnovali. Naposled v čísle 5/2017, před tím např. v čísle 1/2017. Na tyto články nyní navážeme.

Odpověď na nadpis článku je nasnadě. S tvorbou každého strategického plánu jsou spojené náklady (minimálně časové, ale zpravidla i finanční) a tak je vždy nutné zvažovat, pro jakou úroveň má ten, který plán smysl. Pro obec se stovkou obyvatel asi opravdu není efektivní se do rozsáhlejšího strategického dokumentu pouštět. Za úvahu již to však stojí u obce o tisíci obyvatelích. Přesto však náklady na zpracování takového plánu spíše převáží nad přínosy.

Naštěstí však existují možnosti, jak i relativně malá obec může mít pro své obyvatele kvalitní strategický dokument, a přitom na tom finančně nevykrvácet. Cestou je spojit úsilí několika obcí dohromady a udělat takový plán společně, např. pro celé území příslušné obce s rozšířenou působností (ORP). K tomu jsou velmi vhodné místní akční skupiny, které disponují personálním a znalostním potenciálem. Tomuto postupu nahrává i relativně štědrá podpora z evropských fondů. I ty nejmenší obce tak mohou mít systémově zabezpečenou sociální oblast, přitom to starosty zatíží minimálně a obecní pokladny nezatíží vůbec. A starostové tak mohou naplňovat jedno z hlavních poslání obcí.

Příležitosti se chopila i místní akční skupina Společnost pro rozvoj Humpolecka (www.humpolecko.cz), která v současné době zpracovává SPRSS pro celý region ORP Humpolec.

Organizace práce

Když jsou peníze, jde i to, co do té doby nešlo. Podpora z evropského sociálního fondu (ESF) je něco, co této činnosti rozhodně pomůže, a tak zpracování žádosti o dotaci je logicky prvním krokem. Snad se výzvy na tuto činnost ještě dočkáme. Zpracování projektové žádosti vás přinutí zformulovat postup práce do podoby projektu, rozmyslet si skladbu a složení projektového týmu, naplánovat harmonogram a při tvorbě plánu postupovat dle standardních metodik.

Na Humpolecku jsme tento projekt naplánovali na dva roky a jako organizační strukturu jsme zvolili čtyřčlennou řídící skupinu, která zajišťuje operativní řízení a administrativu projektu, šestičlennou koordinační skupinu, která má na starosti koordinaci odborných prací na SPRSS a dále čtyři pracovní skupiny (rozšíření služeb pro seniory a zdravotně postižené, aktivizace dlouhodobě nezaměstnaných, rozvoj ostatních sociálních služeb, rozvoj spolupráce s Krajem Vysočina). V každé pracovní skupině je cca 5 členů. Jedná se vždy o mix zástupců zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Vedoucí pracovní skupiny je automaticky členem koordinační skupiny. Kupodivu největší problém byl zajistit vhodné zástupce uživatelů. Ale nakonec se podařilo najít ochotné osoby, které se mohou vyjadřovat za větší skupinu obyvatel v obdobné situaci. Možná se tato struktura pro území o 17 tis. obyvatelích může zdát příliš složitá, ale v praxi se nám velmi osvědčuje.

1. Dobře naplánujte práci

Když máte zajištěné finanční zdroje, je třeba podrobněji rozpracovat harmonogram prací, pokud jste podrobný plán nezpracovali rovnou při tvorbě žádosti o dotaci. Obecně je možné vlastní práce na každé strategii rozdělit na tři etapy. Analytická část, syntetická (strategická) část, finalizační část. Na Humpolecku se řídíme doporučenou metodikou pro tvorbu veřejných strategií Ministerstva financí z roku 2012. Tato metodika má 7 fází.

Při plánování časového harmonogramu je třeba dobře rozvrhnout čas mezi jednotlivé aktivity. Chybou by bylo většinu času strávit analytickou prací a pak během několika týdnů udělat syntézu a strategickou část. Stejně tak podcenění analytické části vede k chaotickému zpracování strategické části. My si práci naplánovali zhruba na poloviny. Jeden rok analytická část, druhý rok strategická část, s tím, že na závěrečnou finalizaci máme 4 měsíce.

2. Jak zjistit, co je třeba?

Analýza potřeb je jedna ze základních činností, které musíte při tvorbě SPRSS realizovat. Často se mnozí zpracovatelé vrhnou do anket, jedná se ale o nejméně vhodný způsob. Návratnost dotazníku je velmi malá, v řádech jednotek procent, a to nereprezentuje reálné potřeby území.

Platí, že pokud do projektu vložíte data nevalné hodnoty, ani výsledek nemůže za moc stát.

Jak tedy zjistit jaké sociální služby jsou na daném území potřebné? Je vhodné zeptat se těch, kteří tyto služby již poskytují. My připravili osnovu polostrukturovaného rozhovoru s poskytovateli a řídící tým + metodik se dotazují všech poskytovatelů sociálních služeb v regionu na jejich zkušenosti a pohledy. Na větším území je třeba provést jejich výběr, ale mezi respondenty by měly být zapojeny všechny typy poskytovatelů služeb.

Pohled poskytovatelů může být zkreslený, ovlivněný profesní slepotou. Proto jsme připravili i dotazníky pro jednotlivé cílové skupiny a na základě náhodného výběru tyto dotazníky vyplňují poskytovatelé sociálních služeb se svými klienty.

To však stále není plný obraz reality. Proto řídící tým realizuje rozhovory se zadavateli, což jsou na našem území sociální odbor města Humpolec a starostové větších obcí.

Abychom zachytili i vazbu na potenciální uživatele sociálních služeb, tedy ty, kteří dosud nejsou v evidenci poskytovatelů, připravili jsme doplňkově i anketu pro veřejnost, kterou šíříme prostřednictvím sociálního odboru města Humpolec, pracoviště Úřadu práce a starostů obcí.

Protože podněty některých aktérů naznačují potřebu nízkoprahového centra pro mládež v Humpolci, navíc jsme připravili dotazníkové šetření, které vyplňují žáci druhých stupňů základních škol a studenti středních škol. Dotazník, vyplňovaný on-line v rámci výuky občanské výchovy, má díky vstřícnosti vedení škol vysokou návratnost.

Zdá se vám to rozsáhlé? To ještě není vše. Paralelně realizační tým zpracovává demografickou analýzu území a další statistická data, která jsou o poskytování sociálních služeb v našem zájmovém regionu dostupná. Díky spolupráci s městem Humpolec a Úřadem práce pracujeme se skutečně relevantními zdroji a využíváme i web ČSÚ.

Zpracovávali jsme také analýzy problémů, abychom si lépe situaci strukturovali a věděli na co se zaměřit při primárním sběru dat. A na co jsou pracovní skupiny? V jejich rámci byly tvořeny stromy problémů (příklad viz obrázek), používané osnovy rozhovorů a dotazníky a jsou na nich diskutovány zjištěné poznatky.

Strom problémů dlouhodobé nezaměstnanosti
Strom problémů dlouhodobé nezaměstnanosti

3. Syntéza

Toto je velmi příjemná fáze, neboť nyní je třeba všechny poznatky shromážděné různými kanály dát dohromady, vytáhnout to nejzásadnější, určit další směr a rozplánovat konkrétní cestu žádoucím směrem.

V dalším článku, za cca rok, napíšu, jak jsme to udělali, ale pokud nechcete čekat, uvádím, jak to máme v plánu.

Vyhodnocené rozhovory a dotazníky budeme diskutovat na pracovních skupinách. Tato výměna názorů mez různými aktéry upřesní interpretace zjištěných poznatků a společně doformulujeme vizi sociálních služeb na období 15 let. Pak si stanovíme reálné cíle na období tří let, tj. období platnosti plánu, který vytváříme.

Bude jeden strategický cíl za celý plán, který bude mít specifické cíle pro každou prioritní oblast. Ty budou pravděpodobně čtyři, stejně jako je počet našich pracovních skupin. Pokud analytická část přinese nějaké zásadní zjištění, může být specifických cílů více nebo méně.

Toto nalézt a správně popsat nám zabere cca dva měsíce. Pak opět v pracovních skupinách zpracujeme návrhy konkrétních opatření a stanovíme indikátory, dle kterých se pozná, že bylo daných opatření dosaženo. Ke správnému vyčíslení indikátorů nám poslouží data z analytické části. Toto nám zabere opět pár měsíců.

Pak si řekneme, kdo co může pro naplnění cílů udělat a jestli budeme hodně úspěšní, podaří se za tím účelem uzavřít rámcové smlouvy nebo alespoň memoranda o spolupráci.

Pak si ještě nastavíme, jak budeme kontrolovat, zda se nám daří vytčené cíle plnit, jaké budeme dělat kroky, pokud dojde k nějaké významné odchylce a jakým způsobem budeme strategii v ročním intervalu aktualizovat.

4. Finalizace

Zhruba čtyři měsíce před ukončením projektu budeme již mít vše v jednom dokumentu a dílčí části odsouhlasené členy jednotlivých pracovních skupin. Vše dáme do jednotné formy a podoby. Naštěstí máme šikovnou koordinátorku projektu, která to zvládne skvěle zkompletovat.

Musíme si dát pozor, abychom se při finalizaci neodchýlili od nějakých citlivějších konsensů. Funguje zde velmi dobrá spolupráce jednotlivých subjektů a výborná komunikace s městem Humpolec i Krajem Vysočina. Mimochodem zástupci kraje jsou členy jedné z pracovních skupin. Veškerá jednání mají neformální a tvůrčí atmosféru.

Závěrem

Výsledkem bude velmi konkrétní informace pro starosty všech obcí v regionu (i ty s několika desítkami obyvateli), co mohou místní organizace udělat pro jejich občany a jestli to případně bude obecní kasu něco stát. A poskytovatelé budou mít jasnější představu, jak budou jejich služby v následujících třech letech využívány, kde budou získávat prostředky na své financování a budou tak moci s větší úlevou plánovat. To neznamená, že se něco nemůže změnit, ale na případné změny budeme připraveni.

Zdá se vám to příliš idealistické? Plánování není zas tak složité, když se dělá poctivě a člověk ví jak na to (dnes už je naštěstí dost metodických materiálů a návodů včetně on-line kurzů).

Demografický a sociální vývoj ukazuje, že poptávka po sociálních službách bude narůstat. Někde rychleji, někde pomaleji. O to důležitější je k plánování přistupovat opravdu poctivě a zdroje, které budou vždy omezené, využívat skutečně na ty nejzásadnější problémy. Kéž vás tento článek motivoval a inspiroval k tvorbě střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb.

Autor vystudoval mimo jiné Fakultu sociálních věd UK, obor veřejná a sociální politika. Podílel se na realizaci několika výzkumných projektů v oblasti rozvoje sociálních služeb a působil též jako metodik při tvorbě NSRSS. Je předsedou MAS Společnost pro rozvoj Humpolecka, metodikem projektu tvorby SPRSS a autorem e-learningového kurzu „Jak získat maximum ze SPRSS“. Pravidelně publikuje na portálu Policy.eu.

PhDr. Ing. Vít Skála, Ph.D.

TOPlist
TOPlist