K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Den malých obcí

Obce a zajišťování pohřbení

Datum: 20. 8. 2018, zdroj: OF 3/2018, rubrika: Legislativa

Otázka pohřbu člověka je jednou z nových záležitostí, které oproti předchozímu občanskému zákoníku výslovně upravuje s účinností od 1. ledna 2014 nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.).

Vztah obce k pohřbu člověka je však v občanském zákoníku upraven pouze stručně, přičemž klíčová část této právní úpravy je zakotvena v zákoně č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších zákonů (dále jen „zákon o pohřebnictví“).

Pohřeb člověka a občanský zákoník

Občanský zákoník v rámci úpravy tzv. osobnosti člověka (část první, hlava II, oddíl 6, § 81 až § 115) obsahuje pododdíl 6, jenž se zabývá ochranou lidského těla po smrti člověka.

Obecně platí zásada vyjádřená v § 113 odst. 1 občanského zákoníku, že člověk má právo se rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem. Konkretizací této zásady je mimo jiné i právo člověka se rozhodnout jaký má mít pohřeb. Podle ustanovení § 114 odst. 1 platí, že pokud člověk nezanechá o tom výslovné rozhodnutí, rozhodne o jeho pohřbu příslušná osoba blízká, je-li taková [v následujícím pořadí: manžel, děti, rodiče, sourozenci, děti sourozenců (tj. synovci a neteře zemřelého) a není-li ani jich, pak kterákoli z osob blízkých; není-li žádná z těchto osob, pak rozhodne obec, na jejímž území člověk zemřel].

V souladu s § 114 odst. 2 se náklady pohřbu a opatření pohřebiště hradí z pozůstalosti. Pokud pozůstalost nestačí ke krytí nákladů toho způsobu pohřbu, jaký si zesnulý přál, musí být pohřben alespoň slušným způsobem podle místních zvyklostí.

Jakým způsobem a na čí náklady bude pohřben člověk, jehož pozůstalost ke krytí nákladů pohřbu nestačí a není-li nikdo ochoten uhradit náklady pohřbu dobrovolně, stanoví jiný právní předpis, kterým je v současné době vyhláška č. 277/2017 Sb., o postupu obce při zajištění slušného pohřbení.

Pohřeb člověka a zákon o pohřebnictví

Zvláštní povinnosti stanovené obci, které navazují na výše uvedený § 114 občanského zákoníku, vyplývají ze zákona o pohřebnictví.

Podle § 2 písm. p) zákona o pohřebnictví se pro účely tohoto zákona rozumí vypravitelem pohřbu fyzická nebo právnická osoba sjednávající pohřbení do 96 hodin od oznámení úmrtí nebo obec zajišťující pohřbení podle § 5 odst. 1 až 3.

Obec zajišťující pohřbení

Z ustanovení § 5 odst. 1 zákona o pohřebnictví vyplývá, že pokud nesjedná ve lhůtě 96 hodin od oznámení úmrtí pohřbení těla zemřelého žádný vypravitel pohřbu ani žádný poskytovatel zdravotních služeb nebo univerzitní vysoká škola, která provádí anatomické pitvy, neprojeví zájem o využití těla zemřelého pro potřeby lékařské vědy, nebo nebyla zjištěna totožnost mrtvého do 1 týdne od zjištění úmrtí, zajistí pohřbení slušným způsobem podle místních zvyklostí obec, na jejímž území k úmrtí došlo, nebo bylo tělo zemřelého nalezeno, případně vyloženo z dopravního prostředku.

O zajištění pohřbení může obec uzavřít veřejnoprávní smlouvu s jinou obcí, přičemž pro tuto veřejnoprávní smlouvu neplatí omezení stanovené v § 63 odst. 1 větě první zákona o obcích, tj. že se musí jednat o obce ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností.

Zajišťuje-li obec pohřbení těla zemřelého zpopelněním, je jeho součástí uložení urny s lidskými ostatky na veřejném pohřebišti. Tělo zemřelého, u něhož nebyla zjištěna totožnost, může být pohřbeno pouze uložením do hrobu nebo hrobky. Je-li prokázáno, že se jedná o tělo zemřelého státního příslušníka cizího státu, může obec zajistit jeho zpopelnění v krematoriu až po obdržení souhlasu příslušného státu; pokud obec tento souhlas do 1 měsíce od oznámení úmrtí neobdrží, zajistí pohřbení do hrobu nebo hrobky.

Výše uvedené činnosti jsou zajišťovány obcí v přenesené působnosti.

Slušný způsob pohřbení

Prováděcím právním předpisem, který stanovuje postup obce při zajišťování slušného způsobu pohřbení podle místních zvyklostí (jde o tzv. sociální pohřby), je již výše zmíněná vyhláška č. 277/2017 Sb., o postupu obce při zajištění slušného pohřbení, účinná dnem 1. září 2017.

V § 2 vyhlášky č. 277/2017 Sb. je upraven postup obce před zajištěním slušného způsobu pohřbení, zatímco v § 3 jsou konkretizovány povinnosti obce při zajišťování slušného způsobu pohřbení. Obec postupuje bez zbytečného odkladu, tak, aby nevznikaly zbytečné náklady a informuje o zajištění slušného pohřbení matriční úřad.

Vyhláška č. 277/2017 Sb. dále v § 4 popisuje, jakými položkami jsou tvořeny náklady sociálního pohřbu.

Obec, která zajistila pohřbení, přihlásí svoji pohledávku z titulu účelně vynaložených nákladů na slušné pohřbení podle místních zvyklostí do pasiv pozůstalosti. Bylo-li však řízení o pozůstalosti zastaveno, nebo nebyla-li k němu dána pravomoc českých soudů, uplatní obec náhradu těchto nákladů u Ministerstva pro místní rozvoj.

Žádost o úhradu pohřebních výdajů

Na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj je popsán postup, jak obce mohou žádat o úhradu pohřebních výdajů.

Ministerstvo uvádí, že dědicové mají zákonnou povinnost uhradit obci veškeré náklady na slušné pohřbení a opatření hrobového místa podle místních zvyklostí. Není-li jich, MMR může účelně vynaložené náklady uhradit pouze na základě elektronické žádosti obce podané prostřednictvím datové schránky MMR, k níž připojí naskenované neověřené kopie smluv o zajištění slušného pohřbení podle místních zvyklostí, vystavených faktur, dokladu o pohřbení, výpisu ze hřbitovní knihy a rozhodnutí soudu nebo výrok notáře o zastavení řízení o pozůstalosti. Nedílnou náležitostí žádosti je dále uvedení čísla bankovního účtu obce vedeného u České národní banky.

V případě kumulace více osob pohřbených obcí, MMR žádá o podání pouze jedné žádosti pod jedním číslem jednacím. Avízo o úhradě platby se jmény všech pohřbených bude obci zasláno e-mailem. Pokud obec některé úkony sociálního pohřbu zajišťuje svépomocí, má právo na úhradu i těchto účelně vynaložených nákladů, a to na základě vyúčtování těchto nákladů v žádosti.

Má-li obec vypravující sociální pohřeb jako provozovatel pohřebiště jakýkoli příjem z opatření hrobového místa pro tento pohřeb, Ministerstvo pro místní rozvoj žádá obec o doložení takového příjmu výpisem z rozpočtového paragrafu 3632, nejčastěji z rozpočtové položky 2131 – „Příjmy z pronájmu pozemků“.

Mgr. Jan Břeň

TOPlist
TOPlist