K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Čtyři tipy, jak zachovat vodu v krajině aneb Voda základ života

Datum: 2. 8. 2018, zdroj: NS MAS ČR, rubrika: Životní prostředí

Za poslední čtyři roky v České republice zaznamenáváme období velkého sucha. Díky tomu se z krajiny vytrácí voda a je nezbytné ji tam opět vrátit. Jak tuto situaci řešit a vodu dostat zpět do krajiny? Jak nedostatek vody ovlivňuje život lidí v obcích? A co pro to dělají místní akční skupiny?

Národní síť Místních akčních skupin České republiky

Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky, kterou vláda schválila loni v srpnu uvádí, že negativní následky abnormálně suchého roku 2015, stále přetrvávají. Největším problém je podle závěrů nedostatek povrchových vod. Některé regiony v České republice jsou ohrožené již nyní a situace se nebude lepšit – 3 % plochy území Česka spadají již nyní do rizikových oblastí a 18 % do potenciálně rizikových oblastí.

„Sucho a nedostatek vody negativně ovlivňuje zemědělství, rozvoj průmysl a život obyvatel. Od roku 2015 se však objevuje problém, kdy obyvatelé obcí trpí nedostatečným zásobením vody. To má neblahý vliv na zemědělskou produkci a lesní hospodářství,“ popisuje situace na venkově ředitel Národní sítě místních akčních skupin Petr Čáp.

Na systémové řešení nečekají místní akční skupiny, které začaly ve venkovském prostředí realizovat vlastní projekty zaměřující se na udržování životního prostředí a krajiny. Jak je vodu v krajině podle místních akčních skupin možné zachovat?

1. Udržení vody na místních loukách

Řešením podle zástupců Národní sítě místních akčních skupin, kteří příklady dobré praxe od místních akčních skupin sbírají, jak udržet a vrátit vodu do krajiny, je nasnadě. Primárně je důležité zacházet s vodou v krajině s patřičnou úctou, což se lidstvo stále učí. Obec na její zachování musí myslet zejména při obecním plánování a tvorbě obecních plánů rozvoje, uvádí ředitel NS MAS Petr Čáp. Ty by měly reflektovat například udržení vody na místních loukách, kde se má voda přirozeně rozlévat. Proto by v těchto místech neměla být plánovaná jakákoliv výstavba apod. „Tyto lidské zásahy jsou zcela zásadní pro obnovu zdravého vodního režimu krajiny,“ dodává Čáp.

2. Mokřady

Nezastupitelnou roli v udržování vody hrají také mokřady, kterých nejen u nás, ale i na celém světě nezastavitelně ubývá. Mokřady plní svoji roli jak v parném létě, tak i v období povodní, kdy zmírňují jejich průběh. V opačném případě pozvolna vodu vypařují. Obce v tomto případě mohou zabránit odvodňování mokřadů. Ostatní práci již vykoná voda sama.

3. Výsadba stromů

Obec také může podpořit zavodnění krajiny výsadbou stromů, nejlépe těch ovocných. Půda díky zeleni drží více vody a není tak suchá. Musí se na tom však podílet všichni a nespoléhat v tom na druhé. Díky tomu dochází i k zatraktivnění místních lokalit a sjíždí se do nich více turistů, protože místní trh je zajímavější a může nabídnout regionální produkty. „Máme dokumentace a máme i dostatek peněz, ale chybí nadšení. Není to pouze o zemědělcích, mohou se zapojit školy, školky i další, ale hlavně jednotlivci, kteří se mohou o naši krajinu starat. Teď je to navíc takové symbolické, protože si připomínáme 100 let od založení republiky,“ říká Vít Hrdoušek z Místní akční skupiny Strážnicko, který se tématem suché krajiny dlouhodobě zabývá. „Oteplování doprovázené sezonním suchem a přívalovými srážkami bude stále častějším jevem v naší zemi. Více stromové výsadby zpříjemní mikroklima v území a napomůže lepšímu zadržování vody a půdy v celé krajině. Proto v rámci kampaně Milion stromů pro krajinu řešíme s Rakušany a Jihočechy projekt Klimatická zeleň – Klimagreen, kde zjištujeme vhodné postupy výsadeb a péče o zeleň v rámci klimatické změny. Díky projektu bude komunitně vysazeno i několik tisíc ovocných stromů do suchem postižené krajiny. Věříme, že takto podpoříme místní komunity v obcích, aby zakládaly a pečovaly o stromy,“ dodává Hrdoušek.

4. Ekologické zemědělství

Zemědělec patří mezi hlavní správce krajiny a to jaké zemědělské postupy využije, ovlivní vodní režim, kvalitu vody a erozi půdy. To si velice dobře uvědomuje například Místní akční skupina Oslavka na Vysočině. Ta se rozhodla podpořit ekologické zemědělství a společně se spolkem Veselá biofarma Veselé Hostěrádky realizovali projekty zaměřené právě na něj. „Na biofarmě pěstují různé plodiny jako je pohanka, špalda pšenice a další. Málokterý koncový uživatel si uvědomuje, kolik je za tím práce a dřiny vyprodukovat kvalitní a k přírodě šetrné potraviny. Ekologické zemědělství má obrovský vliv na ochranu životního prostředí a krajinotvorbu. Spolek Veselá biofarma se proto snaží dětem, mládeži a spotřebitelům ukazovat pozitiva ekologického zemědělství,“ říká ředitelka Místní akční skupiny Oslavka Simona Budařová. Podle ní dodržování osevních postupů, pravidel ekologického zemědělství a střídání plodin zabrání půdní erozi, podpoří pestrost rostlin a živočichů a celkově udrží vodu krajině.

TOPlist
TOPlist